„Zebří krávy“ získaly Ig Nobelovu cenu

Chrání zebří pruhy na kravách před bodavým hmyzem? Zlepšuje opilost schopnost mluvit cizími jazyky? To jsou otázky, které si lidé pokládají nejen v nočních hodinách v restaucraci, ale překvapivě je také zkoumá věda. A právě takové bizarní výzkumy oceňují humoristické Ig Nobelovy cen (Ig Nobel Prize), jejichž výsledky za rok 2025 byly vyhlášené v noci na pátek.

Letošní ročník měl jako hlavní téma trávení a mezi hostujícími řečníky byla například doktorka Trisha Pasrichaová, která studovala souvislost mezi používáním chytrého telefonu na toaletě a vznikem hemoroidů.

Cenu za biologii získal jedenáctičlenný japonský tým, který testoval na kravách, jestli lákají méně bodavého hmyzu, když je vědci zamaskují za zebry. Výzkum potvrdil, že dobytek s namalovanými pruhy opravdu přitahuje méně hmyzu.

Cena za literaturu byla posmrtně udělena Williamu B. Beanovi, a to za analýzu růstu jeho nehtu, čímž strávil 35 let svého života. Výzkum zjistil, že s rostoucím věkem klesá rychlost růstu nehtu.

Ocenění v oblasti pediatrie získal výzkum, který řešil, zda konzumace česneku mění vůni mateřského mléka a zda tyto případné změny ovlivňují chování kojenců. Změnu vůně mateřského mléka po konzumaci česneku skutečně prokázal. Děti matek, které konzumovaly česnek, se pak podle zjištění krmily déle a sály více mléka.

Cenu za psychologii získal tým zkoumající, co se stane, když člověku řeknete, že je inteligentní. Výzkum spočíval v tom, že každý z účastníků experimentu absolvoval IQ test a později byli rozděleni do dvou skupin. Jedna byla po absolvování testu hodnocena kladně, zatímco druhá negativně. Výzkum ukázal, že pozitivní zpětná vazba posílila pocity jedinečnosti, a naopak ti, kteří obdrželi negativní zpětnou vazbu, hodnotili svou vlastní inteligenci přehnaně nízko. Experiment dokázal, že negativní zpětná vazba měla větší vliv než ta pozitivní.

Výzkumníci, kteří testovali teorii, že pití alkoholu může zlepšit schopnost lidí komunikovat v cizím jazyce, získali Ig Nobelovu cenu míru. Vědci ve své práci naznačují, že intoxikace snižuje strach z používání cizího jazyka a tím zvyšuje schopnost jedince jím komunikovat.

Zapáchající boty i opilí netopýři

Prvenství v kategorii inženýrství získala skupina vědců zkoumající, jak zapáchající boty ovlivňují zážitek z používání botníku. Na základě svého výzkumu se vědci nyní pokoušejí vytvořit přístroj, který se pachu bot zbaví.

Cenu za letectví získali vědci testující vliv konzumace alkoholu na schopnost netopýrů létat a používat echolokaci. Výzkum potvrdil, že alkohol skutečně ovlivňuje tyto schopnosti. Netopýři, kterým byl podán, vzlétali pomaleji a byly u nich patrné problémy s použitím echolokace.

Další kategorie byla určena fyzice. Tuto rubriku ovládl tým, který studoval chování omáčky na těstovinách a zejména to, jak zabránit jejímu zhrudkovatění. Poslední kategorie patřila chemii, kde ocenění získal tým vědců zkoumající, zda je konzumace teflonu dobrým způsobem, jak zvýšit objem jídla, a tím i pocit sytosti, aniž by se zvýšil obsah kalorií. Doma to ale rozhodně nezkoušejte – teflon je sice sám o sobě opravdu chemicky netoxický, ale neplatí to, když se začne zahřívat, navíc se do něj přidávaly jiné toxické látky.

Výzkum absurdit přináší pokrok

„Za každým zdánlivě absurdním experimentem se skrývá poznatek čekající na odhalení,“ řekla podle stanice CNN docentka biologie Carly Yorková, která byla součásti ceremoniálu v přechozích ročnících.

„Zhruba polovina veškerého ekonomického růstu v USA se dá vysledovat až k vědcům poháněným čistou zvědavostí,“ dodala Yorková a jako příklad uvedla, jak technologie používaná k sekvenování DNA vznikla z výzkumu toho, jak bakterie přežívají extrémní horko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Za Neptunem by mohla být ještě planeta, říká slovenská vědkyně spojená s objevem trpasličí planety

Mladá slovenská vědkyně Danica Žilková pracuje na jedné z nejmodernějších a nejlepších astronomických observatoří světa v chilských Andách. Má tam pod kontrolou obří dalekohled, který objevuje nejen tajemství temné hmoty a vzdálených galaxií, ale také může najít asteroidy, jež ohrozí Zemi. V rozhovoru pro ČT24 říká: „Když jsem v noci na observatoři, někdy se cítím, jako bych řídila ponorku.“
před 7 hhodinami

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
20. 11. 2026‌‌

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
20. 11. 2026‌‌

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
20. 11. 2026‌‌

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
19. 11. 2026‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
19. 11. 2026‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
19. 11. 2026‌‌

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
19. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.