Vědecké Nobelovy ceny už nedostávají geniální jedinci. Výběr z týmů je ale kontroverzní

Udělování Nobelových cen za fyziku, chemii či fyziologii a lékařství vyvolává v posledních letech stále častěji kontroverzní reakce a rozhořčení nad tím, kdo byl vyznamenán a komu bylo ocenění upřeno. Jedním z problémů je, že většina vědeckého výzkumu v současnosti probíhá ve velkých týmech odborníků, podle pravidel ale mohou být ve vědeckých oborech vyznamenány zároveň pouze tři osobnosti. Doba, kdy osamocený génius zvolá „heuréka“ a změní tím svět, je ovšem dávno pryč – pokud někdy vůbec existovala, říká podle CNN astrofyzik a bývalý prezident britské Královské společnosti Martin Rees.

„Může se stát, že na daném projektu pracuje několik lidí paralelně a (Nobelův výbor) některé z nich zvolí, a jiné ne. Nebo (členové Nobelova výboru) vyberou určité osobnosti z jednoho týmu vědců, přičemž není jasné, jestli ti, které vybrali, byli v tomto týmu dominantní,“ uvádí Rees, který patří k nejznámějším světovým kosmologům.

Například v roce 2017 ocenila Švédská královská akademie Nobelovou cenou za fyziku tři členy týmu, který jako první zachytil gravitační vlny předpovídané Albertem Einsteinem. Klíčová práce, která objev popisuje, má téměř tisíc autorů, Nobelovu cenu však dostali jen tři – Rainer Weiss, Barry Barish a Kip Thorne.

Tajemník Nobelova výboru pro cenu za chemii Peter Brzezinski říká, že změna pravidel není v plánu. Podle něj ale výbor po předložení tajných nominací, které musí být učiněno ke konci ledna, návrhy detailně prověřuje.

„Žádáme množství expertů z celého světa, aby o oblastech, z nichž pocházejí nominované objevy, sepsali zprávy a zmínili v nich také jednotlivce, kteří se v těchto oblastech nejvíce vyznamenali,“ uvedl Brzezinski. „Navíc čteme příslušnou literaturu a navštěvujeme konference. Postupem času se nám často podaří identifikovat omezený počet vědců, kteří objev učinili. Pokud se to nepodaří, nejsme takový objev schopni navrhnout Švédské královské akademii,“ dodal.

Skupina vyvolených oborů

Nobelovy ceny se také v souladu s odkazem Alfreda Nobela udělují pouze ve třech vědních disciplínách a obory, jako jsou matematika, informatika či klimatologie, zůstávají opomíjeny.

Rovněž v rámci chemie, fyziky a fyziologie a lékařství dostávají některé oblasti výzkumu výraznou přednost před jinými. Ze 114 poddisciplín byla podle studie citované CNN více než polovina Nobelových cen v letech 1995 až 2017 udělena v pěti. Těmi jsou fyzika částic, atomová fyzika, buněčná biologie, neurověda a molekulární chemie.

Nobelovy výbory pro fyziku, chemii či fyziologii a lékařství navíc obvykle vyberou objev, který byl učiněn o několik desítek let dříve. To je podle nich potřeba, protože u některých vědeckých výzkumů trvá určitou dobu, než se prokáže jejich skutečný význam.

Podle Reese ale dlouhý časový odstup od dosažených objevů a preferování určitých disciplín může někdy navozovat dojem, že Nobelovy výbory nesledují vědecké priority současnosti. Příkladem takové priority může být umělá inteligence, která nyní mění životy lidí bezprecedentním tempem.

David Pendlebury ze společnosti Clarivate Analytics, která předpovídá držitele Nobelovy ceny na základě toho, jak často jsou články jednotlivých expertů citovány a jak velký mají dopad ve vědecké komunitě, říká, že Nobelovy výbory jsou velmi konzervativní.

Ženám vstup zakázán?

Kritika se snáší na vědecké Nobelovy ceny i kvůli malému množství oceněných žen. Ačkoli Nobelovy výbory požádaly před několika lety navrhovatele, aby se při nominacích snažili o větší různorodost, co se týče vědeckých oborů, zeměpisných oblastí, odkud nominovaní pocházejí, a pohlaví, nebyly v letech 2019 či 2021 mezi laureáty Nobelovy ceny za fyziku, chemii a fyziologii a lékařství žádné ženy.

