„Je nás viac,“ hlásá prezident Kiska. Oznámil založení strany a chce usilovat o změnu slovenské politiky

7 minut
Horizont ČT24: Kiska oznámil založení nové politické strany
Zdroj: ČT24

Slovenský prezident Andrej Kiska ve videu potvrdil, že zakládá novou politickou stranu, s níž chce zvítězit v příštích parlamentních volbách v roce 2020. Na svém Facebooku uvedl, že chce přispět ke změně slovenské politiky.

„Prezidentské volby jsme vyhráli, teď musíme vyhrát i parlamentní volby. Proto založím politickou stranu. Chci spojit slušné a ochotné lidi a změnit naši zemi k lepšímu,“ uvedl úřadující prezident.

Kiska další podrobnosti o nové politické straně zveřejní až po skončení svého prezidentského mandátu, což bude po 17. červnu. „Přidejte se k nám. Je nás víc,“ vzkázal ve videu s odkazem na nové webové stránky. Parlamentní volby by se v zemi měly konat na přelomu února a března příštího roku.

Podle informací listu Denník N Kiska už kvůli spolupráci oslovil mimo jiné expremiérku Ivetu Radičovou, opozičního poslance Gábora Grendela, europoslankyni Janu Žitňanskou či ekonoma Marcela Klimka. Radičová ale už uvedla, že do žádné strany vstoupit nehodlá a nebude kandidovat ani do parlamentu. Spolupráce s prezidentem se podle ní týká programu.

Expremiér Robert Fico, který stojí v čele nejsilnější vládní strany Smer-sociálna demokracia (Smer-SD), Kisku označil za jednoho z nejlínějších politiků, jaké za svou politickou kariéru potkal. „Co je nejpodstatnější, nechce nic jiného, než se dostat k moci, aby zametl pod koberec všechny své daňové, pozemkové a bůhví ještě jaké podvody, které vyjdou na povrch,“ uvedl expremiér na videu, které zveřejnil na Facebooku.

Také opoziční strana Sloboda a Solidarita (SaS) prezidentův krok kritizovala. „Už v minulosti jsme uvedli, že vstup Andreje Kisky do stranické politiky má smysl tehdy, když posílí některé ze současných politických uskupení. Pokud naopak jen rozmnoží počet politických subjektů, vidíme v tom problém,“ uvedla SaS.

„Demokratické strany, které se musí spojit, aby odstavily od moci Smer-SD a extremisty, budou mezi sebou svádět ještě větší zápas o voliče,“ varovala podle listu Sme.

10 minut
Analytik Baránek: Předpokládá se, že Kiska chce založit liberální středopravou stranu
Zdroj: ČT24

Sociolog z Bratislava Policy Institutu Michal Vašečka ve vysílání ČT24 uvedl, že načasování Kiskova oznámení bylo velmi dobře promyšlené, stejně jako každé slovo jeho prohlášení. „Bude se snažit oslovit nevoliče, kterých je na Slovensku hodně,“ uvedl Vašečka.

Politolog Grigorij Mesežnikov upozornil, že Kiskova nová strana může posílit středopravý tábor, stávající strany v tomto spektru ale mohou ztratit. Podle průzkumů má prezidentova strana potenciál získat kromě voličů stávajících stran i část nerozhodnutých. „Výsledkem může být značné přeskupení sil,“ dodal.

Kiska je podle poslední sondáže nejdůvěryhodnějším politikem na Slovensku. Z průzkumu agentury AKO, jehož výsledky o uplynulém víkendu zveřejnila televize TA3, vyplynulo, že devět procent Slováků by určitě volilo Kiskovu stranu, pokud by ji úřadující hlava státu založila.

Kuciakova vražda vše změnila

Původně se chtěl Kiska po odchodu z prezidentské funkce z politiky stáhnout. Po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky ale začal postoj měnit. Loni v květnu, když oznámil své rozhodnutí neucházet se o znovuzvolení v letošních volbách hlavy státu, řekl, že bude přemýšlet, jak nejlépe využít autority a důvěry velké části veřejnosti. Tak, aby i po skončení působení v prezidentském úřadu přispěl k začátku nové politické éry na Slovensku.

Ještě loni na jaře přitom Kiska tvrdil, že stranu nezaloží, nebude kandidovat do parlamentu a že ani neuvažuje o funkci premiéra.

V kampani před březnovými prezidentskými volbami podpořil Kiska právničku Zuzanu Čaputovou, která v rozhodujícím kole hlasování porazila místopředsedu Evropské komise Maroše Šefčoviče. 

„Spojením mezi Kiskou a Čaputovou je protestní volič. Prezidentské volby byly volbou proti stávajícímu establishmentu – a hlavně proti Ficovi. Kiska chce oslovit voliče, kteří jsou proti Ficovi, proti tomu, co se ve státě dělo, kdy z korupce se stalo pomalu poslání,“ míní politický analytik z agentury Polis Slovakia Ján Baránek. Nová Kiskova strana bude podle něj liberálně-středopravá.

Prezident má dlouhodobě napjaté vztahy s expremiérem Ficem, kterého Kiska před pěti lety porazil v prezidentských volbách.

