Nejednota v hlasování o Ficovi zanechala pachuť ve slovenské koalici, Matovič její rozpad odmítá

Nahrávám video

Slovenské vládní strany se rozhádaly kvůli středečnímu rozhodnutí nevydat expremiéra Roberta Fica k vazebnímu stíhání. Média výsledek hodnotí jako neúspěch předsedy hnutí Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO) a ministra financí Igora Matoviče. Při hlasování nebyl jednotný ani jeho klub OĽaNO, který dvě poslankyně, jež se zdržely, potrestal vyloučením.

Igor Matovič postavil svou politickou image na boji proti korupci a před dvěma lety ve volbách sliboval zúčtování s érou Smeru a jeho šéfem Robertem Ficem. „Zbavíme se ficismu, který Slovensko dvanáct let ničí,“ prohlásil Matovič v únoru 2020. 

Při vydávání expremiéra k vazebnímu stíhání ale koalice jednotu neudržela a Fico bude stíhaný na svobodě. 

Podle reportéra Denníku N Dušana Mikušoviče, který o Matovičovi napsal knihu, mělo hlasování pro předsedu OĽaNO zásadní význam. „Toto mu symbolicky vezme i ten moment, kdy mohl říkat, že on dostane Roberta Fica minimálně do vazby, což vždycky říkal, že udělá. Image Igora Matoviče už bude upadat a ve slovenské politice ztratí význam.“ 

Středečního hlasování se účastnilo všech 150 zákonodárců, což se jinak podaří snad jen při ustavující schůzi. Pro Ficovo vydání chyběly dva hlasy a klub OĽaNO už vyloučil dvě své poslankyně, které se zdržely.

„Nemyslím, že je to tak prvoplánové, jestli dáme nebo nedáme Fica do basy. Z mého pohledu to není tak jednoduché rozhodnutí. Proto jsem se zdržela,“ vysvětlila jedna z nich Katarína Hatráková.

Ficovi pomohlo i vládní hnutí Sme rodina

Stejně přitom Robertu Ficovi pomohlo celé koaliční hnutí Sme rodina, které už déle zpochybňuje vyšetřování korupce, protože dopadá i na jeho lidi. Další koaliční strana, Sloboda a solidarita (SaS), proto začala veřejně pochybovat o dalším smyslu společného vládnutí.

„Nevidím nejmenší důvod, aby toto někdo používal jako záminku pro rozpad koalice. Zodpovědnost vůči zemi, kterou máme, je o mnoho větší,“ odmítl Matovič spekulace o případném konci koalice. Potrestat hnutí Sme rodina vyloučením z koalice Matovič odmítá, protože bez jeho hlasů by vláda neudržela většinu.

„SaS správně cítí ten moment, kdy si může několik dnů dělat politické body na tom, že OĽaNO mírně selhalo,“ komentuje současné napětí reportér Mikušovič z Denníku N.

Podle sociologa Michal Vašečky z Bratislava Policy Institute je možné, že koalice přežije, ale její akceschopnost zřejmě prudce klesne. „Asi to už nebude reformní koalice, je vážně nalomená šance, že by ještě schválila nějaké zásadní reformy,“ konstatoval v Horizontu ČT24. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko udeřilo na Kyjev a další ukrajinská města. Polsko vyslalo stíhačky

Kyjev a další ukrajinská města zasáhly v noci na čtvrtek vlny ruských balistických raket a bezpilotních letounů. Ukrajinské hlavní město hlásí jedenáct zraněných. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky. Útoky následovaly několik hodin poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Rusko připravuje další rozsáhlý útok proti Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 1 hhodinou

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 8 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 8 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 8 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 8 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 8 hhodinami

Evropský pohled