Koronavirus pochází podle dostupných důkazů od netopýrů, ne z laboratoře, oznámila WHO

„Všechny dostupné důkazy svědčí o zvířecím původu viru a o tom, že není upravený nebo vyrobený v laboratoři nebo někde jinde,“ uvedla mluvčí WHO Fadela Chaibová. „Je pravděpodobné, že je virus zvířecího původu,“ dodala. 

Chaibová také řekla, že zatím není jasné, jak virus překonal druhovou hranici, tedy jak se přenesl ze zvířete na člověka. „Jasné“ podle ní ale je, že roli hrál kromě netopýrů i další zvířecí hostitel, který byl prostředníkem. V minulosti se uvažovalo jako o mezičlánku o luskounovi.

Americký prezident Donald Trump minulý týden uvedl, že se USA snaží zjistit, zda koronavirus nepochází z laboratoře v čínském Wu-chanu. Podle ministra zahraničí Mikea Pompea by Peking „měl jít s pravdou ven“ a sdělit, co ví.

Wuchanský institut virologie, který je podporovaný státem, už v únoru odmítl tvrzení, že byl koronavirus uměle vytvořen v jeho laboratoři. List The Washington Post však minulý týden napsal, že už v lednu 2018 varovala americká ambasáda v Číně před nedostatečnou bezpečností v institutu. Velvyslanectví přímo zmínilo riskantní výzkum koronavirů u netopýrů.

Poradce Bílého domu: Čína tají informace

Představitelé USA opakovaně tvrdí, že Peking zatajoval údaje z raných fází pandemie. Poradce Bílého domu Peter Navarro v televizi Fox News prohlásil, že Čína zřejmě nesděluje veškeré informace o koronaviru, protože chce jako první vyrobit vakcínu a vydělat na jejím prodeji. 

„Jedním z důvodů, proč nás zřejmě nepustili do země a nedali nám data o viru na začátku, je, že se snaží co nejrychleji získat vakcínu a přemýšlí nad tím jen jako nad konkurenčním obchodním soubojem. Je to obchodní záležitost, aby mohli prodat vakcínu světu,“ řekl Navarro.

„My je ale porazíme. My je porazíme díky vůdcovství prezidenta (Donalda) Trumpa,“ dodal poradce s tím, že na očkovací látce pracuje v USA ve spolupráci s místním ministerstvem zdravotnictví hned pět společností.

Nově přijatá rezoluce Valného shromáždění OSN žádá po generálním tajemníkovi organizace, aby se zasadil za „spravedlivý, transparentní, rovný a efektivní přístup a distribuci preventivních nástrojů, laboratorních testů, budoucích léků a budoucích vakcín proti COVID-19“. Cílem je, aby se těchto věcí dostalo všem, kteří je potřebují, a to zejména v rozvojových zemích.

Jde o druhou rezoluci, kterou Valné shromáždění v souvislosti s pandemií přijalo. Rada bezpečnosti OSN se na žádném společném textu zatím neshodla. Rezoluce Valného shromáždění nejsou na rozdíl od rezolucí Rady bezpečnosti OSN závazné, mohou však mít politickou váhu.

OSN varuje před hladomorem

V důsledku nynější pandemie čelí svět nebezpečí hladomoru „biblických rozměrů“. Katastrofě musí zabránit okamžitá akce, varoval David Beasley, ředitel Světového potravinového programu (WFP), který spadá pod OSN.

Počet lidí trpících hladem se podle něj může celosvětově až zdvojnásobit, z nynějších 135 milionů na více než 250 milionů.

Nejvíce ohroženo je deset zemí, které byly již před příchodem pandemie zasaženy ozbrojeným konfliktem, hospodářskou krizí či změnou klimatu. Organizace jmenovitě zmiňuje Jemen, Kongo, Afghánistán, Venezuelu, Etiopii, Jižní Súdán, Súdán, Sýrii, Nigérii a Haiti.

Bavorsko zrušilo Oktoberfest

V německém Mnichově se letos kvůli pandemii neuskuteční Oktoberfest. Zrušení tradičního festivalu piva oznámili bavorský ministerský předseda Markus Söder (CSU) a mnichovský primátor Dieter Reiter (SPD). Oktoberfest se letos měl konat od 19. září do 4. října. Každoročně ho navštíví kolem šesti milionů lidí. Podle agentury Reuters přijde Mnichov o více než miliardu eur.

