Za hlavní důvod rozpadu federace označili Češi i Slováci politické ambice tehdejších lídrů a také touhu po vlastním státu. Obyvatelé Slovenska pak často zmiňovali i nespokojenost s postavením v rámci ČSFR. Vyplývá to z průzkumu agentury Median pro veřejnoprávní vysílatele v obou zemích. Československo se 1. ledna 1993 rozdělilo na dva samostatné státy.
Obyvatelé obou zemí se shodují, že hlavními důvody rozpadu Československa byly politické ambice tehdejších lídrů Václava Klause a Vladimíra Mečiara, ale také touha po národním státě. Slováci častěji vidí za rozpadem i centralizaci úřadů v Praze nebo nerovnost v hospodářském růstu zemí, popřípadě nespokojenost Slováků s vlastním postavením ve federaci. Naopak méně často byl označován spor o státní symboly.
Když se výzkumníci ptali na to, kdo rozdělením státu získal víc, Češi zastávali nejčastěji neutrální postoj. Dvě třetiny Slováků oproti tomu odpověděly, že víc si odnesli Češi, jen čtyři procenta respondentů míní, že profitovalo spíš Slovensko.
Oba státy jsou od roku 2004 součástí Evropské unie. Slováci členství hodnotí pozitivně výrazně častěji. U Čechů je nejvyšší podpora mezi vysokoškoláky, s nižším vzděláním klesá.
Výzkumníci se ptali i na to, jaký konec války na Ukrajině by si lidé přáli. V Česku se našlo 12 procent těch, kteří si přejí vítězství Ruska. Na Slovensku takhle odpovědělo 28 procent dotázaných. Dalších 40 procent pak neumělo odpovědět.
ZPRÁVA KE STAŽENÍ: Postoje Čechů a Slováků k rozdělení ČSFR
Median provedl průzkum pro ČT a RTVS. V Česku proběhl od 3. do 17. prosince a dotazoval se 1025 respondentů. Na Slovensku se konal od 2. do 14. prosince a zúčastnilo se ho 1009 respondentů.
