Marian Kotleba

Poslední debatu před sobotním prvním kolem prezidentských voleb na Slovensku provázelo vzájemné vymezování se dvou nejpopulárnějších kandidátů na funkci hlavy státu. Diskuse se zúčastnilo všech deset uchazečů, třetí nejpopulárnější z nich, exministr spravedlnosti Štefan Harabin, opakoval své proruské názory včetně odmítání protiruských sankcí. Několik zájemců o vrcholnou politickou funkci v zemi a také Harabin se vyslovilo pro vystoupení země z NATO. Mezi nimi byl i Róbert Švec, který v závěru debaty odstoupil ve prospěch Harabina.

Slovensko čeká 23. března první kolo prezidentských voleb. O post se uchází devět kandidátů, současná prezidentka Zuzana Čaputová úřad neobhajuje. Průzkumy veřejného mínění favorizují zejména současného předsedu parlamentu Petera Pellegriniho a diplomata Ivana Korčoka. Na hlasy voličů cílí ale i bývalý předseda Nejvyššího soudu, expremiér, politik z maďarské menšiny, historik a archivář či policista. Průzkumy naznačují, že voliči o budoucím prezidentovi rozhodnou až v druhém kole, které je stanovené na 6. dubna.

Slovenští voliči vyslali v sobotním hlasování do parlamentu mezi 150 novými poslanci řadu známých jmen, ale třeba také čtyři politiky, kteří čelí obvinění z trestných činů. Do sněmovny se zároveň dostalo 33 žen, což o jednu poslankyni překonalo rekord z minulého období. Polovina z nich přitom uspěla na kandidátce liberálního Progresívného Slovenska.

V nadcházejících volbách do slovenského parlamentu kandiduje několik nacionalistických stran a hnutí. Největší šance na úspěch má podle průzkumů hnutí Republika a Slovenská národná strana (SNS). O přízeň voličů se z krajně pravicového tábora dále uchází Kotlebova Ľudová strana Naše Slovensko (ĽSNS).

Zatímco Česko je jednou z nejvíc sekularizovaných zemí světa, na Slovensku hraje náboženství ve veřejném prostoru významnou úlohu, navzdory tomu, že lidí bez náboženského vyznání přibývá. Působení církve se dál projevuje i v politice. Církevní hodnostáři se vyjadřují k politickým kandidátům a zároveň někteří z politiků si neváhají o podporu církve před volbami říct.

Obyvatelé Slovenska volili předsedy samosprávných krajů, primátory měst, starosty obcí i zastupitele. Regionální volby téměř v celé zemi skončily v plánovaném termínu ve 20:00, ve třech vesnicích ale kvůli dřívějším potížím bylo hlasování prodlouženo. Předběžné výsledky komunálních a krajských voleb by mohly být známé v noci na neděli.

Slovenský nejvyšší soud uznal předsedu krajně pravicové strany Kotlebovci – Ľudová strana Naše Slovensko (ĽSNS) Mariana Kotlebu vinným z extremistického trestného činu, na rozdíl od soudu první instance mu ale vyměřil pouze podmínku. Verdikt senátu nejvyššího soudu, vůči kterému se nelze odvolat, zároveň znamená, že Kotleba přišel o poslanecký mandát. Politik, jenž se líčení nezúčastnil, byl stíhán v kauze šeků s možnou extremistickou symbolikou.

Obstrukce opozice, pískot poslanců i pouštění sirény v jednacím sále slovenské sněmovny provázely v úterý jednání zákonodárců o smlouvě o obranné spolupráci se Spojenými státy. Večer pak parlament po pokračujících obstrukcích poslanců krajně pravicové strany Kotlebovci-Lidová strana Naše Slovensko (LSNS) hlasováním ukončil rozpravu, ve které stihli vystoupit pouze dva z tří desítek přihlášených zákonodárců. O samotné smlouvě Národní rada podle svého předsedy Borise Kollára rozhodne ve středu.

