Obstrukce a pískot poslanců doprovázely jednání slovenského parlamentu o smlouvě s USA

Obstrukce opozice, pískot poslanců i pouštění sirény v jednacím sále slovenské sněmovny provázely v úterý jednání zákonodárců o smlouvě o obranné spolupráci se Spojenými státy. Večer pak parlament po pokračujících obstrukcích poslanců krajně pravicové strany Kotlebovci-Lidová strana Naše Slovensko (LSNS) hlasováním ukončil rozpravu, ve které stihli vystoupit pouze dva z tří desítek přihlášených zákonodárců. O samotné smlouvě Národní rada podle svého předsedy Borise Kollára rozhodne ve středu.

Proti dohodě vystupují opoziční strany, její uzavření podle dřívějšího průzkumu nepodporuje ani většina obyvatel Slovenska. U budovy sněmovny protestovaly proti smlouvě desítky lidí.

Dohoda, kterou představitelé obou zemí podepsali minulý týden, umožní americkým vojákům využívat infrastrukturu dvou slovenských vojenských letišť.

Podobnou dohodu uzavřely se Spojenými státy například Maďarsko a Polsko, nikoliv ale Česko. Zpravodaj ČT na Slovensku Petr Obrovský uvedl, že tuto dohodu má již 23 z 29 členských států NATO. Američanům by umožnila deset let využívat vojenská letiště v Malackách a na Sliači. Za to by USA poskytly 100 milionů dolarů na jejich modernizaci. 

3 minuty
Události: Zpravodaj ČT na Slovensku Obrovský o projednávání dohody s USA
Zdroj: ČT24

Rušno ve sněmovně

Po začátku schůze dva opoziční poslanci se slovenskou vlajkou nejprve obsadili řečnický pult a další se dostali do potyčky s kolegy z vládní koalice, kteří v jednacím sálu sněmovny naopak rozvinuli ukrajinskou vlajku, patrně jako výraz podpory Kyjeva v souvislosti s jeho možným vojenským konfliktem s Ruskem. Poslanci LSNS pak ukrajinskou vlajku polili vodou a jiní zákonodárci ukrajinskou vlajku poslancům vzali. Incident kritizovala ukrajinská ambasáda na Slovensku. Šéf slovenské diplomacie, který byl v té době na návštěvě Ukrajiny, už ohlásil, že Bratislava se diplomatickou cestou omluví.

Opoziční poslanci pak hned v úvodu projevu ministra obrany Jaroslava Nadě začali pískat a poté, co k ministrovi přistoupil šéf krajně pravicové strany Kotlebovci-Ľudová strana Naše Slovensko Marian Kotleba, předseda parlamentu Boris Kollár schůzi přerušil. Krátce předtím totiž Kollár několik poslanců ĽSNS včetně Kotleby z jednacího sálu vykázal. Ti ale stejně zůstali v jednacím sále sněmovny, která nemá zřízenou parlamentní stráž, jejíž členové by mohli vykázaného poslance vyvést z jednacího sálu.

Za pískotu a výkřiků některých poslanců později Naď pokračoval ve vystoupení. „Dohoda přináší pro občany více bezpečnosti. Dohoda vyjadřuje naší zahraničně-politickou orientaci. USA jsou nezpochybnitelně našim nejsilnějším spojencem,“ řekl Naď.

Po Nadově vystoupení pokračovali poslanci LSNS v obstrukcích a i kvůli jejich pískotu předsedající opakovaně přerušoval schůzi.

Představitelé slovenské vlády už dříve uvedli, že dohoda neohrozí suverenitu země a nepředpokládá vytvoření cizích vojenských základen na Slovensku, jak opakovaně tvrdily opoziční strany či slovenská generální prokuratura.

Více než polovina Slováků je proti smlouvě

Sněmovna hlasováním odmítla žádost generálního prokurátora Maroše Žilinky, aby mohl v rozpravě vystoupit. Podle slovenských médií Žilinka chtěl před poslanci říct, že smlouva o pobytu sovětských vojsk po vojenské invazi v roce 1968 byla pro tehdejší Československo výhodnější než nynější smlouva Slovenska s USA. 

Šéf opozičních sociálních demokratů (Smer-SD) a expremiér Robert Fico řekl, že dohoda nezabezpečí zvýšení obranyschopnosti země a že naopak přispěje ke zvyšování napětí. Fico stejně jako další představitelé slovenské opozice vystupuje proti smlouvě, o které ovšem začala Bratislava vyjednávat s USA v době, kdy byl Smer-SD u moci. Naď zase uvedl, že k užšímu propojení mezi Slovenskem a USA došlo v souvislosti s tím, že vlády pod vedením Smeru-SD nakupovaly techniku od Spojených států.

V průzkumu agentury Median SK z přelomu ledna a února se 54 procent Slováků vyslovilo proti uzavření dohody se Spojenými státy, opačný názor mělo 32 procent respondentů.

