Sulík nechce být ve vládě s Matovičem, ohlásil vypovězení koaliční smlouvy

Čtyřčlenná vládní koalice na Slovensku čelí další krizi. Menší vládní strana Sloboda a solidarita (SaS) oznámila, že vypovídá koaliční smlouvu a že nechce dál spolupracovat s ministrem financí Igorem Matovičem jako členem vlády. Pokud do konce srpna nebude dohodnuto nové uspořádání poměrů v koalici, čtyři ministři za SaS podají demisi, řekl předseda strany Richard Sulík. Matovičovo nejsilnější vládní hnutí Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO) požadavek SaS předem odmítlo. Bez hlasů poslanců SaS přijdou zbylé tři vládní strany ve sněmovně o většinu.

Ultimátum SaS je vyvrcholením posledního vyhrocení vztahů v koalici, která nastoupila do úřadu v roce 2020. Při podobné vládní krizi loni si SaS spolu s další vládní stranou Za ľudí vymohly rezignaci Matoviče na funkci premiéra. Matoviče pak v čele nového kabinetu vystřídal jeho stranický kolega a do té doby ministr financí Eduard Heger.

„Největší problém naší koalice se jmenuje Igor Matovič. Svými útoky poštval proti sobě prakticky celou společnost a svými nápady ničí naši zemi. Jako by nestačilo, že naši vládu postihl koronavirus, ekonomická recese, energetická krize, válka u sousedů, ještě máme i Igora Matoviče,“ řekl Sulík po jednání širšího vedení své strany.

SaS se už v červnu přestala účastnit jednání lídrů koaličních stran, což zdůvodnila pokračujícími slovními výpady Matoviče vůči SaS. Matovič a Sulík jsou v dlouhodobém vzájemném sporu při řešení různých témat; naposledy Matovič nešetřil kritikou na adresu SaS například kvůli vyšší finanční pomoci rodinám v objemu asi 1,2 miliardy eur (téměř 30 miliard korun) ročně, kterou ve sněmovně ministr financí prosadil i bez hlasů poslanců SaS, ale s podporou části krajní pravice.

Naopak zvýšení platů ve školství s mnohem nižším dopadem na státní finance Matovič podmínil zvýšením některých daní, což SaS dlouhodobě odmítá. Ministrem školství je místopředseda SaS Branislav Gröhling.

Matovičova strana požadavky SaS odmítla

OĽaNO už před jednáním vedení SaS možnost odchodu svého šéfa z kabinetu odmítlo, takový požadavek je podle něj v rozporu s koaliční smlouvou. „Toho, co nás spojuje, je víc než toho, co nás rozděluje. Slovensko zažívá nejtěžší časy ve své historii, nyní není čas na pád vlády,“ vzkázal SaS premiér a člen vedení OĽaNO Heger. Hnutí nehodlá podpořit ani případné vypsání předčasných voleb.

SaS podle Sulíka příští týden oznámí premiérovi své podmínky účasti v nové koalici, jednou z nich bude, aby Matovič už nebyl členem vlády. SaS ve vládě obsadila kromě funkce ministra školství také křesla ministrů zahraničí, spravedlnosti a hospodářství.

Další vládní hnutí Sme rodina šéfa parlamentu Borise Kollára v reakci kritizovalo Sulíka a Matoviče, že vyvolali konflikt a že dělají všechno pro to, aby se nynější opozice vrátila k moci. „Tuto psychiatrii je třeba ukončit. Sme rodina nebude dělat překážky, když to v nějaké formě bude pokračovat a když to potáhneme až do řádných voleb v roce 2024. Pokud se nedokážou dohodnout, Sme rodina bude hlasovat pro předčasné volby,“ řekl Kollár.

Šéfka nejmenší vládní strany Za ľudí Veronika Remišová za nezodpovědné označila to, že vládní koalice v nejbližších týdnech bude muset řešit vypovězení koaliční smlouvy ze strany SaS a osobní spor dvou lídrů koaličních stran, místo aby řešila skutečné problémy lidí. Strana chce udělat všechno pro to, aby čtyřčlenná koalice pokračovala.

Popularita OĽaNO prudce klesla

Některá slovenská média označují Matoviče za muže konfliktu, který prosazuje své návrhy bez ohledu na postoj vládních partnerů či odborníků a vůči odpůrcům svých iniciativ nešetří silnou kritikou. Opozice ho zase nazvala šaškem. Popularita OĽaNO od posledních voleb podle sondáží výrazně klesla a sám Matovič se zařadil k nejvíce nedůvěryhodným politikům země.

