Vědci zjistili, proč jsou viry netopýrů u lidí tak smrtelné. Souvisí to s létáním

Netopýři žijí ve velkých koloniích, kde se snadno přenášejí viry mezi jednotlivými zvířaty. To je jedna z příčin, proč v jejich populacích koluje tolik nemocí. Ale proč jsou tyto patogeny tak smrtící pro lidi, to zatím nebylo jasné.

SARS, marburg, nipah, hendra, SARS-CoV-2 – všechny tyto smrtící viry spojuje jedna věc. Na člověka prokazatelně přeskočily z netopýrů – tedy u covidu to není jisté, ale jen pravděpodobné.  Ale proč jsou to právě netopýři, kteří představují pro lidi takovou hrozbu? Proč právě oni nesou viry, které lidem mohou tak moc ublížit?

Na tuto otázku se pokusil odpovědět tým epidemiologů a evolučních biologů z University of Chicago, York University, University of California, Berkeley a University of Exeter. Netopýři podle jejich analýzy opravdu prokazatelně nesou viry, které způsobují vyšší míru úmrtnosti při skoku na člověka než ty, které pocházejí od jiných savců. Ve studii, která vyšla v odborném žurnálu PLOS Biology, využili údaje z dřívějších výzkumů k modelování růstu virů v populacích netopýrů i jejich šíření na další zvířata.

Předchozí výzkumy ukázaly, že když virus přeskočí z netopýrů na člověka, může to mít pro člověka smrtelnější následky, než když virus přeskočí z jiných savců. Teď nová studie ukázala, že je to kvůli vrozené toleranci netopýrů k zánětům.

Let jako imunitní superschopnost

Tento závěr vychází z analýzy jiných studií o vlivu několika virů na imunitní systém netopýrů, které přeskočily i na člověka. Nyní tyto údaje použili v matematickém modelu, aby ukázali, jak virus optimalizuje své šance na přežití šířením z hostitele na hostitele před jeho smrtí tím, že vyvažuje zisky z přenosu a stupeň virulence.

Zjistili tak, že viry napadající netopýry jsou typické tím, jak vážné záněty způsobují. A právě netopýři jsou vůči zánětům extrémně odolní: evolučně tato schopnost souvisí s jejich schopností létat. Jejich tělo je totiž letem natolik energeticky „vyšťavené“, že v jejich tělech je stav podobný zánětům vlastně pořád; jsou na tento stav tedy zvyklí. Zánětlivé stavy současně pomáhají posilovat imunitní reakci. Netopýři tak lépe snášejí viry, když se nakazí.

Aby viry dokázaly netopýry infikovat a množit se v nich, musí se adaptovat tak, aby se množily extrémně rychle. A to je také důvod, proč by stejný virus byl u člověka smrtelnější. Máme nižší toleranci k zánětům. Nižší tolerance, jak vědci poznamenávají, vede k závažnějším příznakům, jako jsou například napadené plíce, které již nejsou schopny zpracovat dostatek vzduchu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zemřel kapitán letu Apollo 13 James Lovell

Zemřel astronaut James Lovell, kapitán letu Apollo 13, informovala agentura AP s odvoláním na vyjádření amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Jeho posádku směřující k Měsíci se v roce 1970 jen těsně podařilo zachránit před katastrofou. Bylo mu 97 let.
před 7 hhodinami

Astronomové našli černou díru z doby, kdy byl vesmír ještě kojencem

Když začala nově odhalená černá díra pohlcovat hmotu ve své galaxii, byl vesmír starý pouhé půl miliardy let, z hlediska jeho existence byl ještě v plenkách. Starší černou díru vědci dosud nikdy nespatřili.
před 14 hhodinami

Japonsko zažilo historickou vlnu veder. Rekordy padaly po celé zemi

V Česku byl letošní červenec často ve znamení oblačného, deštivějšího a nepříliš teplého počasí, přesto jako celek skončil teplotně průměrný. V mnoha částech světa ale byla situace výrazně odlišná. Ať už se jednalo o severní Evropu nebo východ Středomoří, kde byla překonána absolutní maxima v Turecku či Kosovu. Mimořádně teplé počasí ale už od konce jara panuje ve východní Asii, přičemž nejvíc zasaženou zemí je Japonsko.
před 16 hhodinami

„mRNA vakcíny Kennedyho přežijí,“ říká epidemiolog

USA přestanou podporovat výzkum vakcín založených na principu mRNA. V Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou o změně hovořili epidemiolog Rastislav Maďar a předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. Podle Maďara se mRNA technologie jednoznačně osvědčila a na stejném principu budou vznikat i další vakcíny, mimo jiné i proti onkologickým nemocem. Co se povinného očkování týče, Šonka není příznivcem rozšiřování, zastává názor, že je třeba osvěty a zvyšování zdravotní gramotnosti, že očkování smysl má.
před 19 hhodinami

Stačí lahev slazeného nápoje denně a strmě stoupá hrozba cukrovky

Umělá sladidla byla zavedena jako zdravější alternativa cukru. Ale jak ukazuje nová studie, která trvala čtrnáct let, náhražkové látky s sebou nesou vlastní zdravotní rizika. A k tomu, aby se projevil rozdíl, stačí jen málo.
před 20 hhodinami

Českého lovce nacistů „zachránila“ před pomstou komunistů vlastní smrt

Nejvýznamnější česká postava mezinárodního práva, lovec nacistů, respektovaný právník – tím vším byl Bohuslav Ečer. Odborník, který zastupoval československou stranu u Norimberského tribunálu, pomohl odsoudit desítky nacistických zločinců včetně Karla Hermanna Franka. Po válce prý neexistoval v Československu nikdo, kdo by neznal jeho jméno. Už po roce 1948 se ale stal pro komunisty nepohodlným. Ve vykonstruovaném procesu se jim ho odsoudit nepodařilo, téměř vymazat z historie a povědomí lidí ale ano.
včera v 06:00

Evropa má nový seznam invazních druhů. Se sršní i obří ploštěnkou

Na evropském seznamu invazních nepůvodních druhů přibylo 16 zvířat, která se nově nesmí dovážet do Evropské unie. Jedná se například o jelena siku či sršeň mandarínskou, dále jsou na seznamu nově i některé druhy ptáků, ryb a korýšů. Rozšíření seznamu vyplývá z nařízení Evropské komise, které dnes vstoupilo v platnost. ČTK o tom informovala Státní veterinární správa (SVS). Aktualizovaný seznam obsahuje celkem 62 živočišných druhů.
7. 8. 2025

Do Pompejí se po erupci vrátili lidé. Město připomínalo favelu

Nové archeologické vykopávky v Pompejích naznačují, že město bylo po výbuchu sopky Vesuv v roce 79 znovu obydleno, popsali vědci. Erupce sopky zasypala město popelem a zalila lávou, část sídla se tak uchovala téměř netknutá.
7. 8. 2025
Načítání...