Matovič je ochotný podat demisi, pokud koalice splní podmínky

Slovenský premiér Igor Matovič vyjádřil ochotu podat demisi v zájmu řešení vládní krize. Svou rezignaci podmínil splněním několika požadavků zbylými koaličními stranami, včetně personálních. Matovič to řekl novinářům v neděli večer, v den prvního výročí jmenování svého kabinetu. Demise premiéra znamená podle ústavy pád vlády. Z vyjádření Matoviče ale vyplynulo, že stávající čtyřčlenná koalice by měla pokračovat, sestavit nový kabinet a on sám bude členem vlády. Jedna z menších koaličních stran už některé z Matovičových podmínek odmítla.

Vládní krizi dříve v tomto měsíci prohloubila výzva dvou menších vládních stran Sloboda a Solidarita (SaS) a Za ľudí, aby Matovič rezignoval. Svůj požadavek zdůvodnily konflikty v koalici a konfrontačním způsobem Matovičova vládnutí. SaS podmínila své setrvání v koalici výměnou premiéra.

„Uvědomujeme si i svůj vlastní podíl zodpovědnosti za současnou krizi v koalici a rovněž vážnost situace. Mnohem důležitější než jakékoliv místo jednotlivce v této vládě je budoucnost Slovenska a další působení demokratické vlády,“ řekl slovenský premiér.

Podle Matoviče podmínkou jeho protikorupčního hnutí Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO) pro výměnu předsedy vlády kromě jiného je, aby z kabinetu odešel také ministr hospodářství a šéf SaS Richard Sulík, se kterým je Matovič dlouhodobě ve vzájemném sporu ohledně řešení epidemie covidu-19. Sulík už dříve navrhl, že je připraven rezignovat, pokud by tak učinil i Matovič. SaS by se podle Matoviče také měla vzdát vedení jednoho ze tří ministerstev, která po zohlednění volebního výsledku strana dostala navíc.

SaS se v reakci na Matovičovo prohlášení odmítla vzdát vedení jednoho z ministerstev a Sulík zase odmítl svůj odchod z vlády v případě, že v ní zůstane Matovič. V prohlášení zaslaném ČTK SaS také uvedla, že nebude souhlasit s takovými návrhy, jejichž hlavním motivem je osobní msta Matoviče. V případě nedohody do nejbližší středy ministři za SaS podají demisi a strana odejde z vlády. SaS nominovala kromě ministra hospodářství i ministry školství a zahraničí.

Chybějící důvěra

Matovič je podle svých kritiků i části představitelů koalice extrémně mstivý, příliš citlivý na kritiku a rád poutá pozornost. Během koronavirové krize postavil proti sobě také prezidentku Zuzanu Čaputovou, představitele samosprávy či část vědců, kteří upozornili na pochybení vlády. Podle průzkumu veřejného mínění má ovšem ze všech členů vlády největší nedůvěru obyvatel země právě Matovič.

Předseda slovenské vlády také řekl, že OĽaNO přijímá nabídku na rezignaci ministryně spravedlnosti Márie Kolíkové ze strany Za ľudí. Kolíková se rovněž vymezovala vůči Matovičovi. Ministryně spravedlnosti za první rok fungování nynější vlády dokázala prosadit například navrhované změny v soudnictví. Právě justice je podle politologů oblastí, kde jsou výsledky práce nynějšího kabinetu nejviditelnější.

Během stávající vládní krize už po tlaku stran SaS a Za lidi rezignoval ministr zdravotnictví Marek Krajčí za OĽaNO, později překvapivě ohlásil demisi ministr sociálních věcí Milan Krajniak z hnutí Sme rodina.

Slovensko zkušenosti s výměnou premiéra během volebního období a bez vypsání nových voleb už má. V roce 2018 podal demisi předseda vlády Robert Fico v zájmu řešení politické krize po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky. Tehdejší koalice se pak dohodla na novém kabinetu Petera Pellegriniho, ve kterém pokračovala většina ministrů Ficovy vlády.

Rok s Matovičem

Na vlně boje proti korupci porazilo v loňských volbách právě Matovičovo hnutí OĽaNO do té doby neporazitelný Smer-SD a sestavilo koalici s rekordní většinou. Po vraždě Kuciaka slibovala Matovičova vláda vytouženou změnu, agendu ale určila pandemie.

„Mandát promrhala. Největší problém této vládní koalice je povaha premiéra. Pokouší se vždy udělat nějaký spektákl. To bylo plošné testování, to byl nákup Sputniku. Politiku vnímá jako PR,“ podotýká komentátor a publicista Denníku N Martin M. Šimečka.

Nahrávám video

Matovičovu vládu kritizovala i bývalá slovenská premiérka Iveta Radičová. Ta kabinetu vytýká, že ztratil důvěru, jednal chaoticky a neřešil sociální dopady pandemie. Jarní vlnou prošlo Slovensko dobře, v zimě se ale ocitlo na čele statistik obětí a hospitalizovaných.