Očkování proti koronaviru na Slovensku vázne. Země je hluboko pod unijním průměrem, alespoň první dávkou je naočkováno zhruba čtyřicet procent populace, v EU je to průměrně 56 procent. Denně Slováci naočkují okolo jedenáct tisíc lidí, Česká republika, která je zhruba dvojnásobně velká, má s 83 tisíci naočkovaných denně sedminásobné hodnoty. Příčin malého zájmu o očkování je na Slovensku více. Stojí za ním vzdálenost mezi očkovacími místy, fiasko s vakcínou Sputnik V, rozdělenost politické scény nebo dezinformace.

Slovenská policie po zintenzivnění kontrol dodržování karanténních povinností zřídí zejména na velkých hraničních přechodech zvláštní jízdní pruh pro cestující, jež byli očkováni proti covidu-19. Od nadcházejícího pátku bude Slovensko až na výjimky vyžadovat při vstupu do země karanténu od neočkovaných lidí. Německo nově zmírňuje omezení pro cestující z několika zemí včetně Velké Británie či Portugalska.

Stranu Kotlebovci-Ľudová strana Naše Slovensko (ĽSNS) po změně stanov posilující roli předsedy opouští europoslanec Milan Uhrík a pět z jejích 14 poslanců ve slovenském parlamentu. Dosavadní místopředseda Uhrík to oznámil na sociální síti. Někteří ze zákonodárců v politice chtějí setrvat. Předseda strany Marian Kotleba rozhodnutí svých spolupracovníků zatím nekomentoval.

Připravované plošné opakované testování obyvatel pětimilionového Slovenska na koronavirus bude patrně dobrovolné. Kdo se ale žádným testem neprokáže, bude muset pod hrozbou pokuty nastoupit do karantény, řekl premiér Igor Matovič. Prezidentka Zuzana Čaputová by naopak uvítala, pokud by za neúčast na testech nehrozily sankce. V zemi rostou počty zaznamenaných případů nákazy koronavirem, stejně jako v celé Evropě. Dva italské regiony chystají zavést noční zákaz vycházení, přibývá uzávěr i ve Španělsku. V karanténě je bavorský kraj Berchtesgaden.

Soud ve slovenském Pezinku v pondělí uznal šéfa slovenské opoziční krajně pravicové strany Kotlebovci-Ľudová strana Naše Slovensko (ĽSNS) Mariana Kotlebu vinným z extremistického deliktu. Udělil mu trest čtyři roky a čtyři měsíce. Verdikt není pravomocný. V případě takového rozsudku přijde o poslanecký mandát.

Trest vězení žádá slovenský prokurátor pro předsedu krajně pravicové opoziční strany Kotlebovci-Ľudová strana Naše Slovensko (ĽSNS) Mariana Kotlebu v procesu, ve kterém Kotleba čelí obžalobě v souvislosti s rozdáváním šeků s údajně extremistickou symbolikou. V případě, že by byl pravomocně odsouzen, přišel by také o křeslo poslance sněmovny. Během líčení vinu odmítl, podle jeho obhájce nebyl v kauze spáchán trestný čin.

Soudní proces s obžalovaným šéfem krajně pravicové slovenské strany Kotlebovci-Ľudová strana Naše Slovensko (ĽSNS) Marianem Kotlebou, který je podezřelý z extremistického deliktu v souvislosti s rozdáváním šeků, se patrně protáhne. Kotleba totiž podal námitku vůči údajné podjatosti soudkyně. Ta ji sice zamítla, o stížnosti ale bude muset rozhodnout nejvyšší soud. Kotlebovi v případě uznání viny hrozí vězení a ztráta poslaneckého mandátu. Odpoledne jako svědkové vypovídali historici, kteří ĽSNS označili za neonacistickou stranu.

