Premiér Andrej Babiš (ANO) se dle jeho předchůdce Petra Fialy (ODS) na unijní úrovni staví po bok Slovenska a Maďarska a Česko v tomto novém kurzu zahraniční politiky ztratí důstojnost, respekt, a nakonec i peníze. Fiala tak reagoval na to, že se zmíněná trojice států nepřipojí ke garancím spojeným s unijní půjčkou pro Ukrajinu. Český postoj kritizují i další opoziční politici, výsledek summitu obšírně komentuje i řada médií. Ta německá píší o tvrdé ráně pro autoritu německého kancléře Friedricha Merze a černém dni pro EU.
Za unijní půjčku Kyjevu se zaručí 24 unijních států. Dále budou pokračovat práce na využití takzvané reparační půjčky pro Ukrajinu zajištěné zmrazenými ruskými aktivy, stojí v závěrech z jednání, které podpořilo 25 zemí, tedy sedmadvacítka bez Maďarska a Slovenska.
Prezident Pavel: Shoda na pomoci Ukrajině je důležitá
Prezident Petr Pavel považuje nalezení shody na finanční pomoci za důležitou, neboť ruská agresivní válka Ukrajinu velmi vyčerpává. Pomoc je pro přežití napadené země zásadní a je zároveň prozíravým vkladem do bezpečnosti Evropy i České republiky. „Považoval bych proto za správné, abychom spolu s ostatními Evropany ukázali, že dokážeme převzít svůj díl odpovědnosti a zaručit se za osud našeho kontinentu,“ dodal prezident.
Bývalí vládní politici kritizují Babiše
Končící šéf ODS Fiala uvedl, že Babiš minulý týden sliboval nedělat politiku podle maďarského a slovenského premiéra Viktora Orbána a Roberta Fica (Smer). „Vydrželo mu to přesně týden a hned na první Evropské radě si s nimi notoval – ostatně to ukazují i výsledky jednání. Česko se postavilo po bok Slovenska a Maďarska a odmítlo podpořit záruky za finance pro Ukrajinu, která stále čelí ruské agresi,“ kritizuje Fiala. Tento nový kurz zahraniční politiky podle něj znamená, že Česko ztratí důstojnost, respekt, a nakonec i peníze. „A bohužel míří směrem na východ,“ dodal expremiér.
Bývalý ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) popsal výjimku pro Česko, Slovensko a Maďarsko jako ostudu. „Nejde o peníze, ale o postoj. O signál, že část Evropy už nechce stát při Ukrajině a že Česko se k tomuto klubu právě přihlásilo. (Ruský vůdce Vladimir) Putin po volbách získal nového, ochotného partnera,“ uvedl. Tato změna kurzu se podle něj brzy začne projevovat i doma v Česku.
Předseda Pirátů Zdeněk Hřib řekl, že odmítnutí záruk oslabuje Evropu i nás samotné. „Toto není charita, ale investice do naší vlastní bezpečnosti a také do naší vlastní prosperity. Peníze, které pomohou Ukrajině, se přetaví do zakázek v zemích, které pomáhají. A to my teď nejsme – a tahle karma by také mohla být nemilosrdně rychlá,“ varoval. Piráti podle něj budou žádat Babiše, aby rozhodnutí přehodnotil a nepoškozoval zájmy Česka a jeho občanů.
Další opoziční politici: Zrada a švejkování
Bývalý šéf KDU-ČSL Marian Jurečka mluví o zradě přátel a klíčového spojence, který na podporu spoléhá. „To je přesně to, co Andrej Babiš a jeho vláda právě udělala. Každý slušný člověk, každý, kdo někdy četl historii druhé světové války, a ví, kolik chlapů za nás umíralo, a mohla jim být nějaká Evropa fuk, každý, kdo viděl například Bratrstvo neohrožených, se musí za to, co za týden předvedla tato vláda, stydět,“ nebere si servítky.
