„Je nás viac,“ hlásá prezident Kiska. Oznámil založení strany a chce usilovat o změnu slovenské politiky

7 minut
Horizont ČT24: Kiska oznámil založení nové politické strany
Zdroj: ČT24

Slovenský prezident Andrej Kiska ve videu potvrdil, že zakládá novou politickou stranu, s níž chce zvítězit v příštích parlamentních volbách v roce 2020. Na svém Facebooku uvedl, že chce přispět ke změně slovenské politiky.

„Prezidentské volby jsme vyhráli, teď musíme vyhrát i parlamentní volby. Proto založím politickou stranu. Chci spojit slušné a ochotné lidi a změnit naši zemi k lepšímu,“ uvedl úřadující prezident.

Kiska další podrobnosti o nové politické straně zveřejní až po skončení svého prezidentského mandátu, což bude po 17. červnu. „Přidejte se k nám. Je nás víc,“ vzkázal ve videu s odkazem na nové webové stránky. Parlamentní volby by se v zemi měly konat na přelomu února a března příštího roku.

Podle informací listu Denník N Kiska už kvůli spolupráci oslovil mimo jiné expremiérku Ivetu Radičovou, opozičního poslance Gábora Grendela, europoslankyni Janu Žitňanskou či ekonoma Marcela Klimka. Radičová ale už uvedla, že do žádné strany vstoupit nehodlá a nebude kandidovat ani do parlamentu. Spolupráce s prezidentem se podle ní týká programu.

Expremiér Robert Fico, který stojí v čele nejsilnější vládní strany Smer-sociálna demokracia (Smer-SD), Kisku označil za jednoho z nejlínějších politiků, jaké za svou politickou kariéru potkal. „Co je nejpodstatnější, nechce nic jiného, než se dostat k moci, aby zametl pod koberec všechny své daňové, pozemkové a bůhví ještě jaké podvody, které vyjdou na povrch,“ uvedl expremiér na videu, které zveřejnil na Facebooku.

Také opoziční strana Sloboda a Solidarita (SaS) prezidentův krok kritizovala. „Už v minulosti jsme uvedli, že vstup Andreje Kisky do stranické politiky má smysl tehdy, když posílí některé ze současných politických uskupení. Pokud naopak jen rozmnoží počet politických subjektů, vidíme v tom problém,“ uvedla SaS.

„Demokratické strany, které se musí spojit, aby odstavily od moci Smer-SD a extremisty, budou mezi sebou svádět ještě větší zápas o voliče,“ varovala podle listu Sme.

10 minut
Analytik Baránek: Předpokládá se, že Kiska chce založit liberální středopravou stranu
Zdroj: ČT24

Sociolog z Bratislava Policy Institutu Michal Vašečka ve vysílání ČT24 uvedl, že načasování Kiskova oznámení bylo velmi dobře promyšlené, stejně jako každé slovo jeho prohlášení. „Bude se snažit oslovit nevoliče, kterých je na Slovensku hodně,“ uvedl Vašečka.

Politolog Grigorij Mesežnikov upozornil, že Kiskova nová strana může posílit středopravý tábor, stávající strany v tomto spektru ale mohou ztratit. Podle průzkumů má prezidentova strana potenciál získat kromě voličů stávajících stran i část nerozhodnutých. „Výsledkem může být značné přeskupení sil,“ dodal.

Kiska je podle poslední sondáže nejdůvěryhodnějším politikem na Slovensku. Z průzkumu agentury AKO, jehož výsledky o uplynulém víkendu zveřejnila televize TA3, vyplynulo, že devět procent Slováků by určitě volilo Kiskovu stranu, pokud by ji úřadující hlava státu založila.

Kuciakova vražda vše změnila

Původně se chtěl Kiska po odchodu z prezidentské funkce z politiky stáhnout. Po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky ale začal postoj měnit. Loni v květnu, když oznámil své rozhodnutí neucházet se o znovuzvolení v letošních volbách hlavy státu, řekl, že bude přemýšlet, jak nejlépe využít autority a důvěry velké části veřejnosti. Tak, aby i po skončení působení v prezidentském úřadu přispěl k začátku nové politické éry na Slovensku.

