Matovič postaví vládu na čtyřech stranách. Nakonec se připojil i Kiska

Čtyři slovenské politické formace se po únorových volbách dohodly na vytvoření nové vládní koalice. Oznámil to šéf hnutí Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti Igor Matovič, který je kandidátem na premiéra.

„V této těžké chvíli, kterou Slovensko zažívá, můžeme oznámit, že jsme se definitivně dohodli na vzniku čtyřlístku, tedy sestavení vlády, která bude mít ústavní většinu,“ prohlásil Matovič po jednání s partnery.

Na koalici se dohodl s populistickým hnutím Sme rodina Borise Kollára, ekonomicky liberální stranou Sloboda a Solidarita Richarda Sulíka a středovým Za ľudí bývalého prezidenta Andreje Kisky. 

Tyto strany získaly společně ve volbách ústavní většinu v Národní radě. Chtějí ji využít k reformě justice, prokuratury a policie. Už do voleb kandidovaly s kritikou fungování právního státu za vlády Smeru.

Jména ministrů oznámí nejprve v sobotu prezidentce Zuzaně Čaputové. Podle webu aktuality.sk připadne hnutí OĽaNO kromě premiérského postu také ministerstvo financí, o které usilovala SaS. Ta získá tři resorty a jeho šéf Sulík bude vicepremiérem pro ekonomiku a ministrem hospodářství. „Považuji to za dobrý kompromis přiměřený tomu, aby SaS mohla realizovat ekonomickou část svého programu,“ řekl.

Podle informací deníku Sme si Kollár ze Sme rodina vyjednal post předsedy Národní rady. To je druhá nejvyšší ústavní funkce v zemi.

Čaputová jmenuje nového premiéra a také členy jeho kabinetu. Rozhodne rovněž o termínu ustavující schůze nového parlamentu, která se musí uskutečnit nejpozději na konci března. Následně dosluhující vláda sociálnědemokratického (Smer-SD) premiéra Petera Pellegriniho podá demisi. Strana míří do opozice, její dva koaliční partneři kvůli nízkému volebnímu zisku sněmovnu opustili. 

Matovič v reakci na šířící se nákazu nového typu koronaviru řekl, že nová koalice začíná v historicky nejtěžších podmínkách. První potvrzený případ infekce zaznamenalo Slovensko minulý týden, nyní má země tři desítky pacientů. Kvůli nákaze úřady například uzavřely školy, lyžařská střediska, zábavní parky, zrušily mezinárodní osobní vlakovou a autobusovou přepravu a také zakázaly do země vstup lidem, kteří v ní nemají trvalý nebo jiný pobyt.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí osm mrtvých

Rusko od středečního večera přes noc na čtvrtek ve vlnách ostřelovalo balistickými raketami, řízenými střelami a bezpilotními letouny Kyjev a další ukrajinská města. Metropole hlásí osm obětí, dalších 34 osob utrpělo zranění. Zasaženo bylo 28 míst, hlavně obytné budovy a civilní infrastruktura. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru. Před útoky ve středu varoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
včeraAktualizovánopřed 18 mminutami

USA neprodloužily obchodní dohodu s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 59 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 3 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 9 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 9 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 9 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 10 hhodinami

Evropský pohled