Úmrtnost na rakovinu prsu se za dvacet let snížila skoro o třetinu, pomohl i screening

Úmrtnost na rakovinu prsu se za dvacet let snížila o jednatřicet procent. Díky preventivním screeningovým vyšetřením žen v rizikovém věku se daří odhalit nádory brzy, kdy jsou vyléčitelné, zaznělo na páteční tiskové konferenci ministerstva zdravotnictví. Ročně je nádor podle dat resortu nově diagnostikovaný u zhruba 7500 žen, u 4500 díky screeningu. Více než čtyřicet procent žen nad 45 let ale na tato vyšetření nechodí, nejvíc v Praze.

Za dvacet let od zavedení screeningu, tedy preventivního vyšetření žen nad 45 let, bylo podle Ondřeje Májka z Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) provedeno více než 11,2 milionu vyšetření mamografem, což je speciální typ rentgenu. „U 61 971 žen byl odhalen karcinom prsu, drtivá většina z nich v časných stadiích s velmi úspěšnou léčbou,“ doplnil.

Přestože nových případů je proti roku 2002 asi o šestnáct procent více, úmrtí ubývá a Česko je podle Májka v úspěšnosti léčby mezi nejlepšími zeměmi Evropy. „Výborné výsledky mamografického screeningu jsou potvrzením jeho smysluplnosti a motivací pro rozšiřování screeningových programů i pro další diagnózy, u kterých je to odborně podložené,“ říká ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).

Nahrávám video

Díky screeningu vzrostl i podíl nemocných, u nichž lékaři odhalí rakovinu v počátku růstu nádoru, kdy se dá dobře léčit. V současné době se pohybuje kolem padesáti procent. Podle údajů Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) se loni léčilo 56 tisíc jejích klientů, léčba stála kolem 2,5 miliardy korun. U VZP je asi šedesát procent populace. Kolem šestnácti set pacientek nemoci každý rok podlehne.

Vyšetření ve specializovaných centrech

Nejčastější jsou nádory prsu u žen ve věku 65 až 69 let, nevyhýbají se ale ani mladším ženám či mužům. Každá žena nad 45 let má možnost nechat se mamografickým screeningem vyšetřit jednou za dva roky zdarma v jednom ze 73 specializovaných center, vyšetření je hrazeno z veřejného zdravotního pojištění. Nejmenší podíl žen, a to 52 procent, dochází na vyšetření v Praze, přestože je v ní těchto center třináct.

„Výsledky vyšetření jsou známy v rámci několika dní, některá centra vydávají výsledek ihned, a dokonce okamžitě doplňují některá nezbytná vyšetření. Všechny ženy, kterým je objeven podezřelý nález, jsou dovyšetřeny a předány k léčbě do Komplexních onkologických center,“ vysvětlila předsedkyně Asociace mamodiagnostiků ČR Miroslava Skovajsová. Čekací doba na vyšetření je podle ní zhruba dva měsíce.

Ženám ve věku 40 až 45 let pojišťovny na mamografické vyšetření přispívají, mladší ženy mají možnost podstoupit vyšetření prsů ultrazvukem. Musí si je samy uhradit, zdravotní pojišťovny jim ale zpětně část ceny proplácejí. Odborníci také upozorňují, že vhodné je pravidelné samovyšetření. Prvním příznakem rakoviny může být pevná bulka v prsu, změny jeho tvaru, barvy či velikosti, zejména vtažená nebo vyklenutá místa.

Podobně jako u rakoviny prsu jsou z veřejného zdravotního pojištění hrazena preventivní vyšetření k odhalení rakoviny děložního čípku u gynekologa, rakoviny tlustého střeva a konečníku u lidí nad 50 let a rakoviny plic u bývalých či současných dlouhodobých kuřáků. Od příštího roku bude spuštěn screening rakoviny prostaty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Česko zavede reciproční opatření pro ruské diplomaty

Praha zavede v reakci na zpřísnění podmínek pro české diplomaty v Moskvě reciproční opatření pro diplomatický i technický personál Ruska, které tyto podmínky vyrovná, sdělil šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) předvolané velvyslankyni Anně Ponomarjovové. Informoval o tom mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Macinka také odmítl její vysvětlení, že obvinění Ruska z incidentů v Lipsku jsou provokací sloužící jiným zájmům, uvedlo ministerstvo zahraničí.
13:37Aktualizovánopřed 21 mminutami

