Kto je kto. Průvodce slovenskými politickými stranami

Slovenská politická scéna je mimořádně roztříštěná. Do parlamentu by se v sobotních volbách mohlo dostat až 13 stran. Programově jsou rozestoupeny od mírné levice až po krajní pravici, přičemž některé dělí jen drobné nuance. Přinášíme přehled všech relevantních uskupení v pořadí podle preferencí z posledního zveřejněného průzkumu na Slovensku.

Smer – Sociálna demokracia

Smer vládne Slovensku s dvouletou pauzou od roku 2006. A jeho popularita setrvale klesá. Zásadní ranou pro něj byla vražda Jána Kuciaka a následné vyšetřování, které ukázalo hloubku rozvratu právního státu. Strana se proto pokusila využít dílčí personální proměny a kandiduje s heslem zodpovědná změna.

Zároveň se však prezentuje jako záruka stability. Opozici vykresluje jako chaotickou a vzájemně rozhádanou. 

Pilířem jejího programu je podpora důchodců a rodin s dětmi. Smer především zdůrazňuje svůj předvolební hit v podobě třináctého důchodu a zdvojnásobení rodinného příspěvku na dítě, které se pokusil na poslední chvíli spěšně protlačit parlamentem.

Navrhuje také radikální řešení nedostatku lékařů, kteří ve velkém odcházejí za lepšími platy a pracovními podmínkami do zahraničí. Chce jim přikázat pracovat deset let po ukončení studia doma s tím, že pokud by chtěli odejít dřív, museli by zaplatit 55 tisíc eur (asi 1,4 milionu korun) za studium.

„Odborníci se neshodnou, jestli je to levice. V programu i vládě dbali na sociální politiku, ale mnozí politologové říkají, že je to populistická strana s nacionalistickými a konzervativistickými prvky. Já bych řekl, že je to univerzální všeobjímající strana, jak se říká catch-all party,“ hodnotí politolog Michal Cirner z Prešovské univerzity.

Nacionalistickým prvkem je především ostrá protiimigrační pozice. Smer podporuje představu části Slováků, že západní Evropa se po přijetí lidí z Blízkého východu prchajících před válkou, diktátory nebo bídou stala nebezpečným útulkem islamismu. Například ve videu namířeném proti PS-Spolu jsou slova o důsledcích imigrace v Evropě podkreslena obrázky, které z Evropy vůbec nepocházejí: nové mešity Camlica v Istanbulu, nebo ozbrojenců z Blízkého východu se samopaly.

OBYČAJNÍ ĽUDIA a nezávislé osobnosti (OĽANO), NOVA, Kresťanská únia (KÚ), ZMENA ZDOLA

Nejsilnější opoziční stranou podle posledních průzkumů je OĽANO spojené s menšími subjekty. Prezentuje se hlavně jako protikorupční a míří tím na současnou vládu. Na svém webu píše o smerácké chobotnici. Slibuje třeba silnější zákon o ochraně oznamovatelů korupce.

„Stranický lídr Igor Matovič je přesvědčený, že nulová tolerance pro podvody a korupci bude mít pozitivní důsledky na všechny oblasti společenského života na Slovensku,“ vysvětluje politoložka Marcela Gbúrová z Univerzity P. J. Šafárika v Košicích fakt, že strana o jiných programových prioritách mluví jen málo.

„K tomu je třeba dodat, že umí osobnostně a marketingově zdaleka nejvíc z celé slovenské politické scény upoutat pozornost médií při propagaci uvedených témat, což je nezanedbatelná výhoda,“ vysvětluje politoložka stoupající preference.

Matovič se rád natáčí, jak na vilu bývalého ministra Jána Počiatka v Cannes lepí cedule s nápisy „Majetek Slovenské republiky“, narušuje tiskovou konferenci Smeru nebo na zasedání Národní rady drží před jejím předsedou Andrejem Dankem z vládní SNS nápis „Je ožralý“.

Politolog Cirner je proto označuje za populisty, kteří dbají víc na hesla než na skutečná řešení. „Je to protistranická, protestní a antisystémová strana. Ne však ve smyslu protidemokratická,“ upozorňuje. 

Připomíná také ojedinělý systém, kdy do čela kandidátky vždy staví nové lidi a končící poslanci musí být v dalším období na jejím konci. Nezbývá jim než doufat, že je voliči kroužkováním posunou nahoru. Matovič tak kandiduje z posledního 150. místa. Na kroužkování bude také nakonec záležet, kdo ji bude zastupovat a jaké přesné programové ukotvení bude mít.

