Slovenský expremiér Dzurinda představil Modrou koalici

Bývalý dvojnásobný slovenský premiér Mikuláš Dzurinda v pátek představil nový politický projekt pod názvem Modrá koalícia (Modrá koalice). Ten má ambici spojit obyvatele a osobnosti, kteří podporují spolupráci zemí v rámci Evropské unie a NATO. Dzurinda ale neřekl, zda se hodlá stát lídrem koalice. Příští týden bude slovenský parlament rozhodovat o zkrácení svého volebního období a o termínu předčasných parlamentních voleb jako o řešení politické krize po prosincovém pádu menšinové vlády Eduarda Hegera.

Dzurinda byl předsedou slovenské vlády v letech 1998 až 2006 a jako premiér dovedl zemi do Evropské unie i Severoatlantické aliance. Kvůli rozsáhlým reformám, které vedly například ke zvyšování cen, se v době vládnutí stal jedním z nejméně oblíbených politiků. Reformy však pomohly zemi k následnému rychlému ekonomickému růstu. Druhý Dzurindův kabinet je také spojován s korupční aférou Gorila. Ta se týká podezření, že finanční skupina Penta v letech 2005 a 2006 získala za úplatky vliv na privatizaci a na chod některých podniků. V roce 2016 se Dzurinda z vysoké politiky stáhl.

„Situace je tíživá v oblasti ekonomické i sociální. Slovensko potřebuje nový impulz, novou energii,“ řekl Dzurinda. Za partnera označil neparlamentní Křesťanskodemokratické hnutí, ve kterém v minulosti působil. Uvedl, že v kauze Gorila vůči němu nebylo zahájeno stíhání.

Modrá koalice vznikla přejmenováním neparlamentní strany Spolu, v jejímž čele stojí nezařazený poslanec Miroslav Kollár. S ním Dzurinda dříve v tomto týdnu podepsal memorandum o společné politické budoucnosti. Kromě proevropské a proatlantické orientace bude koalice podle Dzurindy prosazovat ochranu demokracie a právního státu, jakož i udržitelnou a konkurenceschopnou ekonomiku.

Nejvyšší preference mají na Slovensku podle průzkumů strany Hlas – sociální demokracie a Směr – sociální demokracie, které nezastávají tak silně proevropské a proatlantické postoje jako Hegerova vláda. Strany původní čtyřčlenné vládní koalice se dohodly, že budou prosazovat konání voleb 30. září, opozice chce volby už v květnu nebo v červnu.

Dzurinda má se spojováním politických stran zkušenosti. Před volbami konanými v roce 1998 se stal lídrem strany SDK, kterou vytvořilo pět opozičních stran ve snaze odstavit od moci tehdejšího premiéra Vladimíra Mečiara, což se SDK podařilo. Později Dzurinda založil vlastní stranu SDKU, kterou v roce 2014 opustil a do konce volebního období o dva roky později byl nezařazeným poslancem parlamentu. V době jeho vládnutí ho někteří koaliční partneři nařkli z arogance a cynismu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při výbuších v New Yorku zemřel člověk, desítky lidí byly zraněny

Během pátečním požáru a dvou výbuších v loděnici na newyorském Staten Islandu zemřel jeden člověk. Dalších 36 lidí utrpělo zranění, většinou hasiči a záchranáři. Příčina incidentů se vyšetřuje, napsala agentura AP.
před 3 hhodinami

Izrael provedl několik úderů v Libanonu, píše AFP

Izrael v pátek večer provedl pět leteckých útoků ve východním Libanonu poblíž syrských hranic. Zasáhl také dvě budovy v okolí města Súr na jihozápadě země, napsala agentura AFP. Navzdory podepsanému příměří z poloviny dubna mezi sebou svádí boje izraelská armáda s libanonským teroristickým hnutím Hizballáh.
před 3 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
před 6 hhodinami

Podpora Putina klesá, demokraté cítí šanci

V Rusku roste nespokojenost lidí s politikou Vladimira Putina a jeho vládní strany Jednotné Rusko. Lidem se nelíbí zdražování, vypínání internetu či blokace sociální sítě Telegram. Vůdce komunistů Gennadij Zjuganov dokonce varoval před revolucí podobnou té v roce 1917.
před 8 hhodinami

VideoColbertova talkshow končí, podle kritiků kvůli Trumpovi

Stanice CBS po více než třiceti letech ukončila vysílání své verze večerní talkshow. Poslední dekádu pořad moderoval Stephen Colbert. Televize tvrdí, že se snaží šetřit, podle kritiků je ale za vším politika a snaha jít na ruku prezidentu Donaldu Trumpovi. Ten konec pořadu ocenil. Už dříve kritizoval i jiné moderátory, jako například Jimmyho Kimmela, jehož stanici ABC opakovaně hrozil odebráním vysílací licence.
před 9 hhodinami

Šéfka tajných služeb USA Gabbardová rezignuje

Šéfka amerických tajných služeb (DNI) Tulsi Gabbardová k 30. červnu z rodinných důvodů odstoupí z funkce. Informovala o tom stanice Fox News, podle níž to Gabbardová oznámila prezidentovi Donaldu Trumpovi. Rezignaci zdůvodnila vážným onemocněním manžela, kterému chce stát po boku. Trump Gabbardové poděkoval za práci. Funkci dočasně převezme její zástupce Aaron Lukas.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Nejméně 25 lidí zemřelo v Mali při útoku připisovaném džihádistům, píše AFP

Nejméně 25 lidí, převážně civilistů, zahynulo ve čtvrtek při koordinovaném útoku v centrální části Mali. Tamní úředníci jej připisují odnoži teroristické sítě al-Káida. Ozbrojenci zaútočili na pět vesnic v regionu Bandiagara, které vypálili a odkud ukradli dobytek. Jeden z úředníků agentuře AFP řekl, že z oblasti od rána hromadně prchají vesničané. Z útoku je podezřelá Skupina podporující islám a muslimy (JNIM). Mezi oběťmi je i několik tradičních lovců Dozo, kteří tvoří domobranu.
před 9 hhodinami

„Vracíme válku domů,“ napsal Zelenskyj. Ukrajina opět zasáhla ruskou rafinerii

Ukrajinská armáda podle prezidenta Volodymyra Zelenského v noci na pátek zasáhla ropnou rafinerii v ruském městě Jaroslavl, které leží asi 700 kilometrů od ukrajinských hranic. V okupované části Luhanské oblasti na východě Ukrajiny podle úřadů po dronových náletech zemřelo několik lidí a je asi čtyřicet zraněných, kvůli čemuž na žádost Moskvy zasedne Rada bezpečnosti OSN. Raněné po ruských útocích hlásí také Ukrajina v Chersonské a Sumské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...