TÉMA

Vladimír Mečiar

Slovenské středopravé strany hrají ve volbách o hodně, limitují je spory lídrů
Zatímco předvolební průzkumy predikují za vítěze nadcházejících předčasných parlamentních voleb na Slovensku Smer bývalého premiéra Roberta Fica, menší středopravé strany jsou v těžké pozici. Balancují totiž na hranici zvolitelnosti a hrozí jim, že se do parlamentu nedostanou. Oslovení politologové vidí hned několik důvodů, proč se stranám OĽaNO (Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti), SaS (Sloboda a solidarita), Demokrati a KDH (Kresťanskodemokratické hnutie) nedaří přitáhnout více voličů. Klín do jejich bližší spolupráce podle expertů vráží i lídr OĽaNO, bývalý premiér a ministr financí Igor Matovič, s nímž řada dalších politiků už odmítá spolupracovat.
18. 9. 2023|
ANALÝZA: Babiš ve druhém kole mobilizoval voliče v pohraničí a na Hané
Andreji Babišovi se ve volbách podařilo přesvědčit jen 41,7 procenta voličů, což mu na zisk Pražského hradu nestačilo. Jeho výsledek je horší než před pěti lety u Jiřího Drahoše a před deseti lety u Karla Schwarzenberga; Schwarzenberga sice na počet hlasů překonal, Drahoše ovšem nikoliv, a to i navzdory tomu, že ve druhém kole byla letošní volební účast rekordně vysoká. Kde se Andreji Babišovi dařilo přesvědčovat nové voliče?
29. 1. 2023|Kamil Švec
Dlouho si nebyl jistý, že bude mít podporu, vzpomíná na zvolení Havla před 30 lety Žantovský
Před třiceti lety, 26. ledna 1993, se Václav Havel stal prvním českým prezidentem. Do funkce hlavy státu jej zvolila Poslanecká sněmovna, přesněji 109 poslanců. Šlo o velmi neklidnou dobu, kdy se Československo rozdělilo na dva samostatné státy – Českou republiku a Slovenskou republiku. Ani doma v Česku si Havel nebyl jistý, že dostane nadpoloviční podporu poslanců. V Událostech, komentářích na něj vzpomínali hosté, kteří byli Havlovi nejblíž.
28. 1. 2023|
Slovenský expremiér Dzurinda představil Modrou koalici
Bývalý dvojnásobný slovenský premiér Mikuláš Dzurinda v pátek představil nový politický projekt pod názvem Modrá koalícia (Modrá koalice). Ten má ambici spojit obyvatele a osobnosti, kteří podporují spolupráci zemí v rámci Evropské unie a NATO. Dzurinda ale neřekl, zda se hodlá stát lídrem koalice. Příští týden bude slovenský parlament rozhodovat o zkrácení svého volebního období a o termínu předčasných parlamentních voleb jako o řešení politické krize po prosincovém pádu menšinové vlády Eduarda Hegera.
27. 1. 2023|
Za zánik Československa můžou amatéři, hodnotí Kocáb i po 30 letech. Podle Dzurindy to byl osud
Za dílo amatérů považuje Michael Kocáb zánik Československa. Připomněl, že politici, kteří rozhodnutí učinili, měli minimum zkušeností, a je přesvědčen, že rozhodnout měli občané republiky v referendu. Vzpomínky z obou zemí někdejší federace však ukazují, že postoj Čechů a Slováků byl počátkem 90. let značně odlišný. Zatímco nynější ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) vzpomíná na československý sentiment, někdejší slovenský premiér Mikuláš Dzurinda vzpomněl na agresi slovenských občanů vůči zákonodárcům, kteří se pokoušeli osamostatnění zabránit. Politici minulí i současní diskutovali o jubileu Česka a Slovenska v Událostech, komentářích.
2. 1. 2023|
Za rozpad federace můžou politické ambice Klause a Mečiara, shodli se v průzkumu Češi a Slováci
Za hlavní důvod rozpadu federace označili Češi i Slováci politické ambice tehdejších lídrů a také touhu po vlastním státu.  Obyvatelé Slovenska pak často zmiňovali i nespokojenost s postavením v rámci ČSFR.  Vyplývá to z průzkumu agentury Median pro veřejnoprávní vysílatele v obou zemích. Československo se 1. ledna 1993 rozdělilo na dva samostatné státy.
1. 1. 2023|
Před třiceti lety se Češi a Slováci vydali vlastní cestou
Přesně před třiceti lety, 1. ledna 1993, vznikla rozpadem Československa samostatná Česká republika. Společný stát Čechů a Slováků přestal po 74 letech existovat úderem půlnoci 31. prosince 1992. Podle vrcholových politiků tehdejší doby i současnosti šlo o završení dlouhodobých tendencí, vztahy obou nových zemí to ale nijak nepoškodilo.
