Vědecké Nobelovy ceny už nedostávají geniální jedinci. Výběr z týmů je ale kontroverzní

Udělování Nobelových cen za fyziku, chemii či fyziologii a lékařství vyvolává v posledních letech stále častěji kontroverzní reakce a rozhořčení nad tím, kdo byl vyznamenán a komu bylo ocenění upřeno. Jedním z problémů je, že většina vědeckého výzkumu v současnosti probíhá ve velkých týmech odborníků, podle pravidel ale mohou být ve vědeckých oborech vyznamenány zároveň pouze tři osobnosti. Doba, kdy osamocený génius zvolá „heuréka“ a změní tím svět, je ovšem dávno pryč – pokud někdy vůbec existovala, říká podle CNN astrofyzik a bývalý prezident britské Královské společnosti Martin Rees.

„Může se stát, že na daném projektu pracuje několik lidí paralelně a (Nobelův výbor) některé z nich zvolí, a jiné ne. Nebo (členové Nobelova výboru) vyberou určité osobnosti z jednoho týmu vědců, přičemž není jasné, jestli ti, které vybrali, byli v tomto týmu dominantní,“ uvádí Rees, který patří k nejznámějším světovým kosmologům.

Například v roce 2017 ocenila Švédská královská akademie Nobelovou cenou za fyziku tři členy týmu, který jako první zachytil gravitační vlny předpovídané Albertem Einsteinem. Klíčová práce, která objev popisuje, má téměř tisíc autorů, Nobelovu cenu však dostali jen tři – Rainer Weiss, Barry Barish a Kip Thorne.

Tajemník Nobelova výboru pro cenu za chemii Peter Brzezinski říká, že změna pravidel není v plánu. Podle něj ale výbor po předložení tajných nominací, které musí být učiněno ke konci ledna, návrhy detailně prověřuje.

„Žádáme množství expertů z celého světa, aby o oblastech, z nichž pocházejí nominované objevy, sepsali zprávy a zmínili v nich také jednotlivce, kteří se v těchto oblastech nejvíce vyznamenali,“ uvedl Brzezinski. „Navíc čteme příslušnou literaturu a navštěvujeme konference. Postupem času se nám často podaří identifikovat omezený počet vědců, kteří objev učinili. Pokud se to nepodaří, nejsme takový objev schopni navrhnout Švédské královské akademii,“ dodal.

Skupina vyvolených oborů

Nobelovy ceny se také v souladu s odkazem Alfreda Nobela udělují pouze ve třech vědních disciplínách a obory, jako jsou matematika, informatika či klimatologie, zůstávají opomíjeny.

Rovněž v rámci chemie, fyziky a fyziologie a lékařství dostávají některé oblasti výzkumu výraznou přednost před jinými. Ze 114 poddisciplín byla podle studie citované CNN více než polovina Nobelových cen v letech 1995 až 2017 udělena v pěti. Těmi jsou fyzika částic, atomová fyzika, buněčná biologie, neurověda a molekulární chemie.

Nobelovy výbory pro fyziku, chemii či fyziologii a lékařství navíc obvykle vyberou objev, který byl učiněn o několik desítek let dříve. To je podle nich potřeba, protože u některých vědeckých výzkumů trvá určitou dobu, než se prokáže jejich skutečný význam.

Podle Reese ale dlouhý časový odstup od dosažených objevů a preferování určitých disciplín může někdy navozovat dojem, že Nobelovy výbory nesledují vědecké priority současnosti. Příkladem takové priority může být umělá inteligence, která nyní mění životy lidí bezprecedentním tempem.

David Pendlebury ze společnosti Clarivate Analytics, která předpovídá držitele Nobelovy ceny na základě toho, jak často jsou články jednotlivých expertů citovány a jak velký mají dopad ve vědecké komunitě, říká, že Nobelovy výbory jsou velmi konzervativní.

Ženám vstup zakázán?

Kritika se snáší na vědecké Nobelovy ceny i kvůli malému množství oceněných žen. Ačkoli Nobelovy výbory požádaly před několika lety navrhovatele, aby se při nominacích snažili o větší různorodost, co se týče vědeckých oborů, zeměpisných oblastí, odkud nominovaní pocházejí, a pohlaví, nebyly v letech 2019 či 2021 mezi laureáty Nobelovy ceny za fyziku, chemii a fyziologii a lékařství žádné ženy.

„Zpravidla se vybírá z prací, které byly zveřejněny před dvaceti či třiceti lety, kdy byl počet žen ve vědě na elitní úrovni podstatně menší než dnes. Domnívám se, že postupem času bude žen oceňováno více,“ říká Pendlebury.

Jiní experti uvádějí, že nedostatečné vyznamenávání vědkyň svědčí o systematické předpojatosti vůči ženám ve vědě. Podle nich bývají ženy například obecně méně označovány za hlavní autorky vědeckých prací.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 1 hhodinou

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 15 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 18 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 20 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 21 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 22 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...