Rozhodnutí parlamentu o zavedení dodatečné penze pro důchodce či téma migrace vyostřily úterní televizní debatu lídrů pěti slovenských stran s nejvyššími preferencemi podle průzkumů před sobotními volbami do sněmovny. Volební kampaň v zemi pod Tatrami vyvrcholí ve středu.

Na Slovensku začalo líčení s předsedou krajně pravicové strany Kotlebovci-Ľudová strana Naše Slovensko (ĽSNS) Marianem Kotlebou, který čelí obžalobě v souvislosti se šeky s extremistickou symbolikou. Proces byl ale krátce po zahájení odročen na žádost Kotleby poté, co soudkyně oznámila, že jeho delikt bude možná posuzovat podle přísnějšího ustanovení trestního zákona.

Krajně pravicová Ľudová strana Naše Slovensko (ĽSNS) Mariana Kotleby by měla mezi rozhodnutými mladými voliči do třiceti let největší podporu ze všech dalších stran. Vyplývá to z výsledků průzkumu agentury Focus pro Radu mládeže Slovenska, o nichž informují tamní média. Parlamentní volby se na Slovensku uskuteční už za tři měsíce.

Poslanec za krajně pravicovou stranu Kotleba – Ľudová strana Naše Slovensko (ĽSNS) Milan Mazurek přišel o mandát. Podle nejvyššího soudu se xenofobními výroky na adresu Romů a muslimů dopustil trestného činu. Pokud Mazurek nezaplatí pokutu 10 tisíc eur (259 tisíc korun), dostane půlroční podmínku, píše Denník N. Policie Mazurka už v minulosti vyšetřovala kvůli výrokům o holocaustu.

Slovenské noviny píší o rozsudku Nejvyššího soudu, který zamítl návrh na rozpuštění opoziční krajně pravicové strany Kotleba – Lidová strana Naše Slovensko (LSNS). Většinou se shodují, že rozhodnutí je důsledkem selhání prokuratury. I přes soudní rozhodnutí považují představitele strany za fašisty a LSNS podle nich pracuje na rozkladu demokratických institucí.

Slovenský nejvyšší soud v pondělí zamítl návrh generálního prokurátora, aby byla rozpuštěna opoziční krajně pravicová strana Kotleba-Lidová strana Naše Slovensko (LSNS) Mariana Kotleby. Soud odmítl všechny hlavní argumenty prokuratury, která dříve označila LSNS za extremistickou. Podle nejvyššího soudu nepředložila důkazy, že je LSNS ohrožením demokracie. Proti verdiktu se nelze odvolat.

Slovensko má za sebou poslední televizní debatu kandidátů na prezidenta. Pět nejpopulárnějších uchazečů z celkového počtu třinácti zájemců o nejvyšší politický post v zemi opakovalo zejména své dřívější postoje a až na výjimky se vyhnuli výpadům proti svým soupeřům. Ve čtvrtek začíná moratorium na vedení kampaně, Slováci půjdou k urnám v sobotu.

První televizní debata hlavních favoritů slovenských prezidentských voleb, kterou vysílala TV Markíza, se obešla bez ostřejších výpadů, potvrdila však rozdílné postoje kandidátů k EU. Zatímco právnička Zuzana Čaputová mluvila o nutnosti proevropské politiky, šéf krajně pravicové strany Kotleba-Lidová strana Naše Slovensko Marian Kotleba se nechal slyšet, že by stáhl „okupační vlajky“ EU. Soudce nejvyšší soudu Štefan Harabin zase vytýkal Bruselu migrační politiku. Místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič se v diskusi vyhýbal odpovědím ohledně vládní strany Smer-SD.

Za rozhodnutím Roberta Mistríka odstoupit z prezidentských voleb na Slovensku stojí podle Denníku N jednoduché a racionální rozhodnutí založené na posledním průzkumu veřejného mínění agentury Focus. Ten naměřil Zuzaně Čaputové 26,3 procenta, zatímco Mistríkovi jen 13,1 procenta.