Sulík nechce být ve vládě s Matovičem, ohlásil vypovězení koaliční smlouvy

Čtyřčlenná vládní koalice na Slovensku čelí další krizi. Menší vládní strana Sloboda a solidarita (SaS) oznámila, že vypovídá koaliční smlouvu a že nechce dál spolupracovat s ministrem financí Igorem Matovičem jako členem vlády. Pokud do konce srpna nebude dohodnuto nové uspořádání poměrů v koalici, čtyři ministři za SaS podají demisi, řekl předseda strany Richard Sulík. Matovičovo nejsilnější vládní hnutí Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO) požadavek SaS předem odmítlo. Bez hlasů poslanců SaS přijdou zbylé tři vládní strany ve sněmovně o většinu.

Ultimátum SaS je vyvrcholením posledního vyhrocení vztahů v koalici, která nastoupila do úřadu v roce 2020. Při podobné vládní krizi loni si SaS spolu s další vládní stranou Za ľudí vymohly rezignaci Matoviče na funkci premiéra. Matoviče pak v čele nového kabinetu vystřídal jeho stranický kolega a do té doby ministr financí Eduard Heger.

„Největší problém naší koalice se jmenuje Igor Matovič. Svými útoky poštval proti sobě prakticky celou společnost a svými nápady ničí naši zemi. Jako by nestačilo, že naši vládu postihl koronavirus, ekonomická recese, energetická krize, válka u sousedů, ještě máme i Igora Matoviče,“ řekl Sulík po jednání širšího vedení své strany.

SaS se už v červnu přestala účastnit jednání lídrů koaličních stran, což zdůvodnila pokračujícími slovními výpady Matoviče vůči SaS. Matovič a Sulík jsou v dlouhodobém vzájemném sporu při řešení různých témat; naposledy Matovič nešetřil kritikou na adresu SaS například kvůli vyšší finanční pomoci rodinám v objemu asi 1,2 miliardy eur (téměř 30 miliard korun) ročně, kterou ve sněmovně ministr financí prosadil i bez hlasů poslanců SaS, ale s podporou části krajní pravice.

Naopak zvýšení platů ve školství s mnohem nižším dopadem na státní finance Matovič podmínil zvýšením některých daní, což SaS dlouhodobě odmítá. Ministrem školství je místopředseda SaS Branislav Gröhling.

Matovičova strana požadavky SaS odmítla

OĽaNO už před jednáním vedení SaS možnost odchodu svého šéfa z kabinetu odmítlo, takový požadavek je podle něj v rozporu s koaliční smlouvou. „Toho, co nás spojuje, je víc než toho, co nás rozděluje. Slovensko zažívá nejtěžší časy ve své historii, nyní není čas na pád vlády,“ vzkázal SaS premiér a člen vedení OĽaNO Heger. Hnutí nehodlá podpořit ani případné vypsání předčasných voleb.

SaS podle Sulíka příští týden oznámí premiérovi své podmínky účasti v nové koalici, jednou z nich bude, aby Matovič už nebyl členem vlády. SaS ve vládě obsadila kromě funkce ministra školství také křesla ministrů zahraničí, spravedlnosti a hospodářství.

Další vládní hnutí Sme rodina šéfa parlamentu Borise Kollára v reakci kritizovalo Sulíka a Matoviče, že vyvolali konflikt a že dělají všechno pro to, aby se nynější opozice vrátila k moci. „Tuto psychiatrii je třeba ukončit. Sme rodina nebude dělat překážky, když to v nějaké formě bude pokračovat a když to potáhneme až do řádných voleb v roce 2024. Pokud se nedokážou dohodnout, Sme rodina bude hlasovat pro předčasné volby,“ řekl Kollár.

Šéfka nejmenší vládní strany Za ľudí Veronika Remišová za nezodpovědné označila to, že vládní koalice v nejbližších týdnech bude muset řešit vypovězení koaliční smlouvy ze strany SaS a osobní spor dvou lídrů koaličních stran, místo aby řešila skutečné problémy lidí. Strana chce udělat všechno pro to, aby čtyřčlenná koalice pokračovala.

Popularita OĽaNO prudce klesla

Některá slovenská média označují Matoviče za muže konfliktu, který prosazuje své návrhy bez ohledu na postoj vládních partnerů či odborníků a vůči odpůrcům svých iniciativ nešetří silnou kritikou. Opozice ho zase nazvala šaškem. Popularita OĽaNO od posledních voleb podle sondáží výrazně klesla a sám Matovič se zařadil k nejvíce nedůvěryhodným politikům země.

Slovenská vláda prosazuje proevropské postoje a v ozbrojeném konfliktu Ruska a Ukrajiny se postavila na stranu Kyjeva, slovenská opozice naopak kritizovala dodávky zbraní na Ukrajinu. Po nástupu stávající vládní koalice do úřadu policie začala v různých kauzách stíhat vícero pracovníků justice včetně soudců, bývalých vysokých úředníků či někdejšího vedení policie z dob dlouholetého vládnutí nyní opozičních sociálních demokratů (Smer-SD) expremiéra Roberta Fica. Smer-SD je v současnosti druhou nejpopulárnější stranou v zemi – po nové straně Hlas-SD, kterou po odchodu z Ficovy strany založil bývalý premiér Peter Pellegrini. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 48 mminutami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 7 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 7 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...