Iveta Radičová

Slovensko se do současné vypjaté situace nedostalo v minulých týdnech ani měsících, byl to dlouhodobý proces, uvedla ve čtvrtečních Událostech, komentářích bývalá slovenská premiérka Iveta Radičová. „Tato krize je velmi hluboká a odehrává se ve velmi znejistěné společnosti," dodal bývalý slovenský ministr zahraničí ve vládě Roberta Fica a diplomat Ján Kubiš. Ministr dopravy a místopředseda ODS Martin Kupka pak soudí, že Slovensko potřebuje po atentátu na premiéra Fica zklidnění situace a smířlivější tón.

Premiér Petr Fiala (ODS) dopoledne přijal v Kramářově vile předsedu nejsilnějšího slovenského opozičního hnutí Progresívne Slovensko Michala Šimečku. Schůzka se uskutečnila jen necelé dva dny poté, co česká vláda kvůli rozdílnému pohledu na válečný konflikt na Ukrajině rozhodla o pozastavení konzultací se slovenským kabinetem premiéra Roberta Fica (Smer–SD). Navzdory tomuto faktu Fiala na sociální síti X uvedl, že vztahy mezi zeměmi jsou na výborné úrovni.

Na Slovensku se potvrdila silná polarizace společnosti na linii rusofilství a příklonu k Evropské unii, míní bývalá premiérka Iveta Radičová. Předseda strany Smer–SD Robert Fico podle ní oslovuje skupinu voličů, která inklinuje k vládě silné ruky a přerozdělování. Při sestavování vlády se mu nabízí koalice s Hlasem a křesťanskými demokraty nebo nacionalisty.

Zatímco Česko je jednou z nejvíc sekularizovaných zemí světa, na Slovensku hraje náboženství ve veřejném prostoru významnou úlohu, navzdory tomu, že lidí bez náboženského vyznání přibývá. Působení církve se dál projevuje i v politice. Církevní hodnostáři se vyjadřují k politickým kandidátům a zároveň někteří z politiků si neváhají o podporu církve před volbami říct.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová po odchodu liberální strany Sloboda a Solidarita (SaS) z vládní koalice jmenovala tři nové ministry, a to zahraničí, hospodářství a spravedlnosti. Šéfem diplomacie se stal dosavadní velvyslanec v České republice Rastislav Káčer, který je stejně jako jeho předchůdce Ivan Korčok znám svými prozápadními názory. Koalice zatím nevybrala nového ministra školství, úřad proto dočasně povede premiér Eduard Heger, jehož vláda po odchodu SaS do opozice přišla o většinu ve sněmovně.

I po třiceti letech od osudového léta 1992 se zdá, že po tehdejších červnových volbách nebylo cesty zpět. Soužití České a Slovenské Federativní republiky (ČSFR) se pomalu, ale jistě chýlilo ke konci. Václav Klaus a Vladimír Mečiar, dva hlavní strůjci poklidného rozdělení federace, našli v napjaté době při stupňujících se problémech společnou řeč. S dalšími politickými aktéry doby vzpomínali na atmosféru a další okolnosti posledních měsíců rozpadajícího se státu v pořadu Události, komentáře.

Nelehké vyjednávání politických subjektů čeká nyní Českou republiku po sněmovních volbách. Myslí si to bývalá slovenská premiérka a socioložka Iveta Radičová. S bývalým českým premiérem a exministrem financí Janem Fischerem se shodla na tom, že volby byly zlomové a přinesly změnu. V Otázkách Václava Moravce také oba upozornili na to, že výsledek voleb ukázal, jak je nyní společnost rozštěpená.

Slovenský premiér Igor Matovič vyjádřil ochotu podat demisi v zájmu řešení vládní krize. Svou rezignaci podmínil splněním několika požadavků zbylými koaličními stranami, včetně personálních. Matovič to řekl novinářům v neděli večer, v den prvního výročí jmenování svého kabinetu. Demise premiéra znamená podle ústavy pád vlády. Z vyjádření Matoviče ale vyplynulo, že stávající čtyřčlenná koalice by měla pokračovat, sestavit nový kabinet a on sám bude členem vlády. Jedna z menších koaličních stran už některé z Matovičových podmínek odmítla.

