ÚZIS

Evropská unie doporučuje, aby bylo očkovaných nejméně 75 procent pracovníků ve zdravotnictví. Aktuální údaje z Česka ale ukazují, že tohoto čísla v případě vakcíny proti chřipce nedosahuje ani jediná skupina zdravotníků a proočkovanost je mezi nimi výrazně nižší.

Nové údaje o počtu lidí nakažených respiračními nemocemi a těch, kteří byli očkovaní, ukazují podle ministerstva zdravotnictví, kde Česko ve vakcinaci selhává a které skupiny jsou nejméně chráněné. Podle dat klesá množství očkovaných nejvíc v těch nejvíce zranitelných skupinách.

Zhruba dva tisíce pacientů využívají takzvanou WC kartu, která jim může pomoct s využitím toalet. Vyplývá to z údajů organizace Pacienti IBD, která sdružuje nemocné s chronickými střevními záněty – například Crohnovou chorobou nebo ulcerózní kolitidou. O kartu mohou žádat také stomici, lidé s inkontinencí nebo pacienti po operacích. Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) je v Česku takových lidí více než 110 tisíc.

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.

V Česku se narodilo nejméně dětí v historii. Podle průběžných dat zdravotníků letošek skoro s jistotou překoná loňské minimum. Někde hlásí téměř o pětinu méně novorozenců. Potomky teď přivádějí na svět hlavně ženy z populačně slabších 90. let. Jejich matky měly děti přibližně o pět let dřív. V kombinaci s dalšími faktory čekají odborníci nízkou porodnost i v příštích letech.

Rostou počty klientů domácí hospicové péče. České televizi to potvrdila oslovená centra domácí paliativní péče a data Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Některá z center se potýkají s nedostatkem personálu, chybí hlavně všeobecné sestry, ale i lékaři. Poskytovatelé také upozorňují na správné načasování zahájení hospicové péče. Pacienti podle nich totiž často využívají služeb mobilních hospiců jen několik dní.

Lidí nad osmdesát let bude v roce 2050 v Česku přes 900 tisíc, z toho třetina bude potřebovat intenzivní sociální služby nebo pobytová zařízení. Vychází to z predikce na úrovni krajů i okresů, kterou zpracovala ministerstva práce a zdravotnictví. Informace o tom, jaké kapacity sociálních služeb je potřeba do roku 2035 naplánovat, dostanou nyní kraje, pod které tyto kompetence spadají.

Stále více rodičů nechává své děti očkovat proti planým neštovicím. Letos lékaři podali pacientům do 19 let už přes 17 tisíc dávek, což je o téměř čtyři tisíce více než minulý rok za stejnou dobu, a dokonce o dva tisíce více než za celý rok 2023. Vyplývá to z dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), které má ČT k dispozici. V současnosti je nejnižší počet nakažených planými neštovicemi za poslední tři roky.

Mezi cestovateli roste zájem o vakcíny proti horečce dengue, břišnímu tyfu či hepatitidě A. Vyplývá to z dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) a z informací od očkovacích center Fakultních nemocnic Bulovka a Motol.

Lidí neregistrovaných u praktického lékaře bylo loni v Česku podle dat ministerstva zdravotnictví asi pět procent, část z nich přesto čerpala jejich péči. Dospělých mezi nimi bylo 449 tisíc, dětí 34 tisíc. Sdružení praktických lékařů, kterých je asi pět tisíc pro dospělé a dva tisíce pro děti, v březnu uvedlo čísla ještě vyšší, praktického lékaře podle něj nemá milion lidí, část ho sehnat nemůže, část mít nechce.

Do roku 2050 bude každých deset let přibývat v Česku pacientů s demencí o dvě třetiny. V polovině století jich bude už téměř 266 tisíc. Informace zazněly tento týden na semináři ve sněmovně. Předloni mělo přitom diagnózu Alzheimerovy demence, při níž jsou často pacienti odkázaní na péči okolí, jen přibližně 80 tisíc lidí.

V Česku se ve středu koná tradiční sbírka proti rakovině. Tisíce dobrovolníků v ulicích nabízejí umělé žluté kvítky měsíčku lékařského, letos se světle zelenou stužkou. Sbírka, kterou pořádá Liga proti rakovině, se tento rok zaměřuje na prevenci nádorů tlustého střeva a konečníku. Tyto nádory lékaři v Česku každoročně diagnostikují zhruba sedmi tisícům lidí.

Od 1. ledna začaly platit některé změny, které mají pomoct rodinám s vážně nemocným člověkem. Jeden příběh za všechny je rodina Ovsenákových. Život jim úplně změnila diagnóza ALS.

Nerovnost v dostupnosti dětských lékařů se podle prezidenta Petra Pavla postupně prohlubuje a hrozí vážnou krizí. V péči pro dospělé se situace zlepšuje, řekl novinářům po setkání s lékaři a dalšími zástupci zdravotnictví. Asi 850 tisíc dospělých a 130 tisíc dětí podle něho není registrováno u žádného praktického lékaře. Na začátku ledna chce začít předkládat konkrétní návrhy těm, do jejichž kompetencí spadají.