Jasné ale je, že bude někde mezi středem a pravicí. „Od začátku jsme v hnutí vytvářeli prostor pro křesťany i liberály a tak to zůstane i do budoucna,“ slibuje ostatně OĽANO na svém webu. A dodává, že za důležitou považuje „jednoznačnou západní zahraničněpolitickou orientaci Slovenska“.

Kotlebovci - Ľudová strana Naše Slovensko

„Odvahou proti systému,“ hlásá předvolební slogan strany, která na Slovensku vyvolává asi největší emoce. Kotlebovci se jím hlásí ke svému hlavnímu cíli: zrušit dosavadní společenské a politické uspořádání novodobého státu. Podle nich prospívá jen oligarchům, zatímco obyčejní lidé se mají stále hůř.

Jako strana odvolávající se na křesťanské hodnoty kandiduje s desaterem. To obsahuje závazek tvrdě trestat korupci, rušit úřady nebo ukončit státní financování neziskovek. Slibuje také práci pro všechny s tím, že kdo nebude chtít, nedostane od státu nic. „Odstraníme zvýhodňování asociálů před slušnými lidmi,“ hlásá.

Nabízí státní výstavbu bytů, zestátnění strategických podniků nebo systému zdravotního pojištění. Chce také potravinovou, hospodářskou a energetickou soběstačnost státu. Navrhuje i snížit trestní odpovědnost na 12 let a zamezit registrovanému partnerství homosexuálů. Chce vystoupit z NATO i EU.

„Jejich stranická politika je postavená kromě sociálního pilíře na dalších dvou – křesťanském a národním. Právě tyto pilíře často zneužívají k adoraci slovenského štátu a jeho představitelů spojených s fašistickou ideologií, což je jeden z důvodů jejich označování za extremisty, respektive fašisty,“ říká politoložka Gbúrová. Dalším je podle ní i využívání fašistické symboliky včetně pochodů uniformovaných mladíků.

Marián Kotleba se straníky na snímku z roku 2016
Zdroj: Reuters
Autor: Radovan Stoklasa

Strana však podle Cirnera neláká zdaleka jen fašisticky smýšlející voliče. Přecházejí k ní také příznivci Smeru, které znechutila míra korupce provázející současnou vládu, a kteří nevidí alternativu jinde, upozorňuje politolog. To je podle něj hrozbou pro slovenskou demokracii i za horizontem těchto voleb.

Koalícia Progresívne Slovensko a SPOLU – občianska demokracia

Jedinými subjekty, které našly odvahu spojit se před volbami do koalice a zvýšit si hranici pro vstup do parlamentu na sedm procent, jsou PS-Spolu. Energii do žil jim vlilo zvolení místopředsedkyně PS Zuzany Čaputové prezidentkou v březnu 2019.

Staví především na kritice současné vlády, kterou prezentuje jako příliš zkorumpovanou. Zároveň asi nejsilněji varuje před Kotlebovci, které považuje za zásadní hrozbu pro demokracii na Slovensku.

Kandiduje s heslem „Bod zlomu“ a v prvních sto dnech slibuje hlavně změnit fungování práva. Chce volbu hlavního a nového speciálního prokurátora podle nových pravidel, možnost rušit smlouvy nevýhodné pro stát a trestní postih pro jejich autory, nový zákon o policejní inspekci, nová pravidla výběru policejního prezidenta.

Připravila také zákon zvaný lex Haščák pojmenovaný podle spoluvlastníka skupiny Penta Jaroslava Haščáka. Norma má omezit podle ní přílišný vliv těchto i dalších podnikatelů na slovenské zdravotnictví a média.

Politolog Cirner koalici řadí spíš mírně doleva v kulturně-etických i ekonomických otázkách. Je jednou z mála, která se v katolické zemi neodvolává na křesťanství a podporu čerpá především mezi městskými liberály.

Šéf PS Michal Truban například přiznal zkušenosti s marihuanou a LSD. Je také aktivním podporovatelem několika neziskových organizací a díky své zkušenosti z IT propagátorem digitalizace Slovenska. Koalice akcentuje i ekologická témata a nutnost rychleji reagovat na změnu klimatu.

PS je přitom tou progresivnější částí koalice, jak napovídá už její název. V Evropském parlamentu sdílí frakci Obnova Evropy s ANO, zatímco Spolu sedí mezi lidovci s českými KDU-ČSL, TOP 09 a STAN.

ZA ĽUDÍ

Prezidentskou popularitu se do parlamentních voleb snaží přenést i strana Za ľudí, kterou založil předchůdce Čaputové Andrej Kiska. Má mimo jiné podporu bývalé premiérky Ivety Radičové. Kandiduje za ni také bývalá poslankyně za OĽANO Veronika Remišová.

