Podpora Ukrajiny je pevná, EU se nezalekne ruských raket, řekl Borrell po jednání unijních ministrů v Kyjevě

Jednání unijních ministrů zahraničí v Kyjevě ukázalo, že odhodlání Evropské unie stát při Ukrajině je pevné. Zároveň jde o vzkaz Rusku, že EU se nenechá zastrašit ruskými raketami a drony. Po jednání to v ukrajinské metropoli uvedl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Oznámil rovněž, že navrhne pro Ukrajinu další finance z Evropského mírového nástroje (EPF).

Pokud jde o peníze z EPF, mělo by jít až o pět miliard eur pro příští rok. „Doufám, že se nám podaří (ohledně těchto peněz) dosáhnout dohody do konce letošního roku,“ dodal Borrell.

Podle šéfa unijní diplomacie se zástupci diplomacií všech států evropské sedmadvacítky setkali mimo území EU historicky poprvé. Rovněž šlo o první setkání ministrů v některé z kandidátských zemí EU a také se šéfové diplomacií takto vůbec poprvé potkali v zemi, která je ve válce. Česko na jednání zastupoval ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).

„Na vlastní oči jsem viděl brutální následky ruské agrese proti této zemi, Ukrajinci bojují s neuvěřitelnou statečností,“ nechal se slyšet Borrell. Návštěvu Ukrajiny označil za silný vzkaz o „solidaritě a podpoře země“.

Zdůraznil důležitost spolupráce mezi Ukrajinou a členskými státy EU, pokud jde o vojenskou pomoc, ale i výcvik ukrajinských vojáků a pilotů. Na setkání se podle něj řešili i reformy, které musí Kyjev provést na své cestě ke členství v Evropské unii.

Lipavský: Přístupová jednání by podle Česka měla začít brzy

Za Česko podle jeho ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) jasně zazněl postoj, že na podzim nebo začátkem příštího roku by se měla otevřít přístupová jednání EU s Ukrajinou. „To je technický proces, během kterého se bude posuzovat, jak moc je Ukrajina připravena. Bude jasně vidět, kde musí ještě zapracovat,“ poznamenal šéf české diplomacie.

Je v zájmu Evropy, aby Ukrajina dokázala převzít všechny potřebné standardy a přizpůsobila svůj právní řád, míní šéf české diplomacie.

„Jednoznačně zaznělo, že pokud Ukrajina bude v Evropské unii, tak to bude jasná bezpečnostní garance, protože Evropská unie je i mírovým projektem. Nicméně platí, že se Ukrajina musí proměnit, přizpůsobit své právo právu EU. Je to běh na dlouhou trať,“ uvedl Lipavský.

Podle něj jednání nebylo pouze symbolickou záležitostí. „Ale i praktickou ukázkou toho, že na místě, v zemi, která je pod brutálním ruským útokem, jednáme o praktických řešeních, o tom, co můžeme dále udělat, aby v Evropě zavládl mír,“ poznamenal. Ukrajina podle něj ještě nějakou dobu bude potřebovat pomoc EU.

Nahrávám video

Zelenskyj: Dosavadní protiruské sankce nestačí

Unijní ministři jednali se svým ukrajinským protějškem Dmytrem Kulebou, ale setkali se rovněž s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Ten následně uvedl, že ukrajinské vítězství nad Ruskem závisí na spolupráci mezi Kyjevem a Evropskou unií.

Podle listu Ukrajinska pravda Zelenskyj před ministry rovněž uvedl, že současné sankce vyhlášené proti Rusku nestačí a že od posledního jedenáctého balíčku sankcí ze strany EU již uplynula delší doba.

Kuleba se ve svém prohlášení zmínil mimo jiné o zmrazených ruských aktivech v Evropské unii, která by podle něj měla být převedena do Kyjeva. Jak ukrajinský ministr dodal, tato aktiva „by mohla pomoci financovat rekonstrukci Ukrajiny po ruské invazi“. Země EU se ale zatím nedokázaly shodnout na tom, jak se zabaveným ruským majetkem naloží.

Ukrajina má status kandidáta od loňska

Ukrajina loni společně s Moldavskem získala status kandidáta vstupu do EU. V prosinci mají členské země sedmadvacítky rozhodnout o tom, zda s Kyjevem zahájí přístupové rozhovory. Vyžadovalo by to jejich jednomyslnou podporu.

