Nerovnost v dostupnosti dětských lékařů se podle prezidenta Petra Pavla postupně prohlubuje a hrozí vážnou krizí. V péči pro dospělé se situace zlepšuje, řekl novinářům po setkání s lékaři a dalšími zástupci zdravotnictví. Asi 850 tisíc dospělých a 130 tisíc dětí podle něho není registrováno u žádného praktického lékaře. Na začátku ledna chce začít předkládat konkrétní návrhy těm, do jejichž kompetencí spadají.
Nerovnost v dostupnosti pediatrů hrozí vážnou krizí, míní Pavel
Přestože dostupnost zdravotní péče je ze zákona garantovaná všem obyvatelům Česka, podle prezidenta se tak neděje. Z různých studií dostupnosti nebo analýz zdravotních pojišťoven vyplývá, že nejvíce problémů je v pohraničí. „V těch hospodářsky a sociálně ohrožených územích žije čtvrtina populace, mnoho z nich má problémy s dostupností zdravotní péče,“ uvedl Pavel. Problémy s dostupností jsou ale podle něj i v takzvané vnitřní periférii, například ve Středočeském kraji.
Dětských praktiků je podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) kolem dvou tisíc, starají se přibližně o dva miliony dětí. Za posledních pět let zaniklo přes tři sta ordinací, rodiče zhruba tří set tisíc dětí tak v poslední době lékaře hledali. Přestože dětí se rodí méně, roli hraje i vysoký průměrný věk lékařů. Více než 65 let bylo loni téměř třetině z nich. Do pěti až osmi let jich do penze odejde podle ÚZIS kolem devíti set.
Pavel: Opatření mají směřovat k lékařům v regionech
Prezident se domnívá, že existují různá opatření, některá lze realizovat i velmi rychle, v řádu měsíců. „Nemusíme se nutně bavit o dalších zdrojích,“ sdělil. Dodal, že v některých oblastech by stačila restrukturalizace. „Například máme disproporci mezi na jedné straně přebytkem pediatrů na dětských odděleních v nemocnicích, která nejsou dostatečně využívána, a naopak nedostatkem lékařů v některých částech republiky,“ doplnil Pavel.
Jako příklady možných dalších opatření uvedl propagaci oboru praktického lékařství pro dospělé nebo pro děti mezi studenty, stipendia či podporu krajů a obcí, například vybavené ordinace.
Směřovat by podle prezidenta měla k tomu, aby se noví lékaři dostávali do regionů, kde jich je nejvíc potřeba. Pavel zmínil také potřebu systémové bonifikace zdravotních pojišťoven, které mohou podpořit ordinace v daných regionech. Dále je podle něho potřeba navýšit počty takzvaných rezidenčních míst, tedy pozic v ordinacích zkušených lékařů, kde se mladí lékaři vzdělávají. „Bavíme se o řádu několika stovek milionů korun,“ dodal Pavel.
Zájem o rezidenční místa je podle Šonky dvojnásobný
Celkově má letos veřejné zdravotní pojištění k dispozici zhruba pět set miliard korun, rezidenční místa hradí ministerstvo zdravotnictví. Změnit by to měla novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, která úhradu převádí na pojišťovny.
S potřebou navýšení počtu těchto míst souhlasí i předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka, který se jednání účastnil. „Příští rok poprvé vychází o dvacet pět procent absolventů lékařských fakult víc. A měli bychom se snažit, abychom je získali pro práci praktického lékaře nebo praktického lékaře pro děti a dorost,“ uvedl.
Praktických lékařů je téměř šest tisíc. Letos se vzdělává 140 zájemců o práci praktického lékaře pro dospělé, potřeba by bylo až sto dalších. Zájem studentů o rezidenční místa je podle Šonky dvojnásobný a odmítnuty jsou i dvě třetiny zájemců. „Potřebujeme navýšit tu dotaci, abychom jim mohli nabídnout podmínky, které jsou srovnatelné s těmi v nemocnicích,“ dodal.
Dlouhodobé potíže
Aby lékařům zbývalo více času na pacienty, byla by podle Pavla vhodná administrativní podpora. V současné době jim administrativa podle něj zabírá až čtyřicet procent času, část tvoří podle prezidenta byrokratické požadavky a různá hlášení, která by mohla pomoci odbourat digitalizace zdravotnictví.
Kulatého stolu se zúčastnili zástupci profesních a odborných organizací lékařů, zdravotní pojišťovny, ministerstva zdravotnictví nebo lékařských fakult. Prezident chce jejich návrhy analyzovat a znovu se s nimi sejít. „S těmito návrhy pak půjdu jak za příslušnými ministry, tak za premiérem a budu jim tyto návrhy předkládat, aby mohly být realizovány v poměrně krátké době,“ doplnil Pavel. Redaktorka ČT Johana Šulcová doplnila, že prezident chce návrhy předložit nejpozději do začátku příštího roku.
České zdravotnictví se dlouhodobě potýká s nedostatkem lékařů, především pediatrů. Řada z nich odchází do důchodu a mladších kolegů, kteří by je nahradili, není adekvátní počet. Potíže se sháněním lékaře tak nemají jen menší obce na okrajích republiky, ale často i ty u velkých měst.
Dostupnost zdravotní péče má zlepšit novela zákona, kterou schválila vláda. „Zdravotní pojišťovny budou moci uzavírat smlouvy i se zahraničními poskytovateli zdravotních služeb, tedy s těmi, kteří nejsou na území Česka. Ať už jde o nemocniční, ambulantní nebo primární péči,“ vysvětlil ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).