Trojice slovenských stran uzavřela neformální pakt proti vládnímu Smeru

Tři neparlamentní slovenské politické formace, jejichž preference se pohybují v součtu kolem 28 procent, vyloučily před nadcházejícími volbami spolupráci se dvěma ze tří nynějších vládních stran, jakož i s extremisty. K dřívější dohodě koalice Progresívne Slovensko (PS)/Spolu a Kresťanskodemokratické hnutie (KDH) v pondělí přistoupila i strana Za ľudí exprezidenta Andreje Kisky. Trojice stran na sebe nebude během kampaně vzájemně útočit. Kiska už dříve neuspěl s iniciativou zaměřenou na vytvoření velké předvolební koalice.

Zmíněné tři formace chtějí po volbách, které se uskuteční 29. února příštího roku, vystřídat u moci stávající koalici v čele s nejsilnější vládní stranou Smer expremiéra Roberta Fica. K tomu by podle sondáží ale potřebovaly dohodu s dalšími třemi stranami, jež se vymezují vůči současné vládě.

„Jsem přesvědčen, že stejně jako v minulosti i nyní Slovensko zabere a dojde ke změně a že Slovensko vrátíme občanům,“ řekl Kiska po podpisu dohody s kolegy z PS/Spolu a KDH. Podle průzkumů je nejpopulárnější z nich koalice PS/Spolu, která vyhrála na Slovensku květnové volby do Evropského parlamentu.

Koalice se zatím nekoná

Kiska opět nastínil možnost vytvoření velké předvolební koalice jako protiváhy stávající vládě a krajně pravicové straně Kotleba – Ľudová strana Naše Slovensko (LSNS). Spojenectví by podle něj zabránilo propadu hlasů těch stran, které se v sondážích pohybují kolem pětiprocentní hranice, jejíž překročení je podmínkou pro zisk křesel ve sněmovně.

Vytvoření velké koalice ale předáci několika stran již odmítli. Kandidátní listiny do voleb musejí strany odevzdat nejpozději na začátku prosince.

Zatímco strany Za ľudí a KDH se řadí ke konzervativním, PS prosazuje liberální návrhy včetně zavedení institutu životních partnerství, a to i osob stejného pohlaví. Liberálními postoji se netají ani opoziční strana Sloboda a Solidarita, která rovněž projevila zájem o přistoupení ke zmíněné dohodě o neútočení.

Slovenský expremiér Robert Fico
Zdroj: ČT24

Fico zaútočil na Kisku, spojil ho s představitelem popradského podsvětí

Fico na rozhodnutí zmíněné trojice stran, které odmítly spolupráci se Smerem, reagoval slovními výpady vůči jejich lídrům. Zvláště kritizoval Kisku, s nímž měl spory ještě jako předseda slovenské vlády.

„To, co dnes předvedli představitelé některých opozičních stran, není nic jiného než ochrana před sebedestrukcí,“ tvrdil a zároveň nepřímo nařkl Kisku z vazeb na již zesnulého podnikatele Ondreje Žembu, kterého média označila za šéfa slovenského podsvětí.

Kiska v reakci uvedl, že Fico tradičně využívá konspirační teorie. Připomněl například prezidentskou kampaň z roku 2014, kdy jej Fico označil za scientologa. Kiska tehdy v rozhodujícím kole přímé volby hlavy státu zvítězil. „Nyní (Fico) našel nějakého mafiána, kterého jsem v životě neviděl,“ uvedl Kiska.

Do hry znovu vstupují Harabin a Mečiar

Předvolební kampaň na Slovensku by mohla ovlivnit i případná dohoda LSNS s neúspěšným prezidentským kandidátem a soudcem nejvyššího soudu Štefanem Harabinem na vytvoření společné kandidátky.

Harabin, který v prvním kole březnových prezidentských voleb skončil s více než čtrnácti procenty třetí, ohlásil v říjnu vstup do politiky s vlastní stranou. Šéfa LSNS Mariana Kotlebu ale pozval na jednání o spolupráci. LSNS dlouhodobě patří mezi nejoblíbenější strany v zemi, popularita Harabinovy strany Vlast dosáhla tří procent.

Ve volbách bude s novou stranou kandidovat také bývalý premiér Vladimír Mečiar, který v politice v posledních letech nepůsobil. Mečiarova někdejší strana ĽS-HZDS v roce 2014 zanikla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole téměř dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů téměř dvacet lidí, další desítky utrpěly zranění. Trosky dronů podle kyjevského starosty Vitalije Klyčka způsobily škody v několika částech města. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru.
včeraAktualizovánopřed 33 mminutami

Vojáci při převozu dronů na Ukrajinu nespáchali trestný čin, píší Seznam Zprávy

Čeští vojáci, kteří při služební cestě na Ukrajinu převáželi také drony ze sbírky Drony Nemesis, podle kriminalistů nespáchali trestný čin. Vojenská policie tak uzavřela případ po více než roce. Armáda vojákům ještě může udělit kázeňský postih, píší Seznam Zprávy.
10:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Změny v daních, důchodech i zdravotnictví. V Německu se dohodli na reformním balíku

Strany německé vlády se dohodly na velkém reformním balíku. Obsahuje změny v sociálním a zdravotním systému, důchodovou reformu či změny v dani z příjmu. Oznámili to předsedové vládních stran včetně kancléře Friedricha Merze. Cílem reforem je oživit německé hospodářství, které se v posledních letech potýká s problémy, a zvýšit tak i podporu současné vlády. Podle průzkumů by nyní volby vyhrála opoziční AfD.
před 1 hhodinou

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 1 hhodinou

Z útoku na Nord Stream obvinila prokuratura Ukrajince

Německé generální státní zastupitelství potvrdilo, že v případu poničení baltských plynovodů Nord Stream z roku 2022 obžalovalo Ukrajince Serhije K. O obžalobě s odvoláním na své zdroje už ve středu informovala řada německých médií. Generální prokuratura ve čtvrtek navíc uvedla, že plán na zničení plynovodů obžalovaný a další příslušníci armády vypracovali na příkaz státních orgánů na Ukrajině. Kyjev dosud vždy odmítal, že by měl na explozích podíl.
11:23Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Původní pokutu 4,342 miliardy eur unijní soud nižší instance v roce 2022 snížil o pět procent kvůli neshodě v jednom z bodů.
10:04Aktualizovánopřed 3 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 7 hhodinami

Evropský pohled