Mamograf

Lékařka a zakladatelka neziskové organizace Loono Kateřina Šédová, kterou ocenil prezident Petr Pavel medailí Za zásluhy 1. stupně, byla hostem Interview ČT24. Podle ní je jedním z největších mýtů to, že vážné nemoci bolí nebo jsou hodně vidět a také že se rakovina netýká mladých lidí. Sama ve dvaadvaceti letech prodělala rakovinu prsu.

Zájem o vyšetření, která umí včas rozpoznat rakovinu, roste. Letos by podle propočtů Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) mělo na preventivní prohlídky přijít o desetinu více lidí než před pandemií covidu, během níž návštěvnost takzvaných screeningů výrazně klesla. Například na kolonoskopii se letos hlásí o desetinu více lidí, podobně by tomu mělo být i u mamografu.

Žluté květiny s růžovou stužkou se staly symbolem boje s nádorovými onemocněními. Jejich koupí se lidé v řadě měst i obcí mohou do konce tohoto týdne zapojit do tradiční sbírky proti rakovině. Letošní ročník organizátoři věnovali rakovině prsu. Lékaři ji každý rok diagnostikují zhruba osmi tisícům žen. V poslední době postihuje častěji i mladší ročníky.

Mamografie je kvalitní metoda na odhalování rakoviny prsu, ale řada žen má vůči ní odpor – zejména v kulturách, kde není přijatelné odhalovat se před cizími lidmi. Problém může vyřešit nová diagnostika na principu umělé inteligence.

Úmrtnost na rakovinu prsu se za dvacet let snížila o jednatřicet procent. Díky preventivním screeningovým vyšetřením žen v rizikovém věku se daří odhalit nádory brzy, kdy jsou vyléčitelné, zaznělo na páteční tiskové konferenci ministerstva zdravotnictví. Ročně je nádor podle dat resortu nově diagnostikovaný u zhruba 7500 žen, u 4500 díky screeningu. Více než čtyřicet procent žen nad 45 let ale na tato vyšetření nechodí, nejvíc v Praze.

Umělá inteligence jako všestranný nástroj proniká i do lékařství. Experti ve Švédsku v první klinické studii svého druhu zkoušeli použití algoritmů pro diagnózu rakoviny prsu. Moderní pomocník v některých případech zjednodušil práci lékařů, v jiných ohledech má ale stále nedostatky.

Urologové by mohli začít cíleně zvát muže mezi padesátým a sedmdesátým rokem na preventivní screening rakoviny prostaty. Program by podle ministerstva zdravotnictví měl dostat jasné obrysy do konce roku. Případů rakoviny prostaty totiž podle lékařů přibylo, a to hlavně kvůli odkládání prevence během pandemie covidu-19.

Desítky tisíc odložených zákroků a několikaměsíční čekací doby na operace. S neustupující epidemií covidu-19 pokračuje i zákaz provádění odkladné péče. Některé nemocnice by ale přivítaly, kdyby i teď mohly operovat také neakutní zákroky. Prosadit to chce i část poslanců zdravotního výboru. Podle nich by si namísto plošného zákazu měli o odkladu péče podobně jako na jaře rozhodnout sami ředitelé nemocnic.