Studie radí, kdy začít s arašídy. Pomohlo to zabránit alergii u desítek tisíc dětí

Nová studie ukázala, že změna lékařských doporučení týkajících se potravinových alergenů přinesla „ovoce“. Když rodiče se svými potomky přešli na potraviny obsahující alergeny ve správnou dobu, významně klesla pravděpodobnost, že se u dětí objeví alergie.

Deset let poté, co průlomová studie prokázala, že podávání arašídových výrobků malým dětem může zabránit rozvoji život ohrožujících alergií, nový výzkum zjistil, že tato změna opravdu v reálném světě funguje. Tam, kde se doporučení drželi, se objevil významný pozitivní dopad.

Studie ukázala, že přibližně 60 tisíc amerických dětí nedostalo alergii na arašídy poté, co pokyny vydané poprvé v roce 2015 doporučily zavést tento alergen do potravy kojenců už ve věku čtyř měsíců. Tehdy to vyvolalo velké pozdvižení, protože nová pravidla odporovala těm, která platila desítky let předtím.

Tyto americké pokyny jsou zcela v souladu s evropskými normami. V roce 2021 totiž také Evropská akademie alergie a klinické imunologie doporučila, aby se arašídy začaly podávat dětem již ve věku čtyř až šesti měsíců. Velmi podobné doporučení přijala i Velká Británie.

Nová studie, která vyšla v odborném lékařském časopise Pediatrics, naznačuje, že tato změna přinesla „ovoce“.

Úspěch je viditelný

„Dnes mohu říci, že máme méně dětí s potravinovou alergií, než by jich bylo, kdybychom tuto iniciativu v oblasti veřejného zdraví nezavedli,“ komentoval výsledky spoluautor studie David Hill, který pracuje jako alergolog v Dětské nemocnici ve Filadelfii.

V tomto výzkumu se jeho autorům podařilo shromáždit data od desítek pediatrů ve Spojených státech. Sledovali v nich, jak se měnily počty potravinových alergií na arašídy před zavedením nových pokynů před deseti lety – a po jejich vydání. Výsledky jsou podle autorů přesvědčivé: množství alergií na arašídy u dětí do tří let věku pokleslo o více než 27 procent po prvním vydání pokynů v roce 2015 a o více než 40 procent po rozšíření doporučení roku 2017.

Alergie ukrytá v oříšcích

Alergie na arašídy je způsobena tím, že imunitní systém těla považuje bílkoviny v těchto oříšcích za škodlivé. Aby se tomuto vpádu pro něj podezřelých vetřelců ubránil, uvolňuje chemické látky, které je mají zničit. Nejenže to nedokáží, ale hlavně vyvolávají alergické příznaky, včetně kopřivky, respiračních příznaků a někdy i život ohrožující anafylaktické šoky.

Po celá desetiletí lékaři doporučovali odložit podávání arašídů a jiných potravin, které mohou vyvolat alergie, dětem až do věku tří let. Pak ale všechno změnil jediný muž. Britský alergolog Gideon Lack z King's College v Londýně zveřejnil roku 2015 průlomovou studii Learning Early About Peanut Allergy, ve které zcela přepsal paradigma.

Lack a jeho kolegové totiž prokázali, že když se s nimi děti setkají v potravě už v době, kdy jsou ještě kojenci, snižuje to zásadně budoucí riziko vzniku potravinových alergií o více než 80 procent. Pozdější analýza ukázala, že tato ochrana přetrvávala u přibližně 70 procent dětí až do doby, kdy začaly dospívat.

Studie okamžitě vyvolala pozdvižení a také kritiku, ale byla tak kvalitní, že odborná veřejnost její výsledky přijala. A alergologové pak rychle přišli s novými pokyny, které doporučily brzké zavedení arašídů do stravy. Jako každá větší změna něčeho tradičního i zde ale trvalo značně dlouho, než si na nová doporučení lidé zvyknou a začnou se jimi řídit dostatečně moc, aby se to projevilo i v datech.

Nová studie provedená s dostatečným odstupem je podle autorů velmi silným argumentem pro to, aby se tato novější doporučení opravdu dodržovala. Pokud rodiče váhají a jejich potomek trpí nějakými problémy, jež by podle nich mohly seznámení s arašídy narušit, měli by se obrátit na svého dětského lékaře, v případě větších pochybností klidně i na specializovaného alergologa.

První seznámení s arašídy

Pro rodiče by mohlo toto doporučení vypadat podivně. Vědci a lékaři ale rozhodně neradí, aby se matky a otcové pokoušeli cpát do půlročních dětí celé oříšky. „Nemusí to být velké množství jídla, stačí malé ochutnávky arašídového másla, jogurtů, jogurtů na bázi sóji a ořechových másel,“ doporučuje Hill. „To jsou velmi dobré způsoby, jak bezpečně vystavit imunitní systém těmto alergenním potravinám.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Parapsychologové v Československu proutky hledali uran a rukama rakovinu

V komunistickém Československu v 80. let minulého století fungovaly dvě laboratoře na výzkum parapsychologie, které byly placené z veřejného rozpočtu. Jednu z nich vedl Zdeněk Rejdák, druhou František Kahuda. Každý z nich měl k dispozici desítky externích spolupracovníků, léčitelů, lékařů nebo důlních expertů. Ti například pomocí proutků zkoumali, jaké typy rud se nachází v konkrétním dole, nebo se v nemocnicích snažili pomocí rukou diagnostikovat vážné nemoci, jako byla třeba rakovina, kterou pak léčili pomocí přírodních preparátů. Popsal to ve svém výzkumu Pavel Horák z Etnologického ústavu Akademie věd.
před 12 hhodinami

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 15 hhodinami

Bilance: Zemědělská půda kvůli degradaci nezachytává vodu, prohlubuje tak sucho

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.
před 16 hhodinami

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 17 hhodinami

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 19 hhodinami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 20 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
12. 10. 2026Aktualizováno12. 10. 2026‌‌

Pokroky v AI přivádějí matematiky do „existenční krize“

V posledních měsících dosáhly nekomerční modely umělé inteligence (AI) významného pokroku v matematice a jejich tvůrci tvrdí, že vyřešily stovky dosud nevyřešených problémů. To vyvolalo řadu otázek v celosvětové vědecké komunitě.
12. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.