Sulík nechce být ve vládě s Matovičem, ohlásil vypovězení koaliční smlouvy

Čtyřčlenná vládní koalice na Slovensku čelí další krizi. Menší vládní strana Sloboda a solidarita (SaS) oznámila, že vypovídá koaliční smlouvu a že nechce dál spolupracovat s ministrem financí Igorem Matovičem jako členem vlády. Pokud do konce srpna nebude dohodnuto nové uspořádání poměrů v koalici, čtyři ministři za SaS podají demisi, řekl předseda strany Richard Sulík. Matovičovo nejsilnější vládní hnutí Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO) požadavek SaS předem odmítlo. Bez hlasů poslanců SaS přijdou zbylé tři vládní strany ve sněmovně o většinu.

Ultimátum SaS je vyvrcholením posledního vyhrocení vztahů v koalici, která nastoupila do úřadu v roce 2020. Při podobné vládní krizi loni si SaS spolu s další vládní stranou Za ľudí vymohly rezignaci Matoviče na funkci premiéra. Matoviče pak v čele nového kabinetu vystřídal jeho stranický kolega a do té doby ministr financí Eduard Heger.

„Největší problém naší koalice se jmenuje Igor Matovič. Svými útoky poštval proti sobě prakticky celou společnost a svými nápady ničí naši zemi. Jako by nestačilo, že naši vládu postihl koronavirus, ekonomická recese, energetická krize, válka u sousedů, ještě máme i Igora Matoviče,“ řekl Sulík po jednání širšího vedení své strany.

SaS se už v červnu přestala účastnit jednání lídrů koaličních stran, což zdůvodnila pokračujícími slovními výpady Matoviče vůči SaS. Matovič a Sulík jsou v dlouhodobém vzájemném sporu při řešení různých témat; naposledy Matovič nešetřil kritikou na adresu SaS například kvůli vyšší finanční pomoci rodinám v objemu asi 1,2 miliardy eur (téměř 30 miliard korun) ročně, kterou ve sněmovně ministr financí prosadil i bez hlasů poslanců SaS, ale s podporou části krajní pravice.

Naopak zvýšení platů ve školství s mnohem nižším dopadem na státní finance Matovič podmínil zvýšením některých daní, což SaS dlouhodobě odmítá. Ministrem školství je místopředseda SaS Branislav Gröhling.

Matovičova strana požadavky SaS odmítla

OĽaNO už před jednáním vedení SaS možnost odchodu svého šéfa z kabinetu odmítlo, takový požadavek je podle něj v rozporu s koaliční smlouvou. „Toho, co nás spojuje, je víc než toho, co nás rozděluje. Slovensko zažívá nejtěžší časy ve své historii, nyní není čas na pád vlády,“ vzkázal SaS premiér a člen vedení OĽaNO Heger. Hnutí nehodlá podpořit ani případné vypsání předčasných voleb.

SaS podle Sulíka příští týden oznámí premiérovi své podmínky účasti v nové koalici, jednou z nich bude, aby Matovič už nebyl členem vlády. SaS ve vládě obsadila kromě funkce ministra školství také křesla ministrů zahraničí, spravedlnosti a hospodářství.

Další vládní hnutí Sme rodina šéfa parlamentu Borise Kollára v reakci kritizovalo Sulíka a Matoviče, že vyvolali konflikt a že dělají všechno pro to, aby se nynější opozice vrátila k moci. „Tuto psychiatrii je třeba ukončit. Sme rodina nebude dělat překážky, když to v nějaké formě bude pokračovat a když to potáhneme až do řádných voleb v roce 2024. Pokud se nedokážou dohodnout, Sme rodina bude hlasovat pro předčasné volby,“ řekl Kollár.

Šéfka nejmenší vládní strany Za ľudí Veronika Remišová za nezodpovědné označila to, že vládní koalice v nejbližších týdnech bude muset řešit vypovězení koaliční smlouvy ze strany SaS a osobní spor dvou lídrů koaličních stran, místo aby řešila skutečné problémy lidí. Strana chce udělat všechno pro to, aby čtyřčlenná koalice pokračovala.

Popularita OĽaNO prudce klesla

Některá slovenská média označují Matoviče za muže konfliktu, který prosazuje své návrhy bez ohledu na postoj vládních partnerů či odborníků a vůči odpůrcům svých iniciativ nešetří silnou kritikou. Opozice ho zase nazvala šaškem. Popularita OĽaNO od posledních voleb podle sondáží výrazně klesla a sám Matovič se zařadil k nejvíce nedůvěryhodným politikům země.

Slovenská vláda prosazuje proevropské postoje a v ozbrojeném konfliktu Ruska a Ukrajiny se postavila na stranu Kyjeva, slovenská opozice naopak kritizovala dodávky zbraní na Ukrajinu. Po nástupu stávající vládní koalice do úřadu policie začala v různých kauzách stíhat vícero pracovníků justice včetně soudců, bývalých vysokých úředníků či někdejšího vedení policie z dob dlouholetého vládnutí nyní opozičních sociálních demokratů (Smer-SD) expremiéra Roberta Fica. Smer-SD je v současnosti druhou nejpopulárnější stranou v zemi – po nové straně Hlas-SD, kterou po odchodu z Ficovy strany založil bývalý premiér Peter Pellegrini. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V centru Kyjeva vypukl požár. Úřady hlásí sestřelení ruských dronů

V centru Kyjeva ve středu večer vypukl požár kvůli výbuchu, k němuž došlo během leteckého poplachu. S odkazem na svého reportéra to napsala agentura AFP. Agentura Reuters připojila, že v centru a na předměstí Kyjeva dopadly úlomky sestřelených ruských bezpilotních letounů. Ukrajina se brání ruské vojenské invazi od února 2022. Obě země proti sobě od té doby podnikají vzdušné údery.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 6 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 6 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 6 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 6 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 6 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Evropský pohled