Fico oslovuje voliče inklinující k vládě pevné ruky, míní bývalá premiérka Radičová

24 minut
Studio ČT24: Iveta Radičová hodnotí výsledek voleb
Zdroj: ČT24

Na Slovensku se potvrdila silná polarizace společnosti na linii rusofilství a příklonu k Evropské unii, míní bývalá premiérka Iveta Radičová. Předseda strany Smer–SD Robert Fico podle ní oslovuje skupinu voličů, která inklinuje k vládě silné ruky a přerozdělování. Při sestavování vlády se mu nabízí koalice s Hlasem a křesťanskými demokraty nebo nacionalisty.

Fico dostane počtvrté ve své politické kariéře možnost sestavit vládu, pro kterou si podle Radičové najde silnou podporu. Poukázala na to, že v koalici se stranou Hlas–SD a Slovenskou národnou stranou (SNS) by podle ní neměla pevný mocenský základ kvůli některým poslancům SNS, kteří například chtějí vystoupit z Evropské unie.

Koalice Smer–SD, Hlas–SD a Kresťanskodemokratické hnutie (KDH) je podle ní mnohem přijatelnější pro předsedu Hlasu–SD Petera Pellegriniho, který má silné vazby na EU a evropské socialistické strany.

Slovenská vláda bude muset stabilizovat státní rozpočet. „Poprvé bude Fico v pozici, kdy přebírá Slovensko ve špatné kondici. Slovensko má z členských zemí EU nejvyšší deficit. Fico nikdy nevládl v čase krize a nemá zkušenost s řešením krizí, vždy nastupoval do období, kdy jsme krizi již vyřešili,“ řekla bývalá premiérka.

Fico podle ní staví svůj styl vládnutí na silných emocích a oslovuje voliče, kteří inklinují k autoritářským tendencím, vládě pevné ruky a přerozdělování.

Společnost je apatická vůči korupci

„Potvrdila se velmi silná polarizace Slovenska. Potvrdilo se, že rozdělení vede přes linie rusofilství a příklon k Putinovu Rusku versus Evropská unie a západní civilizace. Ukázalo se, že korupční témata nejsou zásadní pro výraznou část Slovenské republiky. Aspoň ne natolik, aby voliči nevrátili moc do rukou strany, která má za sebou korupční skandály,“ řekla Radičová.

Podle ní se ve volbách ukázalo, že výrazná část voličů upřednostňuje životní jistoty před zásadami právního státu. Voliči podle ní dali přednost „iluzi klidu a pořádku“ před chaosem a vládními spory, které provázely fungování kabinetů v předchozích třech letech.

Vyhraňuje se proti tomu, že by lidé zapomínali na předchozí problémy. „Už v roce 2020, kdy není možné argumentovat pamětí, dosáhl Smer–SD na osmnáctiprocentní podporu voličů, takže příklon tam zůstal i po vraždě Jána Kuciaka a jeho partnerky i po protestech. Takže to není otázka paměti,“ prohlásila Radičová.

Zdůraznila, že příčinu vidí v apatii vůči korupci. Jedním z problémů podle ní je, že Národní rada Slovenské republiky nevydala předsedu Fica ke stíhání policii.

Exit polly neodrážely reálný výsledek

Radičová již před volbami varovala před odchylkami exit pollů. Upozornila naopak, že průzkumy před volbami přibližně kopírují výsledky voleb, kromě výsledku krajně pravicového hnutí Republika, které se nedostalo do sněmovny.

„Neznamená to, že by agentury nebyly schopné dělat průzkumy veřejného mínění, ale něco jiného je, jestli mají kapacity a sítě spolupracovníků na dělání exit pollů,“ řekla bývalá premiérka a odkázala se i na neochotu lidí sdělit, jakou stranu volí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřelo přes třicet lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 16 mminutami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
13:39Aktualizovánopřed 28 mminutami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
03:13Aktualizovánopřed 40 mminutami

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s ním informoval o plánech na změnu systému mobilizace a další změny v armádě. Na druhý pokus poslanci schválili i jmenování expremiéra a dosavadního ministra obrany Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky.
13:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Násilí, drogy, sexismus, extremismus. Německá armáda po skandálu propustila devět vojáků

Německá armáda kvůli skandálu u výsadkářů ze základny na západě země propustila zatím devět vojáků. U dalších čtyř zahájila proces, který by měl k propuštění vést. Po neveřejném zasedání branného výboru Spolkového sněmu to ve středu uvedl inspektor pozemního vojska Christian Freuding, uvedla agentura DPA. Jednotkou výsadkářů otřásl na přelomu roku skandál v souvislosti s násilím, sexistickým chováním, užíváním drog či sympatiemi ke krajní pravici.
před 1 hhodinou

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajinská expremiérka Tymošenková odmítá obvinění z korupce

Ukrajinské úřady obvinily bývalou premiérku Juliji Tymošenkovou z korupce a prohledaly ústředí její strany v Kyjevě. Opoziční politička obvinění odmítla a počínání úřadů označila za předvolební čistku, informují média. Vyšetřování korupce nedávno zasáhlo i nejbližší okolí prezidenta Volodymyra Zelenského.
před 3 hhodinami

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 6 hhodinami
Načítání...