SMER - sociálna demokracia

Podle slovenského ministra spravedlnosti Borise Suska vracejí změny v trestním právu včetně zrušení Úřadu speciální prokuratury (ÚSP), které ve čtvrtek schválil tamější parlament, Slovensko ze středověku do moderní Evropy. Předlohu, jež kromě jiného zpravidla snižuje trestní sazby za korupci a hospodářskou kriminalitu a zkracuje promlčecí lhůty u některých závažných trestných činů, kritizovaly opoziční strany, prezidentka Zuzana Čaputová a také evropské instituce.

Nový slovenský premiér Robert Fico v pondělí ohlásil bojkot čtyř médií včetně nejsledovanější slovenské televize Markíza, která patří do skupiny PPF rodiny zesnulého českého podnikatele Petra Kellnera. Podle Fica tyto redakce otevřeně projevují nepřátelské politické postoje, a to hlavně zveřejňováním nepravdivých či neúplných informací nebo zamlčováním informací. Novinářů se naopak zastala prezidentka Zuzana Čaputová.

Nová slovenská vláda je proti oslabování pozice členských zemí v rámci Evropské unie, chce více zdanit banky a také vyšší příjmy lidí. Stávající vysoký schodek veřejných financí hodlá v příštím roce snížit jen mírně. Kabinet premiéra Roberta Fica to v pondělí uvedl ve svém programovém prohlášení. S dokumentem vláda předstoupí před sněmovnu v úterý a požádá ji o vyslovení důvěry.

Bývalý ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (Socdem) naznačil, že slovenský premiér Robert Fico používá doma jinou rétoriku než v Bruselu. V Otázkách Václava Moravce narážel na jeho postoj k pomoci Ukrajině nebo slovenskou migrační politiku. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) neočekává zhoršení vztahů s východním sousedem. Řekl, že v otázce migrace bude česká vláda s tou slovenskou spolupracovat. Politolog Sciences Po v Paříži Jacques Rupnik upozornil, že to, jakým směrem se bude Slovensko ubírat, naznačil Fico už ve chvíli, kdy první den ve funkci zrušil vojenskou pomoc Ukrajině, která čelí ruské invazi.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová jmenovala šéfa Smeru–SD Roberta Fica předsedou nové koaliční vlády, která vzešla ze zářijových předčasných parlamentních voleb. Na ustavující schůzi Národní rady se jejím předsedou stal Peter Pellegrini z koaličního Hlasu–SD.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová odmítla jmenovat kandidáta nacionalistické Slovenské národní strany (SNS) Rudolfa Huliaka ministrem životního prostředí ve vládě vznikající po zářijových parlamentních volbách. Zdůvodnila to kromě jiného tím, že uchazeč podle ní neuznává existenci klimatické krize. SNS podle médií na Huliakově nominaci na post ministra životního prostředí trvá. Robert Fico, předseda Smeru – sociálna demokracia (SD), který je kandidátem na premiéra, představil kandidáty své strany na ministry.

Jednání o slovenské vládě pokročilo. Ke koalici má blízko Smer expremiéra Roberta Fica a Hlas Petera Pellegriniho. Podle zákulisních informací je dohoda blízko. Podle člena předsednictví Smeru Roberta Kaliňáka už vedení stran opakovaně jednalo o programových prioritách. Záměr o dohodě by mohli oznámit prezidentce příští týden. Třetím členem vlády by měla být Slovenská národná strana (SNS). Všechny ostatní varianty – kromě předčasných voleb – jsou nyní méně pravděpodobné.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová se kvůli jednáním o vytvoření nové slovenské vlády postavila proti záměru ministerstva obrany poskytnout další balík vojenské pomoci Ukrajině čelící ruské invazi. Mluvčí Čaputové to zdůvodnil výsledkem sobotních parlamentních voleb na Slovensku, po kterých na základě pověření od hlavy státu jednají o vytvoření vlády strany, jež tuto formu pomoci Kyjevu odmítají. Napsal to Denník N. Tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov v reakci řekl, že na Slovensku mají silný vliv ruští agenti. Z dalšího vyjádření slovenské prezidentské kanceláře vyplynulo, že Čaputová poskytování vojenské pomoci Ukrajině obecně podporuje a že další pomoc Kyjevu nezablokovala.

