Obstrukce a pískot poslanců doprovázely jednání slovenského parlamentu o smlouvě s USA

Obstrukce opozice, pískot poslanců i pouštění sirény v jednacím sále slovenské sněmovny provázely v úterý jednání zákonodárců o smlouvě o obranné spolupráci se Spojenými státy. Večer pak parlament po pokračujících obstrukcích poslanců krajně pravicové strany Kotlebovci-Lidová strana Naše Slovensko (LSNS) hlasováním ukončil rozpravu, ve které stihli vystoupit pouze dva z tří desítek přihlášených zákonodárců. O samotné smlouvě Národní rada podle svého předsedy Borise Kollára rozhodne ve středu.

Proti dohodě vystupují opoziční strany, její uzavření podle dřívějšího průzkumu nepodporuje ani většina obyvatel Slovenska. U budovy sněmovny protestovaly proti smlouvě desítky lidí.

Dohoda, kterou představitelé obou zemí podepsali minulý týden, umožní americkým vojákům využívat infrastrukturu dvou slovenských vojenských letišť.

Podobnou dohodu uzavřely se Spojenými státy například Maďarsko a Polsko, nikoliv ale Česko. Zpravodaj ČT na Slovensku Petr Obrovský uvedl, že tuto dohodu má již 23 z 29 členských států NATO. Američanům by umožnila deset let využívat vojenská letiště v Malackách a na Sliači. Za to by USA poskytly 100 milionů dolarů na jejich modernizaci. 

Nahrávám video
Události: Zpravodaj ČT na Slovensku Obrovský o projednávání dohody s USA
Zdroj: ČT24

Rušno ve sněmovně

Po začátku schůze dva opoziční poslanci se slovenskou vlajkou nejprve obsadili řečnický pult a další se dostali do potyčky s kolegy z vládní koalice, kteří v jednacím sálu sněmovny naopak rozvinuli ukrajinskou vlajku, patrně jako výraz podpory Kyjeva v souvislosti s jeho možným vojenským konfliktem s Ruskem. Poslanci LSNS pak ukrajinskou vlajku polili vodou a jiní zákonodárci ukrajinskou vlajku poslancům vzali. Incident kritizovala ukrajinská ambasáda na Slovensku. Šéf slovenské diplomacie, který byl v té době na návštěvě Ukrajiny, už ohlásil, že Bratislava se diplomatickou cestou omluví.

Opoziční poslanci pak hned v úvodu projevu ministra obrany Jaroslava Nadě začali pískat a poté, co k ministrovi přistoupil šéf krajně pravicové strany Kotlebovci-Ľudová strana Naše Slovensko Marian Kotleba, předseda parlamentu Boris Kollár schůzi přerušil. Krátce předtím totiž Kollár několik poslanců ĽSNS včetně Kotleby z jednacího sálu vykázal. Ti ale stejně zůstali v jednacím sále sněmovny, která nemá zřízenou parlamentní stráž, jejíž členové by mohli vykázaného poslance vyvést z jednacího sálu.

Za pískotu a výkřiků některých poslanců později Naď pokračoval ve vystoupení. „Dohoda přináší pro občany více bezpečnosti. Dohoda vyjadřuje naší zahraničně-politickou orientaci. USA jsou nezpochybnitelně našim nejsilnějším spojencem,“ řekl Naď.

Po Nadově vystoupení pokračovali poslanci LSNS v obstrukcích a i kvůli jejich pískotu předsedající opakovaně přerušoval schůzi.

Představitelé slovenské vlády už dříve uvedli, že dohoda neohrozí suverenitu země a nepředpokládá vytvoření cizích vojenských základen na Slovensku, jak opakovaně tvrdily opoziční strany či slovenská generální prokuratura.

Více než polovina Slováků je proti smlouvě

Sněmovna hlasováním odmítla žádost generálního prokurátora Maroše Žilinky, aby mohl v rozpravě vystoupit. Podle slovenských médií Žilinka chtěl před poslanci říct, že smlouva o pobytu sovětských vojsk po vojenské invazi v roce 1968 byla pro tehdejší Československo výhodnější než nynější smlouva Slovenska s USA. 

Šéf opozičních sociálních demokratů (Smer-SD) a expremiér Robert Fico řekl, že dohoda nezabezpečí zvýšení obranyschopnosti země a že naopak přispěje ke zvyšování napětí. Fico stejně jako další představitelé slovenské opozice vystupuje proti smlouvě, o které ovšem začala Bratislava vyjednávat s USA v době, kdy byl Smer-SD u moci. Naď zase uvedl, že k užšímu propojení mezi Slovenskem a USA došlo v souvislosti s tím, že vlády pod vedením Smeru-SD nakupovaly techniku od Spojených států.

V průzkumu agentury Median SK z přelomu ledna a února se 54 procent Slováků vyslovilo proti uzavření dohody se Spojenými státy, opačný názor mělo 32 procent respondentů.