Místopředseda ODS Martin Kupka uvedl, že tuzemsko to v Bruselu „moc pěkně vyšvejkovalo“. „Ukrajinu tedy podporujeme, ale za půjčku ručit nechceme. Stejně jako Maďarsko a Slovensko. Ti byli podle našeho pana premiéra úplně proti pomoci,“ uvedl. Česku podle něj nemohou důležití partneři rozumět. „Dosud jsme mluvili a jednali jasně – ano, ano; ne, ne. Teď je to tedy ano i ne,“ podotkl.
Bžoch: Je to dobrá zpráva
Europoslanec vládního ANO Jaroslav Bžoch naopak hodnotí výsledek summitu kladně a považuje půjčku za dobrou zprávu pro Ukrajinu. „Nemyslím si, že by se tím Česko oslabilo nebo ztrácelo na svých vyjednávacích pozicích, Andrej Babiš to říkal předem,“ komentoval skutečnost, že Praha odmítla za půjčku ručit. „Bude se ručit rezervou rozpočtu, takže pro ty státy je to víceméně technikálie,“ domnívá se.
Zdechovský: Babišův krok je zrada
Bžochův kolega z europarlamentu Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) naopak kritizuje českého premiéra za jeho postoj. „Babišův krok je zrada čtyř let práce mnoha lidí. Zrada i pro český průmysl, který může mít problémy se podílet na obnově Ukrajiny,“ nebere si servítky lidovecký europoslanec.
Zdechovský také vyzdvihl muniční iniciativu Fialovy vlády, ke které se podle něj současní vládní představitelé chovají jako chytrá horákyně. Vadí mu, že ji Babiš i jeho místopředseda Karel Havlíček (ANO) zpochybňovali, stejně jako Tomio Okamura (SPD) a představitelé Motoristů. Iniciativa byla podle Zdechovského úspěšná díky podpoře představitelů České republiky, ale ta už dnes není jistá. Obává se proto, že Polsko kvůli tomuto postoji posílí na Ukrajině na úkor Česka.
Gregorová: Je to kompromis vynucený časovou tísní
Pirátská europoslankyně Markéta Gregorová neskrývala svoje zklamání z výsledku summitu, přičemž se odkazovala na pochvalná vyjádření ruských představitelů, například senátora Grogorije Karasina. Ten podle ní mluví o úspěchu civilizovaného přístupu. „Když Rus mluví o civilizovaném přístupu, zatímco bombarduje dětské nemocnice, tak si myslím, že jsme v něčem strašlivě selhali,“ domnívá se Gregorová.
Vynětí Česka z garancí je podle ní velmi špatný diplomatický krok. Lavírování ve smyslu „podporujeme Ukrajinu, ale jen pokud pro to nemusíme nic dělat“ podle ní ostatní státy přečtou jako nepodporu napadené zemi.
Podle Staňka se Česko zachovalo pragmaticky
Europoslanec Antonín Staněk (Přísaha) míní, že postoj Česka, Slovenska a Maďarska plně respektuje to, co země avizovaly. „A současně dal prostor pro to, aby se půjčka pro Ukrajinu schválila, takže já to vnímám jako realistický a pragmatický krok,“ dodal.
Staněk se nedomnívá, že by byl český přístup nesolidární. „Jak jsem řekl, pan premiér Babiš jasně signalizoval postoj České republiky k této otázce a myslím si, že je podstatné to, že půjčka byla schválena a že Ukrajině pomůže. Česko se chová v tomto směru pragmaticky z hlediska zájmů svých občanů a svého financování,“ doplnil.
Korčok: Jsme černí pasažéři
Postoj Bratislavy kritizovala slovenská opozice. Bývalý šéf slovenské diplomacie a člen vedení nejsilnějšího opozičního hnutí Progresívne Slovensko Ivan Korčok ocenil, že se v EU našla shoda o pomoci Ukrajině, a kritizoval Fica. „Slovensko není součástí řešení, jsme černí pasažéři. Premiér Fico opět jednou ukázal ostatním členským státům, ale zejména vlastním občanům, že s Unií nás nespojuje nic, jen peníze. Ty vládě samozřejmě nesmrdí, když na válce vydělává při vývozech zbraní na Ukrajinu,“ uvedl Korčok.
Korčok podobně jako Denník N míní, že Babiš si dal záležet, aby se distancoval od Fica a Orbána, když podle něj zdůraznil, že Česko má odlišný postoj k Ukrajině a ruské agresi než Budapešť a Bratislava.
