Jihokorejský ústavní soud odvolal prezidenta Jun Sok-jola

Jihokorejský ústavní soud odvolal z funkce prezidenta Jun Sok-jola, kterého parlament v prosinci zbavil pravomocí kvůli vyhlášení stanného práva, informují tiskové agentury. Zatímco prezidentův právník označil rozhodnutí za zpolitizované, opozice po rozsudku hovoří o velkém vítězství lidu. Sám Jun se národu omluvil a vyjádřil mu poděkování za podporu. V zemi se nyní do dvou měsíců uskuteční nové prezidentské volby.

„Obviněný nejenže vyhlásil stanné právo, ale také porušil ústavu a zákony tím, že mobilizoval armádu a policii, aby překazil výkon zákonodárného sboru. Vzhledem k závažnému negativnímu dopadu na ústavní pořádek shledáváme, že přínosy zachování ústavy odvoláním obžalovaného z funkce daleko převyšují národní ztráty z odvolání prezidenta,“ zdůvodnil rozsudek předseda soudu Mun Hjong-be.

Na verdiktu, který byl vysílán živě, se shodlo všech osm ústavních soudců. Rozhodnutí začalo platit okamžitě a země se nyní připravuje na předčasné volby, které se mají podle zákonů konat do šedesáti dní, napsala agentura Jonhap.

Události: Sesazení jihokorejského prezidenta
Zdroj: ČT24

„Hluboce lituji, že jsem nemohl splnit vaše naděje a očekávání. Sloužit našemu národu pro mě bylo největší ctí v životě. Jsem vám upřímně vděčný za vaši neochvějnou podporu a povzbuzení, i když se mi nedařilo,“ citovala Jonhap Junovo prohlášení.

Exprezident se závěrečného stání osobně neúčastnil kvůli obavám o veřejný pořádek a bezpečnost, sdělil jeho právní tým. Prezidentská kancelář po vyhlášení rozsudku svěsila vlajky na půl žerdi.

2 minuty
Zpravodajka Barbora Šámalová k rozhodnutí jihokorejského ústavního soudu o odvolání prezidenta Jun Sok-jola
Zdroj: ČT24

Rozhodnutí soudu považuje za „naprosto nepochopitelné“ a „čistě politické rozhodnutí“ jeden z Junových právníků, uvedla AP. Vládnoucí Strana lidové moci (PPP), za kterou Jun kandidoval ve volbách, naopak rozhodnutí přijímá „s pokorou“ a bude spolupracovat s úřadujícím prezidentem na stabilizaci země.

V pohotovosti přes deset tisíc policistů

Stoupenci opozice propukli v ulicích Soulu v jásot a tisíce z nich se vydaly na oslavný pochod metropolí. Opoziční politici označili rozhodnutí soudců podle Jonhapu za „velké vítězství pro lid“.

Naopak před exprezidentovým sídlem dávaly další tisíce lidí hlasitě najevo, že se s rozsudkem nehodlají smířit, a plakaly. „Rozhodně se tím nenecháme otřást! Každý, kdo tento rozsudek přijme a zúčastní se předčasných prezidentských voleb, je náš nepřítel,“ hlásal podle AP jeden z Junových stoupenců.

Jihokorejská metropole byla připravena i na možné nepokoje či střety příznivců a odpůrců odvolaného prezidenta. Úřady kromě vyhlášení nejvyššího stavu nouze do pohotovosti povolaly přes deset tisíc policistů, napsala agentura Jonhap. Ti již podle Reuters zadrželi nejméně jednoho protestujícího, který rozbil okno policejního autobusu. Větší násilnosti nebyly hlášeny.

8 minut
Zpravodajka ČT Barbora Šámalová o sesazení jihokorejského prezidenta
Zdroj: ČT24

„Politický rozkol neskončí dnešním (pátečním) verdiktem. Podle průzkumů veřejného mínění si více než polovina Jihokorejců odvolání Jun Sok-jola přála, ale celá třetina národa byla proti. A to je poměrně významná síla,“ poznamenala zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová.

Dva měsíce do voleb

Polarizovanou Jižní Koreu nyní čekají dva měsíce volební kampaně v atmosféře ekonomické nejistoty kolem cel uvalených na téměř celý svět americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který vůči asijskému spojenci USA oznámil 25procentní cla.

Až do voleb nové hlavy státu povede zemi jako úřadující prezident současný premiér Han Duk-so, který podle Jonhapu vyzval nejvyšší bezpečnostní představitele, aby se připravili na případné provokace ze strany Severní Koreje.

„Bez ohledu na výsledek nových voleb v Jižní Koreji bude spolupráce mezi oběma zeměmi hlavní prioritou Tokia,“ citoval Reuters japonského premiéra Šigerua Išibu.

Jun 3. prosince uvrhl zemi do politické krize, když vyhlásil stanné právo a obvinil při tom opozici ze sympatií vůči Severní Koreji a z protistátní činnosti, která podle něj paralyzuje vládu. Jen několik hodin poté se však proti prezidentovu kroku postavil parlament a výjimečný režim nakonec zrušila vláda. Opozicí ovládaný parlament Juna 14. prosince zbavil prezidentských pravomocí a na jeho odvolání se muselo shodnout minimálně šest ústavních soudců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 3 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 6 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 7 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...