„Zpravidla se vybírá z prací, které byly zveřejněny před dvaceti či třiceti lety, kdy byl počet žen ve vědě na elitní úrovni podstatně menší než dnes. Domnívám se, že postupem času bude žen oceňováno více,“ říká Pendlebury.

Jiní experti uvádějí, že nedostatečné vyznamenávání vědkyň svědčí o systematické předpojatosti vůči ženám ve vědě. Podle nich bývají ženy například obecně méně označovány za hlavní autorky vědeckých prací.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok plný selhání. Odborný žurnál zkritizoval ministra zdravotnictví Kennedyho

Jeden z nejprestižnějších zdravotních odborných časopisů světa, Lancet, vydal rozsáhlou kritiku amerického ministra zdravotnictví Roberta F. Kennedyho mladšího. List popsal změny, které Kennedy zavedl a které podle Lancetu poškodily americké zdravotnictví. Hovoří o roku plném selhání. Náprava prý bude trvat celé desítky let.
před 3 hhodinami

Mladé Evropanky kouří víc než jejich vrstevnice ve světě, varuje WHO

Evropské dívky ve věku 13 až 15 let mají nejvyšší míru užívání tabáku ve své věkové skupině na celém světě, informovala Světová zdravotnická organizace (WHO). Mladí Evropané vynikají také v konzumaci elektronických cigaret: užívá je nejméně každý sedmý mladistvý Evropan.
před 5 hhodinami

Vegetariáni méně trpí na časté rakoviny, prokázal rozsáhlý výzkum

Vegetariáni mají podstatně nižší riziko vzniku pěti typů rakoviny než lidé, kteří běžně konzumují maso, popsala nová studie, která se věnovala vlivu stravy na pravděpodobnost rozvoje rakovinného bujení. Opačnou situaci ale vědci zjistili u nejčastějšího druhu rakoviny jícnu.
před 7 hhodinami

Čeští přírodovědci popsali jednoho z nejmenších savců na Zemi

Nenápadný hmyzožravec o hmotnosti pouhých dvou až tří gramů se zařadil mezi nejmenší savce planety. Mezinárodní tým vedený vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (AV ČR) ho objevil v etiopských horách a popsal ho jako nový druh bělozubky – Crocidura stanleyi.
před 11 hhodinami

Animace ukazuje, jak válka zastavila dopravu Hormuzským průlivem

Hormuzský průliv je klíčová vodní cesta, kterou denně proudí asi pětina světové ropy. Je spojnicí mezi největšími producenty ropy v Perském zálivu s jejich zákazníky v ostatních částech světa – hlavně v Asii. Data ukazují, jak se od pátku do pondělí zpomalovala doprava touto dopravní tepnou, až se zastavila úplně. V sobotu zahájily USA a Izrael útok na Írán, ke kterému průliv přiléhá.
včera v 17:49

Ohnivé tornádo by mohlo pomoct oceánům od ropných skvrn. Vědci ho otestovali

Texaští vědci otestovali novou nadějnou metodu, jak se zbavit ropných skvrn, které je nutné co nejrychleji odstranit. Navrhují je likvidovat pomocí plamenných vírů.
včera v 16:36

Americká armáda údajně využila při útoku na Írán AI, od níž se přitom Trump distancoval

Americká média jako Wall Street Journal a Axios píší, že při bombardování Íránu využily americké jednotky umělou inteligenci společnosti Anthropic, která přitom vede s armádou spory.
včera v 15:08

Nelétaví papoušci téměř vyhynuli, jejich počet se podařilo zčtyřnásobit

O jediném nelétavém druhu papouška na světě se dříve předpokládalo, že je odsouzen k vyhubení. Kakapo soví je totiž příliš těžký, pomalý a naneštěstí pro něj i příliš chutný na to, aby přežil v blízkosti predátorů, které do jeho původního domova přinesli na svých lodích Evropané. K rozmnožování navíc přistupuje neobvykle lehkovážně, píše agentura AP. Novozélanďané ale vynakládají velké úsilí na jeho záchranu.
včera v 11:46
Načítání...