Léky jako Ozempic nebo Wegovy, tedy přípravky na bázi GLP-1, zásadně změnily to, jak se léčí obezita. Po celém světě se ukazuje, že umí zásadně snížit hmotnost u lidí, kterým nepomáhají žádné jiné metody. A několik let se už také nasazují na léčbu dětí. Nová americká studie ale ukazuje, že právě u dětí by lékaři měli začít dávat více pozor.
Za výzkumem stojí lékaři z Nortwestern University, kteří prozkoumali rozsáhlý vzorek dětí a dospívajících, kteří začali užívat některý z řady léků založených na principu GLP-1. Z dat vyplývá, že přibližně u každého šestého se našel po nasazení této léčby nějaký deficit. Podle autorů by se proto měl velmi pečlivě sledovat výživový stav dětí, které tato léčiva užívají.
Výraz deficit, který vědci používají, může působit dost neurčitě. Ve skutečnosti se jedná o nedostatky ve výživě, které mohou způsobovat další problémy ve více oblastech.
Dětská obezita je v bohatých zemích závažný a stále rostoucí problém. Podle nejnovějších údajů amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) trpí obezitou přibližně dvaadvacet procent adolescentů ve věku 12 až 19 let, a také 21 procent dětí ve věku 6 až 11 let.
V Česku je situace velmi podobná: s nadváhou nebo obezitou se potýká zhruba pětina až čtvrtina dětí, přičemž samotnou obezitou trpí přibližně 6,3 procenta dětí, uvádí Státní zdravotní ústav.
Problém je, že u dětí se obezita léčí jen velmi složitě. A právě léky na bázi GLP-1, jako jsou semaglutid a tirzepatid, se ukázaly jako velmi účinné nejen u léčby diabetu 2. typu, ale také u obezity. O jejich dopadech na děti se toho ví poměrně málo, což se nová studie snažila napravit.
Vědci našli v USA asi dvě tisícovky dětí, které se pomocí GLP-1 léčily, a u nichž badatelé měli dost kvalitních a spolehlivých dat. Výsledky analýzy ukázaly, že do jednoho roku od zahájení léčby se u přibližně sedmnácti procent dětí zjistil buď nedostatek živin, nebo komplikace související s nedostatkem, například anémie. Nejčastější diagnózou byl nedostatek vitamínu D (dvanáct procent), následovaný nutriční anémií (1,55 procenta) a anémií z nedostatku železa (1,44 procenta).
Česko a léčba dětské obezity
V Česku se tyto přípravky u léčby dětské obezity už také několik let používají, zájem o ně podle Jana Lebla, emeritního předsedy Pediatrické kliniky Fakultní nemocnice Motol a Homolka, stoupá. Na Pediatrické klinice dostali léčbu děti a dospívající poprvé v roce 2023, tehdy se podle něj žádné vážnější problémy ani nedostatky neobjevily.
„Léčíme jimi řadu dětí, takové vedlejší účinky, o jakých hovoří americký výzkum, jsme ale nepozorovali,“ uvedl pro ČT24. „Nutriční deficit jsme nezaznamenali,“ dodává. Na výzkumu s ním tehdy spolupracovala lékařka Jana Křenek Malíková, která je vedoucí obezitologické ambulance a která má hlavní podíl na léčbě těchto dětí.
Podle Lebla je zájem o léčbu obezity pomocí léků na principu GLP-1 pochopitelný. „Je to poprvé, co existuje účinná (ve většině případů) a bezpečná (ve většině případů) metoda, jak účinně bojovat s obezitou,“ konstatuje. Obezita je přitom podle něj zdravotní problém, který pacient nemá pod kontrolou, jde o kombinaci vnějších vlivů, kde hraje klíčovou roli dědičnost.
Lebl ale neví, jak je tato léčba v Česku rozšířená – a to ani u dětí, ani u dospělých. Příčinou je fakt, že se tyto látky neplatí ze zdravotního pojištění. Využívají se tři látky, ale neexistuje jejich evidence, tu podle lékaře mají zřejmě jen výrobci těchto léčiv. „Lákadlo předepisovat tyto látky je ale veliké,“ doplňuje s odkazem na potenciál přípravků.
Může za to GLP-1?
Tato americká studie byla jen takzvaně observační, což znamená, že se nedá prokázat, jestli bylo právě GLP-1 příčinou nedostatku živin.
Autoři ale spekulují o tom, že by významný vliv mohly mít ne samotné léky, ale doprovodná lékařská péče, která je s užíváním těchto léků spojená. Ukázalo se totiž, že pouhých pět procent ze dvou tisíc zkoumaných dětí dostalo konzultaci s výživovým poradcem během prvních třiceti dnů po předepsání GLP-1 a jen čtvrtina účastníků ho obdržela do šesti měsíců.
„Na naší klinice je tato léčba vždy spojená s nutričním poradenstvím a důkladným sledováním stavu takto léčených dětí,“ zdůrazňuje Lebl. Důležité podle něj není jenom výživové poradenství, ale také hlídání dalších změn, které se během terapie objevují. „Součástí musí být i vedení ke změně pohybové aktivity, která souvisí se změnami životního stylu, které by měly léčbu vždy doprovázet, aby byla účinná,“ zakončuje pediatr.