Prezidentka Čaputová dokument podpořila

Podle vyjádření vládních politiků dohodu s USA při hlasování nepodpoří ani všichni poslanci čtyřčlenné vládní koalice, která má ve sněmovně pohodlnou většinu. Sněmovna hlasováním rozhodla, že rozprava ke smlouvě s USA bude trvat nepřetržitě; hlasovat o dokumentu pak budou poslanci na řádné schůzi sněmovny, která probíhá v těchto dnech a byla přerušena kvůli jednání o dohodě s USA.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, která ratifikační proces za slovenskou stranu završí podpisem, uzavření dohody už dříve podpořila. K textu prosadila připojení interpretační doložky, že smlouvou se nezřizují vojenské základny na Slovensku, ani se na jeho území neumisťují například jaderné zbraně a že o působení amerických vojáků v zemi bude nadále rozhodovat slovenská vláda či parlament. Podobnou doložku přidaly ke smlouvě i Spojené státy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

SpaceX se místo mise na Mars chce předtím soustředit na Měsíc, píše WSJ

Vesmírná společnost miliardáře Elona Muska SpaceX odloží misi na Mars plánovanou na letošní rok. Místo toho se chce soustředit na dlouho slibovanou cestu na Měsíc. S odkazem na své zdroje o tom píše deník The Wall Street Journal (WSJ). Další zdroj listu uvedl, že si firma dala za cíl přistát na Měsíci bez lidí na palubě v březnu 2027.
před 2 hhodinami

Atentátník v mešitě v Islámábádu zabil desítky lidí

Sebevražedný atentátník v šíitské mešitě Chadídža al-Kubra v době páteční modlitby na okraji Islámábádu zavraždil nejméně 31 lidí, uvedla agentura AFP s odkazem na bezpečnostní zdroje. Útok zranil více než 170 lidí, napsala agentura Reuters s odkazem na místní úřady. Média podle informací z místa předpokládají další nárůst počtu obětí, jelikož řada zraněných je v kritickém stavu. Útočník byl těsně předtím, než bombu odpálil, zastaven u vchodu do svatostánku. K útoku se podle agentury Reuters přihlásila teroristická organizace Islámský stát.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ruský Rosatom začal s dostavbou maďarské elektrárny Paks

Po dvanácti letech od podpisu smlouvy začíná ruská společnost Rosatom rozšiřovat maďarskou jadernou elektrárnu Paks. Projekt loni získal výjimku z amerických sankcí proti ruskému energetickému sektoru. Maďarská vláda projekt označila za vlajkovou loď revitalizace evropské jaderné energetiky.
před 5 hhodinami

Slovenská policie zastavila stíhání některých kroků státu za covidu-19

Slovenská policie zastavila stíhání v případu některých kroků státu za pandemie nemoci covid-19. S odvoláním na vyjádření prokuratury to napsal portál Aktuality.sk, rozhodnutí zatím není pravomocné. Šlo o vyšetřování nadúmrtí v době koronavirové nákazy, jakož i podezření z trestných činů obecného ohrožení a maření úlohy veřejným činitelem.
před 7 hhodinami

V Británii začal platit nejpřísnější zákon proti deepfake pornu

Ve Velké Británii začal platit nejpřísnější zákon proti vytváření falešných sexuálních fotografií skutečných lidí za pomoci umělé inteligence (AI). Pachatelům za to hrozí dva roky, respektive devět let, pokud je obětí dítě. Internetové platformy pak mohou čelit pokutám do výše deseti procent globálních příjmů. Londýnská vláda zároveň vytváří nástroj, který takový obsah snadno odhalí. Problémová je především AI jménem Grok na síti X, která patří miliardáři Elonu Muskovi. „Jednání Groku a X je nechutné a ostudné a upřímně řečeno, rozhodnutí proměnit toto v prémiovou službu je otřesné,“ nešetřil kritikou britský premiér Keir Starmer.
před 8 hhodinami

Dobrý začátek, řekl k jednáním Írán. USA vzápětí oznámily nové sankce

Spojené státy oznámily uvalení nových ropných sankcí na Írán. Trumpova vláda k tomuto kroku sáhla krátce po jednání v Ománu, jež bylo přitom podle Teheránu pozitivní. Podle ománského ministerstva zahraničí, které rokování zprostředkovává, se první fáze rozhovorů zaměřila na vytvoření vhodných podmínek k faktické obnově diplomatických a technických jednání. Pokračovat mají podle Teheránu jindy.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Nevládní organizace kritizují „drastické“ snížení humanitární pomoci

Ministerstvo zahraničí chce výrazně snížit výdaje na českou humanitární a rozvojovou pomoc v zahraničí. Celkový rozpočet čtyř základních programů má být zhruba poloviční –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ miliarda korun. Podle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) jsou důvodem úspory. Opozice i nevládní organizace rozhodnutí kritizují. České fórum pro rozvojovou spolupráci mluví o drastickém omezení.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Trump po kritice smazal příspěvek zobrazující Obamovy jako opice

Americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social sdílel video zobrazující bývalého demokratického prezidenta Baracka Obamu a jeho ženu Michelle Obamovou jako opice. Přibližně vteřinový klip vygenerovaný umělou inteligencí (AI) se objeví na konci asi minutového konspiračního klipu o zfalšování prezidentských voleb. Video odsoudili demokraté i někteří republikáni. Bílý dům reakce nejdřív označil za předstírané pobouření, večer však už byl příspěvek smazaný a Bílý dům tvrdí, že ho zveřejnil jeho zaměstnanec omylem.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...