Pediatrie

Mezi dětskými lékaři panují spory. Ti z nemocnic požadují, aby jim kolegové z ordinací víc pomáhali se službami na pohotovostech. Praktici ale namítají, že jich je čím dál méně, a víc času tak musí trávit ve vlastních ordinacích. Ministerstvo zdravotnictví chce situaci řešit přenesením povinnosti zajistit pohotovost z krajů na pojišťovny. Ty můžou doktory motivovat finančně. Navíc by povinně měly být pohotovosti jen u urgentních příjmů v nemocnicích. Novelu projedná vláda.

Zástupci praktických lékařů pro děti i dospělé považují za nedostatečný růst úhrad od pojišťoven o osm procent, který navrhuje ministerstvo zdravotnictví. Už teď je jich nedostatek. Zhruba každý druhý navíc ordinuje v důchodovém věku.

V novém pavilonu pelhřimovské nemocnice Péče o rodinu začala fungovat nová ambulance praktického lékaře pro děti a dorost. Je určená prioritně pro rodiny, které stálého pediatra pro své děti nemají nebo ho dosud marně shánějí. Podle Svazu pediatrických lékařů nemá svého ošetřujícího lékaře každé dvanácté dítě nebo mladistvý v Česku. Novou pelhřimovskou ordinaci zřídil kraj Vysočina; kapacitu má mít až pro 1200 nových pacientů.

V Česku dlouhodobě není dostatek praktických lékařů pro děti, na způsobech, kterými by se zamezilo jejich dalšímu úbytku, se ovšem neshodnou ani samotní pediatři. Ti nemocniční nesouhlasí s návrhy kolegů z terénu a naopak. Ministerstvo chce přitom po lékařích pro mladé pacienty jednotné řešení. Pediatrickou péči trápí v současnosti hlavně vysoký věk, skoro polovině dětských praktiků je přes šedesát let.

Do několika let nebude mít každé třetí dítě svého pediatra. Upozorňují na to samotní dětští lékaři i jejich odborné a profesní organizace s tím, že už teď je situace v Česku kvůli nízkému počtu pediatrů kritická. Žádají proto po státu systémové opatření, které by pomohlo ordinace dětských doktorů posílit.

Dětský fond Organizace spojených národů (UNICEF) přispěje dětským lékařům a nemocnicím v Česku na rozšíření kapacity pro uprchlíky z Ukrajiny. Informalo o tom ministerstvo zdravotnictví, které slibuje navýšení kapacity až o 12 tisíc dětí z Ukrajiny i Česka.

Očkování proti covidu ukázalo, jak rychle je věda schopna reagovat na náhlé výzvy, ale také na sílu dezinformací. Problémem je nedůvěra v autority, shodli se ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) a publicista Bohumil Kartous. V pondělí v Praze odstartovala dvoudenní konference v rámci českého předsednictví Evropské unii. Jejím cílem je zhodnocení zkušeností získaných během pandemie koronaviru. Experti a politici se na ní zabývají například odmítáním očkovávání i vlivem dezinformací.

V nedožitých sto letech v sobotu zemřel profesor Otto Hrodek, zakladatel české dětské hematologie. Věnoval se zejména diagnostice a léčbě dětské leukémie. Jako jeden z prvních zaváděl v Československu do léčby nové léky, které prodlužovaly nemocným dětem život. O Hrodkově úmrtí v pondělí informovala 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, kde působil do svého odchodu do důchodu před deseti lety.

Americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí definitivně schválilo vakcínu od Pfizeru pro děti od pěti do jedenácti let. Výhody vakcíny Pfizer/BioNTech podle něj převažují nad riziky. Nasazení vakcín u této věkové skupiny předtím schválil také americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv. Podle biochemika a virologa z Biologického centra Akademie věd Libora Grubhoffera je jen otázka času, než se vakcína pro tuto věkovou skupinu schválí na evropské úrovni. Podle pediatra a člena výboru České vakcinologické společnosti Daniela Dražana je bezpečnost a účinnost pro mladší dětí stejná jako pro ty starší. O očkování dětí diskutovali v Událostech, komentářích.

Výhody očkování jednoznačně převažují nad jeho nevýhodami, a pokud ho pro děti ve věku pět až 11 let schválí Evropská léková agentura (EMA), tak by se k vakcinaci mělo přistoupit. Shodli se na tom odborníci v pořadu Události, komentáře. Česko si předobjednalo 700 tisíc vakcín od firmy Pfizer/BioNTech pro tuto věkovou skupinu dětí.

Nová vyhláška ministerstva zdravotnictví v letošním roce přináší změny do podoby preventivních prohlídek u praktických lékařů a pediatrů. Dospělí pacienti mají nově procházet podrobnějším vyšetřením očí, u dětí se lékaři víc zaměřují na sluch. Podle resortu novinky reagují na vyvíjející se praxi a měly by pomoci odhalit víc nemocí včas.

Od pondělí si vakcíny budou moci objednávat nově i praktičtí lékaři pro děti. Očkovat se smí děti od 12 let v doprovodu rodičů, určena je pro ně látka od společnosti Moderna. Zájem jich během prvních hodin projevily podle distributora desítky. S očkováním dětí by tak mohli začít ještě tento týden. Většina z dvou tisíc pediatrů ale s objednávkou vyčkává. Epidemie covidu-19 v Česku zrychluje. Reprodukční číslo ukazující, kolik dalších lidí nakazí jeden pozitivně testovaný, se druhý den drží nad hodnotou jedna znamenající právě zrychlování.

K očkování se od pátku již může hlásit každý, kdo o něj má zájem a je mu alespoň 16 let. Již první den ukázal, že zájem v nejmladší skupině do 29 let není kdovíjaký, do pátečního odpoledne se přihlásila asi pětina. Odborníci se domnívají, že část z nich to zkrátka nepovažuje za důležité, myslí si, že pro ně nepředstavuje covid-19 hrozbu. Podle pediatra Jana Lebla ale má i každé tisící dítě, které covidem onemocní, závažný průběh. Podle biochemika Zdeňka Hostomského i imunologa Václava Hořejšího jde také o to, že jen proočkováním celé společnosti lze ochránit nejohroženější skupinu starých lidí. Očkování bylo tématem 90' ČT24 i Interview ČT24.

V Česku roste počet rodičů, kteří pochybují o efektu očkování svých dětí. Ministerstvo zdravotnictví proto nyní navrhuje, aby si ten, kdo odmítne vakcínu a dotyčnou chorobou onemocní, následnou léčbu hradil sám. Současně chce stát lékařům hradit osvětové konzultace pro rodiče.

Během osmiletého výzkumu našel historik medicíny Herwig Czech důkazy o tom, jak těsně provázaná byla kariéra slavného lékaře Hanse Aspergera s nacistickým režimem.