V Německu mírně stoupl počet nových případů nákazy koronavirem, ale výrazněji počet nových úmrtí souvisejících s infekcí. Vyplývá to z údajů Institutu Roberta Kocha (RKI). Podle něj klesl v posledních dnech počet lidí, které infikovaný člověk nakazí, pod jednoho.

Počet infikovaných se za předchozí den rozrostl o 1785 případů a celkově je v Německu registrováno 143 457 nakažených. Úmrtí během pondělí přibylo 194, což je výrazněji víc než 110 zemřelých evidovaných za neděli. V sobotu zemřelo 184 pacientů.

Na Slovensku v pondělí zemřel další člověk s koronavirem, celkově počet úmrtí stoupl na čtrnáct. Novou obětí je pacientka z domova seniorů v Pezinku, jehož klienty byla zhruba polovina všech dosud zemřelých v zemi. Testy potvrdily dalších 26 infikovaných, celkem tedy 1199.

Země připravuje od středy uvolňování karanténních opatření. Otevírání dalších obchodů a jiných zařízení, ale i obnovení různých služeb, které byly v březnu pozastaveny, by mělo přijít postupně ve čtyřech fázích. Ve středu země umožní plošné otevření menších prodejen, vnějších sportovišť a tržišť, jakož i dalších provozoven.

Rakousko v květnu otevře restaurace a školy

V Rakousku se 15. května otevřou restaurace uzavřené od půlky března, oznámil lidovecký kancléř Sebastian Kurz. Potvrdil také, že od 1. května otevřou všechny obchody i nákupní centra. Od minulého úterý mají kromě potravin a lékáren otevřeno obchody s prodejní plochou do 400 metrů čtverečních.

Povolené budou od poloviny května bohoslužby a už od 4. května se do lavic vrátí žáci ze závěrečných ročníků středních škol. Od poloviny května je budou postupně následovat i další školáci.

V Rakousku v posledních dnech počet lidí nově nakažených koronavirem klesá. Z celkových téměř 15 tisíc infikovaných se už téměř 11 tisíc lidí uzdravilo. Celkem 491 nakažených v zemi zemřelo.

Nizozemský premiér Mark Rutte v úterý oznámil, že od 11. května se otevřou školky a základní školy. Do září ale budou zakázané akce, na které chodí hodně lidí, jako jsou hudební festivaly nebo sportovní utkání. V Nizozemsku, které má asi 17,2 milionu obyvatel, se koronavirem nakazilo celkem 34 134 lidí, 729 z nich za poslední den.

V sousední Belgii, která má asi o pět milionů obyvatel méně než Nizozemsko, úřady evidují skoro 40 950 nakažených, z toho 973 jich přibylo za posledních 24 hodin. Počet nově hospitalizovaných ovšem klesá.

V britských nemocnicích za poslední den zemřelo dalších 823 lidí nakažených koronavirem. Británie tak eviduje celkem 17 337 případů úmrtí pacientů s nemocí COVID-19.  V předchozích dvou dnech byl nárůst počtů mrtvých nižší, v pondělí Británie ohlásila, že smrtelných případů přibylo 449, nejméně za dva týdny. Tamní zdravotnické úřady nyní evidují přes 129 tisíc nemocných. 

V Bulharsku se nákaza šíří rychleji než v Itálii

Šíření nákazy koronavirem je v Bulharsku rychlejší než v Itálii. Jeden nemocný v zemi v průměru infikuje 3,5 dalších lidí. Podle serveru 24 časa to řekl šéf národního operačního štábu Vencislav Mutafčijski. V Itálii dosáhl tento údaj před přijetím karanténních opatření nejvyšší hodnoty 3,25; v Česku se toto číslo minulý týden podle epidemiologů blížilo jedné.

V Bulharsku je registrováno 966 potvrzených případů nákazy, během pondělí přibylo dalších 51 nemocných. Úmrtí je aktuálně 45.