Hlásí se k principům sametové revoluce a odkazu první československé republiky, k hodnotám lidských práv, občanské společnosti a demokratického právního státu. Trvá proto na ukotvení země v EU a NATO, které vnímá jako jejich záruku.

Podporuje dobrovolnictví a aktivní zapojení občanů do státní i místní správy. Zdůrazňuje také téma ochrany životního prostředí.

I Za ľudí je hlasitým kritikem Smeru z protikorupčních pozic. Pro část Slováků však není věrohodná kvůli tomu, že Kiska je obviněn z daňového podvodu. Pověst bývalého prezidenta také poškozují videa zveřejňovaná před volbami naznačující, že vědomě kupoval kradené pozemky. Kiska je odmítá jako manipulaci z dílny Smeru.

„Umírněná pravicová a do jisté míry konzervativní strana,“ hodnotí Cirner její program a podotýká, že se vyhýbá kulturně-etickým otázkám, aby neodradila liberály ani křesťany. Gbúrová považuje stranu za středovou s potenciálem spojit liberální a konzervativní křídlo opozice.

SME RODINA

Boris Kollár má deset dětí s devíti ženami a vede stranu Sme rodina. „Je to asi ta nejpopulističtější strana ze všech,“ říká politolog Cirner s tím, že se zcela přizpůsobuje veřejnému mínění a není nijak ideově ukotvená.

Srovnává ji s OĽANO v tom, že je protestní a vystavěná kolem silného lídra. Tam však podobnost končí. Sme rodina totiž přináší ojedinělé návrhy. Například chce, aby stát stavěl 25 tisíc bytů ročně a pronajímal je za garantovanou cenu. Dvoupokojový byt by měl stát 200 eur (5 tisíc korun) měsíčně. Stát si to podle Kollára může dovolit, protože nestaví pro zisk a při velkém objemu by mohl stavět levněji než soukromníci.

Nabízí také státní pronájem auta. To by mělo stát 100 eur (2500 korun) měsíčně. Chce exekuční amnestii nebo zrušení doplatků na léky.

Politoložka Gbúrová jednu ideovou kotvu strany uvádí: „Má ambici chránit státní suverenitu, proto se nehlásí k federativnímu, ale ke konfederativnímu modelu uspořádání Evropské unie.“

Sloboda a Solidarita

„Kdo chce víc, musí se snažit,“ hlásá na svém webu Sloboda a Solidarita. Strana se tím jednoznačně hlásí k ekonomickému liberalismu. Ukazuje na něj třeba i popis návrhu reformy fungování romských osad: „Je pro ty, kteří chtějí se svým životem něco udělat. Je pro ty, kteří se chtějí vlastním přičiněním vymanit z chudoby.“

Strana vedená Richardem Sulíkem je už deset let stálicí slovenské pravice. V Evropském parlamentu sdílí frakci reformistů a konzervativců s českou ODS, s níž je příznivcem slabší integrace EU.

V kulturně-etických otázkách je však podle Cirnera strana spíš liberální a nejblíž má k PS. Tam ostatně část jejích poslanců přešla. Ukazuje na to i její schopnost oslovit městské voliče, před čtyřmi lety vyhrála v Bratislavě.

„PS-Spolu a SaS jsou politické subjekty s poměrně jasnou liberální hodnotovou orientací. Hlásí se ke konceptu nové politiky a nového politika, který má ambici provádět moderní politiku příznivou pro rozvoj osobnostního potenciálu jednotlivce, a to na bázi rozvoje jeho životních, sociálních a digitálních zručností,“ popisuje politoložka Gbúrová.

Kresťanskodemokratické hnutie

Nejprve byli opozicí Vladimíru Mečiarovi. Poté ho v koalici nahradili, a to ve vládě v čele s Mikulášem Dzurindou. Do kabinetu je na dva roky vzala ještě Iveta Radičová, jinak jsou opozicí Smeru. KDH je typickou tradiční stranou. Vždy byla menším uskupením a v posledních volbách se do parlamentu těsně nedostala.

Jak napovídá název, staví na křesťanských hodnotách. A to v jejich konzervativní podobě. „Hovoří o takových věcech jako potraty, které by chtěli zpřísnit,“ říká o nich politolog Cirner. Jejich heslem je Oslava rodiny, ovšem pouze té, kterou tvoří muž, žena a děti.

V Evropském parlamentu se hlásí k frakci lidovců, kterou sdílejí s českými stranami KDU-ČSL, TOP 09 a STAN.

Slovenská národná strana

Tradiční stranou s historií sahající až do slovenského národního obrození je SNS předsedy parlamentu Andreje Danka. „V nejistém prostředí globalizujícího se světa prosazuje ochranu státnosti, národa a jednotlivce před negativními vlivy demoralizace, ztráty orientace a tradičních hodnot,“ popisuje se na svém webu.

