Trojice českých vědců dostala cenu za objev nového druhu magnetů

Cenu Europhysics Prize 2026 Evropské fyzikální společnosti za mimořádný přínos ve fyzice kondenzovaných látek dostali Libor Šmejkal, Jairo Sinova a Tomáš Jungwirth za objev altermagnetismu, třetí základní třídy magnetismu. Je to poprvé, co tuto významnou cenu obdrželi čeští vědci.

Trojice vědců cenu obdržela za průlomové práce, které prokázaly, že v přírodě existuje vedle feromagnetismu a antiferomagnetismu také třetí základní forma magnetismu. Tento objev změnil víc než sto let staré chápání magnetického uspořádání a otevřel zcela nové pole pro výzkum s významnými důsledky pro kvantové materiály, fyziku kondenzovaných látek a budoucí informační technologie.

„Altermagnety jsou žhavým tématem současné fyziky a všem třem kolegům srdečně gratuluji k tomuto mimořádnému ocenění jejich vynikající práce. Pozoruhodné je, že za pouhých padesát let existence Europhysics Prize už 14 jejích laureátů získalo později také Nobelovu cenu za fyziku. Takže třeba je tato cena i příslibem něčeho ještě většího,“ komentoval úspěch ředitel Fyzikálního ústavu AV ČR Michael Prouza.

Objev i teoretické rozpracování altermagnetismu byly dílem především evropských vědců, díky čemuž je Evropa považována za kolébku tohoto nového výzkumného směru. Na jejich práci dnes navazují rychle rostoucí výzkumné programy po celém světě, včetně významných iniciativ ve Spojených státech, Japonsku a dalších asijských zemích.
Evropská fyzikální společnost
Evropská fyzikální společnost

Altermagnety jsou nový typ magnetických materiálů: nejsou magnetické navenek jako běžné magnety, ale ani „neutrální“ jako druhý známý typ magnetů, tedy takzvané antiferomagnety. Uvnitř mají velmi uspořádanou strukturu, díky čemuž altermagnety mohou řídit tok elektronů podobně jako klasické magnety, jen bez rušivého magnetického pole.

Trojice oceněných
Zdroj: Evropská fyzikální společnost

Altermagnety tedy kombinují žádoucí vlastnosti obou předchozích skupin a magnetické pole vytvoří jenom při průtoku elektrického proudu. Tyto vlastnosti z nich dělají slibné materiály pro rychlejší a úspornější elektroniku.

Existenci altermagnetických stavů vědci postupně potvrzovali různými metodami, mimo jiné spektroskopickými měřeními a elektrickým transportem. Z původní teoretické myšlenky tak během několika let vznikly samostatné a velmi rychle rostoucí oblasti výzkumu, do něhož se zapojily týmy v Evropě, Severní Americe i Asii.

Tento objev tedy představuje průlom v základní fyzice, ale má i přelomový technologický potenciál. Jednou z možností jsou například rychlejší a úspornější paměti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Archeologové našli na Olomoucku hradisko ze starší doby bronzové

Archeologové objevili v Charvátech na Olomoucku dosud neznámé opevněné sídliště ze starší doby bronzové. Pravěké hradisko, které mohlo sloužit jako centrum okolních komunit, chránily tři linie obranných příkopů. Archeologové při záchranném výzkumu odkryli také čtyři hroby a pozůstatky osídlení z několika pravěkých období. Rozsah opevněného areálu pomohl odhalit také geofyzikální průzkum.
před 6 hhodinami

Je tu GTA VI. Očekávají se stamiliardové tržby, unavené palce i kritika

Po třinácti letech vychází další díl videoherní série Grand Theft Auto (GTA). Těší se na něj desítky milionů hráčů po celém světě, ale na výsledky už čekají i ekonomové. Zisk hry by totiž měl překonat všechny filmy v dějinách. Ostatně globálním fenoménem se GTA VI stalo ještě před vydáním.
před 7 hhodinami

Jediná jaderná exploze na orbitě může zničit skoro všechny družice

Moderní civilizace se opírá o satelity. Předpovídají počasí, pomáhají bezpečnosti, přenášejí klíčová data, sledují každý metr zemského povrchu. V současné době je na nízké oběžné dráze asi třináct tisíc družic a každá z nich usnadňuje lidem život. Ale podle nové studie jsou nečekaně zranitelné. Pokud by někdo na nízké oběžné dráze odpálil jadernou zbraň, vyřadilo by to z provozu většinu satelitů, popsali vědci v nové, zatím nerecenzované studii.
před 10 hhodinami

Voyager 1 je nyní světelný den od Země

Americká sonda Voyager 1 dosáhla ve středu v 11:16 jako první lidský výtvor vzdálenosti 25,9 miliardy kilometrů od Země. Dokázala tím překročit hranici jednoho světelného dne od naší planety.
před 12 hhodinami

Spojené státy přišly o status země bez spalniček

Spojené státy po více než čtvrtstoletí ztratily status země bez výskytu spalniček. Rozhodla o tom Panamerická zdravotnická organizace (PAHO) kvůli tomu, že tato vysoce nakažlivá nemoc se po USA nepřerušeně šíří déle než rok.
před 14 hhodinami

Archeologové našli ostatky jednooké holčičky z doby před 1300 lety

Archeologové odhalili první důkaz o historické existenci člověka se vzácnou genetickou poruchou, která způsobuje jednookost.
včera v 09:00‌‌

Hlubokomořská těžba může vymazat ekosystémy staré miliony let

Pokud by se začalo těžit v hloubkách kolem čtyř až šesti tisíc metrů pod hladinou, zcela by to zničilo křehké ekosystémy, které tam existují ukryté přímo v materiálech, po nichž průmysl touží. Varuje před tím nová studie.
16. 11. 2026‌‌

Datová centra ve vesmíru by mohla znemožnit pozorování hvězd, varují vědci

Rozmístění rozsáhlých sítí datových center do vesmíru by mohlo lidem téměř znemožnit pozorování hvězd. S odkazem na novou studii o tom napsal zpravodajský server Axios. Většina obyvatel Spojených států datová centra v blízkosti svých domovů odmítá a vynesení této technologie do vesmíru vyvolává zase obavy vědců, včetně astronomů. Přesun desetitisíců počítačů pro umělou inteligenci (AI) na oběžnou dráhu totiž s sebou nese řadu nových a neprobádaných rizik.
16. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.