V Itálii zemřelo za poslední den 534 lidí infikovaných koronavirem, oproti pondělku je to o 80 více. Jde o nejvyšší denní bilanci mrtvých od pátku. Ve srovnání s předchozím dnem stoupl i počet nově nakažených. Celkem už se v Itálii nakazilo téměř 184 tisíc lidí. Obětí je 24 648.

Španělský kabinet se dohodl, že požádá dolní komoru parlamentu o nové prodloužení nouzového stavu o další dva týdny, tedy do 10. května. Poslanci by o tom měli hlasovat ve středu.

Po sílící kritice ze strany rodičů a výzvách odborníků vláda o už víkendu oznámila, že od 27. dubna budou moci rodiče s dětmi ven na krátkou procházku.

Nyní představitelé upřesnili, že děti do 14 let budou moci od pondělí ven pouze s jedním z rodičů a jen ve stejných případech, jako mohou od 15. března dospělí. To znamená, že budou moci ven s rodičem na nákup, do banky či do lékárny. Děti ve Španělsku jsou zavřené doma už od poloviny března. Země eviduje přes 21 tisíc mrtvých a víc než 204 tisíc nakažených.

Ve Francii bilance opět vzrostla o více než 500 úmrtí, denní přírůstek byl ale oproti pondělku mírně slabší. V pondělí zároveň pokračoval pokles vytíženosti francouzských nemocnic, oznámil zástupce ministerstva zdravotnictví Jérôme Salomon.

Estonsko vyhostí lidi ze zemí mimo EU, kteří přijdou o práci

Estonský parlament přijal nový zákon, který umožňuje vyhostit zahraniční pracovníky ze zemí mimo Evropskou unii poté, co přišli o práci během krize způsobené koronavirem. Oznámila to agentura Reuters s tím, že v pobaltské zemi je nejvíce zahraničních pracovníků z Ukrajiny, Ruska, Běloruska, Spojených států a Indie.

Země s 1,3 milionu obyvatel má více než 1500 potvrzených případů nákazy a 43 úmrtí. Tamní ekonomiku, která je závislá na vývozu, koronavirus silně zasáhl.

Centrální banka předpovídá, že pokud budou protinákazová opatření pokračovat až do srpna, estonský hrubý domácí produkt poklesne o 14 procent. Očekává se, že do konce roku vzroste nezaměstnanost ze 4,5 na deset až 13 procent. 

Úřady: Do začátku května se nakazí třetina obyvatel Stockholmu

Ve Švédsku od pondělka přibylo 185 lidí, kteří zemřeli v souvislosti s koronavirem. Podle britského listu The Guardian jde o nejvyšší denní nárůst počtu mrtvých. Tato skandinávská země na rozdíl od většiny evropských států přijala poměrně mírná opatření proti šíření nákazy a zatím spoléhá na to, že lidé se jimi řídí dobrovolně. 

V desetimilionovém Švédsku doposud zemřelo 1765 lidí nakažených koronavirem. Tamní epidemiologové nyní evidují 15 322 případů infekce. Úřady odhadují, že do začátku května se koronavirem nakazí třetina z milionu obyvatel Stockholmu.

Balkánské země začínají rušit omezení

Několik balkánských zemí tento týden oznámilo, že postupně začíná rušit koronavirová omezení, uvedl server Balkan Insight.

Například v Srbsku začaly opět fungovat tržnice, autoservisy, menší obchody, stavebnictví i některé další služby, a to pod podmínkou, že zaměstnanci budou mít ochranné pomůcky. Kvůli obavě z přílišného shlukování lidí naopak nadále zůstanou uzavřena nákupní centra.

Senioři nad 65 let si budou po čtyřech týdnech nuceného pobytu doma moci opět vyjít na procházku – ovšem nanejvýš 600 metrů od svého bydliště a současně jen mezi šestou hodinou večerní a jednou hodinou ranní, maximálně na půlhodinu a ještě pouze tři dny v týdnu.

V sousedním Chorvatsku, kde platí omezení vycházení od poloviny března, úřady o víkendu rozhodly o prodloužení restrikcí o další dva týdny. Lidé ale nyní již budou moci cestovat v rámci jednotlivých žup bez elektronické povolenky, kterou dosud vydávaly úřady pro pohyb mimo města či okres bydliště.