Nemocnici Ivančice na Brněnsku hrozí ztráta akreditace na vzdělávání lékařů na porodnickém oddělení. Je to kvůli poklesu počtu porodů pod hranici šest set ročně, při které ministerstvo zdravotnictví akreditaci uděluje. Budoucnost svého oddělení nemocnice řeší se Všeobecnou zdravotní pojišťovnou i s vedením kraje.

Každý sedmý muž za svůj život onemocní rakovinou prostaty, se zkušeností s tímto nádorem jich v Česku žije asi osmdesát tisíc. Čtvrtina léčených pacientů je mladších pětašedesáti let. Časně zachycený nádor prostaty je dobře léčitelný, nemocní se podle dostupných dat vrací i do práce. Informovali o tom odborníci Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP). Test rizika vzniku nádoru z krve hrazený z veřejného zdravotního pojištění mohou muži podstoupit ve věku 50 až 69 let.

Polovina praktických lékařů pro děti a dorost je podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) v penzi. Ordinací pediatrů za pět let ubylo skoro čtyři sta a očekávají se další odchody pracujících seniorů. Potřeba bude jedenáct set úvazků. Ubývá i diabetologů, chirurgů nebo anesteziologů, praktických lékařů pro dospělé do dvou let začne přibývat, řekl ředitel ÚZIS Ladislav Dušek.

„Viděli jsme, že stárnou sestry, že bude během sedmi let odcházet největší vlna do důchodu – co udělal pan ministr, aby navýšil počty na školách pro zdravotní sestry?“ ptá se šéfa resortu zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) člen sněmovního výboru pro zdravotnictví Kamal Farhan (ANO). Řešením, která Válek navrhuje, se podle místopředsedy výboru Toma Philippa (KDU-ČSL) nedá vyhnout, ať už bude u moci „taková vláda, nebo maková“. O možných reformách v tuzemském zdravotnictví diskutovali v pořadu Události, komentáře.

Úmrtnost na rakovinu prsu se za dvacet let snížila o jednatřicet procent. Díky preventivním screeningovým vyšetřením žen v rizikovém věku se daří odhalit nádory brzy, kdy jsou vyléčitelné, zaznělo na páteční tiskové konferenci ministerstva zdravotnictví. Ročně je nádor podle dat resortu nově diagnostikovaný u zhruba 7500 žen, u 4500 díky screeningu. Více než čtyřicet procent žen nad 45 let ale na tato vyšetření nechodí, nejvíc v Praze.

Cukrovka je celosvětově na alarmujícím vzestupu. Pokud státy nic neučiní, vzroste poměrný počet diabetiků v příštích třech dekádách v každé zemi světa, varuje ve své studii Washingtonská univerzita. Do roku 2050 by pak celkový počet cukrovkářů vzrostl na více než dvojnásobek ze současných 529 milionů na zhruba 1,3 miliardy.

Některé nemocnice mají v zásobách léky proti covidu-19 za miliony korun, kterým už vypršela nebo brzy vyprší doba použitelnosti. Ministerstvo zdravotnictví nyní hledá cestu, jak nemocnicím výdaje za tyto léky uhradit. V případě krajských nemocnic to ale může být problém, protože jejich zřizovatelem je kraj. Celkem se podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) jedná o léky za asi 300 milionů korun.

Epidemie covidu v Česku druhý den v řadě mírně zpomalila. Ve čtvrtek přibylo 8163 nově potvrzených případů, nejméně ve všední den za dva týdny. Testuje se ale stále méně, a pozitivita testů je proto vyšší. Laboratoře odhalily i 1485 opakovaných nákaz, rovněž méně než před týdnem. V nemocnicích je s koronavirem 2194 lidí, z toho 135 v těžkém stavu. Česko od pátku zrušilo všechna koronavirová omezení pro příjezd ze zemí EU a dalších osmi evropských států. Zhoršuje se situace v Německu, kde několikátý den po sobě stoupá týdenní incidence. Rakousko znovu zavede povinnost nosit respirátory ve vnitřních prostorech.

V úterý laboratoře v Česku prokázaly 10 484 nových případů koronaviru, což je zhruba o 1100 méně než před týdnem, a 1975 podezření na reinfekci. Počty nakažených v uplynulých týdnech v mezitýdenním srovnání klesaly, ale za pondělí jich bylo o něco víc. Podle odborníků to může signalizovat nástup nové, menší vlny covidu-19. Počet lidí, kteří od začátku epidemie v zemi zemřeli s potvrzenou nákazou, přesáhl 39 tisíc. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) nehrozí, že by z Ukrajiny dorazila do Česka varianta covidu, o které by resort nevěděl. Zároveň vláda oznámila, že nošení respirátorů zůstane od pondělí 14. března povinné jen v hromadné dopravě, zdravotnictví a sociálních službách.

Údaje o vývoji epidemie koronaviru za neděli budou zveřejněny výjimečně až v úterý ráno. Ústav zdravotnických informací a statistiky podle ministerstva zdravotnictví zálohuje data. Od pondělí mohou zájezdoví autobusoví dopravci žádat o další část kompenzací za ztráty v závěru loňského roku kvůli pandemii.