Prezidentka Čaputová dokument podpořila

Podle vyjádření vládních politiků dohodu s USA při hlasování nepodpoří ani všichni poslanci čtyřčlenné vládní koalice, která má ve sněmovně pohodlnou většinu. Sněmovna hlasováním rozhodla, že rozprava ke smlouvě s USA bude trvat nepřetržitě; hlasovat o dokumentu pak budou poslanci na řádné schůzi sněmovny, která probíhá v těchto dnech a byla přerušena kvůli jednání o dohodě s USA.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, která ratifikační proces za slovenskou stranu završí podpisem, uzavření dohody už dříve podpořila. K textu prosadila připojení interpretační doložky, že smlouvou se nezřizují vojenské základny na Slovensku, ani se na jeho území neumisťují například jaderné zbraně a že o působení amerických vojáků v zemi bude nadále rozhodovat slovenská vláda či parlament. Podobnou doložku přidaly ke smlouvě i Spojené státy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

KLDR dodala Rusku rakety i miliony kusů munice, vyplývá z analýzy

Moskva pokračuje ve své agresi na Ukrajině i díky vojenské pomoci ze strany Severní Koreje. Agentura Reuters po dvacet měsíců mapovala toto spojenectví. Podle její analýzy už KLDR dodala Rusku miliony kusů munice i rakety.
před 1 hhodinou

Sabotáž či omyl. Švédové nasazují na průzkum poškozených kabelů zvláštní loď

Úřady ve Švédsku prozatím nenašly důkazy, zda čínská nákladní loď Yi Peng 3 poškodila loni v Baltském moři dvojici datových kabelů úmyslně. Vyšetřování ale omezovaly čínské úřady, pod něž plavidlo spadá. Stockholm hodlá případ z listopadu zkoumat dál. Nově by mu mělo s průzkumem místa činu na mořském dně pomáhat speciální plavidlo, obvykle určené na zachraňování ponorek v nouzi.
před 1 hhodinou

Trumpova vláda pozastavila Harvardu federální granty

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa v pondělí pozastavila federální granty pro Harvardovu univerzitu v celkové výši 2,3 miliardy dolarů (51 miliard korun). K tomuto kroku přistoupila poté, co se renomovaná vzdělávací instituce vzepřela požadavkům Bílého domu. Ten v úterý uvedl, že Harvardova univerzita by se podle prezidenta Trumpa měla omluvit za „ohavný antisemitismus“.
06:02Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Macron předal vyznamenání za obnovu katedrály Notre-Dame

Francouzský prezident Emmanuel Macron vyznamenal přibližně stovku řemeslníků a státních úředníků, kteří se podíleli na obnově katedrály Notre-Dame po jejím ničivém požáru. Ocenění v podobě Řádu čestné legie a Národního řádu za zásluhy převzali symbolicky přesně šest let od vypuknutí ohně. Mezi vyznamenanými jsou architekti, kameníci či restaurátoři, kteří pomohli vrátit chrámu, znovu otevřenému loni v prosinci, jeho původní krásu.
před 3 hhodinami

Větší problém než cla jsou regulace v EU, tvrdí Hrnčíř z SPD

Americká cla Česko zasáhnou, hlavní problém jsou ale regulace zavedené v rámci EU, prohlásil v Interview ČT24 poslanec Jan Hrnčíř (SPD). Ideálním scénářem by podle něj byly nulové tarify. Konkurovat Číně bude těžké, jelikož Evropě „technologicky utekla“ a nemá takové regulace, tudíž nabízí levnější zboží, uvedl také. Pořad moderovala Tereza Řezníčková.
před 3 hhodinami

Ruský soud poslal do vězení čtyři novináře za spolupráci s Navalným

Soud v Moskvě poslal na pět a půl roku do vězení čtyři novináře, které uznal vinnými ze spolupráce „s extremistickou organizací“. Za tu považuje Fond boje proti korupci opozičního vůdce Alexeje Navalného. Ten loni v únoru zahynul za nejasných okolností v trestanecké kolonii za polárním kruhem.
před 3 hhodinami

EK poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě

Evropská komise (EK) poprvé schválila přípravek proti Alzheimerově chorobě, informovalo v úterý generální ředitelství EK pro zdraví. Přípravek Lecanemab je však vhodný jen pro velmi malou část pacientů, u kterých může nemoc trochu zpomalit, napsala agentura DPA.
před 3 hhodinami

Slovenský parlament řeší sporný zákon o nevládních organizacích

Slovenská sněmovna jedná ve druhém čtení o sporné předloze skupiny vládních poslanců týkající se změn ve fungování nevládních organizací. Podle kritiků se tvůrci legislativy inspirovali v Rusku, což vláda odmítá. Podle návrhu mají organizace nově dodávat pravidelné výkazy o svých kontaktech a hospodaření. Kontroverzní plán označovat některé za lobbisty by měl z předlohy zmizet.
16:49Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...