Jihokorejský ústavní soud odvolal prezidenta Jun Sok-jola

Jihokorejský ústavní soud odvolal z funkce prezidenta Jun Sok-jola, kterého parlament v prosinci zbavil pravomocí kvůli vyhlášení stanného práva, informují tiskové agentury. Zatímco prezidentův právník označil rozhodnutí za zpolitizované, opozice po rozsudku hovoří o velkém vítězství lidu. Sám Jun se národu omluvil a vyjádřil mu poděkování za podporu. V zemi se nyní do dvou měsíců uskuteční nové prezidentské volby.

„Obviněný nejenže vyhlásil stanné právo, ale také porušil ústavu a zákony tím, že mobilizoval armádu a policii, aby překazil výkon zákonodárného sboru. Vzhledem k závažnému negativnímu dopadu na ústavní pořádek shledáváme, že přínosy zachování ústavy odvoláním obžalovaného z funkce daleko převyšují národní ztráty z odvolání prezidenta,“ zdůvodnil rozsudek předseda soudu Mun Hjong-be.

Na verdiktu, který byl vysílán živě, se shodlo všech osm ústavních soudců. Rozhodnutí začalo platit okamžitě a země se nyní připravuje na předčasné volby, které se mají podle zákonů konat do šedesáti dní, napsala agentura Jonhap.

Události: Sesazení jihokorejského prezidenta
Zdroj: ČT24

„Hluboce lituji, že jsem nemohl splnit vaše naděje a očekávání. Sloužit našemu národu pro mě bylo největší ctí v životě. Jsem vám upřímně vděčný za vaši neochvějnou podporu a povzbuzení, i když se mi nedařilo,“ citovala Jonhap Junovo prohlášení.

Exprezident se závěrečného stání osobně neúčastnil kvůli obavám o veřejný pořádek a bezpečnost, sdělil jeho právní tým. Prezidentská kancelář po vyhlášení rozsudku svěsila vlajky na půl žerdi.

2 minuty
Zpravodajka Barbora Šámalová k rozhodnutí jihokorejského ústavního soudu o odvolání prezidenta Jun Sok-jola
Zdroj: ČT24

Rozhodnutí soudu považuje za „naprosto nepochopitelné“ a „čistě politické rozhodnutí“ jeden z Junových právníků, uvedla AP. Vládnoucí Strana lidové moci (PPP), za kterou Jun kandidoval ve volbách, naopak rozhodnutí přijímá „s pokorou“ a bude spolupracovat s úřadujícím prezidentem na stabilizaci země.

V pohotovosti přes deset tisíc policistů

Stoupenci opozice propukli v ulicích Soulu v jásot a tisíce z nich se vydaly na oslavný pochod metropolí. Opoziční politici označili rozhodnutí soudců podle Jonhapu za „velké vítězství pro lid“.

Naopak před exprezidentovým sídlem dávaly další tisíce lidí hlasitě najevo, že se s rozsudkem nehodlají smířit, a plakaly. „Rozhodně se tím nenecháme otřást! Každý, kdo tento rozsudek přijme a zúčastní se předčasných prezidentských voleb, je náš nepřítel,“ hlásal podle AP jeden z Junových stoupenců.

Jihokorejská metropole byla připravena i na možné nepokoje či střety příznivců a odpůrců odvolaného prezidenta. Úřady kromě vyhlášení nejvyššího stavu nouze do pohotovosti povolaly přes deset tisíc policistů, napsala agentura Jonhap. Ti již podle Reuters zadrželi nejméně jednoho protestujícího, který rozbil okno policejního autobusu. Větší násilnosti nebyly hlášeny.

8 minut
Zpravodajka ČT Barbora Šámalová o sesazení jihokorejského prezidenta
Zdroj: ČT24

„Politický rozkol neskončí dnešním (pátečním) verdiktem. Podle průzkumů veřejného mínění si více než polovina Jihokorejců odvolání Jun Sok-jola přála, ale celá třetina národa byla proti. A to je poměrně významná síla,“ poznamenala zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová.

Dva měsíce do voleb

Polarizovanou Jižní Koreu nyní čekají dva měsíce volební kampaně v atmosféře ekonomické nejistoty kolem cel uvalených na téměř celý svět americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který vůči asijskému spojenci USA oznámil 25procentní cla.

Až do voleb nové hlavy státu povede zemi jako úřadující prezident současný premiér Han Duk-so, který podle Jonhapu vyzval nejvyšší bezpečnostní představitele, aby se připravili na případné provokace ze strany Severní Koreje.

„Bez ohledu na výsledek nových voleb v Jižní Koreji bude spolupráce mezi oběma zeměmi hlavní prioritou Tokia,“ citoval Reuters japonského premiéra Šigerua Išibu.

Jun 3. prosince uvrhl zemi do politické krize, když vyhlásil stanné právo a obvinil při tom opozici ze sympatií vůči Severní Koreji a z protistátní činnosti, která podle něj paralyzuje vládu. Jen několik hodin poté se však proti prezidentovu kroku postavil parlament a výjimečný režim nakonec zrušila vláda. Opozicí ovládaný parlament Juna 14. prosince zbavil prezidentských pravomocí a na jeho odvolání se muselo shodnout minimálně šest ústavních soudců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
včeraAktualizovánopřed 7 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 2 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 7 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...