Děti úplňku a zoufalí rodiče. Drsný dokument o těžké formě autismu na ČT2

Druhý kanál České televize v úterý ve odvysílal dokumentární film režisérky Veroniky Stehlíkové Děti úplňku. Snímek zachycuje život dětí s nejtěžší formou autismu a situaci jejich rodičů, kteří každý den svádí boj s vyčerpáním a zoufalstvím.

Dokument Děti úplňku ukazuje každodenní život čtyř rodin s různě starými dětmi. Adéla nemluví, je neustále v pohybu, hází vším, co jí přijde do ruky, bije se rukama do obličeje. Matka dospělé Marcely posté za den vyndává oblečení naházené pod postelí a uklízí rozsypanou mouku v kuchyni.

7 minut
168 hodin: Dokument Děti úplňku
Zdroj: ČT24

Další rodině usnadňuje život klec, ve které jejich čtyřiadvacetiletý syn tráví většinu svého života. Mimo ni totiž útočí lidem na obličej, mlátí je pěstmi, snaží se vypíchnout oči. Dorotka propadá záchvatům zoufalého sebepoškozování, při kterých ji neudrží ani tři dospělí lidé.

„Většina filmů o autismu ukazuje lidi vybavené zvláštní vnímavostí a neobvyklými schopnostmi hraničícími s genialitou. Vykresluje intenzivní vnitřní svět, který se řídí trochu jinými zákony než ten náš, ale jeví se nám především záhadný a vzrušující,“ říká autor námětu Petr Třešňák. Nový snímek ale ukazuje, že realita se od většiny filmů radikálně odlišuje.

Novinář Petr Třešňák přitáhl k problematice péče o autistické děti větší pozornost, když před třemi lety publikoval článek Děti úplňku, které sepsal na základě vlastních zkušeností s dcerou Dorotkou. Spolu se svou ženou Petrou a dalšími rodiči dále inicioval jak vznik dokumentu, tak další aktivity za zkvalitnění sociálních služeb. 

Až jednu třetinu všech lidí s diagnózou autismu tvoří jedinci s problémovým typem chování, které je často spojeno s hyperaktivitou, sebepoškozováním nebo agresivním výpadům vůči svému okolí. Nejsilnější záchvaty přitom často přicházejí právě v době úplňku.

Diskuzi o problémech rodin s dětmi s nízkofunkčním autismem rozvířila v roce 2016 také tragédie zoufalé matky, která i s autistickým synem skočila pod vlak. Dokumentární snímek Děti úplňku otevírá osvětovou kampaň Hlavou zeď prorazíš za zlepšení kvality života lidí s poruchou autistického spektra a mentálním handicapem. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Obrazem: Žen na pět set lidských životů. Tono Stano vystavuje v GHMP

Galerie hlavního města Prahy připravila retrospektivní výstavu jednoho z nejvýraznějších fotografů své generace Tona Stana. Proslul ženskými akty. „Žena je moje věčná múza. Téma na třeba pět set lidských životů,“ říká Stano. Médium fotografie ho prý pořád fascinuje. Výstava v GHMP zastřešuje jeho práce od střední školy po aktuální tvorbu. K vidění jsou téměř do konce srpna.
před 2 hhodinami

Kdo film neviděl, ať nehlasuje. Nová pravidla Oscarů překvapila

Hlasující v cenách Oscar musí vidět všechny nominované filmy, než rozhodnou o vítězi. Umělá inteligence nevadí. A kaskadéři a castingoví režiséři se dočkají vlastní sošky. Americká Akademie filmového umění a věd oznámila novinky pro příští ročníky cen. Neobešlo se to bez reakcí.
25. 4. 2025

Knihou roku 2024 je román Letnice pozdního debutanta Hlauča

Ceny Magnesia Litera vyzdvihly z více než třicítky nominovaných titulů ty nejlepší, které vyšly v Česku minulý rok. Knihou roku 2024 je román Letnice, jímž na prahu šedesátky prozaicky debutoval Miroslav Hlaučo.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Elity převzaly moc v každém režimu a teď i Audioknihu roku

Audioknihou roku 2024 se stalo dokumentární drama Elity. Adaptace původní divadelní hry Jiřího Havelky v režii Bely Schenkové s početným hereckým souborem v čele s Jiřím Vyorálkem sleduje příběh společenských elit minulého režimu, kterým díky jejich šikovnosti zůstal stále ekonomický a politický vliv. Interpretkou roku je Jitka Ježková za načtení románu Dům v Matoušově ulici, nejlepším interpretem se stal Jan Vlasák díky knize Dr. Alz. Ocenění udělila Asociace vydavatelů audioknih v celkem jedenácti kategoriích.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025

Lékárník z Horažďovic sloužil v Mexiku. Obrazy z jeho sbírek teď vystavují v Londýně

Aktuální výstava v britské Národní galerii propojuje Mexiko s Horažďovicemi. Ze západočeského města totiž pocházel lékárník František Kaska, který v devatenáctém století udělal kariéru v Mexiku, kde se spřátelil s malířem Josém Maríou Velascem. Obrazy výtvarníka, považovaného Mexičany za národní poklad, se z Kaskových sbírek dostaly přes české Národní muzeum až do londýnské výstavní síně.
23. 4. 2025

Naše deska je stejně monstrózní jako Caligula, říkají Deaf Heart

Tuzemská indie rocková skupina Deaf Heart vydala nové album. Nazvala ho Caligula. „V přeneseném smyslu to znamená divokost, hédonismus, ironii, je to brutální věc,“ vysvětlují muzikanti, proč si vypůjčili jméno římského císaře proslulého tyranií. O nové desce s nimi mluvil Petr Adámek. „Je také monstrózní,“ dodávají.
22. 4. 2025

Trabanty nahradila žába. Žlutý obojživelník se vypravil do Mongolska

Cestovatel Dan Přibáň vyměnil žluté trabanty za obojživelné vozidlo stejné barvy. S ním a s česko-slovenskou partou dobrodruhů vyrazil do Ulánbátaru – a od 24. dubna se vydá i do kin. Cestopisný film Žlutou žábou do země modrého nebe dokumentuje téměř osmnáct tisíc kilometrů mezi Prahou a hlavním městem Mongolska. Vznikl v koprodukci České televize.
22. 4. 2025

Hřebejk a Formanová řeší v komedii Na tělo krizi středního věku

Jan Hřebejk natáčí nový seriál podle knižní předlohy a scénáře Martiny Formanové. Ironická vztahová komedie Na tělo o krizi středního věku, dospívajících dětech a třídním srazu po třiceti letech zamíří na obrazovky jako hlavní titul jarní sezony 2026. V obsazení se vedle Ivy Janžurové či Zuzany Bydžovské objeví také Hřebejkovi režisérští kolegové.
21. 4. 2025
Načítání...