Sulík nechce být ve vládě s Matovičem, ohlásil vypovězení koaliční smlouvy

Čtyřčlenná vládní koalice na Slovensku čelí další krizi. Menší vládní strana Sloboda a solidarita (SaS) oznámila, že vypovídá koaliční smlouvu a že nechce dál spolupracovat s ministrem financí Igorem Matovičem jako členem vlády. Pokud do konce srpna nebude dohodnuto nové uspořádání poměrů v koalici, čtyři ministři za SaS podají demisi, řekl předseda strany Richard Sulík. Matovičovo nejsilnější vládní hnutí Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO) požadavek SaS předem odmítlo. Bez hlasů poslanců SaS přijdou zbylé tři vládní strany ve sněmovně o většinu.

Ultimátum SaS je vyvrcholením posledního vyhrocení vztahů v koalici, která nastoupila do úřadu v roce 2020. Při podobné vládní krizi loni si SaS spolu s další vládní stranou Za ľudí vymohly rezignaci Matoviče na funkci premiéra. Matoviče pak v čele nového kabinetu vystřídal jeho stranický kolega a do té doby ministr financí Eduard Heger.

„Největší problém naší koalice se jmenuje Igor Matovič. Svými útoky poštval proti sobě prakticky celou společnost a svými nápady ničí naši zemi. Jako by nestačilo, že naši vládu postihl koronavirus, ekonomická recese, energetická krize, válka u sousedů, ještě máme i Igora Matoviče,“ řekl Sulík po jednání širšího vedení své strany.

SaS se už v červnu přestala účastnit jednání lídrů koaličních stran, což zdůvodnila pokračujícími slovními výpady Matoviče vůči SaS. Matovič a Sulík jsou v dlouhodobém vzájemném sporu při řešení různých témat; naposledy Matovič nešetřil kritikou na adresu SaS například kvůli vyšší finanční pomoci rodinám v objemu asi 1,2 miliardy eur (téměř 30 miliard korun) ročně, kterou ve sněmovně ministr financí prosadil i bez hlasů poslanců SaS, ale s podporou části krajní pravice.

Naopak zvýšení platů ve školství s mnohem nižším dopadem na státní finance Matovič podmínil zvýšením některých daní, což SaS dlouhodobě odmítá. Ministrem školství je místopředseda SaS Branislav Gröhling.

Matovičova strana požadavky SaS odmítla

OĽaNO už před jednáním vedení SaS možnost odchodu svého šéfa z kabinetu odmítlo, takový požadavek je podle něj v rozporu s koaliční smlouvou. „Toho, co nás spojuje, je víc než toho, co nás rozděluje. Slovensko zažívá nejtěžší časy ve své historii, nyní není čas na pád vlády,“ vzkázal SaS premiér a člen vedení OĽaNO Heger. Hnutí nehodlá podpořit ani případné vypsání předčasných voleb.

SaS podle Sulíka příští týden oznámí premiérovi své podmínky účasti v nové koalici, jednou z nich bude, aby Matovič už nebyl členem vlády. SaS ve vládě obsadila kromě funkce ministra školství také křesla ministrů zahraničí, spravedlnosti a hospodářství.

Další vládní hnutí Sme rodina šéfa parlamentu Borise Kollára v reakci kritizovalo Sulíka a Matoviče, že vyvolali konflikt a že dělají všechno pro to, aby se nynější opozice vrátila k moci. „Tuto psychiatrii je třeba ukončit. Sme rodina nebude dělat překážky, když to v nějaké formě bude pokračovat a když to potáhneme až do řádných voleb v roce 2024. Pokud se nedokážou dohodnout, Sme rodina bude hlasovat pro předčasné volby,“ řekl Kollár.

Šéfka nejmenší vládní strany Za ľudí Veronika Remišová za nezodpovědné označila to, že vládní koalice v nejbližších týdnech bude muset řešit vypovězení koaliční smlouvy ze strany SaS a osobní spor dvou lídrů koaličních stran, místo aby řešila skutečné problémy lidí. Strana chce udělat všechno pro to, aby čtyřčlenná koalice pokračovala.

Popularita OĽaNO prudce klesla

Některá slovenská média označují Matoviče za muže konfliktu, který prosazuje své návrhy bez ohledu na postoj vládních partnerů či odborníků a vůči odpůrcům svých iniciativ nešetří silnou kritikou. Opozice ho zase nazvala šaškem. Popularita OĽaNO od posledních voleb podle sondáží výrazně klesla a sám Matovič se zařadil k nejvíce nedůvěryhodným politikům země.

