Obstrukce a pískot poslanců doprovázely jednání slovenského parlamentu o smlouvě s USA

Obstrukce opozice, pískot poslanců i pouštění sirény v jednacím sále slovenské sněmovny provázely v úterý jednání zákonodárců o smlouvě o obranné spolupráci se Spojenými státy. Večer pak parlament po pokračujících obstrukcích poslanců krajně pravicové strany Kotlebovci-Lidová strana Naše Slovensko (LSNS) hlasováním ukončil rozpravu, ve které stihli vystoupit pouze dva z tří desítek přihlášených zákonodárců. O samotné smlouvě Národní rada podle svého předsedy Borise Kollára rozhodne ve středu.

Proti dohodě vystupují opoziční strany, její uzavření podle dřívějšího průzkumu nepodporuje ani většina obyvatel Slovenska. U budovy sněmovny protestovaly proti smlouvě desítky lidí.

Dohoda, kterou představitelé obou zemí podepsali minulý týden, umožní americkým vojákům využívat infrastrukturu dvou slovenských vojenských letišť.

Podobnou dohodu uzavřely se Spojenými státy například Maďarsko a Polsko, nikoliv ale Česko. Zpravodaj ČT na Slovensku Petr Obrovský uvedl, že tuto dohodu má již 23 z 29 členských států NATO. Američanům by umožnila deset let využívat vojenská letiště v Malackách a na Sliači. Za to by USA poskytly 100 milionů dolarů na jejich modernizaci. 

Nahrávám video

Rušno ve sněmovně

Po začátku schůze dva opoziční poslanci se slovenskou vlajkou nejprve obsadili řečnický pult a další se dostali do potyčky s kolegy z vládní koalice, kteří v jednacím sálu sněmovny naopak rozvinuli ukrajinskou vlajku, patrně jako výraz podpory Kyjeva v souvislosti s jeho možným vojenským konfliktem s Ruskem. Poslanci LSNS pak ukrajinskou vlajku polili vodou a jiní zákonodárci ukrajinskou vlajku poslancům vzali. Incident kritizovala ukrajinská ambasáda na Slovensku. Šéf slovenské diplomacie, který byl v té době na návštěvě Ukrajiny, už ohlásil, že Bratislava se diplomatickou cestou omluví.

Opoziční poslanci pak hned v úvodu projevu ministra obrany Jaroslava Nadě začali pískat a poté, co k ministrovi přistoupil šéf krajně pravicové strany Kotlebovci-Ľudová strana Naše Slovensko Marian Kotleba, předseda parlamentu Boris Kollár schůzi přerušil. Krátce předtím totiž Kollár několik poslanců ĽSNS včetně Kotleby z jednacího sálu vykázal. Ti ale stejně zůstali v jednacím sále sněmovny, která nemá zřízenou parlamentní stráž, jejíž členové by mohli vykázaného poslance vyvést z jednacího sálu.

Za pískotu a výkřiků některých poslanců později Naď pokračoval ve vystoupení. „Dohoda přináší pro občany více bezpečnosti. Dohoda vyjadřuje naší zahraničně-politickou orientaci. USA jsou nezpochybnitelně našim nejsilnějším spojencem,“ řekl Naď.

Po Nadově vystoupení pokračovali poslanci LSNS v obstrukcích a i kvůli jejich pískotu předsedající opakovaně přerušoval schůzi.

Představitelé slovenské vlády už dříve uvedli, že dohoda neohrozí suverenitu země a nepředpokládá vytvoření cizích vojenských základen na Slovensku, jak opakovaně tvrdily opoziční strany či slovenská generální prokuratura.

Více než polovina Slováků je proti smlouvě

Sněmovna hlasováním odmítla žádost generálního prokurátora Maroše Žilinky, aby mohl v rozpravě vystoupit. Podle slovenských médií Žilinka chtěl před poslanci říct, že smlouva o pobytu sovětských vojsk po vojenské invazi v roce 1968 byla pro tehdejší Československo výhodnější než nynější smlouva Slovenska s USA. 

Šéf opozičních sociálních demokratů (Smer-SD) a expremiér Robert Fico řekl, že dohoda nezabezpečí zvýšení obranyschopnosti země a že naopak přispěje ke zvyšování napětí. Fico stejně jako další představitelé slovenské opozice vystupuje proti smlouvě, o které ovšem začala Bratislava vyjednávat s USA v době, kdy byl Smer-SD u moci. Naď zase uvedl, že k užšímu propojení mezi Slovenskem a USA došlo v souvislosti s tím, že vlády pod vedením Smeru-SD nakupovaly techniku od Spojených států.

V průzkumu agentury Median SK z přelomu ledna a února se 54 procent Slováků vyslovilo proti uzavření dohody se Spojenými státy, opačný názor mělo 32 procent respondentů.

