Vědci zjistili, proč jsou viry netopýrů u lidí tak smrtelné. Souvisí to s létáním

Netopýři žijí ve velkých koloniích, kde se snadno přenášejí viry mezi jednotlivými zvířaty. To je jedna z příčin, proč v jejich populacích koluje tolik nemocí. Ale proč jsou tyto patogeny tak smrtící pro lidi, to zatím nebylo jasné.

SARS, marburg, nipah, hendra, SARS-CoV-2 – všechny tyto smrtící viry spojuje jedna věc. Na člověka prokazatelně přeskočily z netopýrů – tedy u covidu to není jisté, ale jen pravděpodobné.  Ale proč jsou to právě netopýři, kteří představují pro lidi takovou hrozbu? Proč právě oni nesou viry, které lidem mohou tak moc ublížit?

Na tuto otázku se pokusil odpovědět tým epidemiologů a evolučních biologů z University of Chicago, York University, University of California, Berkeley a University of Exeter. Netopýři podle jejich analýzy opravdu prokazatelně nesou viry, které způsobují vyšší míru úmrtnosti při skoku na člověka než ty, které pocházejí od jiných savců. Ve studii, která vyšla v odborném žurnálu PLOS Biology, využili údaje z dřívějších výzkumů k modelování růstu virů v populacích netopýrů i jejich šíření na další zvířata.

Předchozí výzkumy ukázaly, že když virus přeskočí z netopýrů na člověka, může to mít pro člověka smrtelnější následky, než když virus přeskočí z jiných savců. Teď nová studie ukázala, že je to kvůli vrozené toleranci netopýrů k zánětům.

Let jako imunitní superschopnost

Tento závěr vychází z analýzy jiných studií o vlivu několika virů na imunitní systém netopýrů, které přeskočily i na člověka. Nyní tyto údaje použili v matematickém modelu, aby ukázali, jak virus optimalizuje své šance na přežití šířením z hostitele na hostitele před jeho smrtí tím, že vyvažuje zisky z přenosu a stupeň virulence.

Zjistili tak, že viry napadající netopýry jsou typické tím, jak vážné záněty způsobují. A právě netopýři jsou vůči zánětům extrémně odolní: evolučně tato schopnost souvisí s jejich schopností létat. Jejich tělo je totiž letem natolik energeticky „vyšťavené“, že v jejich tělech je stav podobný zánětům vlastně pořád; jsou na tento stav tedy zvyklí. Zánětlivé stavy současně pomáhají posilovat imunitní reakci. Netopýři tak lépe snášejí viry, když se nakazí.

Aby viry dokázaly netopýry infikovat a množit se v nich, musí se adaptovat tak, aby se množily extrémně rychle. A to je také důvod, proč by stejný virus byl u člověka smrtelnější. Máme nižší toleranci k zánětům. Nižší tolerance, jak vědci poznamenávají, vede k závažnějším příznakům, jako jsou například napadené plíce, které již nejsou schopny zpracovat dostatek vzduchu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Houby mezi sebou šíří drby o moči a vodě

Houbové sítě si mezi sebou vyměňují spoustu informací. V novém experimentu japonských mykologů se ukázalo, že si předávají odlišné informace v závislosti na tom, jestli na ně dopadají kapky vody nebo moči. A tato komunikace je opravdu bleskurychlá.
7. 4. 2026

Artemis II obletěla Měsíc a vrací se k Zemi

Čtyři astronauti na palubě kosmické lodi Orion splnili hlavní cíl mise Artemis II. Dokázali proletět kolem Měsíce, vyfotografovali ho z odvrácené strany a nyní už směřují k Zemi, kde by měli přistát v noci z pátku na sobotu.
7. 4. 2026

Na obloze září zelená kometa. Brzy může být vidět pouhým okem

Na obloze je už několik týdnů viditelná kometa C/2025 R3 (PanSTARRS). V současné době zjasnila tolik, že je vidět i menším dalekohledem. Kometa bude pozorovatelná z našich končin následující dva týdny, podle astrofotografa Petra Horálka je pravděpodobné, že překoná hranici viditelnosti pouhýma očima.
7. 4. 2026

Peruánští vědci zmapovali vliv pesticidů na rakovinu po celé zemi

Francouzští a peruánští vědci popsali nový způsob, jak na úrovni celé země mapovat vliv pesticidů na výskyt rakoviny. Studie zveřejněná v odborném časopise Nature Health ukázala v Peru výraznou prostorovou souvislost mezi vystavením pesticidům a vyšším výskytem některých typů rakoviny ve více než čtyř stech oblastech. Upozornil na to francouzský deník Le Monde.
7. 4. 2026
Načítání...