Mamograf je terčem dezinformátorů. Odborníci bludy vyvracejí

Nahrávám video

Klíčovým nástrojem pro včasné odhalení rakoviny prsu je mamografické vyšetření. Přestože je podle odborníků bezpečné, opakovaně se stává terčem dezinformací na internetu. Například ve formě řetězových e-mailů. Odkládání preventivních prohlídek přitom může snížit šance na vyléčení.

Zabere několik minut a umí najít i velmi malé nádorové změny v prsu. I takové, které nejdou nahmatat. V souvislosti s mamografem ale často zaznívají dezinformace. Koluje například e-mail, který tvrdí, že postup vyšetření je škodlivý a samotná metoda může způsobovat nádory.

To specialisté odmítají a odpovídají na základní otázky spojené s vyšetřením.

Prs je nutné při vyšetření stlačit kvůli optimální kompresi, kdy žena dostane nejmenší dávku záření, říká náměstkyně pro výzkum, vědu a grantovou činnost z FN Bulovka Lívia Večeřová.

„Stlačení je nutné, aby se dostatečně odkryly struktury prsu,“ dodává přednostka Ústavu radiační onkologie FN Bulovka a 1. LF UK Petra Tesařová. Pokud se žena obává bolesti, může se domluvit s laborantkou na co nejšetrnějším postupu.

Dávka záření je bezpečná

„Záření je velice podobné jako kosmické záření při letu z Evropy do Ameriky. Je to jako by si pacientka zaletěla do New Yorku,“ hodnotí bezpečnost dávky rentgenového záření v mamografu Tesařová.

Řetězový e-mail navíc nepravdivě informuje o tom, že mamografické vyšetření bylo zakázáno ve Švýcarsku. „Tyto zprávy jsou zcela nepravdivé. Mamografie je ve Švýcarsku v současnosti hlavní metoda pro včasné odhalení rakoviny prsu,“ zdůraznila už loni Švýcarská rada pro boj proti rakovině.

V Česku je každý rok diagnostikováno téměř osm tisíc nových případů rakoviny prsu. Mamografický screeningový program je určen všem ženám nad 45 let. A 75 procent nádorů, které mamograf odhalí, je v prvním stadiu. U nich je šance na vyléčení velmi vysoká.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
před 17 hhodinami

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
před 22 hhodinami

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
4. 6. 2026
Načítání...