Jihokorejský ústavní soud odvolal prezidenta Jun Sok-jola

Jihokorejský ústavní soud odvolal z funkce prezidenta Jun Sok-jola, kterého parlament v prosinci zbavil pravomocí kvůli vyhlášení stanného práva, informují tiskové agentury. Zatímco prezidentův právník označil rozhodnutí za zpolitizované, opozice po rozsudku hovoří o velkém vítězství lidu. Sám Jun se národu omluvil a vyjádřil mu poděkování za podporu. V zemi se nyní do dvou měsíců uskuteční nové prezidentské volby.

„Obviněný nejenže vyhlásil stanné právo, ale také porušil ústavu a zákony tím, že mobilizoval armádu a policii, aby překazil výkon zákonodárného sboru. Vzhledem k závažnému negativnímu dopadu na ústavní pořádek shledáváme, že přínosy zachování ústavy odvoláním obžalovaného z funkce daleko převyšují národní ztráty z odvolání prezidenta,“ zdůvodnil rozsudek předseda soudu Mun Hjong-be.

Na verdiktu, který byl vysílán živě, se shodlo všech osm ústavních soudců. Rozhodnutí začalo platit okamžitě a země se nyní připravuje na předčasné volby, které se mají podle zákonů konat do šedesáti dní, napsala agentura Jonhap.

Události: Sesazení jihokorejského prezidenta
Zdroj: ČT24

„Hluboce lituji, že jsem nemohl splnit vaše naděje a očekávání. Sloužit našemu národu pro mě bylo největší ctí v životě. Jsem vám upřímně vděčný za vaši neochvějnou podporu a povzbuzení, i když se mi nedařilo,“ citovala Jonhap Junovo prohlášení.

Exprezident se závěrečného stání osobně neúčastnil kvůli obavám o veřejný pořádek a bezpečnost, sdělil jeho právní tým. Prezidentská kancelář po vyhlášení rozsudku svěsila vlajky na půl žerdi.

2 minuty
Zpravodajka Barbora Šámalová k rozhodnutí jihokorejského ústavního soudu o odvolání prezidenta Jun Sok-jola
Zdroj: ČT24

Rozhodnutí soudu považuje za „naprosto nepochopitelné“ a „čistě politické rozhodnutí“ jeden z Junových právníků, uvedla AP. Vládnoucí Strana lidové moci (PPP), za kterou Jun kandidoval ve volbách, naopak rozhodnutí přijímá „s pokorou“ a bude spolupracovat s úřadujícím prezidentem na stabilizaci země.

V pohotovosti přes deset tisíc policistů

Stoupenci opozice propukli v ulicích Soulu v jásot a tisíce z nich se vydaly na oslavný pochod metropolí. Opoziční politici označili rozhodnutí soudců podle Jonhapu za „velké vítězství pro lid“.

Naopak před exprezidentovým sídlem dávaly další tisíce lidí hlasitě najevo, že se s rozsudkem nehodlají smířit, a plakaly. „Rozhodně se tím nenecháme otřást! Každý, kdo tento rozsudek přijme a zúčastní se předčasných prezidentských voleb, je náš nepřítel,“ hlásal podle AP jeden z Junových stoupenců.

Jihokorejská metropole byla připravena i na možné nepokoje či střety příznivců a odpůrců odvolaného prezidenta. Úřady kromě vyhlášení nejvyššího stavu nouze do pohotovosti povolaly přes deset tisíc policistů, napsala agentura Jonhap. Ti již podle Reuters zadrželi nejméně jednoho protestujícího, který rozbil okno policejního autobusu. Větší násilnosti nebyly hlášeny.

8 minut
Zpravodajka ČT Barbora Šámalová o sesazení jihokorejského prezidenta
Zdroj: ČT24

„Politický rozkol neskončí dnešním (pátečním) verdiktem. Podle průzkumů veřejného mínění si více než polovina Jihokorejců odvolání Jun Sok-jola přála, ale celá třetina národa byla proti. A to je poměrně významná síla,“ poznamenala zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová.

Dva měsíce do voleb

Polarizovanou Jižní Koreu nyní čekají dva měsíce volební kampaně v atmosféře ekonomické nejistoty kolem cel uvalených na téměř celý svět americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který vůči asijskému spojenci USA oznámil 25procentní cla.

