Zatímco Česko je jednou z nejvíc sekularizovaných zemí světa, na Slovensku hraje náboženství ve veřejném prostoru významnou úlohu, navzdory tomu, že lidí bez náboženského vyznání přibývá. Působení církve se dál projevuje i v politice. Církevní hodnostáři se vyjadřují k politickým kandidátům a zároveň někteří z politiků si neváhají o podporu církve před volbami říct.
Kritizovala Čaputovou i Radičovou. Církev na Slovensku je spojená s politikou
V této souvislosti největší pozornost během posledních let vzbudil trnavský arcibiskup Ján Orosch, který se v roce 2019 pokusil promluvit do slovenských prezidentských voleb. Tehdy při kázání varoval před zvolením Zuzany Čaputové, tehdejší místopředsedkyne hnutí Progresívne Slovensko.
„Někteří kněží se přidávají k ultraliberálním názorům. Postavit se v televizi a propagovat kandidáta/kandidátku za tak ultraliberální stranu za prezidentku je těžkým hříchem. To není správná cesta. Touto cestou vedeme naše věřící do slepé uličky a do katastrofy,“ řekl tehdy Orosch, který reagoval na to, že Čaputovou v kampani naopak podpořil odvolaný trnavský arcibiskup Róbert Bezák.
Oroschovi se nelíbilo, že Čaputová ženám nechtěla ztížit přístup k interrupcím a podporovala adopce dětí, které vyrůstají v dětských domovech, homosexuálními páry.
Mluvčí Konference biskupů Slovenska (KBS) Martin Kramara tehdy Denníku N řekl: „Každý z biskupů se veřejně vyjadřuje svobodně, podle vlastního uvážení. KBS do jejich vyjádření nezasahuje.“ Na otázku, zda církevní představitelé mají etický kodex nebo pravidla, podle kterých se mají na veřejnosti vyjadřovat, neodpověděl.
Šefčovič a křesťanské hodnoty
Navíc tehdejší protikandidát Čaputové – Maroš Šefčovič, kandidát strany Smer-SD, se přihlásil k tradiční rodině a ke křesťanským hodnotám poté, co se oficiálně sešel s představiteli křesťanských církví a židovských náboženských obcí.
Šefčovič byl přitom na konci 80. let členem komunistické strany, která v komunistickém Československu vystupovala proti církvím.
„Osobně bych dokázal najít pochopení pro toto setkání jen tehdy, kdyby se náboženští představitelé podobně setkali i s ostatními prezidentskými kandidáty. O tomto úmyslu však zatím nepadla ani zmínka. Pokud zůstane jen při tomto setkání, tak jsem fakt zvědavý na alespoň jakžtakž uvěřitelné zdůvodnění,“ uvedl tehdy na svém Facebooku vysokoškolský pedagog a církevní analytik Imrich Gazda.
Podle Denníku N šlo o snahu tehdy vládního Smeru zahrát na strunu konzervativních voličů a získat je na stranu Šefčoviče
„Představitelům slovenských církví se podařil zázrak. Neproměnili vodu na víno, ale Maroše Šefčoviče v dobrého křesťana. S vysokou pravděpodobností jim tento ‚zázrak‘ nikdo nesežere,“ komentoval také situaci Ľubomír Jaško na serveru Aktuality.sk.
Nutno podotknout, že podobná situace se odehrála i u předchozích prezidentských voleb – v roce 2015, kdy na funkci hlavy státu neúspěšně kandidoval Robert Fico a snažil se před veřejností prezentovat jako křesťan. „Celé to ale působilo jako velmi neupřímná a prvoplánová snaha získat na svou stranu věřící voliče. A tak to i dopadlo,“ citoval server Křesťan dnes tehdejší komentáře v tisku.
Církev a prezidentské volby
Zdaleka však nešlo o jediné případy, kdy církev výrazně vstoupila do předvolební kampaně prezidentských voleb. Podobnou zkušenost měla i Iveta Radičová, která kandidovala v roce 2009. Tu tehdy biskup Rudolf Baláž ve vysílání rádia Lumen nepřímo přirovnal k Adolfu Hitlerovi. Důvodem byl také Radičové postoj k interrupcím. „Je smutné, pokud na čelní pozice jdou lidé, kteří se už dávno rozloučili s Desaterem,“ řekl tehdy Baláž.
„Moje maminka nevěřila vlastním uším a velmi těžko to prožívala i moje nejbližší rodina. Já jsem byla v kampani a musela jsem to ustát, ale velmi hluboce to zasahovalo i mé blízké,“ vzpomínala Radičová o několik let později pro Denník N.
Biskupa Baláže po jeho vyjádření požádala o setkání, ten ji přijal. „Mluvili jsme mnoho hodin a na závěr konstatoval, že z jeho strany šlo o interpretační posun a nemyslel to tak, jak to vyznělo. Těžko však napravíte to, co už dostalo široký mediální prostor,“ řekla.
Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová na návštěvě u papeže Františka v prosinci 2022
Předčasné volby na Slovensku
Slovensko nyní prochází vleklou politickou krizí, kterou mají vyřešit předčasné parlamentní volby. A je otázkou, jak do nich církev promluví. Náboženství je ve slovenské politice důležitým tématem. „Není to ale proto, že by sami politici byli s vírou ztotožněni. Jde jim pragmaticky o posbírání volební podpory, neboť křesťané patří mezi aktivní voliče,“ uvedl pro Katolický týdeník kněz košické arcidiecéze Rudolf Smoter. Dodal, že slovenští křesťané jsou rozptýleni politicky napravo i nalevo.
„Proto je možné se pouze pousmát, když politici otevřeně alergičtí na víru straší před novou takzvanou farskou republikou, která by využila motivy válečného Slovenského státu. K tomuto dědictví se hlásí Ľudová strana Naše Slovensko Mariána Kotleby. (…) Jde spíš o fenomén probouzejícího se nacionalismu, kdy se ztráta víry nahrazuje myšlenkou národa, což vidíme běžně například ve Francii, Itálii,“ podotkl.
Lidí bez náboženského vyznání přibylo
Podle posledního sčítání lidu na Slovensku výrazně přibylo lidí bez náboženského vyznání, označila se tak téměř čtvrtina obyvatel. Statistika odhalila bezmála dvojnásobný nárůst ve srovnání se stavem před deseti lety. Důvodů úbytku věřících může být víc, například generační obměna nebo změna životního stylu.
Slovenští sociologové mluví o „lineárním poklesu“ přívrženců velkých církví. Změny nejsou radikální, ale trend pokračuje. Lze pozorovat podobný jev jako v Česku i ve většině vyspělých zemí. Stále méně lidí se hlásí k organizované podobě náboženství, což ale neznamená, že odmítají víru jako takovou.
„Křesťany-katolíky na Slovensku čeká vnitřní zápas. Musí si říct, co jsou a čím chtějí být. Lepí se na ně nacionalisté a extremisté, jejichž křesťanství spočívá ve zdůrazňování určitých morálních a etických otázek, čímž se ve společnosti vytváří ještě větší napětí. Církev se od těchto nacionalistů a extremistů musí distancovat a poučit se z období Slovenského státu, že ji stáhnou do bahna,“ říká slovenský křesťanský demokrat František Mikloško.
Změna financování?
V posledních letech se ve veřejném diskurzu objevuje i otázka, zda by se země neměla s církví navázanou na stát navždy rozloučit. To, že s touto myšlenkou si pohrává už nejeden Slovák, ukázal i průzkum agentury NMS Market Research Slovakia, podle nějž by více než šedesát procent Slováků bylo pro odluku církve od státu.
Církevní restituce sice proběhly a v roce 2005 byly uzavřeny, přesto státní financování pokračuje a mnozí lidé hovoří o tom, že právě kvůli tomu se vytváří nezdravý vztah a propojení s politikou. Politické strany se k tomuto kroku zatím neodvážily.
Odluku podporují především muži (66 procent), starší lidé ve věku nad 65 let (71 procent), lidé se středoškolským vzděláním (64 procent) a vysokoškolským vzděláním (71 procent) nebo respondenti žijící v Bratislavě (70 procent). Naopak 26 procent dotázaných nesouhlasí s odlukou církví od státu, 13 procent respondentů se k tématu nechtělo vyjádřit.
„Negativní vliv církve společnost vnímá především při směřování diskuze o lidských právech. Naopak, pozitivně je vnímán vliv církve zejména v souvislosti s doprovázením lidí během jejich nejvýznamnějších životních událostí,“ uvedla analytička z průzkumné agentury Denisa Lakatošová.
Současný model založený na přímých platbách z rozpočtu státu na základě počtu členů, kteří se k církvi přihlásí ve sčítání lidu, by ponechalo 19 procent respondentů. Lakatošová dodala, že takový model podporují především voliči KDH (Kresťanskodemokratické hnutie).
„Fakt, že jen 19 procent populace se ztotožňuje se současným modelem financování církví, ukazuje na potřebu otevření celospolečenské diskuse o možné změně financování církví na Slovensku,“ uvedl spoluautor průzkumu Mikuláš Hanes.
Téma odluky občas otevírá liberální strana Sloboda a solidarita (SaS), která s ním však nedokázala nijak pohnout ani v době, kdy působila ve vládní koalici. Se změnou financování přichází i nyní před předčasnými volbami. „Vyšší asignace by nahradila financování církví, což považujeme za správné,“ řekl předseda SaS Richard Sulík.
Tento bod má ve svém programu také například liberální strana Progresívne Slovensko, jejíž hlavní tváří je europoslanec a místopředseda Evropského parlamentu Michal Šimečka. Strana je podle posledního průzkumu agentury Focus na druhém místě po Smeru Roberta Fica. Je tedy otázkou, nakolik bude po těchto volbách politická vůle ke změně či nikoliv, ačkoliv průzkumy veřejného mínění hovoří jasně. Církve totiž stojí stát ročně více než 53 milionů eur.