Za ľudí

Slovenská vláda pokračuje ve změnách v oblasti justice a bezpečnosti. Ke konci srpna má zaniknout elitní protikorupční policejní útvar NAKA. Mimo službu byl v posledních týdnech postaven prokurátor akce Očistec Michal Šúrek a výkon trestu byl naopak pozastaven bývalému šéfovi speciální prokuratury Dušanu Kováčikovi odsouzenému za korupci. Kontroverze budí i jmenování Pavola Gašpara šéfem tajné služby SIS, je totiž synem bývalého policejního prezidenta a stíhaného poslance Smeru Tibora Gašpara. Opozice hovoří o rozkladu právního státu.

Čtyřčlenná vládní koalice na Slovensku čelí další krizi. Menší vládní strana Sloboda a solidarita (SaS) oznámila, že vypovídá koaliční smlouvu a že nechce dál spolupracovat s ministrem financí Igorem Matovičem jako členem vlády. Pokud do konce srpna nebude dohodnuto nové uspořádání poměrů v koalici, čtyři ministři za SaS podají demisi, řekl předseda strany Richard Sulík. Matovičovo nejsilnější vládní hnutí Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO) požadavek SaS předem odmítlo. Bez hlasů poslanců SaS přijdou zbylé tři vládní strany ve sněmovně o většinu.

Nejmenší slovenskou vládní stranu Za ľudí opouští po vnitrostranickém konfliktu ministryně spravedlnosti Mária Kolíková a šest z deseti poslanců strany. Nově budou působit v poslaneckém klubu jiné vládní strany Sloboda a Solidarita (SaS) ministra hospodářství Richarda Sulíka. Oznámili to Kolíková a Sulík. Stranu Za ľudí založil bývalý prezident Andrej Kiska, který loni z politiky odešel.

Menší slovenská vládní strana Sloboda a Solidarita (SaS) v probíhající vládní krizi pozastavuje svou účast v koalici, dokud premiér Igor Matovič (OĽaNO) nepodá demisi. Novinářům to ve čtvrtek řekl předseda strany Richard Sulík. Zbylé tři vládní partaje si bez SaS udrží ve sněmovně jen těsnou většinu. Sulíkova strana už dříve podmínila své setrvání v kabinetu tím, že Matovič rezignuje do této středy. Premiér už o víkendu vyjádřil ochotu rezignovat, krok ale podmínil splněním několika požadavků.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová vyzvala premiéra Igora Matoviče (OLaNO) k demisi v zájmu rekonstrukce vlády. Odchod Matoviče požadují i dvě ze čtyř vládních stran. Slovenská vláda se kvůli krizi v koalici postupně rozpadá. Prezidentka v úterý přijala demisi vicepremiéra a ministra hospodářství Richarda Sulíka (Sloboda a Solidarita). Demisi podala i ministryně spravedlnosti Mária Kolíková (Za ľudí), dříve tak učinili již tři ministři.

Dvě nejmenší strany ze čtyřčlenné koalice, a to Sloboda a solidarita (SaS) a Za ľudí, vybídly premiéra Igora Matoviče k odchodu z čela kabinetu. Zdůvodnily to i konflikty uvnitř koalice a naznačily, že v případě setrvání Matoviče ve funkci předsedy vlády z koalice odejdou. SaS a Za ľudí nechtějí předčasné volby, ale pokračování stávající koalice, která vznikla po volbách v únoru 2020. Matovič zatím požadavky na svou demisi nekomentoval. Bez hlasů poslanců SaS a Za ľudí by vláda již neměla ve sněmovně potřebnou většinu. Demisi jako projev gesta k řešení koaliční krize překvapivě ohlásil ministr sociálních věcí Milan Krajniak z hnutí Sme rodina.

Slovenský exprezident Andrej Kiska, který vede vládní stranu Za ľudí, se rozhodl v politice definitivně skončit. Oznámil to na Facebooku. Jak poznamenal slovenský list Nový čas, exprezident své rozhodnutí sdělil po měsících mlčení. Kisku dlouhodobě trápí zdravotní potíže. Politik dal najevo i zklámání, že jeho strana je po únorových parlamentních volbách nejmenším členem vládní koalice.

Tři týdny po parlamentních volbách má Slovensko novou vládu. Prezidentka Zuzana Čaputová nejprve jmenovala předsedu hnutí Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO) Igora Matoviče premiérem a následně jmenovala i členy jeho kabinetu. Nová vláda bude muset do 30 dnů předstoupit před parlament s programovým prohlášením a požádat poslance o vyslovení důvěry. Koalice má ve sněmovně pohodlnou většinu.

Novou slovenskou vládu, kterou prezidentka Zuzana Čaputová jmenuje v sobotu, budou tvořit známí politici, nové tváře i diplomat, který byl náměstkem v minulém kabinetu. Ne všichni patří do struktur vládních stran. Kabinet bude mít celkem 16 členů, což je o jednoho víc než minule. Polovinu postů obsadí hnutí Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO) Igora Matoviče, které vyhrálo únorové parlamentní volby. Po třech budou mít Sme rodina a Sloboda a solidarita a dva Za ľudí.

Bývalý slovenský prezident a předseda strany Za ľudí Andrej Kiska nepřevezme mandát poslance parlamentu, kterým byl zvolen v únorových volbách. Oznámil to na sociání síti Facebook s tím, že tak činí ze zdravotních důvodů. Přesedou strany Kiska zůstává.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová chce novou vládu příštího premiéra Igora Matoviče jmenovat v sobotu. Ustavující schůze sněmovny po únorových parlamentních volbách se uskuteční v pátek, po jejím skončení dosluhující kabinet Petera Pellegriniho podá demisi. Vlády se vystřídají v době, kdy Slovensko čelí stejně jako další země epidemii koronaviru.