„Co platilo dopoledne, neplatilo odpoledne. Nevěděli jsme, co máme vlastně dělat. Na Slovensku důvěra klesla historicky na nejnižší možné hodnoty, jaké jsme za třicet let vůbec viděli a zažili.“

I expremiérka přitom oceňuje, že začalo slibované tažení proti korupci. V poutech skončili soudci, dva policejní exprezidenti nebo elitní prokurátor. Nejen lidé bývalých vlád, ale i vlastní šéf tajné služby. „To Matovičovi nutno přiznat, že tomu skutečně dal volné ruce. Takto vypadá revoluce, když se nový systém vypořádává s tím starým,“ souhlasí i Šimečka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Západ Kolumbie zasáhlo zemětřesení, úřady hlásí nejméně dvacet obětí

Nejméně dvacet lidí zahynulo při zemětřesení na západě Kolumbie, osmnáct obětí hlásí město Pereira a dva mrtvé Manizales, uvedly podle agentury Reuters starostové. Zemětřesení o síle 7,4 stupně bylo cítit i v Ekvádoru a v Panamě, informuje agentura AFP s odvoláním na kolumbijskou geologickou službu. Epicentrum mělo v departementu Chocó, jehož guvernérka dříve informovala o zraněných i škodách. Podle Reuters nebylo vydáno varování před tsunami.
15:30Aktualizovánopřed 30 mminutami

Ukrajina cílila na rafinerii v Tatarstánu, Rusko útočilo na města, benzinky či sklad WHO

Ukrajina v noci na pondělí podnikla rozsáhlý dronový nálet v Tatarstánu. Tamní úřady tvrdí, že útok za sebou nechal větší množství mrtvých a zraněných. Cílem úderu byla zřejmě rafinerie v Nižněkamsku. Masivní ruské ostřelování obce Buhajivka v ukrajinské Charkovské oblasti zabilo pět lidí. Přes dvacet lidí utrpělo zranění při ruském bombardování Záporoží. Ruské bombardování Sum zranilo nejméně čtrnáct lidí, stejně jako rozsáhlý ruský noční raketový a dronový útok na Oděsu. Moskva zničila i sklad WHO v Dnipru či všechny čerpací stanice v městečku Opišňa v Poltavské oblasti.
08:44Aktualizovánopřed 41 mminutami

Na dronu s výbušninou z letiště u Lipska našli policisté stopy DNA

Německá policie našla na dronu z východoněmeckého letiště Lipsko/Halle, který nesl výbušninu, stopy DNA. S odvoláním na své zdroje to v pondělí uvedla některá německá média včetně listů Die Zeit, Die Welt nebo bulvárních novin Bild. Podle Die Zeit se genetická informace shoduje s DNA registrovanou v Litvě v souvislosti s dřívějším žhářským útokem na logistické centrum v Lipsku. Konkrétní osobě ale úřady zatím DNA nepřipsaly.
před 1 hhodinou

Útok na Egypt budí obavy o Suez, Rudé moře je v nesnázích

Útok na tankery ve středomořském přístavu Damietta vyvolal obavy o bezpečnost Suezského průplavu a Egypta jako alternativní obchodní trasy. Po blokádě Hormuzského průlivu hrozí jemenští spojenci Íránu hútíové uzavřením další strategické úžiny Báb al-Mandab a útočí na saúdská plavidla. Regionální konflikt se tak rozšířil do oblasti Rudého moře, které je klíčové pro globální lodní dopravu. Podle expertů se tak Teherán snaží vyvinout ekonomický tlak na USA. Egypt už zpřísnil ochranu přístavů a vyslal do rizikové oblasti válečné lodě.
před 2 hhodinami

Kazachstán zvažuje trasy přes Gruzii a Ázerbájdžán pro vývoz ropy do Evropy

Kazachstán zvažuje ropovody Baku–Tbilisi–Ceyhan a Baku–Supsa, stejně jako tranzit přes Ázerbájdžán přes Kaspické moře, jako alternativní trasy pro svůj vývoz ropy. Kazachstánské ministerstvo energetiky tyto plány potvrdilo v prohlášení pro zpravodajskou agenturu Interfax-Kazachstán.
před 2 hhodinami

Výrobci raket Patriot se obávají, že by je Ukrajina mohla vyrábět levněji

Americké zbrojní společnosti Raytheon a Lockheed Martin se obávají, že pokud by Ukrajině byla udělena licence, mohla by vylepšit protiletadlové rakety Patriot a vyrábět je rychleji a za výrazně nižší náklady než USA. Tvrdí to s odkazem na své zdroje magazín The Atlantic. O udělení licence a dodávkách patriotů spolu jednali ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a prezident USA Donald Trump během posledního setkání. Zelenskyj později uvedl, že současný počet dodávaných střel není dostatečný.
před 4 hhodinami

Začátek léta byl výjimečně horký a suchý, oceány nejžhavější v dějinách měření

Západní Evropa zažila letos v červnu a červenci rekordně teplý začátek léta a maximální teploty zaznamenaly v červenci podruhé za sebou také světové oceány. Vysoké teploty a sucho v Evropě způsobily rozsáhlé požáry a nízké průtoky řek. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila evropská služba Copernicus pro sledování změn klimatu.
před 6 hhodinami

Kanadské úřady hlásí první oběť rozsáhlých lesních požárů

Při rozsáhlém požáru v kanadské provincii Britská Kolumbie zemřela osmdesátiletá žena, která se snažila utéct ze svého domu. Podle agentury AFP to oznámila kanadská královská jízdní policie. Požár vypukl v pátek poblíž jezera Okanagan na jihu provincie a rychle se rozšířil. Úřady kvůli němu nařídily evakuaci více než 20 tisíc lidí, v provincii byl vyhlášen stav nouze.
06:20Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.