Prezidentka Čaputová dokument podpořila

Podle vyjádření vládních politiků dohodu s USA při hlasování nepodpoří ani všichni poslanci čtyřčlenné vládní koalice, která má ve sněmovně pohodlnou většinu. Sněmovna hlasováním rozhodla, že rozprava ke smlouvě s USA bude trvat nepřetržitě; hlasovat o dokumentu pak budou poslanci na řádné schůzi sněmovny, která probíhá v těchto dnech a byla přerušena kvůli jednání o dohodě s USA.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, která ratifikační proces za slovenskou stranu završí podpisem, uzavření dohody už dříve podpořila. K textu prosadila připojení interpretační doložky, že smlouvou se nezřizují vojenské základny na Slovensku, ani se na jeho území neumisťují například jaderné zbraně a že o působení amerických vojáků v zemi bude nadále rozhodovat slovenská vláda či parlament. Podobnou doložku přidaly ke smlouvě i Spojené státy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ministr spravedlnosti USA odmítl říct, zda bude jednat nezávisle na Trumpovi

Americký ministr spravedlnosti Todd Blanche v nedělním rozhovoru se stanicí NBC News odmítl říct, že bude vždy jednat nezávisle na Bílém domě. Zároveň uvedl, že prezident Donald Trump ho nikdy nepožádal, aby stíhal konkrétní osoby. Senát potvrdil Trumpova bývalého osobního právníka do funkce ministra spravedlnosti na začátku srpna. Kritici se obávají, že úřad tradičně nezávislý na Bílém domě bude pod jeho vedením prosazovat Trumpovu politickou agendu.
před 14 mminutami

Bulharský ostrov svaté Anastázie se připravuje na hosty Eurovize 2027

Ostrov svaté Anastázie by se mohl stát jedním z hlavních dějišť Eurovize 2027 v Burgasu. Jediný obydlený ostrov v Bulharsku se připravuje na účinkující i další hosty. Konat by se tam mohly tvůrčí dílny, setkání zaměřená na psaní písní nebo speciální večírek.
před 31 mminutami

V USA schválená mRNA vakcína může zásadně proměnit zvládání chřipky

Přes řadu sporů nakonec Spojené státy schválily první vakcínu proti chřipce, která je založená na technologii mRNA. Umožní reagovat rychleji na změny, jimiž tento virus prochází.
před 48 mminutami

Nová pravidla EU mohou zdražit čokoládu. Afričtí pěstitelé kakaa se chystají na změny

Nová pravidla Evropské unie proti odlesňování přinesou změny v obchodování s kakaem ze západní Afriky, která zajišťuje zhruba 70 procent světové produkce. Nařízení, které začne platit na konci letošního roku, má zajistit, aby dovozci dokázali dohledat původ kakaa až ke konkrétní farmě a prokázat, že nebylo vypěstováno na půdě odlesněné po stanoveném datu. V Nigérii, která je čtvrtým největším producentem kakaa na světě, se pěstitelé a exportéři na nové požadavky připravují mimo jiné mapováním farem a zaváděním systémů pro sledování původu úrody. Podobný proces probíhá také v Pobřeží slonoviny a Ghaně, kde kakao pěstují statisíce drobných zemědělců často v odlehlých oblastech. Nová pravidla tak přispívají k větší dohledatelnosti kakaa v dodavatelském řetězci, jejich zavedení však pro producenty znamená také potřebu investovat do mapování, ověřování původu a digitálního sledování. To může zvýšit i cenu kakaa a potažmo čokolády.
před 1 hhodinou

Rusko buduje tajné dronové základny v dosahu zemí NATO, píše The Telegraph

Rusko buduje utajené základny, z nichž je možné vysílat vysoce výkonné drony hluboko na území států Severoatlantické aliance. Napsal to server The Telegraph, který se odvolává na vlastní zjištění. Jeho vyšetřování odhalilo deset ruských základen s nově vybudovanými odpalovacími rampami pro nejmodernější ruské útočné drony s dlouhým doletem. Moskva na tyto informace nereagovala.
před 3 hhodinami

Nejhorší lesní požár v dějinách Belgie se šířil do Německa, zastavil ho déšť

Nejhorší lesní požár v historii Belgie, který zuří na východě země, se šířil i do Německa. V pondělí dopoledne ho ale zastavil déšť, informovala s odvoláním na hasiče agentura DPA. Plameny byly v určitou chvíli jen asi tři sta metrů od prvních domů na německém území. Úřady proto nechaly tamní obyvatele v neděli evakuovat. Belgie původně požádala o pomoc i české hasiče, později ale žádost zrušila.
04:07Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Dělníci v Belgii objevili skrýš se zlatem za devět milionů eur

Stavební dělníci při renovaci domu v Belgii minulý týden objevili ve zdech sklepa skrýš se zlatem, jehož hodnota se odhaduje na devět milionů eur (zhruba 218 milionů korun). Nyní se čeká, komu poklad připadne, napsal s odvoláním na místní média web stanice BBC.
před 6 hhodinami

Voda může chybět i ve veletocích, varuje bioklimatolog

Letošní extrémní sucho, které postihlo významnou část Evropy, podle bioklimatologa a ředitele Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe Miroslava Trnky ukázalo, že zásadní problémy mohou mít i tak velké a obvykle vodnaté řeky, jako je Dunaj. Letošní sucho v povodí Dunaje se už v poslední době projevilo i u jiných významných toků. V roce 2022 postihlo Rýn, loni Labe a už opakovaně se s ním potýkají v povodí Pádu.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.