Novou slovenskou vládu, kterou prezidentka Zuzana Čaputová jmenuje v sobotu, budou tvořit známí politici, nové tváře i diplomat, který byl náměstkem v minulém kabinetu. Ne všichni patří do struktur vládních stran. Kabinet bude mít celkem 16 členů, což je o jednoho víc než minule. Polovinu postů obsadí hnutí Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO) Igora Matoviče, které vyhrálo únorové parlamentní volby. Po třech budou mít Sme rodina a Sloboda a solidarita a dva Za ľudí.

Slovenská politická scéna je mimořádně roztříštěná. Do parlamentu by se v sobotních volbách mohlo dostat až 13 stran. Programově jsou rozestoupeny od mírné levice až po krajní pravici, přičemž některé dělí jen drobné nuance. Přinášíme přehled všech relevantních uskupení v pořadí podle preferencí z posledního zveřejněného průzkumu na Slovensku.

V počátcích své politické kariéry se pasoval do pozice člověka, který na Slovensku vymýtí korupci a zastaví prorůstání mafiánských praktik do politiky. O dvacet let později ovšem část veřejnosti právě jeho spojuje s řadou korupčních kauz. Robert Fico je nejvýraznější tváří slovenské porevoluční politiky. Nyní jeho strana Smer-SD usiluje už o čtvrté vítězství v parlamentních volbách. Zda bude výsledek stačit, aby se udržel u moci, však neví ani Fico sám.

Denník N na svém webu zveřejnil část nahrávky a přepis rozhovoru bývalého slovenského generálního prokurátora Dobroslava Trnky s podnikatelem Marianem Kočnerem obviněným v několika kauzách včetně vraždy novináře Jána Kuciaka. Nahrávka poukazuje na korupci poslanců při volbě šéfa prokuratury. Naznačuje také, že Trnka se pokusil vydírat šéfa finanční skupiny Penta Jaroslava Haščáka, za což mu Kočner nadává.

Turecké tažení proti Kurdům je varování pro celou Evropskou unii a ukazuje, že Evropa musí být silným politickým hráčem, aby zajistila svou bezpečnost. V Otázkách Václava Moravce to uvedl politolog Jacques Rupnik. Síla Unie je přitom závislá na nejužším, integrovaném jádru spolupracujících států. O největších výzvách EU debatovali také bývalá slovenská premiérka Iveta Radičová a bývalý český premiér Jan Fischer.

Slovenský prezident Andrej Kiska ve videu potvrdil, že zakládá novou politickou stranu, s níž chce zvítězit v příštích parlamentních volbách v roce 2020. Na svém Facebooku uvedl, že chce přispět ke změně slovenské politiky.

Podle slovenského listu Denník N oznámí ještě tento týden dosluhující prezident Andrej Kiska založení vlastní politické strany. Kromě svých spolupracovníků pro projekt oslovil i další politiky včetně expremiérky Ivety Radičové. Ta ale zopakovala, že již do žádné strany vstoupit nehodlá a že nebude ani kandidovat do parlamentu. Kiskův pětiletý prezidentský mandát skončí v polovině června, parlamentní volby by se v zemi měly konat na přelomu února a března příštího roku.

Právnička Zuzana Čaputová, která zvítězila v prvním kole slovenských prezidentských voleb, dokázala pojmenovat, co Slováky trápí, zejména problémy s právním státem. V pořadu Události, komentáře hodnotila její úspěch slovenská expremiérka Iveta Radičová (dříve SDKÚ-DS), která před deseti lety neúspěšně kandidovala na prezidentku. To, že Čaputová nemá zkušenosti s vrcholnou politikou, není klíčové – důležité je jasné poselství, míní Radičová.

Dva týdny před prvním kolem prezidentských voleb překvapil slovenské voliče velký zvrat. Jeden ze spolufavoritů Robert Mistrík odstoupil a podpořil Zuzanu Čaputovou. Ta je teď podle průzkumů nejvážnější soupeřkou kandidáta vládního Smeru Maroše Šefčoviče. V rozhovoru s Michalem Kubalem uvedla, že měli s Robertem Mistríkem neformální dohodu: kdo bude v průzkumech slabší, podpoří toho druhého.