Překážkou však může být podle diplomatů Maďarsko. Nejistý je nyní také pohled Bratislavy, kde o víkendu parlamentní volby vyhrál Smer–SD někdejšího premiéra Roberta Fica, který má výhrady mimo jiné k vojenské podpoře poskytované Ukrajincům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA vyšlou do Polska dalších pět tisíc vojáků, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trump na sociální síti oznámil vyslání dalších pěti tisíc amerických vojáků do Polska. Zdůvodnil to dobrými vztahy s polským protějškem Karolem Nawrockým. Šéf Bílého domu však neuvedl žádné další podrobnosti, není proto zřejmé, kdy ani odkud vojáci dorazí.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ozbrojenci zabili v Hondurasu nejméně šestnáct lidí

Nejméně šestnáct lidí zabili ve středu večer tamního času neznámí ozbrojenci při dvou útocích v pobřežních městech na severu Hondurasu. Mezi mrtvými je šest policistů. Napsala to agentura AP.
před 5 hhodinami

Ebola se v Kongu šíří stovky kilometrů od dosavadního ohniska

V provincii Jižní Kivu na východě Konga byl potvrzen případ eboly, nemoc se tak objevila stovky kilometrů od dosavadního epicentra nákazy. Uvedla to ve čtvrtek povstalecká aliance, která oblast kontroluje, informovala agentura Reuters. Případ podle ní vyvolává obavy z dalšího šíření epidemie. Mladíci zapálili centrum pro léčbu eboly poté, co jim bylo odepřeno pohřbít tělo jejich blízkého.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Podstata transatlantického vztahu se mění, řekl Pavel na Globsecu

Prezident Petr Pavel při čtvrtečním zahájení konference Globsec zmínil tři úzce propojená témata. Silnější evropský pilíř v rámci NATO, bližší spolupráci NATO a EU a strategický význam podpory Ukrajiny v probíhajícím konfliktu s Ruskem. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) na fóru varoval, že Unie kvůli regulacím ztrácí konkurenceschopnost. Řešením podle něho však není federalizace. Náčelník generálního štábu Karel Řehka řekl, že v případě nedodržení aliančních závazků nebude Česko spolehlivým partnerem.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Němečtí poslanci schválili stavbu vysokorychlostní trati Drážďany–Praha

Němečtí poslanci jednomyslně schválili záměr na výstavbu vysokorychlostní trati mezi Drážďany a Prahou včetně takzvaného Krušnohorského tunelu. Německé ministerstvo dopravy předložilo Spolkovému sněmu plány letos v únoru. Uvedlo tehdy, že po schválení nebude nic bránit podpisu smlouvy s Českem.
před 7 hhodinami

Soud uznal Airbus a Air France vinnými kvůli havárii v roce 2009

Pařížský odvolací soud uznal výrobce letadel Airbus a aerolinky Air France vinnými z úmrtí 228 cestujících a členů posádky při havárii letu 447 na cestě z Ria de Janeiro do Paříže v roce 2009. Podle soudu jsou společnosti zodpovědné za nejtragičtější leteckou nehodu v historii Francie. Oběma společnostem uložil nejvyšší pokutu za zabití z nedbalosti ve výši 225 tisíc eur (5,5 milionu korun). Francouzští právníci očekávají odvolání k nejvyššímu soudu země, uvádí agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rusové zcela okupují Pokrovsk a Myrnohrad, píše projekt DeepState

Ruská vojska úplně okupují města Pokrovsk a Myrnohrad na východě Ukrajiny, uvedl ve čtvrtek podle agentury Unian Roman Pohorilyj, spoluzakladatel a analytik projektu DeepState, pokládaného za blízký ukrajinské armádě.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

„Bili nás a kopali,“ stěžují si aktivisté z flotily na chování izraelských sil

Izraelem zadržení aktivisté z flotily, která mířila s humanitární pomocí do Gazy, si stěžují na násilí, sexuální ponižování i zranění způsobená bezpečnostními silami. Píše to agentura ANSA s odkazem na izraelskou nevládní organizaci Adalah. Násilné počínání vojáků popsali podle televize Sky TG24 i italský novinář a italský poslanec, kteří už se vrátili domů. Izraelská vláda odpoledne uvedla, že z Izraele už byli deportováni všichni zadržení aktivisté. Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski chce zakázat vstup do země izraelskému ministrovi Itamaru Ben Gvirovi.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...