Fico se bude ucházet o premiérský post. Šimečka chce jeho návratu k moci zabránit

Nahrávám video

Robert Fico potvrdil, že se bude ucházet o post slovenského premiéra poté, co jeho Smer–SD zvítězil ve volbách. Čeká na pověření od prezidentky Zuzany Čaputové k jednání o sestavení vlády, ta oznámila, že tak učiní v pondělí. Šance na sestavení vlády se nevzdává ani předseda hnutí Progresívne Slovensko (PS) Michal Šimečka. Řekl, že jeho strana udělá všechno pro to, aby na Slovensku nevládl Fico. Peter Pellegrini, jehož Hlas–SD bude klíčovou silou v koaličním vyjednávání, zdůraznil, že si skoro čtvrtina Slováků přeje u moci Smer.

  • 20:12

    On-line z dění kolem slovenských parlamentních voleb je u konce. Děkujeme za pozornost.

  • 19:05
    Česká televize

    "Fico je pořád ten samý politik, může zmírnit svou rétoriku, i dnes na tiskové konferenci se snažil působit dojmem umírněného politika, ale je na slovenské politické scéně už třicet let a je to celkem šikovný politický technolog a v některých situacích i manipulátor. Nepředpokládám, že bude nyní postupovat jinak. Jeho hlavní motivací získat politickou moc bylo, aby se neopakovalo, že dostal oznámení, že byl obviněn ve třech kauzách," míní politolog a prezident Institutu pro veřejné otázky Grigorij Mesežnikov.

  • 18:52

    Proruská vláda na Slovensku by byla pro Kyjev vážnou ranou, myslí si ukrajinský politolog Dmitri Stratievski. Rusko podle něj výsledky voleb využije a bude šířit zprávy, že "Evropa je unavená z války" a že Slováci požadují "lepší vztahy s Ruskem".

Fico se nechtěl ohledně případné povolební spolupráce blíže vyjádřit. Zatím prý v této věci neučinil žádné kroky, protože nedostal od prezidentky pověření k sestavení vlády. „Budeme čekat na telefonát,“ řekl po poledni ve svém prvním povolebním vystoupení.

Odhaduje, že na jednání s dalšími stranami o programu bude Smer–SD potřebovat asi dva týdny. Možné partnery nezmínil. „Teprve pak se můžeme bavit o dalších věcech,“ řekl.

Dodal, že ústavní většina nebyla nikdy prioritou Smeru, většina 79 hlasů ve 150členném parlamentu podle něj bude dostatečná. V tom případě by Ficovi stačili jako koaliční partneři Hlas–SD a SNS. Smer získal 42 mandátů, Hlas 27 a SNS deset. Politici těchto tří stran byli součástí vládní koalice v letech 2016 až 2020.

Šimečka: Vítězství Smeru respektuji, jeho vláda by ale nebyla pro zemi dobrá

„Volby vyhrál Smer. Je to velmi špatná zpráva pro Slovensko. Ještě horší by byla, pokud by se Ficovi podařilo sestavit vládu. Naším cílem stále zůstává, a uděláme pro to všechno, aby se to nestalo,“ prohlásil předseda hnutí Progresívne Slovensko Michal Šimečka.

Později v televizní debatě Šimečka ujistil, že „absolutně respektuje“ vítězství Smeru a fakt, že jako nejsilnější uskupení dostane od prezidentky Čaputové pověření sestavit vládu. Zopakoval ale, že by taková vláda nebyla pro Slovensko dobrá.

Liberální proevropské PS a Smer-SD se liší například v názoru na pokračování vojenské pomoci Ukrajině, která se brání ruské agresi, nebo na posílení práv komunity LGBT+.

Podle Šimečky nyní existují dvě možné koalice. Jednu by vedl Smer–SD, druhá by se skládala z PS a dalších partnerů a měla by více mandátů než ta, kterou by vytvořil Smer.

Při sestavování koalice bude mít zřejmě rozhodující slovo strana Hlas–SD Petera Pellegriniho, která skončila třetí. Šimečka ale vyloučil, že by Pellegrinimu kvůli spolupráci nabídl funkci premiéra.

Nahrávám video

Pellegrini: Potřebujeme stabilní koalici

Pellegrini v neděli dopoledne zdůraznil, že povolební vyjednávání nepřinese v nejbližších dnech výsledek. Hlas–SD bude podle něj při jednáních přihlížet k tomu, aby budoucí koalice byla stabilní: „Nejenom poslepovat něco, co bude ideologicky příbuzné, ale lehce se to rozpadne.“

O alternativách vlády bez Smeru nechtěl Pellegrini během debaty v televizi Markíza spekulovat. Zdůraznil, že aktuální situace vzešla z demokratických voleb: „Když téměř čtvrtina lidí chce Smer u moci, tak to tak chtějí, s tím nic nenaděláte.“

Nahrávám video

Pellegrini do roku 2020 dlouhá léta působil ve Smeru–SD, v letech 2018 až 2020 za ni byl premiérem. Stejně jako v kampani v neděli prohlásil, že dva bývalí premiéři v jedné vládě by nefungovali. Připustil, že by sám mohl být premiérem a Robert Fico předsedou parlamentu, nebo naopak, ale dodal, že o tom zatím nemluvili.

