Rozpad ČSFR

Za hlavní důvod rozpadu federace označili Češi i Slováci politické ambice tehdejších lídrů a také touhu po vlastním státu.  Obyvatelé Slovenska pak často zmiňovali i nespokojenost s postavením v rámci ČSFR.  Vyplývá to z průzkumu agentury Median pro veřejnoprávní vysílatele v obou zemích. Československo se 1. ledna 1993 rozdělilo na dva samostatné státy.

„Chci ubezpečit mezinárodní společenství, že otázka státoprávního uspořádání Československa bude vyřešena pokojným způsobem,“ předeslal prezident Václav Havel před odletem na summit KBSE. Ostatní státníky se chystal ujistit, že vývoj k demokracii a tržní ekonomice bude pokračovat i nadále a že budoucí stát či státy Čechů a Slováků nijak neztrácejí na důvěryhodnosti.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Dva týdny po podání demise první polistopadové federální vlády zhodnotil její funkční období bývalý premiér Marián Čalfa. V rozhovoru mimo jiné řekl, že kompetenční zákon z roku 1990 rozhodil konzistentní pohled na ekonomickou reformu a následný vznik administrativní hranice v ekonomice spustil proces rozpadu společného státu.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Nově jmenovaný premiér české vlády Václav Klaus hovořil po návratu z Anglie o svých jednáních s britským premiérem Johnem Majorem. Mimo jiné konstatoval, že po úvodním šoku vyvolaném tuzemským povolebním vývojem Západ připustil, že případný rozpad Československa je interní záležitostí jeho občanů. Klaus mluvil také o vstupu do Evropského společenství.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Slovenský premiér Vladimír Mečiar sice ve své řeči na historickém hradě Devíně hovořil o „sjednocování namísto rozdělování“, současně však horoval za „národní, státní a emancipační zájmy“ Slovenska. Sliboval též, že nedopustí, aby „o osudových otázkách národa rozhodovala úzká skupinka politiků z jedné nebo z druhé strany“.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Po červnových parlamentních volbách následovala 3. července 1992 volba prezidenta, ve které však jediný kandidát, dosavadní hlava státu Václav Havel, neuspěl. Nezískal totiž dostatečný počet hlasů od slovenských poslanců Sněmovny národů, kteří již s existencí úřadu federálního prezidenta nepočítali.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.