Je to konzervativní, nacionalistická a ekonomicky pravicová strana, říká Cirner. „Její nacionalismus už není tak vypjatý jako za Jána Sloty, který například útočil na romskou nebo maďarskou menšinu,“ dodává však. Danko totiž vstoupil do koalice se Smerem a s maďarskou stranou Most-Híd.

Gbúrová souhlasí a říká: „V současnosti je středovou stranou, která usiluje o voliče díky populárním vládním opatřením, zahraničněpolitické orientaci na Rusko, ale i ostré kritice politické činnosti Kotlebovců.“

V evropské integraci hlásá takzvaný eurosuverenismus. Chce, aby co nejvíc kompetencí zůstalo národním vládám a parlamentům.

MOST – HÍD

Maďarská menšina má na Slovensku dvě politicky relevantní strany. A to od roku 2009, kdy se Béla Bugár překvapivě nestal šéfem tehdejší Strany maďarské koalice, a tak si založil vlastní projekt.

Most – Híd od počátku stavěl jako stranu, která má větší přesah než jen národnostní politiku. „Strana měla v sobě i slovenský akcent. Měla mnoho slovenských politiků, a proto ji volilo i mnoho Slováků, nejen Maďarů. To však skončilo. V tomto volebním období ti slovenští politici odešli, takže je to strana maďarské národnosti,“ popisuje Cirner.

Stále je však tou umírněnější. Její požadavky na autonomii ve školství nebo kultuře nejdou tak daleko, jako u konkurenční Spolupatričnosti. Na rozdíl od ní také není spojencem maďarské vládní strany Fidesz Viktora Orbána, upozorňuje Cirner.

Most – Híd se podílí na současné vládní koalici se Smerem a SNS, což mu mnozí vyčítají. A je to také patrně příčinou poklesu jeho preferencí. 

DOBRÁ VOĽBA

Tomáš Drucker je bývalý ministr zdravotnictví vlády Roberta Fica. Po protestech následujících po vraždě Jána Kuciaka byl vyslán hasit politický požár. „Nastoupil do čela toho nejtoxičtějšího ministerstva, a to vnitra. Vydržel tam ale jen měsíc, protože nedokázal odvolat policejního prezidenta,“ popisuje jeho neúspěšnou misi Cirner.

Pak z politiky odešel a nyní se do ní v čele nové strany pokouší vrátit. Přilákal do ní některé politiky Mostu-Híd nebo strany Sieť. Podle Cirnera se spekuluje, že je to záložní strana Smeru, s níž by případně mohl vytvořit koalici.

Programově je strana značně flexibilní. „Předvolební postoje předsedy strany Druckera nasvědčují tomu, že je otevřený ke spolupráci se stranami, které realizují, jak on často zdůrazňuje, politiku založenou na lidských a sociálních hodnotách. A k těmto hodnotám má blízko více stran současné koalice i opozice,“ říká Gbúrová.

Magyar Közösségi Összefogás - Maďarská komunitná spolupatričnosť

Tlak na silnější autonomii maďarské menšiny je hlavním programovým bodem Spolupatričnosti. Ta vznikla poté, co se Strana maďarské komunity (dříve Strana maďarské koalice) s menšími uskupeními nedohodla na společné kandidátce se stranou Most-Híd.

Je radikálnější v požadavcích na podobu menšinového školství či kultury. A podle Cirnera je podporovaná stranou Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána.

VLASŤ

Národoveckou scénu reprezentuje na Slovensku i malá strana Vlasť Štefana Harabina. „Je to strana miláčka dnešní alternativní scény, což je paradoxní, protože volební lídr Harabin byl předsedou nejvyššího soudu, ministrem spravedlnosti Vladimíra Mečiara a za Roberta Fica se pohyboval ve vysokých funkcích,“ popisuje Cirner.

Dodává, že když Harabina vytlačili z politiky a soudu, začal točit videa na YouTube: „Stal se miláčkem různých pochybných webů, které šíří dezinformace a propagandu cizích zemí,“ konstatuje politolog Cirner.

Expertka strany pro zahraniční vztahy Sofiya Soročinová studovala mimo jiné v Petrhoradě, kde podle stranického webu publikovala a přednášela na téma sjednocení Slovanů.

Vlasť je podle politologa Cirnera jednoznačně strana antiestablishmentová, i když ji vede člověk, který téměř třicet let působil mezi elitami. „Ze Slovenska se stal zkorumpovaný stát, ve kterém chtějí vládnout nenormální experimentátoři. Nejde jim o Slovensko. Plní jen příkazy zahraničních objednavatelů,“ říká Harabin v jednom z předvolebních spotů.