V debatě na stanici TA3 Pellegrini zopakoval, že půjde jen do stabilní koalice, která nebude „pouze vládou revanšizmu a pomsty“. Odmítá také jakékoliv experimenty s případným vystupováním z Evropské unie či NATO. Pokud bude mít Smer zájem o koalici s Hlasem, bude muset učinit ústupky, předeslal Pellegrini.

Někdy je třeba se povznést, řekla Saková ke spolupráci Hlasu a Smeru

Vlivný člen Hlasu–SD Erik Tomáš už označil potenciální spojení stran Smer–SD, Hlas–SD, SNS a KDH v případné koalici za lákavé, protože by tak mohly „aktualizovat“ ústavu. Chtějí do ní například zařadit referendum o předčasných volbách. Naopak kombinace Hlasu, Progresivného Slovenska, SaS a KDH by byla podle Tomáše obtížná.

Místopředsedkyně Hlasu Denisa Saková si zisk téměř 15 procent hlasů v prvních volbách, kterých se strana účastnila, pochvaluje. „Myslím, že vysvědčení, které nám voliči dali, je výborné.“

Saková i Tomáš společně s Pellegrinim po volbách v roce 2020 Smer opustili a založili novou stranu. Tehdejší rozchod se Smerem ale Saková nevnímá jako překážku pro budoucí koaliční spolupráci. „Nezanevřeli jsme na svou původní stranu, vycházíme s bývalými kolegy velmi přátelsky. Ale měli jsme jiný pohled na management a výkon politiky jako takové,“ řekla pro ČT24. Vztahy Pellegriniho a Fica podle ní nejsou „úplně přátelské“, nicméně je úkolem politiků, aby se v určitých situacích nad osobními problémy povznesli.

„Náš předseda i ostatní ve straně upřednostňujeme zájmy strany,“ dodala s tím, že Smer zatím ani nepozval Hlas k jednacímu stolu. „Pak teprve uvidíme, co nabídne, jaké požadavky budeme mít my a kde se potkáme.“

Jako prioritu, se kterou by Hlas šel do programového jednání, vypíchla snahu, aby stát každému Slovákovi hned od narození spořil peníze, které by dostal po dosažení dospělosti. „Jak s tím naloží, jestli splatí studium, nebo investuje do bydlení, bude na něm.“ Pro penzisty chce Hlas prosadit vyplácení 13. důchodu.

Nahrávám video

Majerský: Nedovedu si představit vládnutí s Ficem

Předseda strany Kresťanskodemokratické hnutie (KDH) Milan Majerský řekl, že nadále platí rozhodnutí KDH nespolupracovat se Smerem–SD a že případnou změnu postoje by musel schválit příslušný orgán hnutí; ten se sejde 14. října.

Majerský si však nyní nedokáže představit, že by měl zasednout v jedné vládě společně s Ficem. KDH se vrátilo do sněmovny po dvou volebních obdobích.

Předseda Progresívneho Slovenska Šimečka k možné spolupráci svého hnutí s KDH v neděli řekl, že si PS před volbami žádné červené čáry nevymezovala. Myslí si, že s KDH by našli shodu v mnoha programových bodech. „Jsem přesvědčen, že jsou témata, ve kterých se překrýváme, například zájem dítěte nebo hodnota stabilního láskyplného vztahu,“ podotkl.

Čaputová pověří Fica v pondělí

Podle prezidentky Zuzany Čaputové Smer–SD „nese největší odpovědnost za další vývoj, protože vzbudil největší očekávání veřejnosti. Je nyní důležité, aby je naplňoval ve prospěch nás všech, ve prospěch Slovenska,“ uvedla Čaputová v neděli dopoledne.

Později potvrdila, že v duchu slovenské ústavní tradice pověří sestavením vlády vítěze voleb, tedy Roberta Fica. 

Slovenský premiér Ľudovít Ódor v neděli prohlásil, že respektuje výsledky voleb. Podle něj jsou zrcadlem slovenské společnosti. „Je třeba, abychom se do něj všichni společně podívali a položili si společně otázku, jakou zemí jsme. Odpověď se nemusí, nemůže a ani nebude líbit všem,“ uvedl.

Ódor chce podle svých slov věřit, že nová vláda udělá vše potřebné pro klid a úspěch Slovenska. „Chci poděkovat všem, kteří přišli volit. Všem, kterým záleží na osudu Slovenska, čehož si velmi vážím. Nebylo vás málo,“ poznamenal dočasně pověřený premiér země.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V centru Kyjeva vypukl požár. Úřady hlásí sestřelení ruských dronů

V centru Kyjeva ve středu večer vypukl požár kvůli výbuchu, k němuž došlo během leteckého poplachu. S odkazem na svého reportéra to napsala agentura AFP. Agentura Reuters připojila, že v centru a na předměstí Kyjeva dopadly úlomky sestřelených ruských bezpilotních letounů. Ukrajina se brání ruské vojenské invazi od února 2022. Obě země proti sobě od té doby podnikají vzdušné údery.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 5 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 6 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 6 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 6 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 6 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Evropský pohled