Mamografie je kvalitní metoda na odhalování rakoviny prsu, ale řada žen má vůči ní odpor – zejména v kulturách, kde není přijatelné odhalovat se před cizími lidmi. Problém může vyřešit nová diagnostika na principu umělé inteligence.
Tým vědců na univerzitě v Sheffieldu vyvinul metodu, která umožňuje během dvaceti minut zjistit u pacientek rakovinu prsu – a to pouhým přiložením prstu. Podle autorů této studie by to mohlo urychlit prevenci i léčbu a obě procedury by to mělo i výrazně zlevnit a zefektivnit. Až v případě nepříznivého výsledku by nastoupily mamografy a případně biopsie.
Tato metoda má spoustu výhod, eliminuje totiž prakticky všechny nepříjemnosti, kvůli nimž se některé ženy mamografu vyhýbají: už žádná nahota, nepříjemné dotyky nebo prohlížení snímků. Stačí několikrát přetřít prstem podložku a zbytek nechat na přístrojích – konkrétně hmotnostním spektrometru. Ten analyzuje proteiny, které pacientka na podložce zanechala.
„Detekujeme tyto proteiny a jejich vlastnosti. A ty nám ukáží, jestli má pacientka benigní patologické změny, nebo je v ranné fázi rakoviny, případně zda už metastázovala,“ uvedla autorka výzkumu Simona Franceseová. „Pro analýzu tohoto množství informací využíváme umělou inteligenci.“
Umělá inteligence v boji proti rakovině
Umělá inteligence (AI) se musí nejprve naučit, jak vzorky správně analyzovat. Vědci proto museli sesbírat velké množství materiálu jak od nemocných pacientů, tak od těch zdravých a pečlivě je roztřídili. To provedli v nemocnici v Doncasteru. Tato data se stala jakousi učebnicí, ze které si AI nastudovala, jak rozeznat nevinné proteiny od těch závadných spojených se vznikem rakoviny. Když se je program naučil rozeznávat, byla úspěšnost jeho diagnóz 97,8 desetin procenta.
„Na základě výsledků, které jsme získali, věřím, že by se tato metoda mohla stát jakýmsi prvotním vyšetřením, na které pacientka přijde, podstoupí jednoduchý, bezbolestný a neinvazivní test. A pokud je v pořádku a nemá žádné patologické změny, vyhne se tak vyšetření na momografech a biopsiím, které jsou velmi bolestivé a mají řadu nevýhod,“ doplňuje vědkyně.
Profesorka Franceseová se přitom klinickou medicínou příliš nezabývala, její specializací byly forenzní vědy. Přesto si uvědomila, že technika používaná při řešení kriminálních případů pro zjišťování přítomnosti léků, drog a dalších látek v tkáních by mohla mít skvělé využití i pro běžné pacientky. „Pro mě je to další forma kriminálního profilování, která není založená na behaviorálních vědách, ale na složení našich molekul,“ vysvětluje.
Snadné, levné, užitečné
Nová metoda má podle ní také další výhodu – jednoduchost. V mnoha kulturách jsou nahota nebo dotyky lékaře problematické. Pacientky mívají často obavy z radiace nebo bolesti, a i proto mohou vyšetření odkládat. Ročně přitom rakovina prsu postihne celosvětově dva miliony a tři sta tisíc pacientek, přičemž šest set tisíc zákeřné chorobě podlehne. Právě včasná diagnóza je v léčbě klíčová.
Podle české onkoložky a hematoložky Petry Tesařové jsou tyto výsledky velmi zajímavé. „Nicméně potřebují ověřit. Rozlišit nádor v časném stádiu je totiž velmi obtížné. Systémové signály, které ten nádor vysílá, je velmi těžké odhalit,“ vysvětluje. Současná vyšetření skvěle pomáhají, jak už vzniklé nádory léčit, ale nejsou příliš vhodné pro první fázi.
Teprve až bude metoda validovaná, standardizovaná a stane se součástí nějakého kvalitního projektu, bude možné ji nasadit v praxi, doplňuje lékařka.
Doktorka Tesařová uznává, že umělé inteligence hrají v moderní medicíně stále důležitější roli a mají i dobré výsledky. Podle ní se dá očekávat, že se budou i nadále rozšiřovat. „Bude ale i do budoucna potřebovat lidskou kontrolu,“ zakončuje Petra Tesařová.
