Vědecké Nobelovy ceny už nedostávají geniální jedinci. Výběr z týmů je ale kontroverzní

Udělování Nobelových cen za fyziku, chemii či fyziologii a lékařství vyvolává v posledních letech stále častěji kontroverzní reakce a rozhořčení nad tím, kdo byl vyznamenán a komu bylo ocenění upřeno. Jedním z problémů je, že většina vědeckého výzkumu v současnosti probíhá ve velkých týmech odborníků, podle pravidel ale mohou být ve vědeckých oborech vyznamenány zároveň pouze tři osobnosti. Doba, kdy osamocený génius zvolá „heuréka“ a změní tím svět, je ovšem dávno pryč – pokud někdy vůbec existovala, říká podle CNN astrofyzik a bývalý prezident britské Královské společnosti Martin Rees.

„Může se stát, že na daném projektu pracuje několik lidí paralelně a (Nobelův výbor) některé z nich zvolí, a jiné ne. Nebo (členové Nobelova výboru) vyberou určité osobnosti z jednoho týmu vědců, přičemž není jasné, jestli ti, které vybrali, byli v tomto týmu dominantní,“ uvádí Rees, který patří k nejznámějším světovým kosmologům.

Například v roce 2017 ocenila Švédská královská akademie Nobelovou cenou za fyziku tři členy týmu, který jako první zachytil gravitační vlny předpovídané Albertem Einsteinem. Klíčová práce, která objev popisuje, má téměř tisíc autorů, Nobelovu cenu však dostali jen tři – Rainer Weiss, Barry Barish a Kip Thorne.

Tajemník Nobelova výboru pro cenu za chemii Peter Brzezinski říká, že změna pravidel není v plánu. Podle něj ale výbor po předložení tajných nominací, které musí být učiněno ke konci ledna, návrhy detailně prověřuje.

„Žádáme množství expertů z celého světa, aby o oblastech, z nichž pocházejí nominované objevy, sepsali zprávy a zmínili v nich také jednotlivce, kteří se v těchto oblastech nejvíce vyznamenali,“ uvedl Brzezinski. „Navíc čteme příslušnou literaturu a navštěvujeme konference. Postupem času se nám často podaří identifikovat omezený počet vědců, kteří objev učinili. Pokud se to nepodaří, nejsme takový objev schopni navrhnout Švédské královské akademii,“ dodal.

Skupina vyvolených oborů

Nobelovy ceny se také v souladu s odkazem Alfreda Nobela udělují pouze ve třech vědních disciplínách a obory, jako jsou matematika, informatika či klimatologie, zůstávají opomíjeny.

Rovněž v rámci chemie, fyziky a fyziologie a lékařství dostávají některé oblasti výzkumu výraznou přednost před jinými. Ze 114 poddisciplín byla podle studie citované CNN více než polovina Nobelových cen v letech 1995 až 2017 udělena v pěti. Těmi jsou fyzika částic, atomová fyzika, buněčná biologie, neurověda a molekulární chemie.

Nobelovy výbory pro fyziku, chemii či fyziologii a lékařství navíc obvykle vyberou objev, který byl učiněn o několik desítek let dříve. To je podle nich potřeba, protože u některých vědeckých výzkumů trvá určitou dobu, než se prokáže jejich skutečný význam.

Podle Reese ale dlouhý časový odstup od dosažených objevů a preferování určitých disciplín může někdy navozovat dojem, že Nobelovy výbory nesledují vědecké priority současnosti. Příkladem takové priority může být umělá inteligence, která nyní mění životy lidí bezprecedentním tempem.

David Pendlebury ze společnosti Clarivate Analytics, která předpovídá držitele Nobelovy ceny na základě toho, jak často jsou články jednotlivých expertů citovány a jak velký mají dopad ve vědecké komunitě, říká, že Nobelovy výbory jsou velmi konzervativní.

Ženám vstup zakázán?

Kritika se snáší na vědecké Nobelovy ceny i kvůli malému množství oceněných žen. Ačkoli Nobelovy výbory požádaly před několika lety navrhovatele, aby se při nominacích snažili o větší různorodost, co se týče vědeckých oborů, zeměpisných oblastí, odkud nominovaní pocházejí, a pohlaví, nebyly v letech 2019 či 2021 mezi laureáty Nobelovy ceny za fyziku, chemii a fyziologii a lékařství žádné ženy.

„Zpravidla se vybírá z prací, které byly zveřejněny před dvaceti či třiceti lety, kdy byl počet žen ve vědě na elitní úrovni podstatně menší než dnes. Domnívám se, že postupem času bude žen oceňováno více,“ říká Pendlebury.

