Ve slovenských volbách má šanci nová národovecká strana, založili ji odpadlíci od Kotleby

V nadcházejících volbách do slovenského parlamentu kandiduje několik nacionalistických stran a hnutí. Největší šance na úspěch má podle průzkumů hnutí Republika a Slovenská národná strana (SNS). O přízeň voličů se z krajně pravicového tábora dále uchází Kotlebova Ľudová strana Naše Slovensko (ĽSNS).

Nejvýraznější postavou slovenské extremistické scény byl nepochybně Marian Kotleba. Pozornost na mezinárodním poli získal, když se v roce 2013 navzdory očekáváním stal županem (hejtmanem) Banskobystrického kraje. Kotleba v druhém kole volby porazil Vladimíra Maňku z tehdy vládnoucí strany Smer-SD. Ten přitom v prvním kole téměř dosahoval požadované padesátiprocentní hranice.

Kotleba se ale v politice pohyboval mnohem déle. V letech 2005 a 2006 byl předsedou strany Slovenská pospolitosť. Pro pozici lídra strana používala název vůdce. Uskupení se odkazovalo k Jozefu Tisovi, který byl slovenským prezidentem za druhé světové války, a fašistické Hlinkově lidové straně.

Marian Kotleba se straníky na snímku z roku 2006
Zdroj: Reuters/Radovan Stoklasa

Slovenskou pospolitosť rozpustil nejvyšší soud, protože její stanovy byly v rozporu s ústavou, na její činnost ale navázalo stejnojmenné občanské sdružení.

Vznik ĽSNS

Kotleba následně odkoupil již existující, ale neaktivní Stranu priateľov vína, kterou přejmenoval na Ľudovou strana Naše Slovensko, čímž se vyhnul tomu, aby musel plnit podmínky pro registraci nového politického uskupení. Právě za ĽSNS se stal županem.

Strana získala ve volbách v roce 2016 hlasy osmi procent voličů, což jí přineslo čtrnáct křesel v parlamentu. V dalších volbách v roce 2020 s obdobným výsledkem získali Kotlebovci sedmnáct mandátů.

V dubnu 2022 přišel Kotleba o poslanecký mandát. Byl odsouzen za projev sympatie k hnutí směřujícímu k potlačení základních práv a svobod – rozdával totiž rodinám v nouzi šeky na 1488 euro.

  • Kotleba 14. února 2017, v den slovenské státnosti, na benefiční akci věnoval rodinám žijícím ve špatných sociálních podmínkách šeky s údajně náhodnou částkou 1488 euro.
  • Proti tomu, že by částka byla náhodná, ale svědčil fakt, že ji používal opakovaně, například když věnoval peníze dětskému hokejovému týmu.
  • Číslo 14 odkazuje na počet slov v hesle bílých nacionalistů „We must secure the existence of our people and a future for white children“ (Musíme zabezpečit existenci našich lidí a budoucnost pro bílé děti).
  • Číslo 8 odhazuje k osmému písmeni v abecedě, tedy H. Číslici 88 proto používají neonacisté jako šifru pro pozdrav „Heil Hitler“.
  • Podobné šifry Kotleba používal už před svým nástupem do politiky. Svůj obchod s oblečením pojmenoval KKK – anglická móda, což je zkratka pro americký Ku Klux Klan. Prodával značky jako „Eighty-Eight“ (Osmdesát osm).

Vznik Republiky

Z ĽSNS po změně stanov odešla velká část členské základy do strany Hlas lidu, kterou přejmenovali na Republiku. Nelíbilo se jim, že se Kotleba snažil upevnit svou pozici. Distancují se od extremistického slovníku a tvrdí, že se poučili z chyb ĽSNS. 

To ilustruje třeba poslanec Milan Mazurek, který byl v minulosti odsouzen za rasismus. Omluvil se za své „mladické pochybení“, kterým bylo to, že v roce 2015 vulgárně na veřejnosti nadával muslimské rodině. Extremisté po nich tenkrát během demonstrace házeli kameny. Právě Mazurek je nejvýraznější tváří Republiky na Slovensku, její předseda Milan Uhrík je totiž jako europoslanec většinu času v zahraničí.

Například politolog Filozofické fakulty Prešovské univerzity Michal Cirner však tvrdí, že změna je čistě marketingová a straníci jsou stejně přesvědčení neofašisté jako za Kotleby.

Za zmínku stojí také další představitel strany, poslanec Ondrej Ďurica. Ten byl zpěvákem kapely Biely odpor. Dnes vystupuje mimo jiné i s českou kapelou Ortel.

Slovenská národná strana na ústupu

Další uskupení, které na Slovensku razí krajně pravicové názory, je Slovenská národná strana. Ta se na politické scéně pohybuje už od slovenského národního obrození, v posledních volbách se ale do parlamentu nedostala.

Předsedá jí Andrej Danko, a to už od roku 2012. Za jeho působení se straně podařilo po neúspěšných volbách vrátit do parlamentu, a dokonce zasednout ve vládě, což ale vydrželo jen jedno období.

SNS je umírněnější než Kotlebovci nebo Republika. Nejsilnější podporu má zejména u lidí starších šedesáti let. Strana na svém webu o sobě píše, že „v nejistém prostředí globalizujícího se světa prosazuje ochranu státnosti, národa a jednotlivce před negativními vlivy demoralizace, ztráty orientace a tradičních hodnot“.