Čtyři slovenské politické formace se po únorových volbách dohodly na vytvoření nové vládní koalice. Oznámil to šéf hnutí Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti Igor Matovič, který je kandidátem na premiéra.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová pověří sestavením nové vlády šéfa hnutí Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO) Igora Matoviče, pokud vznikající koalice bude mít potřebnou většinu ve sněmovně. Vyplývá to z vyjádření Čaputové po pondělní schůzce s Matovičem.

Opoziční hnutí Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO) zvítězilo ve slovenských volbách. Na druhém místě skončil dlouholetý hegemon Smer-SD se svým nejslabším volebním výsledkem. Čtyři setiny procenta chyběly k zisku mandátů liberální koalici PS-Spolu. K volbám přišlo téměř 66 procent Slováků. Matovič už oznámil, že o vládě bude jednat se stranami Sme rodina, Sloboda a Solidarita a Za ľudí. Neplánuje zavádět registrovaná partnerství nebo přistoupit na kvóty na přerozdělování žadatelů o azyl.

Slovenská politická scéna je mimořádně roztříštěná. Do parlamentu by se v sobotních volbách mohlo dostat až 13 stran. Programově jsou rozestoupeny od mírné levice až po krajní pravici, přičemž některé dělí jen drobné nuance. Přinášíme přehled všech relevantních uskupení v pořadí podle preferencí z posledního zveřejněného průzkumu na Slovensku.

Rozhodnutí parlamentu o zavedení dodatečné penze pro důchodce či téma migrace vyostřily úterní televizní debatu lídrů pěti slovenských stran s nejvyššími preferencemi podle průzkumů před sobotními volbami do sněmovny. Volební kampaň v zemi pod Tatrami vyvrcholí ve středu.

Na Slovensku sílí napětí před blížícími se parlamentními volbami, které se konají poslední únorový den. Podle nově zveřejněného průzkumu opoziční hnutí Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO) dotahuje vládní Smer-SD expremiéra Roberta Fica, která je dlouhá léta nejoblíbenější stranou v zemi. OĽaNO by aktuálně dokázalo sestavit vládu s několika dalšími opozičními či neparlamentními formacemi.

Za „nezákonné kupčení“ označil v nedělní předvolební televizní debatě s premiérem Peterem Pellegrinim bývalý prezident a předseda nové strany Za l’udí Andrej Kiska návrh Pellegriniho vlády na „sociální balíček“. Ten počítá se zdvojnásobením dětských přídavků, zavedením třináctého důchodu i dálnicemi zdarma.

Nejpopulárnější stranou na Slovensku před nadcházejícími parlamentními volbami zůstal vládní Smer-sociálna demokracia (Smer-SD), na druhé místo se dostalo opoziční protikorupční hnutí Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO). Vyplynulo to ze sondáže agentury Polis Slovakia pro list Pravda, který její výsledky zveřejnil na svém webu. Podle průzkumu by se do sněmovny dostalo devět stran, hnutí a koalic. Stávající tříčlenná vládní koalice by většinu ve sněmovně neměla.

Krajně pravicová Ľudová strana Naše Slovensko (ĽSNS) Mariana Kotleby by měla mezi rozhodnutými mladými voliči do třiceti let největší podporu ze všech dalších stran. Vyplývá to z výsledků průzkumu agentury Focus pro Radu mládeže Slovenska, o nichž informují tamní média. Parlamentní volby se na Slovensku uskuteční už za tři měsíce.

Tři neparlamentní slovenské politické formace, jejichž preference se pohybují v součtu kolem 28 procent, vyloučily před nadcházejícími volbami spolupráci se dvěma ze tří nynějších vládních stran, jakož i s extremisty. K dřívější dohodě koalice Progresívne Slovensko (PS)/Spolu a Kresťanskodemokratické hnutie (KDH) v pondělí přistoupila i strana Za ľudí exprezidenta Andreje Kisky. Trojice stran na sebe nebude během kampaně vzájemně útočit. Kiska už dříve neuspěl s iniciativou zaměřenou na vytvoření velké předvolební koalice.

Bývalý slovenský prezident Andrej Kiska se stal předsedou nové politické strany Za ľudí. Podle oznámení strany o tom jednomyslně rozhodl její ustavující sněm. Kiska v projevu před delegáty označil za politický úkol potřebu odstavit od moci nejsilnější vládní stranu Smer-sociálna demokracia (Smer-SD) expremiéra Roberta Fica, s nímž se Kiska jako prezident opakovaně dostal do sporů.

Slovenská koalice prosadila ve sněmovně změny pravidel financování politických stran i volební kampaně, které znevýhodní nové strany. Zavádí limity, do nichž se nepočítají příspěvky od státu pro strany, které v minulých volbách získaly alespoň tři procenta. Novely příslušných zákonů schválil parlament osm měsíců před plánovanými parlamentními volbami. Zákon ještě musí podepsat prezidentka Zuzana Čaputová.

Bývalý slovenský prezident Andrej Kiska představil svou budoucí stranu s názvem Za ľudí (Za lidi). Do stranické politiky vstupuje s heslem Vraťme Slovensko všem lidem. Kiska na přípravě nové strany spolupracuje s představiteli samosprávy, bývalým velvyslancem při NATO, manažery, ale i se spoluorganizátorem loňských mohutných protivládních demonstrací Jurajem Šeligou. Dřívější průzkumy předpovídaly budoucí Kiskově straně preference mezi šesti až deseti procenty.