Jiní experti uvádějí, že nedostatečné vyznamenávání vědkyň svědčí o systematické předpojatosti vůči ženám ve vědě. Podle nich bývají ženy například obecně méně označovány za hlavní autorky vědeckých prací.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ve Fukušimě probíhá masivní hybridizace prasat. S radiací nesouvisí

Když ve Fukušimě došlo k jaderné havárii, uprchla z místních chovů domácí prasata. A v přírodě narazila na své bratrance – divočáky. Přes odlišný vzhled v sobě oba druhy našly zalíbení, které skončilo opakovaným pářením. Vědci tuto unikátní situaci detailně prozkoumali, aby zjistili, co se vlastně stalo a jaký dopad to mělo na nově vzniklé hybridy.
před 10 hhodinami

Na Antarktidě kvůli ptačí chřipce hromadně umírají chaluhy

V letech 2023 a 2024 zemřelo v Antarktidě více než padesát chaluh, což jsou mořští ptáci příbuzní s racky. Příčinou byla vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1, popsali teď přírodovědci v odborném časopise Scientific Reports. Jedná se o první zdokumentovaný úhyn volně žijících zvířat v důsledku tohoto viru na tomto kontinentu, tvrdí autoři.
před 12 hhodinami

Káva může pomáhat chránit mozek před demencí, uvádí nová studie

Pití několika šálků kofeinové kávy nebo čaje denně může v malé míře pomáhat zachovat výkonnost mozku a předcházet demenci. Vyplývá to z nové studie, kterou zveřejnil server JAMA Network a o níž informovala agentura Reuters.
před 15 hhodinami

Český vědec objevil neznámou formu magnetismu. Popsal ji v prestižním Nature

Fyzik Tomáš Jungwirth už získal celou řadu prestižních ocenění, patří také mezi světově nejcitovanější české vědce. Teď ho oslovil prestižní časopis Nature, aby pro něj shrnul své aktuální bádání na poli takzvaných altermagnetů, které objevil.
9. 2. 2026

Nezakazujte mladým sociální sítě, doporučují experti z Masarykovy univerzity

Odborníci z Masarykovy univerzity (MU) nedoporučují zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let. Potenciální dopady jsou nejasné, existují rizika. Doporučují spíše zvýšit tlak na technologické platformy, uvedli ve vyjádření pro média. Objevují se ale i hlasy zastávající opačný názor. Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli řekl, že je pro zákaz používání sítí u dětí do 15 let po vzoru Francie. Řada zemí podobné opatření zvažuje.
9. 2. 2026Aktualizováno9. 2. 2026

Američtí plastičtí chirurgové vyzývají k odkladu operací pro změnu pohlaví

Americká společnost plastických chirurgů (ASPS) na začátku února oznámila, že v současné době neexistuje dostatek kvalitních výzkumů, které by prokazovaly, že operace vedoucí ke změně pohlaví u teenagerů prokazují dlouhodobé přínosy. Naopak, novější důkazy naznačují, že „léčba může přinášet komplikace a potenciální škody“. Vyzvala proto, aby lékaři odkládali operace změny pohlaví u mladých pacientů až do minimálně devatenácti let.
9. 2. 2026

Moravští archeologové vypráví příběh jednoho lovce. Dočkali se světového uznání

Mezinárodní vědecká organizace PLOS vydala seznam nejdůležitějších studií uplynulého roku v oboru lidské evoluce. Zařadila mezi ně i výzkum českých archeologů vedený Dominikem Chlachulou. Mladý brněnský vědec popsal zcela jedinečný nález: sadu nástrojů jednoho lovce z doby ledové, současníka Štorchových Lovců mamutů. Jiný takový objev z této doby archeologie nemá, je celosvětově jedinečný a pomáhá vyprávět příběh lidí, kteří sídlili před desítkami tisíc let pod Pálavou a vytvořili i slavnou Věstonickou Venuši.
9. 2. 2026

Nové riziko pro ohrožené gorily: agresivní paraziti od lidmi chovaných vepřů

Za vážnými záněty žaludku ohrožených horských goril je zvýšený výskyt hlístice rodu Hyostrongylus. Paraziti běžní u hospodářských zvířat tak mohou za určitých podmínek představovat riziko i pro volně žijící živočichy. Zjistil to mezinárodní tým vědců, jehož členy byli i zástupci Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (ÚBO). Svá zjištění publikovali v časopise Journal of Applied Ecology.
9. 2. 2026
Načítání...