„Je zjevné, že lidé chtěli určitou míru stability, možná lepší ekonomické podmínky, že chtěli někoho čitelného a někoho, kdo hájí zájmy slovenských občanů,“ okomentoval v Událostech, komentářích místopředseda poslanecké sněmovny Karel Havlíček (ANO) vítězství strany Smer–⁠SD ve víkendových volbách na Slovensku. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) uvedl, že Robertu Ficovi k vítězství neblahopřál, protože nesouhlasí s jeho názory.

Po volebním víkendu na Slovensku je jasno. Vládu se pokusí sestavit expremiér a lídr Smeru Robert Fico. Světová média v souvislosti s výsledky hlasování tvrdí, že země se vydává směrem ke Kremlu, což odmítá Moskva i Fico sám. Podle agentury Reuters vítězství Smeru ukazuje na plíživou nespokojenost s válkou na Ukrajině v regionu střední Evropy. Experti ale výrazné změny v zahraniční politice neočekávají. Média si všímají také toho, že Fico má stále blíže k maďarskému premiéru Viktoru Orbánovi. Ani jeden z nich se nebojí kritizovat Evropskou unii.

Jedním z hlavních úkolů příští slovenské vlády bude co nejvíce utlumit společenské rozpory, řekla v prohlášení k volbám prezidentka Zuzana Čaputová. Krátce nato pověřila sestavením vlády předsedu vítězné strany Smer–SD Roberta Fica, podle tradice na omezenou dobu. Čaputová už má naplánovány schůzky nejen s Ficem, ale také s představiteli dalších politických stran.

Jednání unijních ministrů zahraničí v Kyjevě ukázalo, že odhodlání Evropské unie stát při Ukrajině je pevné. Zároveň jde o vzkaz Rusku, že EU se nenechá zastrašit ruskými raketami a drony. Po jednání to v ukrajinské metropoli uvedl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Oznámil rovněž, že navrhne pro Ukrajinu další finance z Evropského mírového nástroje (EPF).

Slovenští voliči vyslali v sobotním hlasování do parlamentu mezi 150 novými poslanci řadu známých jmen, ale třeba také čtyři politiky, kteří čelí obvinění z trestných činů. Do sněmovny se zároveň dostalo 33 žen, což o jednu poslankyni překonalo rekord z minulého období. Polovina z nich přitom uspěla na kandidátce liberálního Progresívného Slovenska.

Na Slovensku se potvrdila silná polarizace společnosti na linii rusofilství a příklonu k Evropské unii, míní bývalá premiérka Iveta Radičová. Předseda strany Smer–SD Robert Fico podle ní oslovuje skupinu voličů, která inklinuje k vládě silné ruky a přerozdělování. Při sestavování vlády se mu nabízí koalice s Hlasem a křesťanskými demokraty nebo nacionalisty.

Ve třech z pěti průzkumů popularity politických stran a volebních modelů před sobotními parlamentními volbami na Slovensku skončili na prvním místě sociální demokraté (Smer–SD) expremiéra Roberta Fica s nepatrným náskokem před proevropským a liberálním hnutím Progresivne Slovensko (PS). V dalších dvou sondážích naopak neparlamentní PS těsně předstihlo Smer–SD. Vyplývá to z průzkumů, které zadala různá slovenská média a jejichž výsledky byly postupně zveřejněny v úterý a ve středu. Od čtvrtka, kdy v zemi začne moratorium na volební kampaň, nebude zveřejňování výsledků sondáží ze zákona možné.

Smer – Sociálna demokracia (Smer–SD) je jeden z nejvýznamnějších politických subjektů Slovenska posledních let. V jeho čele stojí zakladatel a expremiér Robert Fico, který je nyní jedním ze 27 poslanců strany ve 150členné Národní radě. Smer má za sebou několik vládních působení, ve kterých například Slovensko přijalo euro. Kvůli korupčním kauzám a politickým skandálům však byl Fico donucen odstoupit z postu premiéra. Po posledních volbách skončila strana v opozici. Nové voliče se snaží získat příklonem k nacionalismu a hlásáním některých tezí kremelské propagandy o rusko-ukrajinské válce.

