Během osmiletého výzkumu našel historik medicíny Herwig Czech důkazy o tom, jak těsně provázaná byla kariéra slavného lékaře Hanse Aspergera s nacistickým režimem.
Slavný rakouský lékař Asperger pomáhal nacistům. Popsal to vědec, archivy prohledával osm let
Lékař Hans Asperger se proslavil tím, že podle něj byl pojmenován Aspergerův syndrom – jedna z autistických poruch. Nová vědecká studie ukazuje, že tento muž byl aktivním účastníkem nacistického režimu a asistoval v programu euthanasie, kterou třetí říše provozovala. Měl podporovat koncepci rasové hygieny a rozhodoval o tom, které děti si zaslouží žít – a které mají zemřít.
Novou práci o Aspergerovi vydal vídeňský historik medicíny Herwig Czech v odborném časopise Molecular Autism – sbíráním informací o životě Hanse Aspergera strávil osm let života.
Asperger je dnes považován za jednoho z průkopníků v oboru dětské psychiatrie a pediatrie – zejména díky převratnému výzkumu, který se týkal pochopení autismu a Aspergerova syndromu.
Archivní prameny ukázaly problém
Historik Czech ale našel doposud nepublikované a zapomenuté dokumenty ve státních archivech – například Aspergerovy osobní záznamy a také údaje o jeho pacientech. Asperger byl podle nich natolik spojený s nacistickým režimem, že často posílal děti na kliniku Am Spiegelgrund. Tam se shromažďovaly děti, které dobový režim nepokládal za „hodné žít“. V této nemocnici zemřelo v letech 1940–1945 asi 800 dětí, velká část z nich v rámci programu T4.
Tento tajný program měl v nacistickém Německu a na jím ovládaných územích za cíl likvidaci postižených lidí. Systematické vyvražďování postižených bylo zahájeno v roce 1939, k jeho oficiálnímu ukončení došlo ale už v roce 1941 po protestech, které iniciovali představitelé katolické církve.
Ve skutečnosti program ovšem skrytě pokračoval dál, byť mnohem pomaleji, až do konečné porážky Německa. Celkem bylo v letech 1939–1945 povražděno asi 200–250 tisíc postižených.
Editoři časopisu Molecular Autism výsledky této studie uvítali – podle nich konečně vrhá světlo na desítky Aspergerových tvrzení o tom, jak ohleduplný byl jeho přístup k pacientům.
„Míra Aspergerova zapojení do programu na vyhledávání těch nejzranitelnějších vídeňských dětí zůstávala otevřenou otázkou ve výzkumu autismu dlouhá léta,“ uvedli editoři ve společném prohlášení.
Současně upozorňují, že v době, kdy byla nemoc po rakouském lékaři pojmenována (tedy v roce 1981), vědci netušili, jak moc byl Hans Asperger propojený s nacistickým programem sterilizace a euthanasie.
Mezi Czechovými objevy je například fotografie Herty Schreiberové, která trpěla encefalitidou – zemřela na zápal plic tři měsíce poté, co byla přijatá na kliniku Spiegelgrund, kam ji poslal právě Asperger. Bylo to den po jejích třetích narozeninách. Lékař její transfer nařídil proto, že „musela být neúnosným břemenem pro její matku“ a proto, že její zdravotní stav byl neléčitelný.
Herta Schreiberová
Historik Czech nenašel žádné důkazy o tom, že by Asperger cíleně vybíral pro euthanasie pacienty s nějakými konkrétními diagnózami, například takzvané autistické psychopaty, jimž se hodně věnoval. Stejně tak se ale nenašly žádné důkazy o tom, že by se ke svým pacientům Asperger choval tak benevolentně, jak sám rád popisoval.
Co dál?
„Ve zkratce: byl zodpovědný za to, že připravil o svobodu mnoho dětí, které považoval za neschopné života mimo instituce,“ uvedl pro deník Guardian Czech. Asperger podle něj rozhodně byl talentovaný lékař, ale na naprostý vrchol se dostal až díky tomu, že řada jeho židovských kolegů nesměla vykonávat praxi ani se věnovat vědě.
„Neexistují důkazy, že by Aspergerův přínos při poznávání autismu byl nějak ovlivněn problematickým přístupem tohoto lékaře k Národnímu socialismu,“ prohlásil Czech. „Odstranit termín Aspergerův syndrom z lékařských slovníků by ničemu nepomohlo. Spíš by to měla být příležitost, jak se podívat na minulost a poučit se z ní,“ dodal historik.