Vítězství ve slovenských parlamentních volbách slaví Smer – sociálná demokracia (Smer–SD) bývalého premiéra Roberta Fica. Druhé je s odstupem Progresívne Slovensko (PS), které exit polly favorizovaly na výhru. Na třetím místě skončí Hlas – sociálná demokracia (Hlas–SD) a bude mít klíčovou roli při sestavování vlády. V Národní radě usedne sedm stran, volební účast je nejvyšší od roku 2002.
Fico během dopoledne výsledky voleb nekomentoval. Předseda Hlasu–SD Peter Pellegrini, Ficův někdejší stranický kolega, už ale vítězi voleb pogratuloval a vzkázal, že bude logické, pokud Fico jako první osloví k jednání o vládě právě Hlas. „Budeme se snažit, aby Hlas měl v jakékoli koalici důstojné postavení,“ řekl Pellegrini.
Bývalý Ficův spolustraník se před několika lety se svým někdejším stranickým šéfem názorově rozešel a veřejně vylučoval účast na vládě, v níž by byl Fico. „Jsem stále přesvědčený, že dva expremiéři by neměli sedět ve stejné vládě,“ dodal Pellegrini, který se stal předsedou vlády po Ficově odchodu během veřejných protestů po vraždě novináře Jána Kuciaka. Na dotaz, který z expremiérů by v případné nové vládě neměl být, neodpověděl.
Pellegriniho pozice je po volbách mimořádně silná, píší slovenská média. Je totiž jediný, kdo může Ficovi návrat k moci umožnit, ale stejně tak rozhodnout, že vládnout nebude.
Smer–SD a Hlas–SD by k většině ve 150členném parlamentu podle současného rozložení mandátů potřebovaly podporu další formace. Tou by se podle komentátorů mohla stát Slovenská národná strana (SNS) nebo Kresťanskodemokratické hnutí (KDH). Jeho lídr Milan Majerský už takovou možnost naznačil: „Kdokoli bude vítězem voleb, s tím si sedneme za stůl.“
Podotkl, že se Smerem-SD, který odmítá další podporu Ukrajiny, má sice jeho strana dost programových rozdílů, ale na některých radnicích obě uskupení spolupracují. S druhým Progresívným Slovenskem podle něho KDH takové shody nemá. Později však dodal, že si vládu s Ficem představit neumí.
Slovenské parlamentní volby
- 20:12
On-line z dění kolem slovenských parlamentních voleb je u konce. Děkujeme za pozornost.
- 19:05
"Fico je pořád ten samý politik, může zmírnit svou rétoriku, i dnes na tiskové konferenci se snažil působit dojmem umírněného politika, ale je na slovenské politické scéně už třicet let a je to celkem šikovný politický technolog a v některých situacích i manipulátor. Nepředpokládám, že bude nyní postupovat jinak. Jeho hlavní motivací získat politickou moc bylo, aby se neopakovalo, že dostal oznámení, že byl obviněn ve třech kauzách," míní politolog a prezident Institutu pro veřejné otázky Grigorij Mesežnikov.
- 18:52
Proruská vláda na Slovensku by byla pro Kyjev vážnou ranou, myslí si ukrajinský politolog Dmitri Stratievski. Rusko podle něj výsledky voleb využije a bude šířit zprávy, že "Evropa je unavená z války" a že Slováci požadují "lepší vztahy s Ruskem".
Předseda PS Michal Šimečka prohlásil, že chce „stabilní proevropskou vládu která bude dbát na právní stát“. Konkrétní možnosti účasti své strany na případné takové vládě hodlá zhodnotit v průběhu neděle. Vítězství Smeru respektuje, ale vnímá ho jako špatnou zprávu a velké riziko. „Nejbližší dny a jednání politických stran ukážou, jak reálné bude i naplnění toho rizika,“ prohlásil Šimečka.
Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová před volbami v rozhovoru pro ČT řekla, že je demokratickou tradicí dát příležitost k sestavení vlády tomu, kdo získá ve volbách nejvíc hlasů. Zároveň avizovala, že si nedokáže představit porušení této tradice.
Exit polly se mýlily
Smer sčítání hlasů opanoval od počátku a držel si od svých soupeřů značný odstup po celou dobu. Na druhé pozici dlouho byl Pellegriniho Hlas, po sečtení zhruba devadesáti procent hlasů jej ale předstihlo Progresívne Slovensko Michala Šimečky.
Právě tomuto hnutí přitom celkové vítězství předvídaly exit polly. Agentura Focus, která volební průzkum zpracovávala pro televizi Markízu, přisuzovala PS dokonce 23,5 procenta hlasů. Střídmější byl exit poll agentury Median-SK pro RTVS, jenž odhadoval dvacetiprocentní podporu.
Do Národní rady se probojovalo sedm subjektů. Kromě výše zmíněné trojice ještě Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO) expremiéra Igora Matoviče, Kresťanskodemokratické hnutie, Sloboda a solidarita (SaS) a Slovenská národná strana (SNS).
Pod hranicí vstupu do parlamentu zůstala Republika nebo Aliancia stran maďarské menšiny. O státní příspěvek, který dostanou subjekty, jež dosáhnou tří procent, do poslední chvíle zápasili Demokrati. Mimo Národní radu skončila také strana Sme rodina nynějšího předsedy parlamentu Borise Kollára.
Volby provázela nebývale velká účast. K urnám přišlo přes 68 procent voličů, což je nejvíce od roku 2002.