Ještě loni na jaře přitom Kiska tvrdil, že stranu nezaloží, nebude kandidovat do parlamentu a že ani neuvažuje o funkci premiéra.

V kampani před březnovými prezidentskými volbami podpořil Kiska právničku Zuzanu Čaputovou, která v rozhodujícím kole hlasování porazila místopředsedu Evropské komise Maroše Šefčoviče. 

„Spojením mezi Kiskou a Čaputovou je protestní volič. Prezidentské volby byly volbou proti stávajícímu establishmentu – a hlavně proti Ficovi. Kiska chce oslovit voliče, kteří jsou proti Ficovi, proti tomu, co se ve státě dělo, kdy z korupce se stalo pomalu poslání,“ míní politický analytik z agentury Polis Slovakia Ján Baránek. Nová Kiskova strana bude podle něj liberálně-středopravá.

Prezident má dlouhodobě napjaté vztahy s expremiérem Ficem, kterého Kiska před pěti lety porazil v prezidentských volbách.

Fico v uplynulých týdnech na Kisku slovně útočil i kvůli daňové kauze prezidentovy rodinné firmy KTAG. V případu policie obvinila jednatele společnosti. Kiska, který byl před složením prezidentského slibu rovněž jednatelem KTAG, dříve řekl, že v daňové kauze bude po skončení mandátu prezidenta zřejmě obviněn i on sám. Vyšetřování Kiskovy rodinné společnosti souvisí s tím, že firma účtovala do nákladů výdaje na Kiskovu propagaci před prezidentskými volbami v roce 2014.

  • Narodil se 2. února 1963 v Popradu, kde dodnes žije. Vystudoval elektrotechnickou fakultu Slovenské technické univerzity v Bratislavě. Po vysoké škole pracoval jako projektant. Počátkem 90. let odjel na 18 měsíců pracovat do USA, kde mimo jiné prodával v obchodu na benzinové pumpě.
  • Po návratu na Slovensko začal podnikat. Nejprve se zabýval dovozem šperků a obchodováním s nimi. V roce 1996 spolu se svým bratrem a bratrancem založil společnost Tatracredit. Ta provozovala katalogový obchod Triangel, nabízející zboží na splátky, a také úvěrovou společnost Quatro. V roce 2005 své podíly ve zmíněných firmách prodal slovenské Všeobecné úvěrové bance. Na prodeji vydělal přes deset milionů eur (256 milionů korun). Přibližně desetinu této sumy následně věnoval na rozjezd nadace Dobrý anděl.
  • V roce 2011 získal slovenské ocenění Křišťálové křídlo v oblasti filantropie. V roce 2006 mu slovenský časopis Trend udělil cenu Manažer roku.
  • Je celoživotním nestraníkem. Ve svých 19 letech se ucházel o vstup do komunistické strany, nebyl přijat.
  • Zdroj: ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prezident Pavel přijel vlakem do Kyjeva

Český prezident Petr Pavel pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Prezident by se měl v pátek setkat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a dalšími představiteli země.
08:08Aktualizovánopřed 14 mminutami

Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pětiletému vězení

Jihokorejský soud odsoudil bývalého prezidenta Jun Sok-jola k pěti rokům vězení. Bývalou hlavu státu shledal vinným z maření výkonu úřední moci, když bránil úřadům ve vykonání zatykače, který se vztahoval k jeho vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek byl zveřejněn v přímém přenosu, informují agentury. Exprezidentův právník už informoval, že se jeho klient odvolá.
před 17 mminutami

Trump přijal od Machadové medaili spojenou s Nobelovou cenou míru, píše Reuters

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala medaili, která se k tomuto ocenění váže. Agentura Reuters později uvedla, že americký prezident její čin ocenil a má v úmyslu si medaili ponechat.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Gazu a podpořil novou palestinskou správu

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) oznámil, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení orgánu, který má dohlížet na dodržování Trumpova mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle něj zveřejněno v blízké době. Z pozice předsedy rady Trump rovněž podpořil nově jmenovaný palestinský technokratický výbor pro správu území, které zdevastovala dvouletá válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, zastavená říjnovým příměřím.
02:16Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko otevřenou invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 8 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...