Vladimír Mečiar

Na Slovensku nenastala žádná nová věčnost, na Slovensku se toliko vystřídal prezident, řekl v pořadu Interview ČT24 k právě skončeným volbám spisovatel, publicista a autor dvou knih o moderní slovenské historii Pavel Kosatík. Dále hovořil například o rozdílech mezi Čechy a Slováky ve vztahu k Západu, k Rudé armádě či k ideji slovanství.

Zatímco předvolební průzkumy predikují za vítěze nadcházejících předčasných parlamentních voleb na Slovensku Smer bývalého premiéra Roberta Fica, menší středopravé strany jsou v těžké pozici. Balancují totiž na hranici zvolitelnosti a hrozí jim, že se do parlamentu nedostanou. Oslovení politologové vidí hned několik důvodů, proč se stranám OĽaNO (Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti), SaS (Sloboda a solidarita), Demokrati a KDH (Kresťanskodemokratické hnutie) nedaří přitáhnout více voličů. Klín do jejich bližší spolupráce podle expertů vráží i lídr OĽaNO, bývalý premiér a ministr financí Igor Matovič, s nímž řada dalších politiků už odmítá spolupracovat.

Andreji Babišovi se ve volbách podařilo přesvědčit jen 41,7 procenta voličů, což mu na zisk Pražského hradu nestačilo. Jeho výsledek je horší než před pěti lety u Jiřího Drahoše a před deseti lety u Karla Schwarzenberga; Schwarzenberga sice na počet hlasů překonal, Drahoše ovšem nikoliv, a to i navzdory tomu, že ve druhém kole byla letošní volební účast rekordně vysoká. Kde se Andreji Babišovi dařilo přesvědčovat nové voliče?

Před třiceti lety, 26. ledna 1993, se Václav Havel stal prvním českým prezidentem. Do funkce hlavy státu jej zvolila Poslanecká sněmovna, přesněji 109 poslanců. Šlo o velmi neklidnou dobu, kdy se Československo rozdělilo na dva samostatné státy – Českou republiku a Slovenskou republiku. Ani doma v Česku si Havel nebyl jistý, že dostane nadpoloviční podporu poslanců. V Událostech, komentářích na něj vzpomínali hosté, kteří byli Havlovi nejblíž.

Bývalý dvojnásobný slovenský premiér Mikuláš Dzurinda v pátek představil nový politický projekt pod názvem Modrá koalícia (Modrá koalice). Ten má ambici spojit obyvatele a osobnosti, kteří podporují spolupráci zemí v rámci Evropské unie a NATO. Dzurinda ale neřekl, zda se hodlá stát lídrem koalice. Příští týden bude slovenský parlament rozhodovat o zkrácení svého volebního období a o termínu předčasných parlamentních voleb jako o řešení politické krize po prosincovém pádu menšinové vlády Eduarda Hegera.

Za dílo amatérů považuje Michael Kocáb zánik Československa. Připomněl, že politici, kteří rozhodnutí učinili, měli minimum zkušeností, a je přesvědčen, že rozhodnout měli občané republiky v referendu. Vzpomínky z obou zemí někdejší federace však ukazují, že postoj Čechů a Slováků byl počátkem 90. let značně odlišný. Zatímco nynější ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) vzpomíná na československý sentiment, někdejší slovenský premiér Mikuláš Dzurinda vzpomněl na agresi slovenských občanů vůči zákonodárcům, kteří se pokoušeli osamostatnění zabránit. Politici minulí i současní diskutovali o jubileu Česka a Slovenska v Událostech, komentářích.

Za hlavní důvod rozpadu federace označili Češi i Slováci politické ambice tehdejších lídrů a také touhu po vlastním státu.  Obyvatelé Slovenska pak často zmiňovali i nespokojenost s postavením v rámci ČSFR.  Vyplývá to z průzkumu agentury Median pro veřejnoprávní vysílatele v obou zemích. Československo se 1. ledna 1993 rozdělilo na dva samostatné státy.

Přesně před třiceti lety, 1. ledna 1993, vznikla rozpadem Československa samostatná Česká republika. Společný stát Čechů a Slováků přestal po 74 letech existovat úderem půlnoci 31. prosince 1992. Podle vrcholových politiků tehdejší doby i současnosti šlo o završení dlouhodobých tendencí, vztahy obou nových zemí to ale nijak nepoškodilo.

Přesně před třiceti lety, 1. ledna 1993, vznikla rozpadem Československa samostatná Česká republika. Společný stát Čechů a Slováků přestal po 74 letech existovat úderem půlnoci 31. prosince 1992. Podle vrcholových politiků tehdejší doby i současnosti šlo o završení dlouhodobých tendencí, vztahy obou nových zemí to ale nijak nepoškodilo.

Novinář Eugen Korda byl dlouhá léta tváří televize Nova. Na Slovensku byl jedním z mála veřejně znějících kritických hlasů vůči tehdejší vládě Vladimíra Mečiara. Kvůli tomu bývají podle něj setkání v Česku příjemnější než ta slovenská. „Na Slovensku na mě občas i plivli. To nebylo příjemné. Čeští diváci neměli rádi Mečiara, ale slovenští ano,“ říká Korda v podcastu Background ČT24.

Vzájemná důvěra koaličních partnerů ODS a HZDS byla výrazně otřesena. Ve Federálním parlamentu neprošel společný návrh zákona o zániku federace a část poslanců HZDS následně zvedla ruku pro návrh zcela protichůdný, jenž měl místo ke vzniku dvou samostatných států vést k možné transformaci federace v unii.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Za posledních třicet let nic podobného nepamatuji, řekl v Událostech, komentářích publicista Martin Milan Šimečka ke slovenské vládní krizi. Míní tím hlavně vyhrocený osobní spor Igora Matoviče a Richarda Sulíka, který gradoval odchodem Sulíkovy strany Sloboda a solidarita (SaS) z vlády. Ta tím ztratila většinu v parlamentu a pokračuje jako menšinový kabinet.

