Vědecké Nobelovy ceny už nedostávají geniální jedinci. Výběr z týmů je ale kontroverzní

Udělování Nobelových cen za fyziku, chemii či fyziologii a lékařství vyvolává v posledních letech stále častěji kontroverzní reakce a rozhořčení nad tím, kdo byl vyznamenán a komu bylo ocenění upřeno. Jedním z problémů je, že většina vědeckého výzkumu v současnosti probíhá ve velkých týmech odborníků, podle pravidel ale mohou být ve vědeckých oborech vyznamenány zároveň pouze tři osobnosti. Doba, kdy osamocený génius zvolá „heuréka“ a změní tím svět, je ovšem dávno pryč – pokud někdy vůbec existovala, říká podle CNN astrofyzik a bývalý prezident britské Královské společnosti Martin Rees.

„Může se stát, že na daném projektu pracuje několik lidí paralelně a (Nobelův výbor) některé z nich zvolí, a jiné ne. Nebo (členové Nobelova výboru) vyberou určité osobnosti z jednoho týmu vědců, přičemž není jasné, jestli ti, které vybrali, byli v tomto týmu dominantní,“ uvádí Rees, který patří k nejznámějším světovým kosmologům.

Například v roce 2017 ocenila Švédská královská akademie Nobelovou cenou za fyziku tři členy týmu, který jako první zachytil gravitační vlny předpovídané Albertem Einsteinem. Klíčová práce, která objev popisuje, má téměř tisíc autorů, Nobelovu cenu však dostali jen tři – Rainer Weiss, Barry Barish a Kip Thorne.

Tajemník Nobelova výboru pro cenu za chemii Peter Brzezinski říká, že změna pravidel není v plánu. Podle něj ale výbor po předložení tajných nominací, které musí být učiněno ke konci ledna, návrhy detailně prověřuje.

„Žádáme množství expertů z celého světa, aby o oblastech, z nichž pocházejí nominované objevy, sepsali zprávy a zmínili v nich také jednotlivce, kteří se v těchto oblastech nejvíce vyznamenali,“ uvedl Brzezinski. „Navíc čteme příslušnou literaturu a navštěvujeme konference. Postupem času se nám často podaří identifikovat omezený počet vědců, kteří objev učinili. Pokud se to nepodaří, nejsme takový objev schopni navrhnout Švédské královské akademii,“ dodal.

Skupina vyvolených oborů

Nobelovy ceny se také v souladu s odkazem Alfreda Nobela udělují pouze ve třech vědních disciplínách a obory, jako jsou matematika, informatika či klimatologie, zůstávají opomíjeny.

Rovněž v rámci chemie, fyziky a fyziologie a lékařství dostávají některé oblasti výzkumu výraznou přednost před jinými. Ze 114 poddisciplín byla podle studie citované CNN více než polovina Nobelových cen v letech 1995 až 2017 udělena v pěti. Těmi jsou fyzika částic, atomová fyzika, buněčná biologie, neurověda a molekulární chemie.

Nobelovy výbory pro fyziku, chemii či fyziologii a lékařství navíc obvykle vyberou objev, který byl učiněn o několik desítek let dříve. To je podle nich potřeba, protože u některých vědeckých výzkumů trvá určitou dobu, než se prokáže jejich skutečný význam.

Podle Reese ale dlouhý časový odstup od dosažených objevů a preferování určitých disciplín může někdy navozovat dojem, že Nobelovy výbory nesledují vědecké priority současnosti. Příkladem takové priority může být umělá inteligence, která nyní mění životy lidí bezprecedentním tempem.

David Pendlebury ze společnosti Clarivate Analytics, která předpovídá držitele Nobelovy ceny na základě toho, jak často jsou články jednotlivých expertů citovány a jak velký mají dopad ve vědecké komunitě, říká, že Nobelovy výbory jsou velmi konzervativní.

Ženám vstup zakázán?

Kritika se snáší na vědecké Nobelovy ceny i kvůli malému množství oceněných žen. Ačkoli Nobelovy výbory požádaly před několika lety navrhovatele, aby se při nominacích snažili o větší různorodost, co se týče vědeckých oborů, zeměpisných oblastí, odkud nominovaní pocházejí, a pohlaví, nebyly v letech 2019 či 2021 mezi laureáty Nobelovy ceny za fyziku, chemii a fyziologii a lékařství žádné ženy.

„Zpravidla se vybírá z prací, které byly zveřejněny před dvaceti či třiceti lety, kdy byl počet žen ve vědě na elitní úrovni podstatně menší než dnes. Domnívám se, že postupem času bude žen oceňováno více,“ říká Pendlebury.

Jiní experti uvádějí, že nedostatečné vyznamenávání vědkyň svědčí o systematické předpojatosti vůči ženám ve vědě. Podle nich bývají ženy například obecně méně označovány za hlavní autorky vědeckých prací.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025
Načítání...