V Česku by se mohly v budoucnu provádět preventivní prohlídky u dětí, které by se zaměřily i na autismus, aby se porucha včas odhalila. Vláda totiž schválila podnět vládního výboru pro zdravotně postižené občany. Zlepšit by se měla také následná péče a přidělování příspěvků od státu. Pro dospělé s poruchou autistického spektra by pak úřady práce měly najít vhodná pracovní místa.
„Situace není dobrá v celé řadě oblastí. Možná ta nejdůležitější je včasná diagnostika,“ uvedl ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiří Dienstbier (ČSSD). V Česku nyní žije podle odhadů na sto tisíc lidí s autismem, ale přesné statistky se nevedou. Lékaři málokdy dokážou včas toto onemocnění u dětí odhalit. Porucha autistického spektra je vrozená, lidé s autismem se chovají nepřiměřeně, na nátlak reagují agresivně a obtížně komunikují s okolím.
Lékařka a spoluautorka vládou schváleného materiálu Jana Gandalovičová zaregistrovala problémy u vlastního syna před druhým rokem věku. Jeho jazykové dovednosti se nevyvíjely podle předpokladů, objevovaly se poruchy spánku nebo nezájem o jídlo. „Na určení diagnózy jsme čekali přes rok,“ dodala Gandalovičová.
Výbor: Autisti často podporu nezískají, i když jsou na pomoci závislí
Rodiče podle vládního výboru pro zdravotně postižené občany často nechávají své děti kontrolovat v zařízeních, která ale nepatří mezi zdravotnická. Výsledky pak neuznávají posudkoví lékaři, kteří hodnotí situaci kvůli přidělení příspěvků na péči a dalších dávek. Posuzování se navíc v jednotlivých krajích liší. Autisti často podporu nezískají, i když jsou na pomoci závislí. Jejich rodiny se pak dostávají do obtížné finanční situace. Výbor proto žádá, aby vznikl návod pro posuzování, který by autismus zohlednil.
Po problému s diagnózou přichází další, a to jak o člověka pečovat. „Žádného poradce rané péče jsme nedostali, protože jich byl velký nedostatek,“ přiblížila Gandalovičová. Zlepšit se proto má i následná péče, práce s rodinou, terapie či vzdělávání. Podělit se o nápravu mají ministerstvo zdravotnictví, školství a práce. „Resorty s tím ani nemají problém, akceptovaly to,“ potvrdil Dienstbier.
Centrum založily matky dětí s autismem, protože žádnou podobnou službu nenašly
Sociální rehabilitaci pro lidi s autismem nabízí i centrum Křesadlo v Hradci Králové. Jeho ředitelka Irena Spišáková ho se svou kamarádkou založila poté, co se porucha projevila u jejich dětí a nenalezly žádné podobné zařízení. „Tak jsme službu založily,“ vysvětlila. Upozorňuje, že je v oboru málo odborně vzdělaných lidí – psychiatrů, psychologů nebo speciálních pedagogů.
Podle výboru je potřeba zajistit rovné podmínky ve vzdělávání, aby se v dospělosti mohli lidé s autismem lépe uplatnit a byli soběstační. Vyřešit by se mělo placení osobních asistentů i asistentů pedagogů. Zlepšit by se měla také práce školských poraden. Autistickým dětem prý často doporučují nevhodná povolání. Na dospělé by se měl zaměřit úřad práce. Úředníci by měli dostat informace o způsobu jednání s autisty a vybrat by pro ně měli vhodná místa.
Ministr Dienstbier má do konce roku vládu informovat, jak se schválená opatření daří uvádět do praxe.
