Udělování Nobelových cen za fyziku, chemii či fyziologii a lékařství vyvolává v posledních letech stále častěji kontroverzní reakce a rozhořčení nad tím, kdo byl vyznamenán a komu bylo ocenění upřeno. Jedním z problémů je, že většina vědeckého výzkumu v současnosti probíhá ve velkých týmech odborníků, podle pravidel ale mohou být ve vědeckých oborech vyznamenány zároveň pouze tři osobnosti. Doba, kdy osamocený génius zvolá „heuréka“ a změní tím svět, je ovšem dávno pryč – pokud někdy vůbec existovala, říká podle CNN astrofyzik a bývalý prezident britské Královské společnosti Martin Rees.
Vědecké Nobelovy ceny už nedostávají geniální jedinci. Výběr z týmů je ale kontroverzní
„Může se stát, že na daném projektu pracuje několik lidí paralelně a (Nobelův výbor) některé z nich zvolí, a jiné ne. Nebo (členové Nobelova výboru) vyberou určité osobnosti z jednoho týmu vědců, přičemž není jasné, jestli ti, které vybrali, byli v tomto týmu dominantní,“ uvádí Rees, který patří k nejznámějším světovým kosmologům.
Například v roce 2017 ocenila Švédská královská akademie Nobelovou cenou za fyziku tři členy týmu, který jako první zachytil gravitační vlny předpovídané Albertem Einsteinem. Klíčová práce, která objev popisuje, má téměř tisíc autorů, Nobelovu cenu však dostali jen tři – Rainer Weiss, Barry Barish a Kip Thorne.
Tajemník Nobelova výboru pro cenu za chemii Peter Brzezinski říká, že změna pravidel není v plánu. Podle něj ale výbor po předložení tajných nominací, které musí být učiněno ke konci ledna, návrhy detailně prověřuje.
„Žádáme množství expertů z celého světa, aby o oblastech, z nichž pocházejí nominované objevy, sepsali zprávy a zmínili v nich také jednotlivce, kteří se v těchto oblastech nejvíce vyznamenali,“ uvedl Brzezinski. „Navíc čteme příslušnou literaturu a navštěvujeme konference. Postupem času se nám často podaří identifikovat omezený počet vědců, kteří objev učinili. Pokud se to nepodaří, nejsme takový objev schopni navrhnout Švédské královské akademii,“ dodal.
Skupina vyvolených oborů
Nobelovy ceny se také v souladu s odkazem Alfreda Nobela udělují pouze ve třech vědních disciplínách a obory, jako jsou matematika, informatika či klimatologie, zůstávají opomíjeny.
Rovněž v rámci chemie, fyziky a fyziologie a lékařství dostávají některé oblasti výzkumu výraznou přednost před jinými. Ze 114 poddisciplín byla podle studie citované CNN více než polovina Nobelových cen v letech 1995 až 2017 udělena v pěti. Těmi jsou fyzika částic, atomová fyzika, buněčná biologie, neurověda a molekulární chemie.
Nobelovy výbory pro fyziku, chemii či fyziologii a lékařství navíc obvykle vyberou objev, který byl učiněn o několik desítek let dříve. To je podle nich potřeba, protože u některých vědeckých výzkumů trvá určitou dobu, než se prokáže jejich skutečný význam.
Podle Reese ale dlouhý časový odstup od dosažených objevů a preferování určitých disciplín může někdy navozovat dojem, že Nobelovy výbory nesledují vědecké priority současnosti. Příkladem takové priority může být umělá inteligence, která nyní mění životy lidí bezprecedentním tempem.
David Pendlebury ze společnosti Clarivate Analytics, která předpovídá držitele Nobelovy ceny na základě toho, jak často jsou články jednotlivých expertů citovány a jak velký mají dopad ve vědecké komunitě, říká, že Nobelovy výbory jsou velmi konzervativní.
Ženám vstup zakázán?
Kritika se snáší na vědecké Nobelovy ceny i kvůli malému množství oceněných žen. Ačkoli Nobelovy výbory požádaly před několika lety navrhovatele, aby se při nominacích snažili o větší různorodost, co se týče vědeckých oborů, zeměpisných oblastí, odkud nominovaní pocházejí, a pohlaví, nebyly v letech 2019 či 2021 mezi laureáty Nobelovy ceny za fyziku, chemii a fyziologii a lékařství žádné ženy.
„Zpravidla se vybírá z prací, které byly zveřejněny před dvaceti či třiceti lety, kdy byl počet žen ve vědě na elitní úrovni podstatně menší než dnes. Domnívám se, že postupem času bude žen oceňováno více,“ říká Pendlebury.
Jiní experti uvádějí, že nedostatečné vyznamenávání vědkyň svědčí o systematické předpojatosti vůči ženám ve vědě. Podle nich bývají ženy například obecně méně označovány za hlavní autorky vědeckých prací.
