Na Slovensku se potvrdila silná polarizace společnosti na linii rusofilství a příklonu k Evropské unii, míní bývalá premiérka Iveta Radičová. Předseda strany Smer–SD Robert Fico podle ní oslovuje skupinu voličů, která inklinuje k vládě silné ruky a přerozdělování. Při sestavování vlády se mu nabízí koalice s Hlasem a křesťanskými demokraty nebo nacionalisty.
Fico oslovuje voliče inklinující k vládě pevné ruky, míní bývalá premiérka Radičová
Fico dostane počtvrté ve své politické kariéře možnost sestavit vládu, pro kterou si podle Radičové najde silnou podporu. Poukázala na to, že v koalici se stranou Hlas–SD a Slovenskou národnou stranou (SNS) by podle ní neměla pevný mocenský základ kvůli některým poslancům SNS, kteří například chtějí vystoupit z Evropské unie.
Koalice Smer–SD, Hlas–SD a Kresťanskodemokratické hnutie (KDH) je podle ní mnohem přijatelnější pro předsedu Hlasu–SD Petera Pellegriniho, který má silné vazby na EU a evropské socialistické strany.
Slovenská vláda bude muset stabilizovat státní rozpočet. „Poprvé bude Fico v pozici, kdy přebírá Slovensko ve špatné kondici. Slovensko má z členských zemí EU nejvyšší deficit. Fico nikdy nevládl v čase krize a nemá zkušenost s řešením krizí, vždy nastupoval do období, kdy jsme krizi již vyřešili,“ řekla bývalá premiérka.
Fico podle ní staví svůj styl vládnutí na silných emocích a oslovuje voliče, kteří inklinují k autoritářským tendencím, vládě pevné ruky a přerozdělování.
Společnost je apatická vůči korupci
„Potvrdila se velmi silná polarizace Slovenska. Potvrdilo se, že rozdělení vede přes linie rusofilství a příklon k Putinovu Rusku versus Evropská unie a západní civilizace. Ukázalo se, že korupční témata nejsou zásadní pro výraznou část Slovenské republiky. Aspoň ne natolik, aby voliči nevrátili moc do rukou strany, která má za sebou korupční skandály,“ řekla Radičová.
Podle ní se ve volbách ukázalo, že výrazná část voličů upřednostňuje životní jistoty před zásadami právního státu. Voliči podle ní dali přednost „iluzi klidu a pořádku“ před chaosem a vládními spory, které provázely fungování kabinetů v předchozích třech letech.
Vyhraňuje se proti tomu, že by lidé zapomínali na předchozí problémy. „Už v roce 2020, kdy není možné argumentovat pamětí, dosáhl Smer–SD na osmnáctiprocentní podporu voličů, takže příklon tam zůstal i po vraždě Jána Kuciaka a jeho partnerky i po protestech. Takže to není otázka paměti,“ prohlásila Radičová.
Zdůraznila, že příčinu vidí v apatii vůči korupci. Jedním z problémů podle ní je, že Národní rada Slovenské republiky nevydala předsedu Fica ke stíhání policii.
Exit polly neodrážely reálný výsledek
Radičová již před volbami varovala před odchylkami exit pollů. Upozornila naopak, že průzkumy před volbami přibližně kopírují výsledky voleb, kromě výsledku krajně pravicového hnutí Republika, které se nedostalo do sněmovny.
„Neznamená to, že by agentury nebyly schopné dělat průzkumy veřejného mínění, ale něco jiného je, jestli mají kapacity a sítě spolupracovníků na dělání exit pollů,“ řekla bývalá premiérka a odkázala se i na neochotu lidí sdělit, jakou stranu volí.