Vědci zjistili, proč jsou viry netopýrů u lidí tak smrtelné. Souvisí to s létáním

Netopýři žijí ve velkých koloniích, kde se snadno přenášejí viry mezi jednotlivými zvířaty. To je jedna z příčin, proč v jejich populacích koluje tolik nemocí. Ale proč jsou tyto patogeny tak smrtící pro lidi, to zatím nebylo jasné.

SARS, marburg, nipah, hendra, SARS-CoV-2 – všechny tyto smrtící viry spojuje jedna věc. Na člověka prokazatelně přeskočily z netopýrů – tedy u covidu to není jisté, ale jen pravděpodobné.  Ale proč jsou to právě netopýři, kteří představují pro lidi takovou hrozbu? Proč právě oni nesou viry, které lidem mohou tak moc ublížit?

Na tuto otázku se pokusil odpovědět tým epidemiologů a evolučních biologů z University of Chicago, York University, University of California, Berkeley a University of Exeter. Netopýři podle jejich analýzy opravdu prokazatelně nesou viry, které způsobují vyšší míru úmrtnosti při skoku na člověka než ty, které pocházejí od jiných savců. Ve studii, která vyšla v odborném žurnálu PLOS Biology, využili údaje z dřívějších výzkumů k modelování růstu virů v populacích netopýrů i jejich šíření na další zvířata.

Předchozí výzkumy ukázaly, že když virus přeskočí z netopýrů na člověka, může to mít pro člověka smrtelnější následky, než když virus přeskočí z jiných savců. Teď nová studie ukázala, že je to kvůli vrozené toleranci netopýrů k zánětům.

Let jako imunitní superschopnost

Tento závěr vychází z analýzy jiných studií o vlivu několika virů na imunitní systém netopýrů, které přeskočily i na člověka. Nyní tyto údaje použili v matematickém modelu, aby ukázali, jak virus optimalizuje své šance na přežití šířením z hostitele na hostitele před jeho smrtí tím, že vyvažuje zisky z přenosu a stupeň virulence.

Zjistili tak, že viry napadající netopýry jsou typické tím, jak vážné záněty způsobují. A právě netopýři jsou vůči zánětům extrémně odolní: evolučně tato schopnost souvisí s jejich schopností létat. Jejich tělo je totiž letem natolik energeticky „vyšťavené“, že v jejich tělech je stav podobný zánětům vlastně pořád; jsou na tento stav tedy zvyklí. Zánětlivé stavy současně pomáhají posilovat imunitní reakci. Netopýři tak lépe snášejí viry, když se nakazí.

Aby viry dokázaly netopýry infikovat a množit se v nich, musí se adaptovat tak, aby se množily extrémně rychle. A to je také důvod, proč by stejný virus byl u člověka smrtelnější. Máme nižší toleranci k zánětům. Nižší tolerance, jak vědci poznamenávají, vede k závažnějším příznakům, jako jsou například napadené plíce, které již nejsou schopny zpracovat dostatek vzduchu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 1 hhodinou

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 3 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
před 13 hhodinami

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
před 20 hhodinami

Archeologové nově přiblížili příběh lékaře, který zahynul v Pompejích

Stále existuje mnoho příběhů, které čekají na to, až budou vyprávěny, a které se vynořují z obrovského množství nálezů, jež pod vrstvami sopečných vyvrženin zůstaly v Pompejích. A řadu příběhů rozvíjí a zpřesňují opakovaná prostudování. Teď se to podařilo v jednom z nejlépe prozkoumaných míst – slavné Zahradě utečenců. Výpočetní tomografie pomohla vědcům přiblížit příběh lékaře.
před 23 hhodinami

Kamenný vrták, nemocný neandertálec a párátko. Experti popsali první operaci zubu

První známý zubařský zákrok se odehrál asi před šedesáti tisíci lety. Provedl ho neandertálec na jiném neandertálci – podle nové studie britských a ruských vědců „určitě úspěšně“.
včera v 07:30

NASA: Části mexického hlavního města se propadají o dva centimetry měsíčně

Některé části mexického hlavního města Mexico City se propadají o více než dva centimetry měsíčně, uvedl americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) s odkazem na nové měření z vesmíru.
17. 5. 2026

Vědci popsali nejdelšího dinosaura jihovýchodní Asie. Je větší než tyrannosaurus

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.
17. 5. 2026
Načítání...