K radikalizaci vedla na Slovensku dlouhá cesta, soudí Radičová. Krize je velmi hluboká, míní Kubiš

Nahrávám video
Události, komentáře: Den po atentátu na premiéra Roberta Fica
Zdroj: ČT24

Slovensko se do současné vypjaté situace nedostalo v minulých týdnech ani měsících, byl to dlouhodobý proces, uvedla ve čtvrtečních Událostech, komentářích bývalá slovenská premiérka Iveta Radičová. „Tato krize je velmi hluboká a odehrává se ve velmi znejistěné společnosti," dodal bývalý slovenský ministr zahraničí ve vládě Roberta Fica a diplomat Ján Kubiš. Ministr dopravy a místopředseda ODS Martin Kupka pak soudí, že Slovensko potřebuje po atentátu na premiéra Fica zklidnění situace a smířlivější tón.

Radičová uvedla, že Slovensko si za uplynulých třicet let prošlo velmi rozdílnými obdobími, včetně autokratické vlády Vladimíra Mečiara, vstupem do Evropské unie či dobou, kdy se zhoršovaly sociálně-ekonomické ukazatele a země se dostávala na chvost Unie.

Docházelo podle ní ke střídání různých typů demokracie, jako by společnost hledala cestu, zda si vybrat tu standardní liberální, nebo populistickou demokracii. Dlouhodobě pak podle ní přibývala nekulturnost či vulgarizace politiky, která rozbíjí společnost na znepřátelené tábory. To pak vedlo až do současného stavu polarizace a radikalizace společnosti.

Společnost je rozdělená a nevidí východiska, varuje Kubiš

Kubiš hodnotí atentát na premiéra Fica jako politický terorismus, který odhalil, jak hluboko se slovenská společnost dostala. Tedy do stádia konfrontace, polarizace, hrubosti, agresivity a neschopnosti tolerovat názory, které se liší od těch našich.

„Tato krize je velmi hluboká a odehrává se ve velmi znejistěné společnosti," řekl diplomat s tím, že společnost je nejen rozdělená, ale jako by neviděla žádná východiska, protože jí je politici často nenabízejí.

Kupka varoval před přiléváním oleje do ohně ze strany některých politiků, Slovensko podle něj potřebuje zklidnění situace a smířlivější tón. Nikdo by neměl podle něho využívat současné situace ve prospěch své politické agendy.

Soudí také, že Slovensko bude muset hledat imunitu proti mnoha útokům na sociálních sítích. Prostředí některých médií a sociálních sítí podle něj vedou k osobním střetům, k větším emocím. „Ale bohužel to vzbuzuje i temné proudy ve společnosti,“ myslí si český ministr. Řešení vidí ve větší slušnosti napříč všemi vrstvami společnosti.

Diskutující ocenili vstřícné gesto Čaputové a Pallegriniho

Diskutující ocenili vstřícné gesto končící prezidentky Zuzany Čaputové a zvoleného prezidenta Petera Pellegriniho, kteří společně odmítli násilí. Kubiš připomněl také to, že do prezidentského úřadu jsou pozváni ke konzultacím zástupci politických stran. „Doufám, že budou hledat pro Slovensko nejlepší řešení,“ sdělil. Zatím vidí na politické scéně signály, že většina politiků chce hledat východisko z krize, a doufá, že se promění v konkrétní kroky, které utlumí vášně.

„Jsou tu signály, že se politická vůle přemění na skutky, jinak by to byly jen prázdné fráze," věří také Kupka. Politika se sice nemůže odehrávat bez věcných sporů, to by ztratila svůj smysl, ale nesmí to být osobní útoky, které ve výsledku vedou k nenávisti ve společnosti, dodal.

Česko je připraveno nabídnout pomoc, uvedl velvyslanec Jindrák

Velvyslanec ČR na Slovensku Rudolf Jindrák v pořadu zdůraznil, že Česko již dvacet minut po atentátu nabídlo Slovensku pomoc, lékařskou či při vyšetřování. Slovenští představitelé, ministr obrany Robert Kaliňák a ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok, podle něj za nabídku několikrát poděkovali a jsou za ni velmi vděčni.

„Pokud by byla potřeba, tak jsme kdykoliv tuto pomoc schopni poskytnout,“ dodal Jindrák.

Je čas na symbolická gesta, soudí Šabata

Šéfredaktor deníku Právo Petr Šabata se domnívá, že Slovensko je nyní na možná nejdůležitější křižovatce za 32 let své samostatnosti. „Může se vydat buď cestou usmíření, nebo cestou politické války,“ domnívá se.

Soudí, že právě nyní je čas na symbolická gesta a na práci s politickými symboly, které společně nabídli Čaputová a Pellegrini.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 36 mminutami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 3 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 4 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 5 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...