Nerovnost v dostupnosti dětských lékařů se podle prezidenta Petra Pavla postupně prohlubuje a hrozí vážnou krizí. V péči pro dospělé se situace zlepšuje, řekl novinářům po setkání s lékaři a dalšími zástupci zdravotnictví. Asi 850 tisíc dospělých a 130 tisíc dětí podle něho není registrováno u žádného praktického lékaře. Na začátku ledna chce začít předkládat konkrétní návrhy těm, do jejichž kompetencí spadají.
Přestože dostupnost zdravotní péče je ze zákona garantovaná všem obyvatelům Česka, podle prezidenta se tak neděje. Z různých studií dostupnosti nebo analýz zdravotních pojišťoven vyplývá, že nejvíce problémů je v pohraničí. „V těch hospodářsky a sociálně ohrožených územích žije čtvrtina populace, mnoho z nich má problémy s dostupností zdravotní péče,“ uvedl Pavel. Problémy s dostupností jsou ale podle něj i v takzvané vnitřní periférii, například ve Středočeském kraji.
Dětských praktiků je podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) kolem dvou tisíc, starají se přibližně o dva miliony dětí. Za posledních pět let zaniklo přes tři sta ordinací, rodiče zhruba tří set tisíc dětí tak v poslední době lékaře hledali. Přestože dětí se rodí méně, roli hraje i vysoký průměrný věk lékařů. Více než 65 let bylo loni téměř třetině z nich. Do pěti až osmi let jich do penze odejde podle ÚZIS kolem devíti set.
Pavel: Opatření mají směřovat k lékařům v regionech
Prezident se domnívá, že existují různá opatření, některá lze realizovat i velmi rychle, v řádu měsíců. „Nemusíme se nutně bavit o dalších zdrojích,“ sdělil. Dodal, že v některých oblastech by stačila restrukturalizace. „Například máme disproporci mezi na jedné straně přebytkem pediatrů na dětských odděleních v nemocnicích, která nejsou dostatečně využívána, a naopak nedostatkem lékařů v některých částech republiky,“ doplnil Pavel.
Jako příklady možných dalších opatření uvedl propagaci oboru praktického lékařství pro dospělé nebo pro děti mezi studenty, stipendia či podporu krajů a obcí, například vybavené ordinace.
Směřovat by podle prezidenta měla k tomu, aby se noví lékaři dostávali do regionů, kde jich je nejvíc potřeba. Pavel zmínil také potřebu systémové bonifikace zdravotních pojišťoven, které mohou podpořit ordinace v daných regionech. Dále je podle něho potřeba navýšit počty takzvaných rezidenčních míst, tedy pozic v ordinacích zkušených lékařů, kde se mladí lékaři vzdělávají. „Bavíme se o řádu několika stovek milionů korun,“ dodal Pavel.
Zájem o rezidenční místa je podle Šonky dvojnásobný
Celkově má letos veřejné zdravotní pojištění k dispozici zhruba pět set miliard korun, rezidenční místa hradí ministerstvo zdravotnictví. Změnit by to měla novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, která úhradu převádí na pojišťovny.
S potřebou navýšení počtu těchto míst souhlasí i předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka, který se jednání účastnil. „Příští rok poprvé vychází o dvacet pět procent absolventů lékařských fakult víc. A měli bychom se snažit, abychom je získali pro práci praktického lékaře nebo praktického lékaře pro děti a dorost,“ uvedl.
Praktických lékařů je téměř šest tisíc. Letos se vzdělává 140 zájemců o práci praktického lékaře pro dospělé, potřeba by bylo až sto dalších. Zájem studentů o rezidenční místa je podle Šonky dvojnásobný a odmítnuty jsou i dvě třetiny zájemců. „Potřebujeme navýšit tu dotaci, abychom jim mohli nabídnout podmínky, které jsou srovnatelné s těmi v nemocnicích,“ dodal.
Dlouhodobé potíže
Aby lékařům zbývalo více času na pacienty, byla by podle Pavla vhodná administrativní podpora. V současné době jim administrativa podle něj zabírá až čtyřicet procent času, část tvoří podle prezidenta byrokratické požadavky a různá hlášení, která by mohla pomoci odbourat digitalizace zdravotnictví.
Kulatého stolu se zúčastnili zástupci profesních a odborných organizací lékařů, zdravotní pojišťovny, ministerstva zdravotnictví nebo lékařských fakult. Prezident chce jejich návrhy analyzovat a znovu se s nimi sejít. „S těmito návrhy pak půjdu jak za příslušnými ministry, tak za premiérem a budu jim tyto návrhy předkládat, aby mohly být realizovány v poměrně krátké době,“ doplnil Pavel. Redaktorka ČT Johana Šulcová doplnila, že prezident chce návrhy předložit nejpozději do začátku příštího roku.
České zdravotnictví se dlouhodobě potýká s nedostatkem lékařů, především pediatrů. Řada z nich odchází do důchodu a mladších kolegů, kteří by je nahradili, není adekvátní počet. Potíže se sháněním lékaře tak nemají jen menší obce na okrajích republiky, ale často i ty u velkých měst.
Dostupnost zdravotní péče má zlepšit novela zákona, kterou schválila vláda. „Zdravotní pojišťovny budou moci uzavírat smlouvy i se zahraničními poskytovateli zdravotních služeb, tedy s těmi, kteří nejsou na území Česka. Ať už jde o nemocniční, ambulantní nebo primární péči,“ vysvětlil ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).
