Prokázaná schopnost savců dýchat konečníkem, rakety naváděné s pomocí poštovních holubů či plavecké schopnosti mrtvých pstruhů. To jsou některé z nejnovějších přínosů na poli nevážné vědy, které si ve čtvrtek večer v americkém Bostonu vysloužily humornou antinobelovku známou jako Ig Nobelova cena.
Předávání Ig Nobelových cen pořádá každoročně redakce vědeckého humoristického časopisu Annals of Improbable Research (Anály nepravděpodobného výzkumu) zhruba měsíc před vyhlašováním skutečných Nobelových cen.
K laureátům v deseti kategoriích se letos připojili třeba japonští vědci, kteří po sérii testů na myších, krysách a vepřích zjistili, že tato zvířata vstřebávají kyslík, který jim je podávaný rektálně, což jim vyneslo Ig Nobelovu cenu za fyziologii.
Mír skrze „holubí rakety“
Vysoce prestižní cenu za mír získal americký tým, který zkoumal, zda by bylo možné do hlavic naváděných střel umisťovat poštovní holuby. Ti by byli vycvičení tak, aby zamířili – i s raketou – na zamýšlený cíl. Britští vědci si odnesli domů cenu za demografii díky své studii o tom, že tvrzení o extrémně vysokém věku mají tendenci přicházet z oblastí, kde se obyvatelé dožívají relativně nízkého průměrného věku, nemají rodné listy a kde bují důchodové podvody.
Profesor Roman Khonsari, chirurg z pařížské univerzitní nemocnice Necker-Enfants Malades spolu s kolegy získal cenu za anatomii za globální studii vlasových váčků. Jejich výzkum ukázal, že zatímco u většiny lidí se vlasy na hlavě spirálovitě stáčejí ve směru hodinových ručiček, na jižní polokouli je častější výskyt spirál v opačném směru.
„Když mi zavolali, že jsem získal Ig Nobelovu cenu, právě jsem operoval,“ řekl Khonsari listu The Guardian. „Byl jsem nesmírně rád, protože i přes nepopiratelnou bezvýznamnost této studie jsem přesvědčen, že rozluštění zákonitostí v přírodě může vést k důležitým objevům základních vývojových mechanismů. Tvary v sobě nesou zajímavé množství informací,“ dodal.
Jeho objev si vysloužil srovnání s tornády, která se obvykle otáčejí v různých směrech na severní a jižní polokouli. Vědci v časopise Journal of Stomatology, Oral and Maxillofacial Surgery zveřejnili teorii, podle níž by v obou případech mohl působit Coriolisův efekt, díky němuž zemská rotace vychyluje větry na severní polokouli doprava a na jižní polokouli doleva. Ovšem tato teorie Khonsarimu připadá poněkud „za vlasy přitažená“.
Vidí rostliny?
Mezi další držitele humorných cen se letos zapsali americký vědec Jacob White a jeho německý kolega Felipe Yamashita, kteří zjistili, že jihoamerická rostlina Boquila trifoliolata z řádu pryskyřníkotvarých dokáže napodobit listy plastových květin, které postavili vedle ní. To je přivedlo k závěru, že „zrak rostlin“ je vcelku schůdná hypotéza – a vyneslo jim to Ig Nobelovu cenu za botaniku.
Cena za lékařství putuje ke švýcarsko-německo-belgické skupině vědců, kteří prokázali, že placebo způsobující bolestivé vedlejší účinky může být u pacientů účinnější než placebo, které bolestivé vedlejší účinky nemá.
Cenu za pravděpodobnost získává tým čítající 50 převážně nizozemských vědců, kteří hodili 350757krát mincí, aby otestovali hypotézu Persiho Diaconise, bývalého kouzelníka a profesora statistiky na Stanfordově univerzitě. Jejich práce podpořila Diaconisovu premisu, že hozené mince mají (mírně) vyšší tendenci přistát na stejné straně, kterou byly vyhozeny.
Jak se chová opilý červ
Další vítězství pro Nizozemsko, tentokrát za chemii, si připsal tým z Amsterdamu, který použil chromatografii, aby dokázal odlišit opilé červy od střízlivých – to vše v zájmu polymerové vědy.
Posmrtné pocty na poli biologie se dočkala dvojice badatelů Fordyce Ely a William Petersen, kteří v roce 1940 zkoumali faktory ovlivňující dojivost krav. V časopise Journal of Animal Science popsali, jak položili krávě na hřbet kočku a opakovaně bouchali nafouknutými papírovými pytlíky, aby zjistili, jestli se nějak změní tok mléka. Závěr? Vyděšené krávy dojily méně.
„Vystrašení jsme zpočátku prováděli umístěním kočky na hřbet krávy a boucháním papírových sáčků každých deset vteřin po dobu dvou minut,“ napsali vědci. „Později jsme od kočky upustili, ježto se ukázala býti zbytnou.“
A na závěr nesmí chybět cena za fyziku, jejímž laureátem se stal James Liao z Floridské univerzity za komplexní a opakovaně publikované zkoumání plaveckých schopností mrtvého pstruha.