Navzdory výzvám veřejnosti, médií či podnikatelů nedala chorvatská vláda odpověď na to, kdy se chystá omezení zrušit. V pondělí premiér Andrej Plenković uvedl, že brzy zveřejní seznam ekonomických činností, které budou v blízké době opět povoleny.

Další nárůst nakažených v Rusku, ale nižší než posledně

V Rusku se v pondělí ve srovnání s nedělí opět zvýšil přírůstek potvrzených případů, a to o 5642. Nárůst je nicméně nižší než sobotní rekord 6060 pozitivních testů. Za uplynulých 24 hodin zemřelo o sedm více pacientů, než bylo nedělních 44 úmrtí. Ruské úřady evidují téměř 53 tisíc nakažených a 456 mrtvých. Hlavním ohniskem šíření infekce je nadále Moskva.

Pevninská Čína zaznamenala za posledních 24 hodin 11 lidí, kteří se nově nakazili koronavirem. Čtyři se vrátili ze zahraničí, což je dvakrát méně než předchozí den. Nezaznamenala žádné nové úmrtí, uvedly místní úřady. Denní přírůstek podle nich klesá třetí den v řadě. 

Čína, odkud se koronavirus pravděpodobně začal šířit do celého světa, nyní eviduje podle dat Univerzity Johnse Hopkinse přes 83 800 nakažených od začátku pandemie. Z nich se však již 77 745 vyléčilo a asi 4630 jich zemřelo. 

Více než tisíc případů nákazy přibývá v poslední době denně v Singapuru. Země registruje celkem 9125 infikovaných, což je nejvíc v jihovýchodní Asii. Tři čtvrtiny nakažených jsou zahraniční dělníci na ubytovnách. Úmrtí s koronavirem bylo v Singapuru zaznamenáno jen jedenáct. Tamní úřady prodloužily do 1. června částečný zákaz vycházení.

Epidemie v Turecku se podle Erdogana blíží svému vrcholu

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan uvedl, že epidemie koronaviru se v zemi blíží svému vrcholu. Celkem země eviduje 95 591 potvrzených nákaz, 2259 lidí zemřelo. Počty nových případů se v zemi už skoro dva týdny pohybují zhruba mezi čtyřmi a pěti tisíci za den.

Turecká vláda kvůli koronaviru v březnu uzavřela školy, kavárny či divadla a zrušila sportovní i jiné veřejné akce. Už od února postupně rušila letecká spojení s okolním světem, až pozastavila mezinárodní leteckou osobní dopravu úplně. Opatření by se podle Erdogana mohla uvolnit po svátku Íd al-fitr. Ten se slaví po skončení ramadánu a letos připadá na 24. květen.

Irák před začátkem muslimského postního měsíce ramadánu částečně uvolnil zákaz vycházení a zmírnil další protokoronavirová opatření, například otevřel některé obchody. Informovala o tom agentura Reuters. 

Rozvolnění potrvá do 22. května, kdy ramadán skončí, a očekává se, že pak budou protikoronavirová opatření opět zpřísněna. Školy a univerzity zůstanou zavřené a obnovovat se zatím nebudou ani letecké spoje.

Z nejznečištěnějšího města světa zmizel smog

Obyvatelé Dillí, které je označováno za nejvíce znečištěné město světa, si nyní užívají nejdelšího období s čistým vzduchem za posledních několik let. Přísná karanténní opatření zavedená v obavách ze šíření koronaviru totiž v indické metropoli zcela zastavila dopravu i stavební práce, které jsou hlavními zdroji smogu.

Koronavirem se v Indii nakazilo více než 17 tisíc lidí a přes 500 lidí s touto nákazou zemřelo. Vláda premiéra Naréndry Módího zavedla 25. března zákaz vycházení, zastaven byl provoz vlaků, autobusů a další veřejné dopravy. Opatření mají ve velkých indických městech platit minimálně do 3. května, jinde v Indii se postupně uvolňují. Miliony lidí kvůli přísné karanténě přišly o práci a mají problém uživit své rodiny.