Kroky vlády Petra Fialy (ODS) nejsou podle prezidenta Petra Pavla tak razantní, jak by bylo s ohledem na konsolidaci veřejných peněz potřeba. Konsolidační balíček by měl být tvrdší, než vláda plánuje. Prezident Petr Pavel to v úterý řekl na debatě v blanenském kině. Vláda ale podle něj podniká nutné kroky, které by měla zodpovědná vláda podnikat. Úsporný balík nyní posuzuje sněmovna. Prezident dosud neuvedl, zda ho podepíše.

Sociálnědemokratický Hlas-SD založila skupina politiků v čele s Peterem Pellegrinim po rozchodu se Smerem-SD Roberta Fica. Hlas a Smer stále bojují o podobnou voličskou základnu, Pellegriniho strana ale podle komentátorů a politologů zaostává kvůli své neochotě pouštět se do tvrdších střetů s oponenty a jasněji se vyhranit, hlavně vůči Smeru a Ficovi. Části slovenských voličů také vadí Pellegriniho vazby na západní politiky.

Předčasné parlamentní volby na Slovensku určí další směřování země, a jsou tak zřejmě nejdůležitějšími od roku 1998, kdy se podařilo odstavit od moci Vladimíra Mečiara. Poukazují na to vyjádření některých politologů, komentátorů i politiků. Navzdory tomu kampaň před hlasováním, které čeká Slovensko příští týden o víkendu, dlouho neměla stěžejní téma. Co ji naopak charakterizuje od počátku, je obzvlášť výrazná vyhrocenost a agresivita, před kterou varují i slovenští psychiatři, a také působení ruské propagandy a dezinformace.

Slovenská policie obvinila šestnáct lidí včetně dvou bývalých ředitelů vojenského zpravodajství a další dvě právnické osoby. Kauza se týká podezření z nákupu předražených obranných technologií vojenskou tajnou službou a z následného praní peněz. Oznámil to tamní policejní prezident Štefan Hamran, který způsobenou škodu vyčíslil na více než 74 milionů eur (v přepočtu zhruba 1,8 miliardy korun).

Předvolební průzkumy slovenských parlamentních voleb dále vede strana bývalého premiéra Roberta Fica –⁠ Smer-SD. Její náskok před konkurencí se ale snižuje. Podle nedělních výsledků průzkumu agentury Focus by Ficovo uskupení získalo 18,9 procenta hlasů, strana Progresívne Slovensko (PS) pak 16,5 procenta. V srpnu přitom činil náskok Smeru-SD pět procentních bodů. Do parlamentu by se podle aktuálních voličských preferencí dostalo sedm politických stran.

Po posledních volbách skončila na Slovensku dlouholetá vláda Smeru-SD Roberta Fica. Velká část voličů, pro kterou symbolizovala propojení státu s mafií, toužila po změně. Slibovala ji poměrně nesourodá nová vládní koalice v čele s nevyzpytatelným populistou a předsedou OĽaNO Igorem Matovičem. Následovala léta politického chaosu a vnitrokoaličního hašteření, v jejichž důsledku padaly vlády. Slováci tak půjdou 30. září k předčasným volbám, které mohou znamenat návrat všeho, s čím chtěla velká část z nich roku 2020 skoncovat.

Elitní jednotka slovenských kriminalistů NAKA zadržela bývalého policejního prezidenta Tibora Gašpara a dalšího někdejšího předního policistu, podle portálu Aktuality.sk je důvodem korupce. Portál Startitup.sk napsal, že zadržená dvojice už byla obviněna. Policie zadržení dvou osob pro podezření z korupce potvrdila, detaily k případu neuvedla. Gašpar je v první desítce kandidátní listiny sociálních demokratů (Smer-SD) pro zářijové předčasné volby. Předseda nyní nejpopulárnějšího Smeru-SD Robert Fico postup NAKA kritizoval.

Slovenská prokuratura zrušila stíhání exministra vnitra Roberta Kaliňáka v kauze, která se týká podezření z podplácení někdejšího šéfa finanční správy Františka Imreczeho. Žádosti druhého obviněného v kauze na zastavení stíhání prokuratura naopak nevyhověla. Vyplývá to z informací, které zveřejnila generální prokuratura. Jde o druhou sledovanou kauzu, ve které prokuratura zrušila rozhodnutí policie o obvinění exministra Kaliňáka.