Republika

Britský král Karel III. s manželkou Camillou dorazil na šestidenní návštěvu Austrálie. Je to jeho první výprava na kontinent v roli krále a také největší zahraniční cesta od února, kdy začal podstupovat léčbu rakoviny. Návštěva znovu otevřela otázku královské svrchovanosti nad Austrálií. Zda by měla země zůstat konstituční monarchií, nebo se stát republikou, se všichni Australané neshodnou, král Karel III., jenž má v zemi pouze symbolickou roli, je přesto populárnější než jakýkoliv místní politik, ukazovaly poslední loňské průzkumy.

Šéf poradců slovenského premiéra Roberta Fica a poslanec Erik Kaliňák (oba Smer–SD) podle svých slov pověřil náměstka Slovenské informační služby (SIS) Pavla Gašpara, aby prověřil osobní účty novinářů. Synovec ministra obrany Roberta Kaliňáka (Smer–SD) tak učinil v reakci na podezření, že je placen Rusy. Podle serveru Sme to vyplývá ze zprávy Bezpečnostní informační služby (BIS) o odhalení informační sítě okolo portálu Voice of Europe. Kauza zasáhla i německého poslance Petra Bystroně, zjištění reflektuje i Evropský parlament.

Vítězství ve slovenských parlamentních volbách slaví Smer – sociálná demokracia (Smer–SD) bývalého premiéra Roberta Fica. Druhé je s odstupem Progresívne Slovensko (PS), které exit polly favorizovaly na výhru. Na třetím místě skončí Hlas – sociálná demokracia (Hlas–SD) a bude mít klíčovou roli při sestavování vlády. V Národní radě usedne sedm stran, volební účast je nejvyšší od roku 2002.

Průběžným výsledkům sobotních slovenských parlamentních voleb vévodí strana Smer – sociálná demokracia (Smer–SD) bývalého premiéra Roberta Fica. Na druhém místě je hnutí Progresívne Slovensko, kterému první odhady výsledků přisuzovaly vítězství. Třetí pozici zastává Hlas – sociálná demokracia (Hlas–SD) někdejšího Ficova spolustraníka Petera Pellegriniho.

Jeden den zbývá do slovenských parlamentních voleb. V průzkumech dlouhodobě vede Smer–SD expremiéra Roberta Fica, v posledních týdnech posílilo hnutí Progresívne Slovensko europoslance Michala Šimečky. Výsledky hlasování, a především pak sestavování vlády budou sledovat zahraniční partneři Slovenska. Evropa se obává změny postoje Bratislavy k ruské invazi na Ukrajinu.

Střední Evropa od vstupu do Evropské unie zažila nárůst nacionalismu, který se projevil ve všech jejích státech, ale Slovensko je specifické, míní historik a publicista Pavel Kosatík. Tamní sympatie k Putinovu Rusku podle něj nepramení z důvěrné znalosti ruských poměrů, ale spíš z obav, co může přinést západní společnost. V pořadu Interview ČT24 hovořil o blížících se slovenských volbách i společné české a slovenské historii.

Do předčasných parlamentních voleb na Slovensku zbývá už jen týden. Finále kampaně je dále napjaté. Lídr průzkumů Smer-SD ohlásil, že po volbách podá žalobu na prezidentku, kterou viní ze zásahů do vyšetřování a porušení ústavy. Strany mezitím usilují o nerozhodnuté voliče, kterých může být až třetina. Otazníkem zůstává volební účast, vyzývají k ní strany i občanská sdružení.

Do slovenské Národní rady by se ve volbách na konci září mohlo dostat až jedenáct uskupení. Některá jsou tradiční, jiná vznikla nedávno nebo po chaotických přeskupeních. Některá mají věcný program, jiná se veřejnost snaží oslovit z populistických pozic, a téměř všechna mají jedno společné: silného lídra, který nesnese velkou osobní konkurenci. To je také jeden z hlavních důvodů rozdrobenosti slovenské scény. K rámcové orientaci v ní pomůže následující přehled.

Smer-SD bývalého trojnásobného slovenského premiéra Roberta Fica nadále těsně vede v žebříčku preferencí politických stran před zářijovými předčasnými parlamentními volbami. Kolem pětiprocentní hranice, jejíž zdolání ve volbách je podmínkou pro vstup do sněmovny, se pohybuje hned několik stran a hnutí, například nyní nejsilnější parlamentní formace Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO). Vyplývá to z květnového průzkumu veřejného mínění agentury Focus pro televizi Markíza.

Centrum Londýna se už naplno připravuje na sobotní korunovaci krále Karla III. Podle posledních průzkumů ale více než polovinu britské veřejnosti ceremoniál vůbec nezajímá. Část Britů není spokojena se samotnou monarchií – každý pátý dotázaný by žil raději v republice.

Prezident Václav Havel před 30 lety všechny překvapil svým televizním projevem. Dva týdny poté, co jej poslanci nezvolili prezidentem na další funkční období, oznámil, že na úřad prezidenta republiky abdikuje. Mandát mu přitom měl vypršet až za tři měsíce. Svůj projev navíc pronesl v den, kdy Slovenská národní rada přijala dokument o svrchovanosti Slovenska.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Kritika z politické sféry míří směrem ke kancléři hospitalizovaného prezidenta Miloše Zemana Vratislavu Mynářovi. Ten byl podle informací Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN) o stavu hlavy státu informován ve středu 13. října, přesto o den později zprostředkoval v nemocničním pokoji setkání Zemana s předsedou sněmovny Radkem Vondráčkem (ANO). Podle šéfa Senátu Miloše Vystrčila (ODS) a končící místopředsedkyně poslaneckého klubu ČSSD Kateřiny Valachové kancléř výrazně pochybil. Shodli se na tom v úterních Událostech, komentářích. Dalšími hosty debaty byli Tomio Okamura (SPD) a Patrik Nacher (za ANO).

Francouzský Senát chce zpřísnit nový zákon proti takzvanému islámskému separatismu. Vedle posílení dohledu nad extremistickými imámy a komunitami, které ignorují ústavu, chce v případě nezletilých omezit nošení nápadných náboženských symbolů na veřejnosti. Deset let od zákazu pokrývek hlavy plně zakrývajících obličej se tak spor „republikánské hodnoty versus svoboda vyznání“ opět vyhrotil.

Poslední sochu diktátora Francisca Franca na španělském území v úterý odstranily úřady v severoafrické enklávě Melille. Franco Španělsku vládl po občanské válce mezi lety 1939 a 1975. V úterý si také poslanci připomněli čtyřicáté výročí pokusu o puč, který se nezdařil hlavně díky tehdejšímu králi Juanu Carlosovi I.

Přesně před 80 lety – 29. ledna 1941 – zemřel Ioannis Metaxas. Řecký diktátor během své čtyři roky trvající vlády masově pronásledoval politické oponenty, budoval policejní stát a uplatňoval tvrdou cenzuru. Na druhou stranu se však nekompromisně postavil Mussoliniho Itálii, za což ho Řekové dodnes oslavují.

Karibský Barbados, který je členem britského Společenství (Commonwealth), přestane za hlavu státu považovat britskou panovnici a vyhlásí republiku. Oznámila to tamní vláda. Bývalá britská kolonie získala nezávislost v roce 1966, avšak formou člena Společenství si zachovala formální spojení s britskou monarchií. Republikou se hodlá stát do listopadu příštího roku.