Slovenský parlament ve středu schválil návrh novely ústavy, která poslancům umožní vlastním rozhodnutím zkracovat volební období sněmovny. Ústavní změna je prvním krokem k uspořádání nových voleb po prosincovém pádu menšinové vlády premiéra Eduarda Hegera.
Slovenský parlament schválil změnu ústavy pro předčasné volby
Z vyjádření šéfa Národní rady Borise Kollára vyplynulo, že o návrhu na samotné zkrácení stávajícího volebního období by sněmovna mohla začít jednat už ve čtvrtek. Podle zpravodaje ČT Jana Šilhana by poslanci o přesném termínu mohli rozhodnout nejpozději do konce příštího týdne.
„Nejpravděpodobnějším termínem předčasných voleb je v tuto chvíli 30. září, už jen proto, že se na něm předběžně dohody strany bývalé vládní koalice na nedělním neformálním jednání. Bylo to základem pro to, aby nyní ve slovenském parlamentu mohla hladce projít klíčová změna ústavy,“ přiblížil Šilhan. Dodal, že k ní bylo potřeba minimálně devadesát hlasů.
„Schválení ústavní změny považuji za naplnění prvního kroku dohody o předčasných volbách. Věřím, že parlament v co nejkratší době určí i konkrétní termín předčasných voleb,“ uvedl Heger.
Bez podpory opozice
Úpravu ústavy nepodpořila opozice, která prosazovala zavedení možnosti předčasně ukončit volební období parlamentu nejen rozhodnutím poslanců, ale také referendem. Z jejích řad se také ozývaly hlasy, že není důvod k tomu, aby vláda Eduarda Hegera vedla zemi až do konce zaří. Její poslanci chtějí stanovit termín předčasných voleb na 23. června.
Poslanci do ústavy také doplnili ustanovení, že volební období Národní rady lze zkrátit usnesením parlamentu, které podpoří alespoň třípětinová většina poslanců.
Prezidentka Zuzana Čaputová naposledy minulý týden uvedla, že pokud do konce ledna nebudou schválena příslušná rozhodnutí ohledně vypsání nových voleb, tak jmenuje úřednickou vládu. Hegerův kabinet má v souladu s ústavou po vyslovení nedůvěry sněmovnou jen omezené pravomoci a s některými jeho rozhodnutími musí předem souhlasit hlava státu.
Rozložení sil v opozici
Poslanci v ústavě rovněž zakotvili stávající poměrný volební systém s jedním volebním obvodem pro parlamentní volby. Šéf nejsilnějšího vládního hnutí Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO) Igor Matovič to zdůvodnil tím, že opozice by po svém případném úspěchu ve volbách mohla volební pravidla změnit ve svůj prospěch.
V současnosti lze volební systém v zemi měnit běžným zákonem, na což stačí souhlas nižšího počtu poslanců než na změnu ústavy. Například Matovič ještě před rokem obhajoval možnost většího počtu volebních obvodů v zemi.
Původní čtyřčlenná vládní koalice se rozpadla kvůli vnitřním sporům, a to hlavně mezi Matovičem a liberální stranou Sloboda a Solidarita (SaS).
Nejvyšší preference mají podle průzkumů veřejného mínění nyní strany Hlas-sociálna demokracia (Hlas-SD) a Smer-sociálna demokracia (Smer-SD) expremiéra Roberta Fica. Hlas-SD založil v roce 2020 bývalý předseda vlády Peter Pellegrini, který spolu s několika poslanci odešel ze Smeru-SD po jeho porážce v posledních volbách.
Slovenská opozice nezastává tak silné proevropské a proatlantické postoje jako nynější vláda. Například Fico se vyslovil proti dodávkám zbraní Ukrajině, která od loňského února čelí plnohodnotné vojenské invazi Ruska.