Slovenská vláda prosazuje proevropské postoje a v ozbrojeném konfliktu Ruska a Ukrajiny se postavila na stranu Kyjeva, slovenská opozice naopak kritizovala dodávky zbraní na Ukrajinu. Po nástupu stávající vládní koalice do úřadu policie začala v různých kauzách stíhat vícero pracovníků justice včetně soudců, bývalých vysokých úředníků či někdejšího vedení policie z dob dlouholetého vládnutí nyní opozičních sociálních demokratů (Smer-SD) expremiéra Roberta Fica. Smer-SD je v současnosti druhou nejpopulárnější stranou v zemi – po nové straně Hlas-SD, kterou po odchodu z Ficovy strany založil bývalý premiér Peter Pellegrini. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump hrozí Íránu zničením elektráren, pokud do 48 hodin neotevře Hormuzský průliv

Americký prezident Donald Trump dal v sobotu večer (v noci na neděli SEČ) 48hodinové ultimátum Íránu. Od Teheránu požadujeúplné otevření Hormuzského průlivu, v opačném případě podle něj začnou Spojené státy ničit íránské elektrárny, „počínaje tou největší“. Trump to oznámil v příspěvku na své sociální síti Truth Social.
01:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kubu postihl další celostátní výpadek sítě

Kubu postihl v sobotu večer druhý celostátní výpadek elektrické rozvodné sítě za necelý týden. Bez elektřiny se ocitlo na deset milionů lidí. V noci na neděli o tom napsaly tiskové agentury s odvoláním na kubánské ministerstvo energetiky. Země se s výpadky energie, způsobenými mimo jiné aktuální americkou ropnou blokádou, potýká opakovaně. První celostátní „blackout“ za současné blokády zažila v pondělí a úterý, trval přes 24 hodin.
před 2 hhodinami

Dvě íránské balistické střely zranily ve městech na jihu Izraele na sto lidí

Dva útoky íránských balistických střel v sobotu večer zranily zhruba 100 lidí v jihoizraelských městech Dimona a Arad. Poblíž prvního z nich se nachází jaderné výzkumné centrum, které však zasaženo nebylo. Druhé město leží 30 kilometrů na sever. Je to poprvé, co se v americko-izraelské válce proti Íránu stalo terčem odvetného útoku Teheránu v Izraeli centrum jaderného výzkumu. Podle íránských médií jsou údery reakcí na ranní útok na zařízení na obohacování uranu v íránském Natanzu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

WHO: Útok na nemocnici v Súdánu zabil nejméně 64 lidí

Útok na nemocnici v súdánském státě Východní Dárfúr zabil nejméně 64 lidí, mezi nimi jsou i děti. Úder podle šéfa Světové zdravotnické organizace Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse, který o něm informoval, vyřadil zařízení z provozu. Mezi oběťmi pátečního útoku jsou podle něj lékařský personál i pacienti. Počet obětí spojených s útoky na zdravotnická zařízení během súdánské války překročil 2000.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Tusk se snaží obejít veto prezidenta a zbrojit s Evropou. Spor trvá už týden

Polská vláda se dál snaží zachránit část plánu na masivní modernizaci armády. Už týden v zemi totiž hoří politická bitva o veto prezidenta Karola Nawrockého, kterým zablokoval žádost o půjčku od Evropské komise. Kabinet Donalda Tuska chce posilovat evropskou spolupráci. Hlava státu spolu s opozicí naopak sází na Spojené státy.
před 6 hhodinami

Úředně mrtvý ukrajinský voják se vrátil domů ze zajetí. Na seznamu padlých zůstává

Podivný osud má ukrajinský voják, který byl tři roky oficiálně mrtvý. Kvůli chybě úřadů ho na začátku války rodina pohřbila. Po celou dobu byl přitom v ruském zajetí. Nyní je zpátky doma, oficiálně ale dál zůstává na seznamu padlých. Kvůli tomu nemá například doklady, ale ani nárok na pomoc.
před 7 hhodinami

Za kritiku Kremlu do léčebny. Rusko tvrdě potírá odpůrce i z vlastních řad

Ruské úřady se snaží potlačit dva nečekané kritické hlasy. Proti režimu se postavil vlivný a dříve prokremelský právník Ilja Remeslo. Sepsal manifest, proč nepodporuje šéfa Kremlu Vladimira Putina. A o několik dní později skončil v psychiatrické léčebně. Na odpor proti úřadům se staví i farmáři. Tvrdí, že jim místní správa bezdůvodně bere dobytek pod záminkou údajného šíření nemocí.
před 10 hhodinami

Ruský útok na Záporoží si vyžádal dvě oběti, Černihiv skončil bez proudu

Ruský sobotní útok na Záporoží si vyžádal dvě oběti, zranění utrpělo šest lidí včetně dvou dívek, uvedla Ukrajinska pravda. V důsledku útoků agresora na energetickou infrastrukturu zůstala bez proudu ukrajinská Černihivská oblast. Moskva v noci na sobotu zaútočila na Ukrajinu 154 drony. Rusko tvrdí, že Kyjev v noci vyslal na jeho území 283 bezpilotních letounů, což je jeden z nejvyšších počtů od začátku rusko-ukrajinské války, píše AFP.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...