Slovensko: Vyhrála koalice proevropských neparlamentních stran, Smer oslabil

Evropské volby na Slovensku vyhrála podle oficiálních výsledků koalice prounijních neparlamentních stran Progresívne Slovensko (PS) a Spolu. Na druhém místě skončila nejsilnější vládní strana Smer-sociálna demokracia (Smer-SD) expremiéra Roberta Fica, která ale utrpěla ztráty. Třetím nejúspěšnějším subjektem se stala protiunijní krajně pravicová strana Kotleba – Ľudová strana Naše Slovensko (ĽSNS).

Bývalá místopředsedkyně PS a zvolená prezidentka Čaputová u voleb
Zdroj: ČTK Autor: Vít Šimánek

Křesla 14 slovenských zástupců v Evropském parlamentu (EP) si rozdělí celkově šest stran, hnutí a koalic. Volební účast stoupla na 22,74 procenta oproti 13 procentům v roce 2014.

Koalice PS a Spolu získala 20,11 procenta hlasů, což jí vyneslo čtyři mandáty v EP. Pro PS, které vzniklo v roce 2017, jde v krátké době o další úspěch. Jeho bývalá místopředsedkyně Zuzana Čaputová v březnu vyhrála přímé prezidentské volby.

Smer vyhrával všechny parlamentní i evropské volby od roku 2006

Smer-SD, který od roku 2006 až dosud vyhrál všechny parlamentní i evropské volby na Slovensku, dostal 15,72 procenta hlasů a přišel o jedno ze čtyř dosavadních křesel v EP. V roce 2014 Smer-SD získal v eurovolbách 24,09 procenta hlasů, strana ale již v posledních parlamentních, krajských i komunálních volbách výrazně ztratila.

Na třetím místě v sobotních eurovolbách na Slovensku skončila se ziskem 12,07 procenta hlasů ĽSNS, která vystupuje také proti členství země v NATO, vymezuje se vůči Romům a netají své sympatie k válečnému slovenskému státu. V Evropském parlamentu bude mít ĽSNS dva poslance.

Jedním z nich byl díky preferenčním hlasům voličů zvolen bývalý soudce Miroslav Radačovský, který loni rozhodl v neprospěch prezidenta Andreje Kisky v jeho sporu o vlastnictví pozemku pod Vysokými Tatrami a následně hlavu slovenského státu vyzval k rezignaci a k vystěhování z vlasti.

ĽSNS se postarala o překvapení již v parlamentních volbách konaných v roce 2016, ve kterých získala osm procent hlasů a poprvé se dostala do sněmovny.

Video Události
video

Události k průběhu eurovoleb v zahraničí

Události k průběhu eurovoleb v zahraničí

Horizont ČT24 k výsledkům eurovoleb

Parlamentní opozici se nedařilo 

Neparlamentní Křesťanskodemokratické hnutí (KDH) podpořilo 9,69 procenta voličů, což mu vyneslo dva mandáty. Jedna zvolená europoslankyně za KDH se ale ujme mandátu až po vystoupení Británie z EU. Slovensko mělo dosud 13 poslanců v EP, jeden mandát navíc mu připadne po brexitu.

Až na pátém místě se ziskem 9,62 procenta skončila nejsilnější opoziční parlamentní strana Svoboda a solidarita. Ve srovnání s předchozími eurovolbami si ale polepšila a k stávajícímu jednomu křeslu v EP získala další mandát.

Jednoho europoslance bude mít opoziční protikorupční hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti. Stane se ním bývalý vládní zmocněnec pro romskou menšinu Peter Pollák, který sám vyrůstal v romské osadě. Poprvé tak v EP zasedne Rom ze Slovenska.

Pro tříčlennou slovenskou vládní koalici skončily eurovolby porážkou. Zatímco Smer-SD výrazněji oslabil, další dvě vládní strany Most-Híd a nacionalistická Slovenská národná strana nezískaly ani pět procent hlasů, což je podmínkou pro zisk mandátu v EP.

Těsně pod touto hranici skončila neparlamentní Strana maďarské komunity, která podobně jako Most-Híd hájí práva početné maďarské menšiny na Slovensku. Z parlamentních stran v eurovolbách propadlo i opoziční hnutí Jsme rodina-Boris Kollár, které se dříve v tomto roce přidalo k evropským nacionalistickým a protiimigračním stranám.

Kiska: Lidé chtějí změnu

Oficiální výsledky jsou v souladu s dřívějšími odhady. Na ně už dříve reagoval prezident Andrej Kiska. „Již ve čtvrtých volbách po sobě (krajské, komunální, prezidentské a nyní eurovolby) se ukazuje, že lidé si přejí změnu. Vítězství PS/Spolu? Blahopřeji! Překvapení, ale vítězství nových lidí v politice nad starými politickými matadory je nejen inspirující, ale i velmi potěšující,“ uvedl Kiska, kterému v polovině června skončí pětiletý prezidentský mandát a který dříve ohlásil založení vlastní strany. 

Smer-SD v dřívějším prohlášení zdůvodnil své odsunutí na druhé místo mobilizací voličů ve velkých městech a zejména v Bratislavě, kde lidé při hlasování dlouhodobě upřednostňují jiné strany. „Pro stranu Smer-SD to znamená důvod k zamyšlení, jak více komunikovat program strany ve městech a zároveň více mobilizovat voliče na venkově, aby o osudu země nerozhodovalo jen hlavní město,“ napsala strana v prohlášení.

Premiér a místopředseda Smeru-SD Peter Pellegrini v komentáři nehodnotil výsledky své strany, ocenil ale, že důvěru voličů získaly hlavně proevropské politické síly. Potěšení vyjádřil i nad dílčími údaji o účasti, která byla tentokráte vyšší než před pěti lety, kdy se eurovoleb na Slovensku zúčastnilo jen 13 procent voličů, nejméně v rámci Unie.

Zvolená slovenská prezidentka a bývalá místopředsedkyně Progresívného Slovenska Zuzana Čaputová uvítala, že Slovensko budou v EP zastupovat hlavně proevropské politické síly. „Jsem hrdá na Slovensko! Děkuji, že jste přišli volit. Ukázali jsme, že budoucnost Evropy nám není lhostejná,“ uvedla Čaputová, která v prezidentském úřadě vystřídá Kisku.