Bývalá slovenská vicepremiérka a šéfka opoziční strany Za ľudí Veronika Remišová v prohlášení k výsledkům unijního summitu označila zahraniční politiku Slovenska za zbabělou a kolaborantskou.
Podle slovenského listu Sme ukázal summit návrat spojenectví Prahy, Bratislavy a Budapešti. „Ke skupině, která se bude před svými voliči chlubit, že ušetřila peníze své zemi na důležitější věci, se přidal i Andrej Babiš – navzdory snaze lídrů Unie udržet ho v linii politiky jeho předchůdce. Babiš tedy zůstává rozkročen na dvě strany,“ uvedlo Sme k postoji staronového českého premiéra. Dodalo, že slovenský premiér Fico a jeho maďarský kolega Orbán od začátku tvrdí, že válku s Ruskem nelze vyhrát.
Podle Sme Babišův postoj dává Orbánovi naději na oživení takové podoby visegrádské skupiny, kterou si dlouhodobě přeje. Tedy jako skupiny států, která s odvoláním na národní specifika bude dál rozkládat Unii zevnitř. Za důležitou list nicméně označil skutečnost, že Slovensko, Maďarsko a Česko nevetovaly rozhodnutí EU poskytnout Ukrajině půjčku.
„Čelní představitelé Evropské unie se před summitem snažili přesvědčit nového premiéra Andreje Babiše, aby se neodklonil od dosavadní politiky Česka. To se jim nakonec částečně nepodařilo, neboť Babiš se přidal k Ficovi a Orbánovi, čímž vytvořil očekávanou koalici,“ napsal list Denník N.
„Černý den pro EU“
Německá média označila unijní dohodu za tvrdou ránou pro autoritu německého kancléře Friedricha Merze a černý den pro EU. „Merzova autorita v Evropě je po tomto summitu poškozená. Jeho ultimáta ostatní zjevně ignorují,“ napsal list Handelsblatt.
Německý kancléř podle něj na vrcholné schůzce utrpěl „dvojitou porážku“ – podpis dohody o volném obchodu mezi EU a jihoamerickým sdružením Mercosur se odkládá na leden a Ukrajina dostane sice od EU půjčku, peníze ale nepůjdou ze zmrazených ruských aktiv, jak kancléř požadoval.
Podle listu Die Welt byl první den summitu EU „černým dnem pro EU a pro kancléře Friedricha Merze“. „Evropané na tomto summitu EU ukázali, že jsou rozhádaní a slabí v rozhodování,“ dodal. Merz, který má podle listu Die Welt ambici být lídrem EU, se nedokázal na vrcholné schůzce prosadit.
„Výsledek může těšit Putina“
Německá média připomínají, že Česko, Maďarsko a Slovensko se nepřipojí ke garancím, a za půjčku se tak zaručí jen zbývajících 24 unijních států. „Výsledek summitu je proto překvapivý, protože v uplynulých týdnech zaznívalo, že všechny členské státy musejí se společnými dluhy EU souhlasit. Zdá se, že to ztroskotalo na maďarském premiérovi Viktorovi Orbánovi..., ale i na Česku a Slovensku,“ napsal časopis Der Spiegel.
„Ve válčených časech, v jakých nyní jsme, je dohoda pro Kyjev životně důležitá, vysílá totiž naléhavě očekávaný signál akceschopnosti. Cokoli jiného (než dohoda) by se rovnalo totálnímu bankrotu, a to jak EU, tak Ukrajiny,“ napsal zpravodajský web t-online.
„Přesto to nebyla dohoda, v kterou mnozí doufali,“ dodal s tím, že to rozhodně není dohoda, ve kterou doufal kancléř Merz. Výsledek jednání podle t-online může těšit ruského vůdce Putina, který je přesvědčený, že liberální demokracie nemohou dlouhodobě přežít, zvlášť když jsou vystaveny velkému vnějšímu tlaku. „A zdá se, že rozhodnutí z Bruselu mu dává znovu za pravdu,“ dodal web.
