Mezinárodní tým vědců včetně českých odborníků napsal novou evoluční historii netopýrů. Dosud nejrozsáhlejší genetická a paleontologická netopýří studie, která ve středu vyšla v časopisu Nature, odhalila, že jediní létající savci vznikli před 65 miliony let v Evropě – nikoliv v Africe, jak se doposud předpokládalo. Výsledky výzkumu navíc pomáhají vysvětlit jejich výjimečnou dlouhověkost a vysokou odolnost vůči infekčním nemocem.
Netopýři tvoří téměř pětinu všech druhů žijících savců a hrají zásadní roli v udržení zdravých ekosystémů, protože opylují rostliny a spotřebovávají obrovské množství škodlivého hmyzu. Vědci se po desetiletí domnívali, že netopýři původně vznikli v Asii, Africe nebo v Severní Americe. Převratná studie mezinárodního konsorcia Bat1K ale tyto předpoklady vyvrací.
Na výzkumu se významně podíleli také čeští vědci. Marek Uvizl a Petr Benda působí na Přírodovědecké fakultě UK a zároveň v Národním muzeu v Praze. Tým autorů doplnil také Peter Vallo z Ústavu biologie obratlovců AV ČR v Brně. Společně s dalšími odborníky ze 64 zemí analyzovali dosud největší soubor 103 genomů zastupujících všech 21 známých současných čeledí netopýrů a propojili je s 44 fosilními nálezy z celého světa.
Výsledky ukázaly, že netopýři vznikli přibližně před 65 miliony let v Evropě a odtud se přes Afriku rozšířili do celého světa. Znamená to také, že první netopýři se začali vyvíjet velmi brzy po vyhynutí dinosaurů, když se po nich v ekosystémech uvolnilo místo.
První netopýr na Zemi
Vědcům se poprvé v historii podařilo rekonstruovat genetický kód společného předka všech dnešních netopýrů. Zjistili, že schopnost aktivního letu i echolokace – tedy orientace v prostoru pomocí ultrazvukových ozvěn – se u netopýrů vyvinula téměř současně na samém počátku jejich evoluce. Právě tato kombinace vlastností zajistila netopýrům obrovský evoluční úspěch.
„Je skvělé, že se díky úsilí tolika lidí podařilo propojit moderní metody sekvenování DNA a studia fosilních nálezů, a tím rozplést složitou evoluční historii netopýrů a jejich unikátních vlastností,“ popisuje význam studie spoluautor Marek Uvizl.
Klíč ke zdraví a dlouhověkosti lidí
Kromě schopnosti létat vynikají netopýři neobvyklou odolností vůči těžkým virovým infekcím. To znamená pro lidi značnou hrozbu, protože se v jejich koloniích snadno přenášejí nemoci, které netopýři bez větších problémů zvládají – ale pro lidi jsou smrtelné. Právě od létajících savců totiž na člověka přeskočila celá řada chorob, které dnes lidstvo trápí – SARS, marburg, nipah, hendra, a zřejmě i SARS-CoV-2 a ebola.
Navíc na svou velice malou tělesnou hmotnost se netopýři dožívají mimořádně vysokého věku. Nově vytvořená genetická mapa vědcům poprvé poskytuje přesný návod, jak vyhledat konkrétní úseky DNA zodpovědné za obě tyto unikátní vlastnosti. Výsledky tohoto výzkumu proto mohou do budoucna zásadně pomoci v lidské medicíně, zejména při studiu mechanismů stárnutí a boji proti infekčním chorobám.