Fico v uplynulých týdnech na Kisku slovně útočil i kvůli daňové kauze prezidentovy rodinné firmy KTAG. V případu policie obvinila jednatele společnosti. Kiska, který byl před složením prezidentského slibu rovněž jednatelem KTAG, dříve řekl, že v daňové kauze bude po skončení mandátu prezidenta zřejmě obviněn i on sám. Vyšetřování Kiskovy rodinné společnosti souvisí s tím, že firma účtovala do nákladů výdaje na Kiskovu propagaci před prezidentskými volbami v roce 2014.

  • Narodil se 2. února 1963 v Popradu, kde dodnes žije. Vystudoval elektrotechnickou fakultu Slovenské technické univerzity v Bratislavě. Po vysoké škole pracoval jako projektant. Počátkem 90. let odjel na 18 měsíců pracovat do USA, kde mimo jiné prodával v obchodu na benzinové pumpě.
  • Po návratu na Slovensko začal podnikat. Nejprve se zabýval dovozem šperků a obchodováním s nimi. V roce 1996 spolu se svým bratrem a bratrancem založil společnost Tatracredit. Ta provozovala katalogový obchod Triangel, nabízející zboží na splátky, a také úvěrovou společnost Quatro. V roce 2005 své podíly ve zmíněných firmách prodal slovenské Všeobecné úvěrové bance. Na prodeji vydělal přes deset milionů eur (256 milionů korun). Přibližně desetinu této sumy následně věnoval na rozjezd nadace Dobrý anděl.
  • V roce 2011 získal slovenské ocenění Křišťálové křídlo v oblasti filantropie. V roce 2006 mu slovenský časopis Trend udělil cenu Manažer roku.
  • Je celoživotním nestraníkem. Ve svých 19 letech se ucházel o vstup do komunistické strany, nebyl přijat.
  • Zdroj: ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruský útok na Charkov má oběti

Nejméně čtyři lidé přišli o život a šest utrpělo zranění při ruském nočním útoku na předměstí Charkova, uvedl šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Dříve informoval o dvou mrtvých a pěti raněných v druhém největším ukrajinském městě, ležícím na východě země. Moskva pak tvrdí, že Ukrajinci udeřili na přístavní město Taganrog u Azovského moře.
08:34Aktualizovánopřed 46 mminutami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
12:10Aktualizovánopřed 58 mminutami

Některá evropská letiště kvůli ledovce přerušila provoz

Letiště v Bratislavě a v Budapešti kvůli namrzajícímu dešti přerušila provoz. Přistávací a odletové dráhy pokryla ledovka. Nepříznivé počasí postihlo také letiště v Praze a ve Vídni, rakouské letiště Schwechat je po několikahodinové uzavírce opět v provozu. Pozemní dopravu led komplikuje kromě Slovenska a Rakouska také na východě Německa nebo v Maďarsku. Řada železničních spojů je zrušena, další nabírají výrazné zpoždění.
10:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Od začátku příměří bylo v Pásmu Gazy zabito nejméně sto dětí, uvedl UNICEF

Od loňského říjnového začátku příměří bylo v Pásmu Gazy zabito nejméně sto dětí, uvedl Dětský fond OSN (UNICEF). Část dětí se podle něj stala obětí dronových útoků.
před 1 hhodinou

Dva státy USA žalují Trumpovu vládu kvůli ICE

Americké státy Minnesota a Illinois podaly žaloby na vládu prezidenta Donalda Trumpa kvůli rozsáhlým protiimigračním zásahům na svém území. Informovaly o tom agentury Reuters a AP, podle kterých státy nasazení federálních jednotek označily za protiústavní a za nebezpečné použití síly. Napětí mezi vládami států a federálními úřady vzrostlo minulý týden poté, co v Minneapolisu zastřelil agent Úřadu pro imigraci a cla (ICE) 37letou Rennee Goodovou.
před 1 hhodinou

Při protestech v Íránu zemřely dva tisíce lidí, řekl tamní činitel

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Oběti na životech přičetl „teroristům“. Íránci od konce prosince demonstrují proti tamní diktatuře především kvůli ekonomickým potížím. Režim odpojil zemi od internetu, informací o protestech je tak málo. Organizace Iran Human Rights (IHR) sídlící v Oslu v pondělí sdělila, že režim demonstrace tvrdě potlačil a zemřelo nejméně 648 demonstrantů, obětí však může být až šest tisíc. Podle některých odhadů jich je ještě mnohem víc.
11:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Tchaj-wan není Venezuela.“ Čína se řídí vlastní logikou, míní experti

Vojenský zásah Spojených států ve Venezuele by podle některých komentátorů mohl posloužit jako vzor pro Čínu usilující o kontrolu nad Tchaj-wanem. Řada expertů si ale myslí, že Peking bude dál postupovat obezřetně, protože se řídí vlastní vnitřní logikou, jež bere v potaz ekonomické důsledky i složitost invaze. Čína si navíc uvědomuje, že její armáda by na obrannou koalici vedenou USA ještě nemusela stačit.
před 6 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
00:12Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...