Umělá inteligence objevila nová antibiotika schopná pokořit i odolné bakterie

Umělá inteligence dokázala prověřit miliony chemických sloučenin a najít mezi nimi rychle skupinu antibiotik schopných zabíjet dva různé typy bakterií, které jsou odolné vůči existujícím antibiotikům.

Umělá inteligence pomohla vědcům objevit novou skupinu antibiotik, která dokáže léčit infekce způsobené bakteriemi, jež jsou odolné vůči existujícím lékům. Autoři objevu tvrdí, že by to mohlo pomoci v boji proti rezistentním bakteriím. Ty se totiž adaptovaly na existující antibiotika natolik dobře, že je čím dal těžší nemocné léčit. Například v roce 2019 byly zodpovědné za úmrtí více než 1,2 milionu lidí a očekává se, že tento problém se bude zhoršovat.

Vědci rovnou tyto látky objevené umělou inteligencí otestovali – samozřejmě ne na lidech, ale na myších. Tyto testy ukázaly, že nové antibiotické sloučeniny fungují, zařadily se tak mezi velmi slibné léky na dvě nebezpečné bakterie. Tou první je zlatý stafylokok rezistentní vůči meticilinu, druhou enterokok rezistentní vůči vankomycinu.

„Naše modely umělé inteligence nám prozradily nejen to, které sloučeniny jsou antibioticky aktivní, ale také proč, tedy co v jejich chemické struktuře je za to zodpovědné,“ popsal Felix Wong z MIT, který výzkum vedl.

Jak udělat z umělé inteligence biochemika

Jestli jsou umělé inteligence úspěšné, záleží vždy hlavně na tom, jak dobře se je podaří vycvičit. Nejde tedy použít nějaký obecný model, jako je třeba oblíbený ChatGPT, ale musí se vycvičit specializovaný nástroj. Vědci proto nejprve otestovali účinky více než 39 tisíc různých sloučenin na zlatého stafylokoka a tři typy lidských buněk z jater, kosterního svalstva a plic.

Tyto výsledky pak použili jako jakousi učebnici, ze které se umělá inteligence naučila, jak různé sloučeniny reagují a jak fungují. Dozvěděla se z nich nejen to, jak předpovídat schopnost sloučenin bojovat proti bakteriím, ale také to, jestli u toho příliš neškodí lidským buňkám.

Těch 39 tisíc sloučenin jako základ pro tréninkový model se může zdát opravdu hodně, ale svět chemie je nesmírně pestrý. Na základě tohoto výcviku pak totiž umělá inteligence dokázala analyzovat 12 milionů sloučenin. Mezi nimi odhalila 3646, jejichž vlastnosti by mohly být využitelné jako léky. A u nich pak vysvětlila, které chemické struktury v nich jsou zodpovědné za antibakteriální vlastnosti.

Když vědci tyto struktury prozkoumali, našli nakonec dvě sloučeniny, které jsou schopné zabíjet obě výše uvedené bakterie. A navíc nemají negativní dopad na živé buňky. Poslední fází výzkumu byly experimenty na myších, jež byly nakažené těmito patogeny. A také v tomto případě sloučeniny zabraly.

Podle autorů je to nesmírně důležité, protože nové třídy antibiotik se nedaří nalézat a na ty staré si bakterie vytvářejí stále rychleji odolnost. Pokud by se lidstvu nepodařilo udržet s jejich překotnou evolucí krok, hrozí, že se medicína ocitne ve stejném stavu jako před objevem penicilinu – kdy lidé umírali na jakoukoliv běžnou bakteriální infekci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hlubokomořská těžba může vymazat ekosystémy staré miliony let

Pokud by se začalo těžit v hloubkách kolem čtyř až šesti tisíc metrů pod hladinou, zcela by to zničilo křehké ekosystémy, které tam existují ukryté přímo v materiálech, po nichž průmysl touží. Varuje před tím nová studie.
Právě teď‌‌

Datová centra ve vesmíru by mohla znemožnit pozorování hvězd, varují vědci

Rozmístění rozsáhlých sítí datových center do vesmíru by mohlo lidem téměř znemožnit pozorování hvězd. S odkazem na novou studii o tom napsal zpravodajský server Axios. Většina obyvatel Spojených států datová centra v blízkosti svých domovů odmítá a vynesení této technologie do vesmíru vyvolává zase obavy vědců, včetně astronomů. Přesun desetitisíců počítačů pro umělou inteligenci (AI) na oběžnou dráhu totiž s sebou nese řadu nových a neprobádaných rizik.
před 2 hhodinami

Bajkal se po dekádách úpadku vzpamatovává, potvrdila studie

Jezero Bajkal vysychalo kvůli nedostatku srážek, nadměrnému odběru vody i vyššímu odparu. V posledních devíti letech se ale začala situace obracet. Vědci teď popsali proč.
před 2 hhodinami

Egyptské kočky určené bohům i faraonům živořily, ukázal výzkum

Egypťané obětovali bohům kočky, které pohřbívali společně s významnými hodnostáři a někdy dokonce i faraony. Nová studie teď naznačuje, že dokonce ani kočky určené pro panovníky a bohy nevedly ani zdaleka rozmazlený život. S tím, jak si užívají ty současné i v chudších domácnostech, se to nedá srovnat.
před 4 hhodinami

AI odhalila dosud neznámé objevy v zápisnících matematika Gödela

Umělá inteligence (AI) pomáhá vědcům porozumět zápiskům rakouského matematika Kurta Gödela, rodáka z Brna, který změnil matematiku. Jeho zápisníky mají 1009 stran a z velké části jsou psané Gabelsbergerovým těsnopisem, jenž byl zastaralý už v době, kdy si Gödel poznámky zapisoval, uvedl britský deník The Guardian.
včera v 13:31‌‌

Krokodýli přežili dinosaury, protože se drželi v teple, tvrdí vědci

Jedním z důvodů, proč krokodýli přežili následky dopadu meteoritu, který vyhubil dinosaury, je, že se vždy zarputile zdržovali v teplých klimatických podmínkách. Ukazují to výsledky nové studie.
včera v 07:00‌‌

Vesmírná loď Starship se vrátila na Zemi, přistála do záchytných ramen

Vesmírná loď Starship se po 22 hodinách letu na oběžné dráze, kde vypustila desítky družic, poprvé úspěšně vrátila na základnu v Texasu. Speciální ramena na přistávací rampě v areálu Starbase zachytila vysoko nad zemí druhý stupeň rakety, ukázala v přímém přenosu firma SpaceX. Patnáctá mise Starship se podle tiskových agentur stala „historickým milníkem v úsilí o opakované využívání raket“ při plánovaných letech nejen na oběžnou dráhu Země, ale i na Měsíc a na Mars. Mise však nebyla stoprocentně úspěšná, nosný stupeň Super Heavy se po startu zachytit nepodařilo.
14. 11. 2026Aktualizovánovčera v 00:04‌‌

Čechy byly zřejmě kolébkou keltského světa, naznačuje nová studie

Že se Keltové rozšířili po většině Evropy, se ví. Že bojovali proti Římanům a Caesarovi, vědí díky filmům a komiksům i malé děti. Až doposud se ale nevědělo, odkud se vzali. Nová studie jejich pravlast umisťuje na území dnešního Česka.
14. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.