Slovensko hlasovalo v obecních a krajských volbách, poprvé byly v jeden den

Obyvatelé Slovenska volili předsedy samosprávných krajů, primátory měst, starosty obcí i zastupitele. Regionální volby téměř v celé zemi skončily v plánovaném termínu ve 20:00, ve třech vesnicích ale kvůli dřívějším potížím bylo hlasování prodlouženo. Předběžné výsledky komunálních a krajských voleb by mohly být známé v noci na neděli.

Poprvé v novodobé historii země se komunální a krajské volby konaly v jednom termínu. Úřady upozornily voliče na barevné odlišení hlasovacích archů a obálek pro každé ze zmíněných voleb a na nutnost jejich vhození do správné volební urny. V případě, že by obálku vhodili do nesprávné urny, byl by jejich hlas neplatný.

Právo volit v komunálních a krajských volbách mělo 4,4 milionu obyvatel s trvalým pobytem na Slovensku, včetně cizinců.

Ve dvou vesnicích na jihu země úřady kvůli problémům s hlasovacími archy posunuly závěr hlasování o půldruhé hodiny a o asi tři čtvrtě hodiny zase v jedné obci na západě Slovenska, kde ráno volby kvůli technickým potížím nezačaly včas. Prodloužení hlasování v těchto obcích znamená i odklad zveřejňování předběžných výsledků krajských voleb za Bratislavský a Trnavský kraj.

Policejní viceprezident Damián Imre novinářům řekl, že průběh voleb nebyl vážně narušen. Dříve během dne policie informovala, že prověřuje vícero případů podezření z volební korupce.

Pobídka k účasti

Vrcholní politici Slovenska vybídli obyvatele k účasti ve volbách. Některá města hlásila fronty u volebních místností, což zdůvodnila konáním obou voleb v jednom termínu. Aby zkrátila čekání, doporučila například radnice největšího bratislavského sídliště Petržalka voličům, aby si seznamy kandidátů prostudovali ještě doma a své favority napsali na papír nebo do mobilního telefonu.

Podle slovenského statistického úřadu se do klání o post předsedy některého z osmi samosprávných krajů zapojilo přes 70 kandidátů. Téměř 6800 kandidátů se zase přihlásilo do voleb více než 2900 starostů a primátorů a kolem 45 tisíc lidí se rozhodlo ucházet o křeslo člena zastupitelstva samosprávných krajů, měst, obcí či městských částí.

Zpracování výsledků voleb ovlivní konec letního času. Statistický úřad kvůli tomu v noci na neděli déle než hodinu nebude přijímat volební zápisnice do informačního systému.

Dřívější průzkumy ukázaly, že v některých velkých městech a v některých krajích by funkce měli obhájit nynější primátoři či předsedové samosprávných krajů. Například předseda Banskobystrického kraje Ján Lunter se ale o znovuzvolení už neuchází; v krajských volbách v roce 2017 porazil Lunter tehdejšího předsedu kraje, šéfa krajně pravicové strany Kotlebovci-Lidové strana Naše Slovensko Mariana Kotlebu. Před pěti lety krajské volby skončily také neúspěchem kandidátů podporovaných tehdejší vládní sociální demokracií (Směr-SD) Roberta Fica, jehož strana po porážce v parlamentních volbách v roce 2020 odešla do opozice.

Zejména v komunálních volbách se na Slovensku o přízeň voličů tradičně uchází mnoha nezávislých kandidátů. Jiní kandidáti se zase spojili do regionálních stran.

Referenda

Lázeňské město Sliač na středním Slovensku spojilo volby s konáním místního referenda ve věci případného umístění americké vojenské základny na místním letišti či v jeho okolí. Podle dřívějšího vyjádření slovenského ministerstva obrany se tam se vznikem základny USA ovšem nepočítá. Na Sliači je umístěna část jednotek z mnohonárodního bojového uskupení NATO, které v zemi funguje pod velením České republiky.

Vesnice Varín blízko Žiliny zase zorganizovala referendum o přejmenování ulice, která je pojmenována po Jozefu Tisovi, prezidentovi válečného slovenského státu, který byl spjat s nacistickým Německem. Zastupitelstvo obce v červenci odmítlo podnět prokuratury, aby název ulice změnilo; prokurátor pak v této záležitosti podal žalobu.

Konání komunálních a krajských voleb v jednom termínu by mělo pomoci zvýšit volební účast hlavně ve volbách do krajské samosprávy, které se v minulosti potýkaly s nízkým zájmem voličů. Kvůli možnosti vyhlásit obě volby na jeden den Slovensko v minulosti změnilo ústavu. Předsedové krajů a poslanci krajské samosprávy, kteří byli zvoleni v roce 2017, tak zůstali v úřadu pět let místo obvyklých čtyř.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 7 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 8 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...