1. 1. 2023|
Před třiceti lety se Češi a Slováci vydali vlastní cestou
Přesně před třiceti lety, 1. ledna 1993, vznikla rozpadem Československa samostatná Česká republika. Společný stát Čechů a Slováků přestal po 74 letech existovat úderem půlnoci 31. prosince 1992. Podle vrcholových politiků tehdejší doby i současnosti šlo o završení dlouhodobých tendencí, vztahy obou nových zemí to ale nijak nepoškodilo.
1. 1. 2023|
Ze strachu o život syna přesunul Eugen Korda rodinu do Prahy. Sám zůstal v Bratislavě
Novinář Eugen Korda byl dlouhá léta tváří televize Nova. Na Slovensku byl jedním z mála veřejně znějících kritických hlasů vůči tehdejší vládě Vladimíra Mečiara. Kvůli tomu bývají podle něj setkání v Česku příjemnější než ta slovenská. „Na Slovensku na mě občas i plivli. To nebylo příjemné. Čeští diváci neměli rádi Mečiara, ale slovenští ano,“ říká Korda v podcastu Background ČT24.
20. 10. 2022|Simona Schröderová
30 let zpět: Snaha o „samostatné Slovensko s českou pojišťovnou“?
Vzájemná důvěra koaličních partnerů ODS a HZDS byla výrazně otřesena. Ve Federálním parlamentu neprošel společný návrh zákona o zániku federace a část poslanců HZDS následně zvedla ruku pro návrh zcela protichůdný, jenž měl místo ke vzniku dvou samostatných států vést k možné transformaci federace v unii.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.
5. 10. 2022|Archiv ČT
Lidé čekali od slovenské vlády řešení, ne souboj dvou eg, říká Šimečka
Za posledních třicet let nic podobného nepamatuji, řekl v Událostech, komentářích publicista Martin Milan Šimečka ke slovenské vládní krizi. Míní tím hlavně vyhrocený osobní spor Igora Matoviče a Richarda Sulíka, který gradoval odchodem Sulíkovy strany Sloboda a solidarita (SaS) z vlády. Ta tím ztratila většinu v parlamentu a pokračuje jako menšinový kabinet.
8. 9. 2022|
První emoce vyvolal spor o pomlčku, vzpomíná na rozpad Československa Mečiar
Rozpadu Československa podle bývalého slovenského premiéra Vladimíra Mečiara předcházela řada chyb. První podle něj udělal Václav Havel v lednu 1990, kdy přednesl návrh na změnu názvu státu. Mečiar míní, že „spor o pomlčku“ vyvolal mnoho emocí. Také řekl, že při jednání s Václavem Klausem prošli všechny varianty možného budoucího státu, nakonec se však shodli na rozpadu. „Mnoho prostoru pro rozhodování jsme neměli. Vyžadovala si to ekonomika i sociální tlak,“ uvedl v rozhovoru pro ČT24.
27. 8. 2022|
Klaus s Mečiarem měli o rozpadu federace jasno. Podle Rychetského s Kňažkem se dala situace zachránit
I po třiceti letech od osudového léta 1992 se zdá, že po tehdejších červnových volbách nebylo cesty zpět. Soužití České a Slovenské Federativní republiky (ČSFR) se pomalu, ale jistě chýlilo ke konci. Václav Klaus a Vladimír Mečiar, dva hlavní strůjci poklidného rozdělení federace, našli v napjaté době při stupňujících se problémech společnou řeč. S dalšími politickými aktéry doby vzpomínali na atmosféru a další okolnosti posledních měsíců rozpadajícího se státu v pořadu Události, komentáře.
26. 8. 2022|
Svědkem byl jen velký platan. Před třiceti lety Klaus a Mečiar dohodli rozdělení Československa
Po československých parlamentních volbách v červnu 1992 bylo jasné, že zdlouhavé vyjednávání o budoucnosti společného státu nabere jiný směr. Předsedové vítězných stran Václav Klaus (ODS) a Vladimír Mečiar (HZDS) se tenkrát shodli, že jejich představy o budoucnosti společného státu jsou neslučitelné. Proto se 26. srpna 1992 Klaus a Mečiar sešli v brněnské vile Tugendhat, aby vyjednali rozdělení československého státu. Několikahodinového rozhovoru mezi čtyřma očima se nesměli účastnit novináři, jeho obsah tak dodnes zůstává veřejnosti neznámý.
26. 8. 2022|
Lidé se vrátili z prázdnin a dozvěděli se, že je konec. Rozpad Československa byl bezohledný, míní Pithart
Před třiceti lety vrcholila jednání vítězů voleb o rozdělení Československa. Dohodu podepsali 26. srpna 1992 tehdejší český premiér Václav Klaus a slovenský premiér Vladimír Mečiar. Dva samostatné státy, Česká a Slovenská republika, vznikly 1. ledna 1993. Roli v rozpadu hrálo i to, že čeští politici nevěděli o problémech Slováků nic, domnívá se bývalý premiér Petr Pithart, který byl hostem pořadu Interview ČT24.
