Slovenský expremiér Dzurinda představil Modrou koalici

Bývalý dvojnásobný slovenský premiér Mikuláš Dzurinda v pátek představil nový politický projekt pod názvem Modrá koalícia (Modrá koalice). Ten má ambici spojit obyvatele a osobnosti, kteří podporují spolupráci zemí v rámci Evropské unie a NATO. Dzurinda ale neřekl, zda se hodlá stát lídrem koalice. Příští týden bude slovenský parlament rozhodovat o zkrácení svého volebního období a o termínu předčasných parlamentních voleb jako o řešení politické krize po prosincovém pádu menšinové vlády Eduarda Hegera.

Dzurinda byl předsedou slovenské vlády v letech 1998 až 2006 a jako premiér dovedl zemi do Evropské unie i Severoatlantické aliance. Kvůli rozsáhlým reformám, které vedly například ke zvyšování cen, se v době vládnutí stal jedním z nejméně oblíbených politiků. Reformy však pomohly zemi k následnému rychlému ekonomickému růstu. Druhý Dzurindův kabinet je také spojován s korupční aférou Gorila. Ta se týká podezření, že finanční skupina Penta v letech 2005 a 2006 získala za úplatky vliv na privatizaci a na chod některých podniků. V roce 2016 se Dzurinda z vysoké politiky stáhl.

„Situace je tíživá v oblasti ekonomické i sociální. Slovensko potřebuje nový impulz, novou energii,“ řekl Dzurinda. Za partnera označil neparlamentní Křesťanskodemokratické hnutí, ve kterém v minulosti působil. Uvedl, že v kauze Gorila vůči němu nebylo zahájeno stíhání.

Modrá koalice vznikla přejmenováním neparlamentní strany Spolu, v jejímž čele stojí nezařazený poslanec Miroslav Kollár. S ním Dzurinda dříve v tomto týdnu podepsal memorandum o společné politické budoucnosti. Kromě proevropské a proatlantické orientace bude koalice podle Dzurindy prosazovat ochranu demokracie a právního státu, jakož i udržitelnou a konkurenceschopnou ekonomiku.

Nejvyšší preference mají na Slovensku podle průzkumů strany Hlas – sociální demokracie a Směr – sociální demokracie, které nezastávají tak silně proevropské a proatlantické postoje jako Hegerova vláda. Strany původní čtyřčlenné vládní koalice se dohodly, že budou prosazovat konání voleb 30. září, opozice chce volby už v květnu nebo v červnu.

Dzurinda má se spojováním politických stran zkušenosti. Před volbami konanými v roce 1998 se stal lídrem strany SDK, kterou vytvořilo pět opozičních stran ve snaze odstavit od moci tehdejšího premiéra Vladimíra Mečiara, což se SDK podařilo. Později Dzurinda založil vlastní stranu SDKU, kterou v roce 2014 opustil a do konce volebního období o dva roky později byl nezařazeným poslancem parlamentu. V době jeho vládnutí ho někteří koaliční partneři nařkli z arogance a cynismu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů více než dvacet lidí, přes osmdesát dalších utrpělo zranění. V Dněpropetrovské oblasti zabil ruský útok dítě, další člověk zemřel při náletu okupantů v Charkovské oblasti. Nejvyšší ukrajinští představitelé vyzvali západní spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajina v noci zasáhla ropnou rafinerii v ruské Nižegorodské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 38 mminutami

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 2 hhodinami

Starmer se omluvil za roli státu v nucených adopcích dětí svobodných matek

Britský premiér Keir Starmer se omluvil za roli státu v oddělování desítek tisíc svobodných matek od jejich dětí a v nucených adopcích. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž tato praktika přetrvávala až do konce sedmdesátých let minulého století. Starmer označil nucené adopce za skvrnu na historii Británie.
před 2 hhodinami

V Polsku obvinili dva lidi podezřelé ze špionáže ve prospěch Běloruska

Polská prokuratura obvinila jednoho občana Běloruska a jednoho Poláka z náboru osob v Polsku za účelem provádění činností ve prospěch zahraniční zpravodajské služby, uvedly ve čtvrtek úřady.
před 3 hhodinami

Rusové infiltrovali „pevnostní město“ Kosťantynivku, bojuje se tam

Rusům se podařilo infiltrovat Kosťantynivku, první ze čtyř měst takzvaného pevnostního pásu v ukrajinské Doněcké oblasti, uvádějí analytici a obránci. Podle nich je z města „šedá zóna,“ kterou nekontroluje ani jedna strana a o kterou se bojuje. Situace v Kosťantynivce tak je složitější, než vyplývá z některých oficiálních ukrajinských prohlášení. Není ale zároveň tak katastrofální, jak ji vykresluje ruská propaganda, podle níž je město už téměř celé obsazené. Analytici i někteří ukrajinští vojáci nicméně připouštějí, že do konce podzimu by mohlo padnout.
před 3 hhodinami

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 3 hhodinami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
10:04Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Vojáci při převozu dronů na Ukrajinu nespáchali trestný čin, píší Seznam Zprávy

Čeští vojáci, kteří při služební cestě na Ukrajinu převáželi také drony ze sbírky Drony Nemesis, podle kriminalistů nespáchali trestný čin. Vojenská policie tak uzavřela případ po více než roce. Armáda vojákům ještě může udělit kázeňský postih, píší Seznam Zprávy.
10:09Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropský pohled