Slovenská vláda prosazuje proevropské postoje a v ozbrojeném konfliktu Ruska a Ukrajiny se postavila na stranu Kyjeva, slovenská opozice naopak kritizovala dodávky zbraní na Ukrajinu. Po nástupu stávající vládní koalice do úřadu policie začala v různých kauzách stíhat vícero pracovníků justice včetně soudců, bývalých vysokých úředníků či někdejšího vedení policie z dob dlouholetého vládnutí nyní opozičních sociálních demokratů (Smer-SD) expremiéra Roberta Fica. Smer-SD je v současnosti druhou nejpopulárnější stranou v zemi – po nové straně Hlas-SD, kterou po odchodu z Ficovy strany založil bývalý premiér Peter Pellegrini. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Finsko zprovoznilo první lithiový důl v Evropě. Těženou rudu rovnou i zpracuje

Finsko uvedlo do provozu první lithiový důl na kontinentu. Závod je výjimečný i v tom, že se klíčová surovina pro současnou elektroniku na jednom místě nejen těží, ale rovnou zpracovává pro použití do baterií. Zdejší produkce má pokrýt asi desetinu současné poptávky v Evropě, která je jinak zcela závislá na dovozu.
před 9 mminutami

Majálesy, průvody i politické akce. Lidé v Česku slaví První máj

Lidé v Česku v pátek slaví Svátek práce. Prvomájovou oslavu tradičně využívají k setkání s občany zástupci politických stran. V Praze je na programu také protifašistická demonstrace nebo anarchistický piknik. Na mnoha místech v zemi se konají také majálesy, jízdy historických vlaků nebo bicyklů a slavnosti s filmovými či divadelními představeními a aktivitami pro děti. V Plzni zároveň v pátek začínají šestidenní Slavnosti svobody.
13:14Aktualizovánopřed 50 mminutami

Izrael předal Řecku účastníky flotily zadržené ve čtvrtek, dva aktivisty nevydal

Izrael s výjimkou dvou aktivistů předal Řecku účastníky propalestinské flotily, které zadržel v noci na čtvrtek při útoku na jejich lodě. Informaci agentury AFP a Reuters potvrdili mluvčí izraelského ministerstva zahraničí Oren Marmorstein i samotní organizátoři plavby. Při zásahu Izrael zadržel zhruba 175 účastníků flotily, která chtěla doplout do Pásma Gazy. Na palestinské území Izrael uplatňuje námořní embargo.
11:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Talankinův Oscar se ztratil, když s ním režiséra v USA nepustili do letadla

Ruský režisér Pavel Talankin postrádá svou sošku Oscara poté, co mu s ní ostraha newyorského letiště Johna F. Kennedyho zakázala vstoupit na palubu letadla. Cenu, kterou získal za česko-dánský dokument Pan Nikdo proti Putinovi kritizující ideologickou indoktrinaci ruských školáků, musel Talankin odbavit k přepravě mimo kabinu. Po příletu do Německa se už ale soška nenašla, píše stanice BBC.
10:59Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Mezinárodní porota Benátského bienále podala demisi, píší média

Mezinárodní porota bienále v Benátkách podala demisi. Vedení přehlídky nezveřejnilo důvody tohoto kroku, který pravděpodobně souvisí s kritizovanou přítomností ruské národní expozice, uvádějí italská média. O udělení cen, Zlatých lvů, tak letos rozhodnou návštěvníci.
11:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rusko vyslalo v dubnu proti Ukrajině rekordní počet dronů

Rusko v dubnu proti Ukrajině vyslalo téměř šest tisíc dronů s dlouhým doletem, což je nejvyšší počet za více než čtyři roky trvající plnohodnotnou ruskou invazi, píše AFP. Moskva zároveň v noci na pátek zaútočila na Oděskou oblast, která byla cílem dronových náletů i během předchozích nocí. Dle úřadů pět lidí v Oděse utrpělo zranění. Počtvrté během několika týdnů zaútočily ukrajinské drony na přístav Tuapse v jihoruském Krasnodarském kraji.
08:50Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoNová technika i orientace na AI. Bundeswehr chystá rozmach

Americký prezident Donald Trump znovu zvažuje stažení vojáků USA z Německa. Těch je nyní zhruba 39 tisíc, bezmála polovina jejich celkového počtu v Evropě. Většina ve vojenském areálu Ramstein, což je největší americká letecká základna na kontinentu. Na pozadí americké kritiky evropské části NATO – i kvůli postoji k válce v Íránu – se Bundeswehr snaží navýšit obranné kapacity pro případ válečného konfliktu s Ruskem. Armáda hodlá pořídit novou techniku a přeorientovat se na moderní technologie – včetně umělé inteligence. Převážně tajná první vojenská strategie moderního Německa načrtává cestu, jak se má z tamního vojska stát do roku 2039 nejsilnější konvenční armáda Evropy.
před 4 hhodinami

Útočník, který v Londýně pobodal dva Židy, byl obviněn z pokusů o vraždu

Útočník, který ve středu v severozápadní části Londýna pobodal dva Židy, si vyslechl obvinění ze dvou pokusů o vraždu, informovala v pátek agentura Reuters. Policie původně útok označovala jako teroristický. BBC uvedla, že muž byl zároveň obviněn z dalšího pokusu o vraždu během jiného incidentu, který se dříve ve středu stal v jižní části britské metropole.
před 5 hhodinami
Načítání...