„Evropa si stále není vědoma krizové situace“
Z mnohahodinových jednání vyšel jako nečekaný vítěz belgický premiér Bart De Wever, píše web Politico. Belgie totiž odmítala reparační půjčku zajištěnou zmrazenými ruskými aktivy, jež jsou z většiny uložena právě v Belgii. „Země, které se nacházejí v blízkosti Ruska..., by byly spokojené, kdybychom použili zmrazená ruská aktiva. Ale v politice nejde o emoce,“ prohlásil De Wever.
„Je to dobrá i špatná zpráva. Dobrá, protože Ukrajina nutně potřebuje peníze. Špatná, protože lídři nenašli shodu ohledně toho, jak naložit se zmrazenými ruskými aktivy. Je to znepokojivé, protože to ukazuje, že Evropa si stále není vědoma krizové situace,“ píše švédský list Aftonbladet.
Dalšími vítězi jednání o finanční podpoře Kyjeva jsou podle webu Euroactiv Česko, Maďarsko a Slovensko, které se odmítly připojit ke garancím pro půjčku. Podle Aftonbladet tak v současné situaci působí spíše jako spojenci Putina.
Pro předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou jde podle médií o neúspěch jejího ambiciózního plánu na použití ruských aktiv k financování zničené Ukrajiny. Společně s Merzem totiž prezentovali tento plán jako jediný možný, který zvýší tlak na Moskvu a zároveň udrží při životě Ukrajinu. Euroactiv označil výsledek jednání mezi unijními lídry pro von der Leyenovou a Merze za ponižující.
Experti: Půjčka kupuje čas
„Tímto krokem si Evropa zajišťuje, že Ukrajina bude schopna dál vzdorovat ruské agresi, a tím si kupuje to nejcennější, a to je čas. Čas, který Evropa potřebuje k tomu, aby byla schopna efektivně odstrašit Ruskou federaci od případných dalších expanzivních ambicí,“ řekl Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Půjčka podle něj dává Ukrajině jistotu, že po následující dva roky, a nikoli v řádu měsíců bude mít zajištěnou finanční stabilitu.
Podle Břízy je ale schválení půjčky jasným signálem směrem k Rusku. Ukrajina je odhodlaná se bránit, bude se bránit a Evropa za ní stojí prakticky jako celek, řekl.
Půjčku lze podle bezpečnostního analytika Milana Mikuleckého jednoznačně vnímat jako součást unijní bezpečnostní politiky, protože dokud bude Rusko vytížené svou válkou proti Ukrajině, nebude mít tolik prostředků, aby mohlo zahájit intenzivní konflikt proti zemím NATO. „Dá se říct, že Ukrajinci nám svojí krví a částečně za naše peníze kupují čas, abychom se mohli připravit na vše, co přijde,“ uvedl. „Zatím to ale nevypadá, že bychom ho využívali efektivně. Bohužel,“ dodal. Půjčka je podle experta extrémně důležitá, protože není určená pouze na vojenské účely, ale i na chod ukrajinského státu.
Podle Pavla Havlíčka z Asociace pro mezinárodní otázky nelze vnímat tyto peníze jako pouhou finanční injekci, ale jako prostředek vlastní obrany proti ruskému agresorovi a možnost uchovat Ukrajinu takzvaně ve hře z hlediska jejího vlastního fungování.
Česko, Slovensko a Maďarsko
Pozice Česka, Slovenska a Maďarska je podle Havlíčka kritizována jako nesolidární a nezodpovědná. Ukazuje se, že evropské členské státy v této věci nejsou jednotné.
„Půjčka tím ale nijak narušena nebude. Nestojí a nepadá na garancích těchto tří států, které se na nich nechtějí podílet. Je tedy zřejmé, že poskytnuta bude. Jde především o politický akt a politickou deklaraci směrem k domácímu publiku v jednotlivých státech,“ dodal Bříza.
Mikulecký také uvedl, že rozhodnutí tří států neručit za půjčku je politický signál zaměřený především pro domácí scénu těchto zemí. Nicméně vidí podstatný rozdíl v argumentaci a přístupu České republiky, který se podle něj na rozdíl od Slovenska či Maďarska blíží více přístupu současné americké administrativy než postojům Moskvy.