Rozpadu Československa podle bývalého slovenského premiéra Vladimíra Mečiara předcházela řada chyb. První podle něj udělal Václav Havel v lednu 1990, kdy přednesl návrh na změnu názvu státu. Mečiar míní, že „spor o pomlčku“ vyvolal mnoho emocí. Také řekl, že při jednání s Václavem Klausem prošli všechny varianty možného budoucího státu, nakonec se však shodli na rozpadu. „Mnoho prostoru pro rozhodování jsme neměli. Vyžadovala si to ekonomika i sociální tlak,“ uvedl v rozhovoru pro ČT24.

I po třiceti letech od osudového léta 1992 se zdá, že po tehdejších červnových volbách nebylo cesty zpět. Soužití České a Slovenské Federativní republiky (ČSFR) se pomalu, ale jistě chýlilo ke konci. Václav Klaus a Vladimír Mečiar, dva hlavní strůjci poklidného rozdělení federace, našli v napjaté době při stupňujících se problémech společnou řeč. S dalšími politickými aktéry doby vzpomínali na atmosféru a další okolnosti posledních měsíců rozpadajícího se státu v pořadu Události, komentáře.

Po československých parlamentních volbách v červnu 1992 bylo jasné, že zdlouhavé vyjednávání o budoucnosti společného státu nabere jiný směr. Předsedové vítězných stran Václav Klaus (ODS) a Vladimír Mečiar (HZDS) se tenkrát shodli, že jejich představy o budoucnosti společného státu jsou neslučitelné. Proto se 26. srpna 1992 Klaus a Mečiar sešli v brněnské vile Tugendhat, aby vyjednali rozdělení československého státu. Několikahodinového rozhovoru mezi čtyřma očima se nesměli účastnit novináři, jeho obsah tak dodnes zůstává veřejnosti neznámý.

Před třiceti lety vrcholila jednání vítězů voleb o rozdělení Československa. Dohodu podepsali 26. srpna 1992 tehdejší český premiér Václav Klaus a slovenský premiér Vladimír Mečiar. Dva samostatné státy, Česká a Slovenská republika, vznikly 1. ledna 1993. Roli v rozpadu hrálo i to, že čeští politici nevěděli o problémech Slováků nic, domnívá se bývalý premiér Petr Pithart, který byl hostem pořadu Interview ČT24.

Předseda HZDS Vladimír Mečiar opakovaně odmítl plánované setkání s ODS v Praze. V dopise, který poslal Václavu Klausovi předchozí týden, kritizoval postup poslaneckého klubu ODS ve Federálním shromáždění a označoval jej za zpochybnění vzájemných dohod.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Dvacet čtyři let po invazi armád Varšavské smlouvy do Československa se ve výroční den ve zpravodajství Československé televize neobjevila jediná reportáž připomínající tuto události. Média i politici se zato hojně věnovali aktuálnímu tématu – slovenskému návrhu na vznik Česko-Slovenské unie. Předseda slovenské vlády Vladimír Mečiar ale popřel, že by návrh vzešel od jeho HZDS.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

V roce 1992 již řadu měsíců čeští a slovenští politici jednali o budoucí podobě Československa. Již nějakou dobu sílily tendence k osamostatnění Slovenska. Značná část veřejnosti i řada politiků si rozpad státu nepřály. Snahy o záchranu společného státu však pohřbila společná jednání vítězných stran parlamentních voleb: české ODS a slovenské HZDS. Nejen jejich předsedové Václav Klaus a Vladimír Mečiar se právě před 30 lety shodli, že společný stát už nemá budoucnost. Československo zaniklo posledním dnem téhož roku.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Slovenský premiér Vladimír Mečiar vyzval českou vládu ke zveřejnění přísně tajné zprávy o rozpadu Československa. Ta podle něj měla obsahovat časově rozpracovaná opatření pro případný rozpad federace. O den později se k „tajné zprávě“ vyjádřil bývalý český premiér Petr Pithart.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Slovenský premiér Vladimír Mečiar sice ve své řeči na historickém hradě Devíně hovořil o „sjednocování namísto rozdělování“, současně však horoval za „národní, státní a emancipační zájmy“ Slovenska. Sliboval též, že nedopustí, aby „o osudových otázkách národa rozhodovala úzká skupinka politiků z jedné nebo z druhé strany“.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Předsednictvo Slovenské národní rady na návrh předsedy slovenské vlády Vladimíra Mečiara jmenovalo třináct členů vlády Slovenské republiky, kteří složili do rukou předsedy Slovenské národní rady Ivana Gašparoviče ústavní slib. A do jaké míry Vladimír Mečiar zkritizoval práci minulé vlády?Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Delegace ve volbách vítězných stran ODS a HZDS se napočtvrté dohodly na programovém prohlášení nové vlády. Po dvanáctihodinovém jednání o tom v noci informovali Václav Klaus a Vladimír Mečiar. Sdělili také, jak si představitelé obou stran představovali tolik diskutovanou otázku rozdělení Československa na dva státy.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Jedenáct dní po volbách do Federálního shromáždění, konaných 5. a 6. června 1992, se lídři vítězných stran, Václav Klaus za ODS a Vladimír Mečiar za slovenskou HZDS, dohodli na společné vládě. Novinářům poté objasnili, jak si nové nastavení představují. Jejich postoj ke způsobu rozhodnutí o rozdělení Československa se však stále lišil.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.