Vědci zjistili, proč jsou viry netopýrů u lidí tak smrtelné. Souvisí to s létáním

Netopýři žijí ve velkých koloniích, kde se snadno přenášejí viry mezi jednotlivými zvířaty. To je jedna z příčin, proč v jejich populacích koluje tolik nemocí. Ale proč jsou tyto patogeny tak smrtící pro lidi, to zatím nebylo jasné.

SARS, marburg, nipah, hendra, SARS-CoV-2 – všechny tyto smrtící viry spojuje jedna věc. Na člověka prokazatelně přeskočily z netopýrů – tedy u covidu to není jisté, ale jen pravděpodobné.  Ale proč jsou to právě netopýři, kteří představují pro lidi takovou hrozbu? Proč právě oni nesou viry, které lidem mohou tak moc ublížit?

Na tuto otázku se pokusil odpovědět tým epidemiologů a evolučních biologů z University of Chicago, York University, University of California, Berkeley a University of Exeter. Netopýři podle jejich analýzy opravdu prokazatelně nesou viry, které způsobují vyšší míru úmrtnosti při skoku na člověka než ty, které pocházejí od jiných savců. Ve studii, která vyšla v odborném žurnálu PLOS Biology, využili údaje z dřívějších výzkumů k modelování růstu virů v populacích netopýrů i jejich šíření na další zvířata.

Předchozí výzkumy ukázaly, že když virus přeskočí z netopýrů na člověka, může to mít pro člověka smrtelnější následky, než když virus přeskočí z jiných savců. Teď nová studie ukázala, že je to kvůli vrozené toleranci netopýrů k zánětům.

Let jako imunitní superschopnost

Tento závěr vychází z analýzy jiných studií o vlivu několika virů na imunitní systém netopýrů, které přeskočily i na člověka. Nyní tyto údaje použili v matematickém modelu, aby ukázali, jak virus optimalizuje své šance na přežití šířením z hostitele na hostitele před jeho smrtí tím, že vyvažuje zisky z přenosu a stupeň virulence.

Zjistili tak, že viry napadající netopýry jsou typické tím, jak vážné záněty způsobují. A právě netopýři jsou vůči zánětům extrémně odolní: evolučně tato schopnost souvisí s jejich schopností létat. Jejich tělo je totiž letem natolik energeticky „vyšťavené“, že v jejich tělech je stav podobný zánětům vlastně pořád; jsou na tento stav tedy zvyklí. Zánětlivé stavy současně pomáhají posilovat imunitní reakci. Netopýři tak lépe snášejí viry, když se nakazí.

Aby viry dokázaly netopýry infikovat a množit se v nich, musí se adaptovat tak, aby se množily extrémně rychle. A to je také důvod, proč by stejný virus byl u člověka smrtelnější. Máme nižší toleranci k zánětům. Nižší tolerance, jak vědci poznamenávají, vede k závažnějším příznakům, jako jsou například napadené plíce, které již nejsou schopny zpracovat dostatek vzduchu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Doporučujeme

Nářečí má na mozek podobně pozitivní vliv jako cizí jazyk, tvrdí němečtí vědci

Učení se cizím jazykům bystří mozek a udržuje ho v kondici, to samé ale platí i pro dialekty. Tvrdí to vědci z univerzity v západoněmeckém Marburgu, kteří takovou studii zveřejnili v odborném magazínu Nature Scientific Reports, jak upozornila regionální veřejnoprávní stanice MDR.
17. 7. 2026

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
17. 7. 2026

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
17. 7. 2026

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.