Vědci zjistili, proč jsou viry netopýrů u lidí tak smrtelné. Souvisí to s létáním

Netopýři žijí ve velkých koloniích, kde se snadno přenášejí viry mezi jednotlivými zvířaty. To je jedna z příčin, proč v jejich populacích koluje tolik nemocí. Ale proč jsou tyto patogeny tak smrtící pro lidi, to zatím nebylo jasné.

SARS, marburg, nipah, hendra, SARS-CoV-2 – všechny tyto smrtící viry spojuje jedna věc. Na člověka prokazatelně přeskočily z netopýrů – tedy u covidu to není jisté, ale jen pravděpodobné.  Ale proč jsou to právě netopýři, kteří představují pro lidi takovou hrozbu? Proč právě oni nesou viry, které lidem mohou tak moc ublížit?

Na tuto otázku se pokusil odpovědět tým epidemiologů a evolučních biologů z University of Chicago, York University, University of California, Berkeley a University of Exeter. Netopýři podle jejich analýzy opravdu prokazatelně nesou viry, které způsobují vyšší míru úmrtnosti při skoku na člověka než ty, které pocházejí od jiných savců. Ve studii, která vyšla v odborném žurnálu PLOS Biology, využili údaje z dřívějších výzkumů k modelování růstu virů v populacích netopýrů i jejich šíření na další zvířata.

Předchozí výzkumy ukázaly, že když virus přeskočí z netopýrů na člověka, může to mít pro člověka smrtelnější následky, než když virus přeskočí z jiných savců. Teď nová studie ukázala, že je to kvůli vrozené toleranci netopýrů k zánětům.

Let jako imunitní superschopnost

Tento závěr vychází z analýzy jiných studií o vlivu několika virů na imunitní systém netopýrů, které přeskočily i na člověka. Nyní tyto údaje použili v matematickém modelu, aby ukázali, jak virus optimalizuje své šance na přežití šířením z hostitele na hostitele před jeho smrtí tím, že vyvažuje zisky z přenosu a stupeň virulence.

Zjistili tak, že viry napadající netopýry jsou typické tím, jak vážné záněty způsobují. A právě netopýři jsou vůči zánětům extrémně odolní: evolučně tato schopnost souvisí s jejich schopností létat. Jejich tělo je totiž letem natolik energeticky „vyšťavené“, že v jejich tělech je stav podobný zánětům vlastně pořád; jsou na tento stav tedy zvyklí. Zánětlivé stavy současně pomáhají posilovat imunitní reakci. Netopýři tak lépe snášejí viry, když se nakazí.

Aby viry dokázaly netopýry infikovat a množit se v nich, musí se adaptovat tak, aby se množily extrémně rychle. A to je také důvod, proč by stejný virus byl u člověka smrtelnější. Máme nižší toleranci k zánětům. Nižší tolerance, jak vědci poznamenávají, vede k závažnějším příznakům, jako jsou například napadené plíce, které již nejsou schopny zpracovat dostatek vzduchu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 14 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 16 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 19 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 20 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 21 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025

Borelie jsou mazané. Čeští vědci popsali první okamžiky infekce

Tým vědců z Biologického centra Akademie věd přinesl nové zásadní poznatky o tom, jak probíhá první fáze infekce lymské boreliózy těsně po přenosu z klíštěte.
3. 12. 2025
Načítání...