Až do voleb nové hlavy státu povede zemi jako úřadující prezident současný premiér Han Duk-so, který podle Jonhapu vyzval nejvyšší bezpečnostní představitele, aby se připravili na případné provokace ze strany Severní Koreje.

„Bez ohledu na výsledek nových voleb v Jižní Koreji bude spolupráce mezi oběma zeměmi hlavní prioritou Tokia,“ citoval Reuters japonského premiéra Šigerua Išibu.

Jun 3. prosince uvrhl zemi do politické krize, když vyhlásil stanné právo a obvinil při tom opozici ze sympatií vůči Severní Koreji a z protistátní činnosti, která podle něj paralyzuje vládu. Jen několik hodin poté se však proti prezidentovu kroku postavil parlament a výjimečný režim nakonec zrušila vláda. Opozicí ovládaný parlament Juna 14. prosince zbavil prezidentských pravomocí a na jeho odvolání se muselo shodnout minimálně šest ústavních soudců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 4 mminutami

„Ukrajina bojuje o život,“ řekl Zelenskyj na summitu EU

V Bruselu probíhá summit EU, na kterém promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Lídři sedmadvacítky řeší hlavně další finanční podporu Kyjeva pro roky 2026 a 2027. Nemůžeme si dovolit selhat, zdůraznila šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. V případě využití zmrazených ruských aktiv musí nést riziko všechny státy Unie, uvedla pak šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO).
04:07Aktualizovánopřed 7 mminutami

Epsteinova bývalá společnice Maxwellová žádá o propuštění z vězení

Někdejší přítelkyně a dlouholetá spolupracovnice sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina Ghislaine Maxwellová ve středu požádala federální soud, aby zrušil její dvacetiletý trest za obchodování s nezletilými osobami za účelem sexuálního zneužívání a propustil ji na svobodu. Žádost zdůvodnila údajnými rozsáhlými novými důkazy v případu, které podle ní dokládají, že v jejím procesu došlo k porušení ústavního práva, informovala agentura AP.
před 1 hhodinou

Polský ústavní soud není nezávislý a nestranný, uvedl Soudní dvůr EU

Polský ústavní soud porušil několik základních zásad práva Evropské unie, nesplňuje ani požadavky kladené na nezávislý a nestranný soud kvůli nesrovnalostem při jmenování tří jeho členů a předsedkyně, uvedl v rozhodnutí Soudní dvůr EU. Soud v Lucemburku rozhodoval o žalobě Evropské komise (EK), podané ještě v době, kdy v Polsku byla u moci vláda nyní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS). Nynější vláda verdikt unijního soudu uvítala, samotný ústavní soud jej naopak odmítl.
11:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina bude jednat v USA o mírovém plánu, Putin trvá na její kapitulaci

Ukrajinská delegace bude ve Spojených státech jednat v pátek a sobotu o mírovém plánu, který by mohl vést k ukončení ruské války proti Ukrajině, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéf Kremlu Vladimir Putin ve středu prohlásil, že ruské cíle – tedy úplná kapitulace a podřízení Ukrajiny Rusku – se nezměnily. Evropské státy ve svém projevu označil za „podsvinčata“.
před 2 hhodinami

OSN: Milice RSF zabily přes tisíc lidí v uprchlickém táboře

Polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF) letos v dubnu povraždily v uprchlickém táboře Zamzam v regionu Dárfúr v západním Súdánu přes tisíc civilistů. Píše to agentura Reuters s odvoláním na zprávu Úřadu OSN pro lidská práva (OHCHR).
před 2 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 2 hhodinami

Mauritánie bojuje s migrací do Evropy. Organizace hlásí porušování lidských práv

Lidskoprávní organizace hlásí výrazný nárůst policejní aktivity v Mauritánii poté, co země na začátku loňského roku podepsala dohodu s Evropskou unií, jejímž cílem je omezit nelegální migraci. Dle organizací je mnoho migrantů deportováno bez řádného právního procesu. Někteří naopak nemohou v cestě pokračovat, zároveň nemají prostředky na návrat zpět. Počet vyhoštění z Mauritánie se v prvních šesti měsících roku 2025 téměř zdvojnásobil oproti celému roku 2024, vyplývá z informací, které mauritánská vláda poskytla organizaci Human Rights Watch.
před 2 hhodinami
Načítání...