Smer-SD bývalého trojnásobného slovenského premiéra Roberta Fica nadále těsně vede v žebříčku preferencí politických stran před zářijovými předčasnými parlamentními volbami. Kolem pětiprocentní hranice, jejíž zdolání ve volbách je podmínkou pro vstup do sněmovny, se pohybuje hned několik stran a hnutí, například nyní nejsilnější parlamentní formace Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO). Vyplývá to z květnového průzkumu veřejného mínění agentury Focus pro televizi Markíza.
Na Slovensku vede žebříček preferencí Smer-SD, OĽaNO je na hranici vstupu do sněmovny
Preference Smeru-SD, který po porážce v posledních volbách z konce února 2020 odešel do opozice, dosáhly osmnácti procent. Smer-SD na rozdíl od předchozího kabinetu Eduarda Hegera i nynější úřednické vlády například odmítá vojenskou pomoc Ukrajině, která se brání ruské agresi. Největší popularitu Smeru-SD ze všech stran a hnutí potvrdily už dřívější sondáže jiných agentur.
Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová v nejnovějším rozhovoru s bruselským webem Politico varovala, že nové politické uspořádání po blížících se volbách by mohlo ohrozit pokračování slovenské podpory Ukrajině.
Na druhém místě v sondáží Focusu skončila s podporou 17,4 procenta strana Hlas – sociálna demokracia (Hlas-SD), kterou po odchodu ze Smeru-SD v roce 2020 založil někdejší premiér Peter Pellegrini. Hlas-SD ještě loni žebříčku popularity politických stran vévodil. Pellegrini se v minulosti opakovaně částečně vymezil vůči Smeru-SD, když například řekl, že si neumí představit, že by seděl v jedné vládě s Ficem.
Téměř dvouciferné preference dosáhlo hnutí Republika
Třetí místo v žebříčku preferencí se ziskem 12,5 procenta udrželo hnutí Progresívne Slovensko (PS), z jehož řad vzešla nynější slovenská prezidentka. PS v posledních parlamentních zůstalo těsně před branami parlamentu. O hlasy voličů se tehdy ucházelo se stranou Spolu; pro dvoučlennou koalici platil ale sedmiprocentní volební práh, k jehož zdolání PS/Spolu chybělo necelých tisíc hlasů.
Téměř dvouciferného zisku dosáhlo v průzkumu hnutí Republika, které stejně jako Smer-SD vystupuje proti dodávkám zbraní na Ukrajinu a kritizuje protiruské sankce. Do Republiky dříve přestoupili někteří bývalí představitelé a poslanci krajně pravicové strany Kotlebovci – Ľudová strana Naše Slovensko.
Do sněmovny by se podle průzkumu dostalo i hnutí Sme rodina nynějšího šéfa sněmovny Borise Kollára s preferencemi 6,6 procenta.
Pět stran u hranice vstupu do sněmovny
Kolem pětiprocentní hranice se v nynější sondáži pohybuje pět stran a hnutí. Mezi nimi i současná nejsilnější parlamentní formace Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO) expremiéra Igora Matoviče, která v roce 2020 volby přesvědčivě vyhrála se ziskem 25 procent hlasů.
Blízko ke vstupu do sněmovny má s preferencemi 4,7 procenta neparlamentní Slovenská národná strana, která v letech 2016 až 2020 byla součástí vládní koalice se Smerom-SD a jejíž předseda Andrej Danko se netají svými proruskými názory. Naopak se nadále nedaří straně Demokraté, do které letos v březnu přestoupil z OĽaNO někdejší premiér Heger, jehož kabinet v květnu vystřídala úřednická vláda. Jejich preference dosáhly 3,2 procenta.
Agentura Focus uskutečnila průzkum na konci května a oslovila 1012 respondentů starších osmnácti let, kteří odpovídají složení dospělé populace na Slovensku. Parlamentní volby v zemi budou 30. září.
