Studie radí, kdy začít s arašídy. Pomohlo to zabránit alergii u desítek tisíc dětí

Nová studie ukázala, že změna lékařských doporučení týkajících se potravinových alergenů přinesla „ovoce“. Když rodiče se svými potomky přešli na potraviny obsahující alergeny ve správnou dobu, významně klesla pravděpodobnost, že se u dětí objeví alergie.

Deset let poté, co průlomová studie prokázala, že podávání arašídových výrobků malým dětem může zabránit rozvoji život ohrožujících alergií, nový výzkum zjistil, že tato změna opravdu v reálném světě funguje. Tam, kde se doporučení drželi, se objevil významný pozitivní dopad.

Studie ukázala, že přibližně 60 tisíc amerických dětí nedostalo alergii na arašídy poté, co pokyny vydané poprvé v roce 2015 doporučily zavést tento alergen do potravy kojenců už ve věku čtyř měsíců. Tehdy to vyvolalo velké pozdvižení, protože nová pravidla odporovala těm, která platila desítky let předtím.

Tyto americké pokyny jsou zcela v souladu s evropskými normami. V roce 2021 totiž také Evropská akademie alergie a klinické imunologie doporučila, aby se arašídy začaly podávat dětem již ve věku čtyř až šesti měsíců. Velmi podobné doporučení přijala i Velká Británie.

Nová studie, která vyšla v odborném lékařském časopise Pediatrics, naznačuje, že tato změna přinesla „ovoce“.

Úspěch je viditelný

„Dnes mohu říci, že máme méně dětí s potravinovou alergií, než by jich bylo, kdybychom tuto iniciativu v oblasti veřejného zdraví nezavedli,“ komentoval výsledky spoluautor studie David Hill, který pracuje jako alergolog v Dětské nemocnici ve Filadelfii.

V tomto výzkumu se jeho autorům podařilo shromáždit data od desítek pediatrů ve Spojených státech. Sledovali v nich, jak se měnily počty potravinových alergií na arašídy před zavedením nových pokynů před deseti lety – a po jejich vydání. Výsledky jsou podle autorů přesvědčivé: množství alergií na arašídy u dětí do tří let věku pokleslo o více než 27 procent po prvním vydání pokynů v roce 2015 a o více než 40 procent po rozšíření doporučení roku 2017.

Alergie ukrytá v oříšcích

Alergie na arašídy je způsobena tím, že imunitní systém těla považuje bílkoviny v těchto oříšcích za škodlivé. Aby se tomuto vpádu pro něj podezřelých vetřelců ubránil, uvolňuje chemické látky, které je mají zničit. Nejenže to nedokáží, ale hlavně vyvolávají alergické příznaky, včetně kopřivky, respiračních příznaků a někdy i život ohrožující anafylaktické šoky.

Po celá desetiletí lékaři doporučovali odložit podávání arašídů a jiných potravin, které mohou vyvolat alergie, dětem až do věku tří let. Pak ale všechno změnil jediný muž. Britský alergolog Gideon Lack z King's College v Londýně zveřejnil roku 2015 průlomovou studii Learning Early About Peanut Allergy, ve které zcela přepsal paradigma.

Lack a jeho kolegové totiž prokázali, že když se s nimi děti setkají v potravě už v době, kdy jsou ještě kojenci, snižuje to zásadně budoucí riziko vzniku potravinových alergií o více než 80 procent. Pozdější analýza ukázala, že tato ochrana přetrvávala u přibližně 70 procent dětí až do doby, kdy začaly dospívat.

Studie okamžitě vyvolala pozdvižení a také kritiku, ale byla tak kvalitní, že odborná veřejnost její výsledky přijala. A alergologové pak rychle přišli s novými pokyny, které doporučily brzké zavedení arašídů do stravy. Jako každá větší změna něčeho tradičního i zde ale trvalo značně dlouho, než si na nová doporučení lidé zvyknou a začnou se jimi řídit dostatečně moc, aby se to projevilo i v datech.

Nová studie provedená s dostatečným odstupem je podle autorů velmi silným argumentem pro to, aby se tato novější doporučení opravdu dodržovala. Pokud rodiče váhají a jejich potomek trpí nějakými problémy, jež by podle nich mohly seznámení s arašídy narušit, měli by se obrátit na svého dětského lékaře, v případě větších pochybností klidně i na specializovaného alergologa.

První seznámení s arašídy

Pro rodiče by mohlo toto doporučení vypadat podivně. Vědci a lékaři ale rozhodně neradí, aby se matky a otcové pokoušeli cpát do půlročních dětí celé oříšky. „Nemusí to být velké množství jídla, stačí malé ochutnávky arašídového másla, jogurtů, jogurtů na bázi sóji a ořechových másel,“ doporučuje Hill. „To jsou velmi dobré způsoby, jak bezpečně vystavit imunitní systém těmto alergenním potravinám.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 15 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.