25. 8. 2022|
30 let zpět: Vladimír Mečiar odmítl plánovanou schůzku HZDS a ODS
Předseda HZDS Vladimír Mečiar opakovaně odmítl plánované setkání s ODS v Praze. V dopise, který poslal Václavu Klausovi předchozí týden, kritizoval postup poslaneckého klubu ODS ve Federálním shromáždění a označoval jej za zpochybnění vzájemných dohod.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.
24. 8. 2022|Archiv ČT
30 let zpět: Návrh na vznik Česko-Slovenské unie
Dvacet čtyři let po invazi armád Varšavské smlouvy do Československa se ve výroční den ve zpravodajství Československé televize neobjevila jediná reportáž připomínající tuto události. Média i politici se zato hojně věnovali aktuálnímu tématu – slovenskému návrhu na vznik Česko-Slovenské unie. Předseda slovenské vlády Vladimír Mečiar ale popřel, že by návrh vzešel od jeho HZDS.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.
21. 8. 2022|Archiv ČT
30 let zpět: ODS a HZDS se shodly na konci Československa
V roce 1992 již řadu měsíců čeští a slovenští politici jednali o budoucí podobě Československa. Již nějakou dobu sílily tendence k osamostatnění Slovenska. Značná část veřejnosti i řada politiků si rozpad státu nepřály. Snahy o záchranu společného státu však pohřbila společná jednání vítězných stran parlamentních voleb: české ODS a slovenské HZDS. Nejen jejich předsedové Václav Klaus a Vladimír Mečiar se právě před 30 lety shodli, že společný stát už nemá budoucnost. Československo zaniklo posledním dnem téhož roku.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.
23. 7. 2022|Archiv ČT
30 let zpět: Tajná zpráva vlády o rozpadu Československa
Slovenský premiér Vladimír Mečiar vyzval českou vládu ke zveřejnění přísně tajné zprávy o rozpadu Československa. Ta podle něj měla obsahovat časově rozpracovaná opatření pro případný rozpad federace. O den později se k „tajné zprávě“ vyjádřil bývalý český premiér Petr Pithart.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.
10. 7. 2022|Archiv ČT
30 let zpět: Mečiarův projev na cyrilometodějských oslavách
Slovenský premiér Vladimír Mečiar sice ve své řeči na historickém hradě Devíně hovořil o „sjednocování namísto rozdělování“, současně však horoval za „národní, státní a emancipační zájmy“ Slovenska. Sliboval též, že nedopustí, aby „o osudových otázkách národa rozhodovala úzká skupinka politiků z jedné nebo z druhé strany“.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.
5. 7. 2022|Archiv ČT
30 let zpět: Druhá vláda Vladimíra Mečiara
Předsednictvo Slovenské národní rady na návrh předsedy slovenské vlády Vladimíra Mečiara jmenovalo třináct členů vlády Slovenské republiky, kteří složili do rukou předsedy Slovenské národní rady Ivana Gašparoviče ústavní slib. A do jaké míry Vladimír Mečiar zkritizoval práci minulé vlády?Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.
24. 6. 2022|Archiv ČT
30 let zpět: ODS a HZDS se dohodly na nové vládě
Delegace ve volbách vítězných stran ODS a HZDS se napočtvrté dohodly na programovém prohlášení nové vlády. Po dvanáctihodinovém jednání o tom v noci informovali Václav Klaus a Vladimír Mečiar. Sdělili také, jak si představitelé obou stran představovali tolik diskutovanou otázku rozdělení Československa na dva státy.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.
20. 6. 2022|Archiv ČT
30 let zpět: Klaus a Mečiar se dohodli na společné vládě
Jedenáct dní po volbách do Federálního shromáždění, konaných 5. a 6. června 1992, se lídři vítězných stran, Václav Klaus za ODS a Vladimír Mečiar za slovenskou HZDS, dohodli na společné vládě. Novinářům poté objasnili, jak si nové nastavení představují. Jejich postoj ke způsobu rozhodnutí o rozdělení Československa se však stále lišil.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.
17. 6. 2022|Archiv ČT
30 let zpět: Československo čeká politická nejistota, shodují se zahraniční komentáře
„Volební otřes“, „rozštěpení“, „rozvod“, to byly nejčastější reakce zahraničních periodik na výsledky voleb v Česloslovensku. Italský tisk napsal, že „nad posledním mnohonárodním státem v Evropě se snášejí těžká mračna, i když jugoslávské nebezpečí zde nehrozí“.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.
8. 6. 2022|Archiv ČT