Podobné zaměření

Všechny strany z extrémně pravicové části spektra spojuje několik společných rysů. Jsou euroskeptické, nevěří Severoatlantické alianci, údajně zastávají křesťanské či tradiční hodnoty, mezi které řadí věci jako zákaz potratů nebo odpor k homosexuálům. Odkazují se k historii, zejména k době druhé světové války a jsou silně národovecké.

Přesto ale nemají na tyto otázky stejný pohled. Například ĽSNS zaujímala velmi tvrdý postoj k EU a požadovala, aby z ní Slovensko vystoupilo, zástupci Republiky požadují reformy. Pokud by k nim ale nedošlo, jsou také připraveni ji opustit.

Podle průzkumů má Republika výraznou podporu mezi voliči pod třicet let věku. Hlas by jí v dubnu dalo 13,5 procent z nich, poslední průzkum ze srpna dokonce zjistil více než 15procentní podporu. Podle politologa z pražské Metropolitní univerzity Petra Justa to odráží to, jak strana svou kampaň cílí – říká totiž mladým lidem, že jejich budoucnost je v ohrožení a že její politici ochrání zemi před progresivismem. Upozornil, že podobné složení voličů měla i ĽSNS v minulých volbách.

Šance na úspěch

Ze zmíněných stran tak má nejvyšší šance na místo v parlamentu Republika. Většina stran by ale podle vyjádření svých představitelů s národoveckou stranou do koalice nešla, a proto je nepravděpodobné, že by získala místa ve vládě.

Možný je ale vznik koalice se Smerem, stranou Roberta Fica. Slovenská média si všímají, že v minulosti o sobě nechtěli politici ze Smeru a Republiky ani slyšet. Uhrík označil Ficovo uskupení za „polomafiánskou stranu“. Později ale řekl, že to není překážkou pro společný kabinet.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump pokračuje ve výpadech vůči Zelenskému. Ten doufá v pragmatismus

Americký prezident Donald Trump pokračuje v útocích na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Šéf Bílého domu prohlásil, že kdyby Zelenskyj chtěl, mohl přijet do Rijádu na rozhovory USA a Ruska o možnostech ukončení ruské agrese. Kyjev ani další evropské země přitom na schůzku pozvání nedostaly.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Izraelská armáda převzala těla čtyř rukojmí od Červeného kříže

Palestinské teroristické hnutí Hamás ve čtvrtek ráno v rámci dohody o příměří v Pásmu Gazy předalo Červenému kříži (ČK) rakve s těly čtyř mrtvých izraelských rukojmí, která ozbrojenci unesli živá z jižního Izraele při svém útoku 7. října 2023. Izraelská armáda ve čtvrtek krátce nato oznámila, že těla od pracovníků ČK převzala, což potvrdila i kancelář premiéra Benjamina Netanjahua.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Šéfem FBI se stane Kash Patel, oddaný spojenec Trumpa

Republikány ovládaný Senát Spojených států potvrdil ve čtvrtek těsnou většinou Kashe Patela do funkce ředitele Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI). Informovala o tom agentura Reuters s tím, že v čele nejvýznamnější americké vyšetřovací agentury tak stane jeden z jejích častých kritiků a oddaný spojenec staronového prezidenta Donalda Trumpa.
před 8 hhodinami

Rétorika je vyhrocená, říká Vondráček. Trump podle něj „odhodil rukavice“

Místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček věří, že americký prezident Donald Trump má šanci zajistit na Ukrajině dlouhodobý mír a že o to také upřímně usiluje. Současná situace je podle něj dlouhodobě neudržitelná. Na dotazy moderátora v pořadu Interview ČT24 ohledně ruské války na Ukrajině, postoji k Moskvě či k Trumpově strategii pro ukončení konfliktu ale Vondráček jen málokdy vyjádřil jasný názor a radši se odvolával na „diplomatickou zdrženlivost“.
před 9 hhodinami

Zelenskyj: Kyjev je připraven dohodnout se s Trumpem o bezpečnosti a investicích

Ukrajina je připravena na silnou dohodu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o investicích a bezpečnosti, řekl prezident Volodymyr Zelenskyj po jednání s Trumpovým vyslancem pro rusko-ukrajinskou válku Keithem Kelloggem. Jeho návštěva v Kyjevě se konala v době, kdy se stupňují Trumpovy slovní výpady proti Zelenskému.
před 10 hhodinami

Evropa zahájila s USA jednání o clech

Evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič zahájil ve Washingtonu se svými americkými protějšky rozhovory o clech. Snahou Evropské komise je odvrátit možné zavedení amerických cel na evropské výrobky, zejména na automobily.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Británie chce dostat na Ukrajinu desetitisíce vojáků, tíží ji historická lekce

Velká Británie se ujala iniciativy ohledně zajištění bezpečnostních záruk pro Kyjev po případném uzavření dohody o klidu zbraní. Premiér Keir Starmer představí USA plán na vyslání třiceti tisíc evropských vojáků na Ukrajinu v rámci mírové mise, píše Telegraph. Britové mají Rusko za hrozbu od špionážních kauz z dob studené války a otrav bývalých ruských agentů na britské půdě. Londýn se navíc poučil z neúspěšné politiky appeasementu, která ve 30. letech posílila Adolfa Hitlera.
před 14 hhodinami

Začaly přípravy na soud s jihokorejským prezidentem, hrozí mu až trest smrti

U okresního soudu v Soulu se konalo přípravné slyšení s jihokorejským prezidentem Jun Sok-jolem, který čelí obvinění ze vzpoury kvůli prosincovému vyhlášení stanného práva. Poprvé v historii země je trestně stíhán současný prezident. Junovi hrozí trest smrti, nebo doživotní vězení.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami
Načítání...