Letošní schodek se nejspíš podaří dodržet, míní Národní rozpočtová rada

Letošní plánovaný schodek státního rozpočtu 310 miliard korun se pravděpodobně podaří dodržet, uvedla v pravidelném čtvrtletním stanovisku Národní rozpočtová rada (NRR). Plnění rozpočtu podle ní pomáhá rychlý růst příjmů. Na konci srpna činil schodek 186,1 miliardy korun, prohloubil se z červencových 176,6 miliardy korun. Kvůli schodku rozpočtu na příští rok bude podle NRR nutné razantně snížit deficit v roce 2028.
12:38Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vnitro porušilo práva SPD ve zprávě o extremismu za pololetí 2023, rozhodl nepravomocně soud

Ministerstvo vnitra porušilo práva hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), když ho zařadilo do zprávy o extremismu a projevech předsudečné nenávisti za první pololetí roku 2023. Rozhodl o tom nepravomocně Obvodní soud pro Prahu 7. Omluvu od vnitra SPD nepřiznal. Proti rozsudku lze podat odvolání k pražskému městskému soudu. Právník hnutí Adam Batuna řekl, že pokud ministerstvo odvolání nepodá, SPD se rovněž odvolávat nebude.
před 1 hhodinou

Otroci, keltománie i čínská medicína. Projekty z tuzemska získaly evropské granty

Tuzemská věda dostala finanční injekci z Evropské unie v podobě ERC grantů. Ty umožňují talentovaným mladším vědcům rozvinout jejich nadějné nápady a projekty. Každý ze šesti oceněných výzkumníků z České republiky může využít částku 36 milionů korun.
před 2 hhodinami

Šámal zůstává soudcem zpravodajem v řízení o kompetenční žalobě

Pavel Šámal zůstane soudcem zpravodajem v řízení o kompetenční žalobě prezidenta Petra Pavla. Vyloučení Šámala z projednávání a rozhodování navrhla vláda, plénum Ústavního soudu (ÚS) jí však nevyhovělo. V žádném soudním řízení v Česku nelze soudce označit za podjatého jen kvůli jeho postupu v řízení, stojí v usnesení zpřístupněném na webu ÚS. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) řekl, že rozhodnutí respektuje, podle něj ale neznamená, že vláda v kompetenčním sporu nebude úspěšná.
09:22Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Plán na obnovu přírody se zasekl. Ekologové připravili vlastní s desítkami opatření

Vláda neposlala Evropské komisi návrh Národního plánu na obnovu přírody (NPOP), což měla učinit do 1. září. Podle ministra životního prostředí Igora Červeného (Motoristé) šlo o jeho rozhodnutí, které zdůvodňuje absencí příslibu konkrétního finančního příspěvku na realizaci tohoto plánu z evropských peněz. Ekologické organizace mají k vládnímu postupu výhrady a zveřejnily vlastní stínový plán se čtyřiceti opatřeními, která by dle nich neměla v oficiálním dokumentu chybět. Tvorba NPOP vychází z nařízení EU požadujícího jeho vznik po všech členských státech.
před 3 hhodinami

VideoNení jasné, kde se dron vzal, tvrdí o Lipsku Koten. Výmluvy, oponuje Černochová

Evropská unie a NATO se kvůli pokusu o útok na letiště v Lipsku rozhodly vystupňovat tlak na Rusko. Dva podezřelí, které německé úřady identifikovaly, měli pracovat v žoldu Moskvy. Brusel na konkrétních sankcích nyní pracuje. Místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD) tvrdí, že „z informací, které jsou veřejně v prostoru, není úplně jasné, kde se tam ten dron vzal“. Vyšetřovatele vyzval k tomu, aby popsali, jak se bezpilotní letoun dostal do prostoru letiště přes jeho ochranu. Předsedkyně téhož výboru Jana Černochová (ODS) zdůraznila, že v tomto případě důkazy jsou. Kotenovy výroky označila za výmluvy, SPD dle ní „hraje v tomto ohledu roli dezinformátora na území České republiky“. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 5 hhodinami

VideoPřes devadesát procent škol omezuje používání mobilů

Většina českých škol už omezuje používání mobilních telefonů. Zatímco před deseti lety to bylo minimum, dnes už k tomu přistoupilo přes devadesát procent všech základních i středních, vyplývá z šetření ministerstva školství. Takové rozhodnutí je stojí i desítky tisíc korun. Aby se děti dokázaly zabavit jinak, zařizují kvůli tomu třeba nové herny. Užívání mobilních telefonů by mohla změnit novela školského zákona, která je teď ve sněmovně.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.